Dalším opatřením, které se navrhuje v rámci novelizace zákona o dani z příjmů pro právnické osoby, je zahrnování úrokových výnosů u podnikatelských subjektů do obecného základnu daně. Tento princip je standardním řešením v zemích Evropské unie a výrazně by měl přispět k naplňování jednotných podmínek zdanění u všech typů příjmů, kde je dosud uplatňované pojetí srážkové daně, které v současné době toto neumožňovalo.
Dalším opatřením, které je navrženo v rámci novely, je opatření, které by mělo přinést zvýšení disciplinovanosti poplatníků při placení zákonného pojištění. To by mělo být uskutečněno návrhem, aby zákonné pojistné, tzn. pojistné na zdravotní a sociální pojištění, a příspěvek na politiku zaměstnanosti bylo jako náklad snižující základ daně zaměstnavatele uznáno až v okamžiku jeho zaplacení. Toto opatření by bylo žádoucí přijmout s účinností již za celé zdaňovací období letošního roku.
Dalším z principů novely je limitování uznání cen pořízení cenných papírů výší příjmů z jejich prodeje, uskutečněných za zdaňovací období.
Princip je ten, že vznikne-li poplatníkovi z uvedeného titulu ztráta, bude ji možné uznat v dalších letech, ale jen oproti zisku z těchto obchodů. Tato úprava by měla mj. vyloučit spekulativní prodeje cenných papírů jen za účelem přesunu zdanitelného zisku.
Dalším opatřením v rámci novely je prodloužení finančního leasingu osobních automobilů na 4 roky. Tím se vlastně navrhuje shodná doba pro uplatnění nájemného v nákladech, jako pro uplatňování odpisů při pořízení z vlastních zdrojů nebo na úvěr.
Dalším opatřením, které navrhuji v rámci uvedené novely, je omezení vstupní ceny osobních automobilů pro uplatnění odpisů a výši daňově uznatelného nájemného i finančního leasingu osobních automobilů na částku 600 000 Kč.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen, že tato novela daně z příjmů bude mít pozitivní efekty na vývoj naší ekonomiky, ať už jde o disponibilní příjmy našich firem, tak i pokud jde o omezování daňových úniků a legálnímu vyhýbání se placení daní. Stejně tak jsem přesvědčen, že v oblasti daně z příjmů fyzických osob tato novela odstraní vliv inflace na výši skutečného reálného zdanění. Proto vám doporučuji, abyste návrh novely propustili do druhého čtení, a stejně jako u novely zákona o spotřebních daních žádám o zkrácení lhůty o 20 dnů. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi Kočárníkovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robert Kolář.
Poslanec Robert Kolář: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych uvedl zpravodajskou zprávu k vládní novele zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu.
Vzhledem k tomu, že pan ministr Kočárník opravdu vyčerpávajícím způsobem pojmenoval všechny zásadní změny, ke kterým vláda dospěla při předložení této novely, omezím se pouze na některé nejdůležitější úpravy.
Jednak je to snížení daně z příjmu právnických osob, a sice z 39 na 35 %. Toto snížení by současně mělo omezit snahy po transferech, zisku do zemí s nižší daňovou sazbou.
Dále zvýšení možnosti provést odpis starého bloku nedobytných pohledávek ve výši maximálně 20 % ročně. Doposud to bylo pouze 10 %.
Dále valorizace základní nezdanitelné částky.. Z dosavadních 28 800 Kč na 31 320 Kč a odečitatelné položky na dítě z 14 400 na 15 720 Kč.
Další změnou, kterou považuji za důležité zmínit, je změna v tom smyslu, že zákonné pojistné, čili pojistné na zdravotní pojištění a na příspěvek na politiku nezaměstnanosti a na sociální pojištění, je možné uznávat jako náklad snižující základ daně zaměstnavatele až v okamžiku zaplacení.
V úhrnu lze odhadnout, že valorizace navržených úprav v zákoně o daních z příjmů bude znamenat snížení celoročního výnosu na daních z příjmu v objemu 13,4 miliardy korun, dopad do místních rozpočtů v roce 1998 je předpokládán ve výši 2,6 miliardy korun oproti stávajícímu výnosu.
To byly nejdůležitější návrhy, které jsem považoval za nutné zmínit. a protože jsem přesvědčen o tom, že tato novela, tak jak je předkládána, je ve prospěch daňových poplatníků, doporučuji Poslanecké sněmovně, aby propustila tuto novelu do druhého čtení a aby její projednávání přikázala rozpočtovému výboru. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kolářovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jaroslav Štrait, připraví se pan poslanec Michal Kraus.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, mám trochu jiný názor na některé věci, o kterých zde hovořil pan zpravodaj, a stručně vám je sdělím.Vláda již po sedmnácté během pěti let předkládá novelu zákona o daních z příjmů.. Domnívám se, že po tu dobu, co platí tento nový systém, je opodstatněné posoudit míru zdanění a příjmů ze závislé činnosti a v této souvislosti i vývoj daňové zátěže rodin s dětmi.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů zavedl nový systém zdaňování příjmů ze závislé činnosti. Prostřednictvím základní nezdanitelné položky 1700 Kč měsíčně, tj. na 89 procentní úrovni čisté minimální mzdy a na 87 procentní úrovni životního minima daňového poplatníka, byl tak de facto stanoven normativ nezdanitelné části reprodukčních nákladů pracovní síly v České republice.
U dojíždějících zaměstnanců, jestli si vzpomínáte, tak tam byla ještě další položka 200 Kč měsíčně na částečnou úhradu nákladů spojených s dojížděním. Tuto výhodu parlament po roce působnosti zrušil. Od 31. 12. 1992 do dubna 1997, tj. v podstatě do dnešní doby, vzrostl úhrnný index spotřebitelských cen o 155,66 % a do konce roku vzroste o dalších 5,5 až 6,6 procentních bodů a pro příští rok je dokonce odhadována inflace .vyšší - 8,9 až 9 %.
Navržená valorizace základní nezdanitelné částky z 2400 na 1610 Kč měsíčně pro rok současný zaostává za mírou inflace o 14 až 15 procentních bodů.
Ještě horší situace je u nezdanitelných položek částečného invalidního důchodce a u studujících daňových poplatníků, které vláda (v těchto dvou případech) nenavrhuje valorizovat vůbec. Např. míra znehodnocení nezdanitelné položky pracujícího částečně invalidního důchodce dosahuje letos 163 procentních bodů a v příštím roce dosáhne dokonce 172 procentní body. Od zavedení dané z příjmu, tj. tedy od roku 1993, nebyla tato částka ani jedenkrát valorizována. Tuto situaci pro Českou republiku považuji z hlediska zaměstnanců za ostudnou.
Uvedená fakta prokazují jednoznačně: vládou navržená valorizace nezdanitelných položek je nedostatečná. Požaduji, resp. budu požadovat, plné vykrytí inflace z roku 1993. Daňové zatížení rodin s dětmi má bezprostřední vliv na natalitu obyvatelstva. Už jsme tu o tom hovořili několikrát. Tedy samozřejmě na ekonomický vývoj a koneckonců na financování důchodového systému v budoucnosti. I zde musím bohužel konstatovat, že zrušením diferencovaných daňových sazeb poplatníků dřívější daně ze mzdy a novým zavedením zdravotního pojištění a pojištění proti nezaměstnanosti vzrostlo daňové zatížení rodin se 2 a více vyživovanými dětmi.
Dále je třeba vidět, že s uplatněním systému dávek sociální podpory podstatně poklesla sociální pomoc rodinám s dětmi. Hodnot roku 1989 nedosahuje 11 z 12 poskytovaných dětských přídavků a výše sociálního příplatku je též nedostatečná.
Hodnot roku 1989 dosahuje pouze u rodin s příjmovou situací do úrovně životního minima a u třídětných rodin s dětmi ve věku do 10 let věku ani tam. Z uvedených důvodů navrhuji zavést daňové úlevy dvou a třídětným rodinám v rozsahu bývalé daně ze mzdy. Odepsané příjmy budou státu vráceny snížením dávek státní sociální podpory.
Při deklarovaném nastartování bytové výstavby by mohlo jít o další podnět k zastavení vymírání obyvatelstva České republiky.
Příslušné pozměňovací návrhy, které budou více respektovat vývoj inflace po roce 1993, sdělím ve druhém čtení, pokud tento zákon bude propuštěn.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a udílím slovo panu poslanci Michalovi Krausovi.
Poslanec Michal Kraus: Dámy a pánové, vážená paní předsedající, předložená novela zákona je vlastně třetí z komplexu novel, které Ministerstvo financí v uplynulých týdnech do sněmovny předložilo. Po DPH a před chvílí projednané spotřební dani je tato novela třetí. Je to novela zákona o daních z příjmu.
Chtěl bych říci, že všechny tyto návrhy mají jedno společné. Mají za cíl za každou cenu získat prostředky do státního rozpočtu, a to na jedné straně z kapes občanů, na druhé straně obecných rozpočtů.
Tento třetí zákon se na první pohled zdá být zákonem, který poněkud vyvrací to, co jsem před chvílí řekl, to znamená ze strany daní fyzických osob poskytuje určité nadlehčení a ze strany právnických osob dokonce určitou úlevu na dani. Toto zdání je ovšem pouze zdáním, protože pochopitelně takto plošné opatření na jedné straně podnikům nepomůže vyřešit jejich základní problémy v platební neschopnosti, nepomůže zvýšit i míru efektivity.
Na druhé straně u fyzických osob zvýšení bude v části odpočitatelných položek podstatně vyšším způsobem negativné kompenzováno event. zvyšováním daně z přidané hodnoty, resp. zvyšováním nákladů na energii atd.
Důsledkem ale je, že i tento návrh zákona, pokud bude přijat, zcela zásadním způsobem zasahuje do míry příjmů veřejných rozpočtů, do míry příjmů obcí, okresních úřadů a po snížení rozpočtu v roce 1997, kde v důsledku novely daně z příjmu došlo ke snížení příjmů obcí a okresních úřadů o dvě miliardy, po předpokládaném zvýšení cen energií a event. DPH, dojde k dalšímu zvýšení nákladů obcí bez jakékoliv kompenzace. V důsledku opatření v balíčku, kde dochází také k snižování příjmů obcí, by tento návrh zákona měl znovu snížit příjmy obcí a okresních úřadů - tentokrát o další tři miliardy.
Domnívám se, že tato kumulace bez jakékoliv kompenzace způsobuje na jedné straně platební neschopnost obcí, která takto vyvolána je navíc sankcionována podle vládního usnesení, které bylo součástí balíčku opatření, kde obce, které nebudou hospodařit vyrovnané, ztrácejí nárok na jakékoli dotace až do roku 2000. Domnívám se proto, že taková opatření pouze zvyšují vnitřní zadlužování našich měst a obcí a jsou v podstatě negativní.
Domnívám se proto, že v takovémto návrhu, jak byl předložen, není možné návrh zákona projednávat. Doporučuji podle § 90 odst. 2 tento návrh zákona zamítnout.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Krausovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Michal Frankl, kterému udílím slovo.
Současně upozorňuji pány ministry bavící se v levé části lavice, že jsem byla upozorněna některými poslanci, že jejich rozmluva je ruší.
Poslanec Michal Frankl: Vážená paní předsedající, vážená sněmovno, chtěl bych v této souvislosti upozornit na jednu věc. Když zaznívají k návrhu zákona další návrhy na zvýhodnění té či oné skupiny poplatníků nějakou dílčí úlevou, nepochybuji sice o tom, že jsou často vedeny dobrými úmysly, ale dobrými úmysly obvykle bývá dlážděna cesta i do pekla, doporučil bych v určitém předstihu, dříve než přistoupíme na příští schůzi ke druhému čtení, aby tak, jak se v první třídě ve vlastivědě všichni učíme o koloběhu vody v přírodě, všichni ti, kteří budou podávat návrhy, které se dotýkají výnosů - ať už nahoru, nebo směrem dolů - si ozřejmili smysl koloběhu peněz veřejných financí této ekonomiky. Aby základní podmínku respektovali a uvědomovali si všude tam, kde budou navrhovat ušetřit někomu peníze, že peníze budou chybět v rozpočtu. A že za několik měsíců budeme schvalovat rozpočet a tam - a jsou to obvykle ti samí - navrhují zase zvýšení výdajů. To znamená tak, jak nelze bojovat proti jednoduchému zákonu o koloběhu vody v přírodě, nebojujme návrhy, které nemají reálnou podstatu proti rozumnému vyváženému koloběhu peněz ve veřejných financích.
To samozřejmě neznamená, že bych byl proti snižování daní, ale snižujme daně spravedlivě a všem poplatníkům jakýmsi způsobem rovnoměrně. Nevybírejme neuváženě skupiny poplatníků, kteří si to jakoby zaslouží víc, protože mysleme na to, že potom ti zbývající budou muset zaplatit víc. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dále se přihlásil pan poslanec Michal Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Řekl bych, že jsem s potěšením vyslechl pana kolegu Frankla, ovšem nevím, jestli součástí konzervativní teorie je rovnostářský přístup, který zde naznačil v tom, že daně by se měly snižovat všem stejné, všem spravedlivě. Domnívám se totiž, že právě diferenciace daní je to, co dělá z daní to, co by mělo být, je to, co podporuje na jedné straně efektivitu hospodaření, na druhé straně míru ziskovosti dani a na straně třetí vytváří určité podmínky pro to, aby mohl koloběh, o kterém zde pan kolega Frankl hovořil, skutečně fungovat.
Nedomnívám se, že koloběhem je, když se na jedné straně - a v tomto případě na straně veřejných rozpočtů - neustále ona voda odebírá a bude se odebírat tak dlouho, až nebude co kolovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Přihlásil se pan poslanec Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Jde mi spíše jen o technickou poznámku. Jsem stoupencem přírodních zákonů, respektuji je v maximální míře. Ale zase se např. v tisku 192 dovídám, že ztráta plzeňské Kreditní banky je vyčíslena na 10,8 mld. korun a Pragobanky na 3,9 miliardy. Já se budu těšit, až některý pan poslanec k tomu bude hovořit a bude opět uplatňovat nějaké přírodní zákony o koloběhu vody nebo energie. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Protože se do rozpravy dále nikdo nepřihlásil, rozpravu uzavírám.
Vzhledem k tomu, že v průběhu rozpravy zazněl návrh na zamítnutí předloženého vládního návrhu zákona, a to panem poslancem Krausem, budeme nyní hlasovat o zamítnutí tohoto vládního návrhu zákona.
Hlásí se předseda klubu KDU-čSL.
Poslanec Josef Borák: Paní předsedající, žádám o 5 minut přestávku na poradu klubu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, budeme pokračovat v 11.44 hodin.
(Schůze přerušena v 11.40 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 11.44 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, právě uplynul čas pro jednání klubu KDU-ČSL. V průběhu přestávky jsem vás všechny odhlásila, tak vás prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Ještě dříve než byla přestávka vyhlášena, padl návrh pana poslance Krause na zamítnutí předloženého vládního návrhu zákona, o kterém budeme nyní hlasovat.
V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 53 a ptám se, kdo je pro tento návrh pana poslance Krause? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 53 se z přítomných 187 pro vyslovilo 88, proti 95. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Současně navrhuje zkrátit lhůtu pro jeho projednání ve výborech o 20 dnů a vyhovět tak žádosti předsedy vlády.
Má někdo jiný návrh na přikázání do výboru? Vzhledem k tomu, že tak není, přistoupíme k hlasování.
Paní poslankyně, páni poslanci, já vás velice prosím alespoň o takový klid v sále, aby ti, kteří chtějí vědět, o čem budou hlasovat, se to mohli dozvědět.
Nejdříve budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený vládní návrh byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému.
Zahajuji hlasování č. 54 a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 54 se z přítomných 188 pro vyslovilo 168, proti 18. Tento návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty.
Kdo souhlasí s tím, aby byla zkrácena lhůta pro projednání tohoto vládního návrhu ve výborech o 20 dnů.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 55 a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 55 z přítomných 188 poslanců se pro vyslovilo 96, proti 91. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že předložený návrh jsme k projednání přikázali rozpočtovému výboru a že lhůtu pro jeho projednání ve výborech jsme zkrátili o 20 dnů.
Dalším bodem je
22.
Vládní návrh zákona o vydání státních dluhopisů na úhradu
schodku státního rozpočtu na rok 1996
Hlásí se pan poslanec Špidla.
Poslanec Vladimír Špidla: Pouze technická informace pro zápis do stena. V hlasování č. 50 jsme s panem poslancem Machovcem hlasovali pro návrh pana poslance Krause, čili "ano", v záznamu ve sjetině je "ne". Prosím o opravu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, děkuji.
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 184. V průvodním dopise požádal předseda vlády o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výborech. Prosím, aby se slova ujal místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, který předložený návrh z pověření vlády uvede.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh státního závěrečného účtu za rok 1996. Sněmovna se bude zabývat tímto závěrečným účtem, ve kterém je provedena bilance celkového rozpočtového hospodaření na příští schůzi sněmovny. Nicméně ze státního závěrečného účtu za rok 1996 vyplývá, že rozpočtové hospodaření za uplynulý rok skončilo schodkem ve výši 1,562 tisícin miliardy korun. Podle § 17 odst. 6 zákona o rozpočtových pravidlech má o způsobu úhrady schodku rozhodnout parlament na návrh vlády.
Vláda navrhuje řešit tento schodek zvýšením dlouhodobého státního dluhu, tj. vydáním státních dluhopisů. Poněvadž podle zákona č. 530/1990 Sb., § 18 je třeba rozsah a dobu splatnosti státních dluhopisů stanovit zákonem, předložila vláda parlamentu návrh zákona o vydání dluhopisů ke krytí schodku státního rozpočtu a současně mě pověřila, abych tento návrh zdůvodnil.
Vládou navržené řešení, to je krýt schodek v r. 1996 vydáním státních obligací, povede ke zvýšení dluhu o necelých 1,6 mld. Kč, což povede ke zvýšení výdajů na úroky o zhruba 170 mil. Kč ročně.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci říci, že je to od r. 1993 poprvé, kdy rozpočtové hospodaření skončilo mírným schodkem. Za celou dobu od r. 1993 do r. 1996, pokud to vezmeme kompenzovaně, do státních finančních aktiv vláda svým hospodařením přispěla pozitivní částkou 4,5 mld. Kč, o které se samozřejmě snížil celkový státní dluh.
Doporučuji vážené Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona o vydání státních dluhopisů ke krytí schodku státního rozpočtu schválila.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kočárníkovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, pan poslanec Jozef Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, paní kolegyně, páni kolegové, domnívám se, že po úvodním slově pana ministra by bylo v mé zpravodajské zprávě všechno nadbytečné mimo toho, abych sdělil, že bude rozumné, aby pořadí projednávání zákona o vydání státních dluhopisů ve druhém čtení následovalo až po projednání státního závěrečného účtu, k němuž se tento zákon vztahuje. Zákon řeší vypořádání státního závěrečného účtu, neb tak stanovuje jiný zákon.
Navrhované řešení považuji za vhodné, a proto Je sněmovně doporučuji. Doporučuji proto, aby tisk 184 vládního návrhu zákona o vydání státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1996 byl postoupen rozpočtovému výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jozefu Wagnerovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil. Hlásí se pan ministr Kočárník. Já se ho ptám, jestli k závěrečnému slovu nebo k průběhu rozpravy.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená Poslanecká sněmovno, já jen pro historii bych rád upřesnil některá čísla, která jsem neměl, když jsem tady byl. říkal jsem je z hlavy trochu nepřesně.
Chtěl bych říci, že souhrnný výsledek pozitivního hospodaření státu za léta 1993 až 1995 byl 18,76 mld. K6. Ve vztahu k podnikovému sektoru bylo použito zhruba 2,3 mld. Kč, ke krytí výdajů státního rozpočtu v následujících letech 9,4 mld. Kč a čistý rozpočtový výsledek (to znamená o co jsme snížili státní dluh, který jsme zdědili) byl 7 mld. Kč.
Pokud se od toho odečte schodek v r. 1996, tak pozitivní netto efekt ke snížení dluhu je více než 5,5 mld. Kč. V tomto smyslu opravuji číslo, které jsem řekl ve svém úvodním slově.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi. Hlásí se pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Paní předsedající, dámy a pánové, podávám návrh na zamítnutí. Rád bych upozornil poslance sociální demokracie, aby si laskavě rozmysleli, jak budou hlasovat a koordinovali své pohyby, protože vzhledem k tomu, že je velmi těsný poměr mezi hlasy vládní koalice a opozice, tak každý hlas může znamenat ano či ne, a poté dodatečně teprve vykládat pro zápis o čem člověk hlasoval nebo nehlasoval, jak hlasoval nebo nehlasovat, to je obyčejný alibismus a nahrávání vládní koalici.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, rozpravu uzavírám. V rozpravě padl návrh na zamítnutí předloženého vládního návrhu. V tuto chvíli o něm budeme hlasovat. Všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovati svými hlasovacími kartami.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 56 a ptám se, kdo je pro tento návrh na zamítnutí. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 56 z přítomných 180 poslanců se pro vyslovilo 36 poslanců, proti 105. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Já navrhuji zkrátit lhůtu pro jeho projednání ve výborech o 20 dní a vyhovět tak žádosti předsedy vlády. Má někdo jiný návrh na přikázání tohoto návrhu zákona do výboru? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený vládní návrh byl přikázán k projednání v rozpočtovém výboru? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 57 z přítomných 179 poslanců se pro vyslovilo 147, proti bylo 17. Tento návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty. Kdo souhlasí s tím, aby byla zkrácena lhůta pro projednání tohoto vládního návrhu ve výborech o 20 dnů? Zahajuji hlasování pořadové číslo 58.
Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 58 z přítomných 181 se pro vyslovilo 89, proti 84. Tento návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že předložený návrh jsme přikázali rozpočtovému výboru a lhůta nebyla zkrácena.
Dalším bodem je
23.
Návrh poslanců Miroslava Sládka a dalších na vydání zákona
o Parlamentní stráži - prvé čtení
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 135 a stanovisko vlády k němu jako tisk 135/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl jménem skupiny navrhovatelů poslanec Miroslav Sládek. Zpravodajem k tomuto tisku je pan poslanec Jan Vidím.
(Přichází poslanec Vik.) Chápu to dobře, pane poslanče, že došlo ke změně navrhovatele? (Souhlas.) Dobře.
Konstatuji tedy, že předložený návrh jménem skupiny poslanců uvede pan poslanec Jan Vik. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Vik: Děkuji. Dámy a pánové, paní předsedající, dovolte mi, abych jménem klubu Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa uvedl návrh poslanců Miroslava Sládka a dalších na vydání zákona o Parlamentní stráži.
Úvodem budu citovat z informační studie Parlamentního institutu o zajištění bezpečnosti parlamentů a poslanců v zemích. Cituji:
"Organizace zajištění bezpečnosti poslanců a parlamentních budov je obecně založena na principu oddělení moci zákonodárné od moci výkonné, obsažené v ústavách. Proto většina parlamentů zachovává podřízenost personálu, zajišťujícího bezpečnost sněmoven a poslanců, předsedovi sněmovny, a nikoliv složkám moci výkonné. Přiklad Belgie, Francie, Německo, Řecko, Izrael, Japonsko, Španělsko.
Povinnost organizovat bezpečnost je obvykle upravena v jednacím řádu komory a uložena předsedovi komory. Většinou je však vlastní výkon funkcí svěřen řediteli nebo vedoucímu, který je jmenován přímo předsedou sněmovny, někdy volen, výjimečně je jmenován vládou." Konec citátu.
Dámy a pánové, navrhovaný zákon o Parlamentní stráži naplňuje předpoklad zřízení tohoto sboru podle § 119 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a s existencí Parlamentní stráže počítá i ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) zákona o Policii České republiky. Návrh vychází z předpokladu, že i když bude konstituován nový útvar, bude vhodné, aby byla pokud možno zachována dosavadní úprava pravomocí, práv a povinností příslušníků Policie, která dosud vykonávala úkoly Parlamentní stráže. Proto je Parlamentní stráž konstituována jako ozbrojený bezpečnostní sbor, jehož vnitřní poměry vycházejí z předpisů, upravujících postavení Policie České republiky a policistů, pokud je taková analogie možná.
Přitom je ovšem mezi Parlamentní stráží a Policií organizační nezávislost a pro Parlamentní stráž je prioritní plnit své úkoly, ochranu parlamentu, zatímco pro Policii to byl pouze jeden z jejích mnoha úkolů. Za plnění úkolů Parlamentní stráže je odpovědný ředitel, který je do funkce jmenován za součinnosti předsedů obou komor Parlamentu a může být při nespokojenosti kteréhokoliv z nich z prací Parlamentní stráže odvolán. Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky.
Navrhovaná úprava bude mít dopad na státní rozpočet, ale pouze formální. Změna financování této činnosti z rozpočtu Policie, tedy Ministerstva vnitra, do rozpočtu Poslanecké sněmovny. Protože se nemění rozsah vlastního úkolu, budou zvýšené výdaje v rozpočtu Poslanecké sněmovny odpovídat úspoře v rozpočtu Ministerstva vnitra.
Parlamentní stráž je vzhledem k povaze svých úkolů definována jako ozbrojený sbor, jehož početní stavy určuje předseda Poslanecké sněmovny za součinnosti předsedy Senátu.
Zákon stanoví, obdobně jako u Policie České republiky, spolupráci Parlamentní stráže s Bezpečnostní informační službou. Policie České republiky má pak zákonnou povinnost přispět na žádost Parlamentní stráže pomocí v případech, kdy Parlamentní stráž nebude disponovat speciálními činnostmi, jako je např. činnost pyrotechnická nebo nebude schopna zajistit mimořádné události.
Vzhledem k odlišnému poslání obecní policie není zákonem stanovena spolupráce těchto dvou složek.
V zákoně je stanoveno, že při společných akcích v sídle Parlamentu je velitelem akce příslušník Parlamentní stráže, který bude přednostně chránit zájmy Parlamentu a je si vědom lépe parlamentních zvyklostí než příslušník Policie. Z tohoto pravidla zákon umožňuje výjimku při návštěvách hlav států v Parlamentu, kdy půjde o rozsáhlejší bezpečnostní opatření i mimo sídlo Parlamentu a nebude žádoucí dělit velitelskou pravomoc, a zvláště bude nutno respektovat i požadavky ochrany hlavy jiného státu, které mohou být určeny i neformálním mezinárodním obyčejem.
Parlamentní stráži jsou dány úkoly, které dosud plní Policie a jsou spojeny s Parlamentem. Jde o ochranu předsedů obou komor, jakožto významných ústavních činitelů, jiných osob na základě usnesení parlamentních komor a dále o ochranu objektů, v nichž Parlament sídlí nebo jeho orgány jednají.
Obdobně plní tyto úkoly Hradní policie ve vztahu k prezidentu a jeho sídlu. V případě Hradní policie jde ovšem o zvláštní službu v rámci Policie České republiky.
Organizace Parlamentní stráže vychází z toho, že v čele stojí ředitel, který dál určí organizaci stráže po projednání s předsedy parlamentních komor. Ředitel je sice jmenován předsedou Poslanecké sněmovny, ale ten pro jeho jmenování potřebuje souhlas předsedy Senátu. Odvolat ředitele může předseda Poslanecké sněmovny kdykoliv, i z pouhé vlastní iniciativy, vždy však na žádost předsedy Senátu. Ředitel Parlamentní stráže může tak být ve své funkci pouze, má-li důvěru zároveň obou předsedů komor Parlamentu. To zajišťuje rovnoprávný vztah k plnění povinností stráže jak ve vztahu k Poslanecké sněmovně, tak i k Senátu.
Je též řešena problematika civilních zaměstnanců, kteří působí v Parlamentní stráži. Jde sice o zaměstnance Kanceláře Poslanecké sněmovny, ale jejich nadřízeným dle pracovně právních předpisů je ředitel Parlamentní stráže. V návrhu zákona jsou upraveny povinnosti včetně prokázání příslušnosti k Parlamentní stráži, oprávnění a prostředky příslušníků Parlamentní stráže, odpovědnost státu za škodu, povinnost mlčenlivosti, služební poměr, služební stejnokroj a jeho ochrana v rámci přestupkového práva.
Navrhovaná úprava, která vychází z úpravy těchto otázek u Policie České republiky, materiálně odpovídá stávající úpravě postavení členů ochranky Parlamentu, jakožto policistů Policie České republiky. Příslušníci Parlamentní stráže mohou svých oprávnění a prostředků použít jen při plnění úkolů Parlamentní stráže, proto jsou vyloučena ta ustanovení zákona, upravující oprávnění a prostředky Policie, která nesouvisí s úkoly Parlamentní stráže. Např. oprávnění při zajišťování bezpečnosti železniční dopravy.