Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, já se svůj pozměňovací návrh pokusím spojit současně s krátkým závěrečným slovem, protože předpokládám, že jsem asi poslední přihlášený v řádné podrobné rozpravě.
Já už jsem v prvním čtení tohoto návrhu zákona avizoval za náš poslanecký klub i sám za sebe, že oproti předloženému návrhu zákona máme výhrady ke zvýšení koncesionářských poplatků a že si dovedeme představit jiné řešení, tzn. nezvyšovat koncesionářský poplatek z Českého rozhlasu vůbec, tj. bez náhrady, a u České televize jít cestou raději zvýšení povoleného procenta reklamy místo zvýšení koncesionářského poplatku. čili byl jsem připraven přednést v tomto směru příslušné pozměňovací návrhy, leč učinili to za mě kolegové Krejsa a Maixner, za což jim děkuji, takže je zbytečné pozměňovací návrhy předkládat znovu, neboť k hlasování již předloženy jsou.
Přednesu tedy ten doplňující návrh, který jsem avizoval dnes v úvodním slovu, a to je ten návrh doprovodného usnesení, který se týká doplnění rozpočtu Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v souvislosti s tím navrhovaným rozšířením počtu členů rady. Dohodl jsem se na tomto doplňujícím návrhu, na tomto návrhu doprovodného usnesení i s předsedou rozpočtového výboru panem kolegou Wagnerem a vznáším tedy, aby sněmovna přijala toto doprovodné usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, aby do nabytí účinnosti novely zákona 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v dohodě s Ministerstvem financí nalezl způsob posílení rozpočtu Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání odpovídajícího zvýšení počtu členů této rady.
Nyní mi dovolte alespoň stručné reagovat na některé pozměňovací návrhy, které byly v rozpravě vzneseny. Otázku zvýšení koncesionářských poplatků a poměru reklamy - pokud jde o moje stanovisko, již jsem ho uvedl, ale rád bych zareagoval na několik předřečníků, zejména na kolegyni Petrovou a na kolegu Holuba. Společným znakem těchto návrhů je, že se pokouší určitým způsobem omezit objem reklamy ve veřejnoprávním vysílání České televize. Kolegyně Petrová předložila několik variant, ale vždy konstatovala, že ta finanční ztráta, kterou představuje její návrh v příjmové části rozpočtu České televize, je kompenzována navrhovaným zvýšením koncesionářského poplatku. Já k tomu mám jedinou poznámku. To není pravda. Totiž Česká televize, které byl naposledy ve výši 50 Kč zvýšen koncesionářský poplatek v roce 1991, je již dnes v situaci, kdy podle jejích vlastních výpočtů, aby finanční ztráta, která se v rozpočtu České televize objevuje k dnešnímu dni, byla kompenzována zvýšením koncesionářského poplatku, pak by musel ten koncesionářský poplatek dělat něco kolem 89 Kč. Navrhovaná částka 75 Kč nekompenzuje ani tu ztrátu, kterou v současné době Česká televize má. Pokud by byly přijaty pozměňovací návrhy kolegyně Petrové a kolegy Holuba, pak není pravdou, že navrhované zvýšení koncesionářského poplatku tu jimi navrhovanou finanční ztrátu kompenzuje, protože nekompenzuje ani tu ztrátu současnou.
Jinak snad jen pár poznámek k pozměňovacímu návrhu předloženému panem poslancem Krásou. Osobně se domnívám, že se jedná o velice malý počet lidí, kterého se de facto touto úpravou dotkne tento pozměňovací návrh, ale doporučuji sněmovně, aby tento pozměňovací návrh spíše z morálních, etických důvodů podpořila.
Pokud bych měl reagovat na pozměňovací návrh předložený kolegyní Marvanovou, který jde nad rámec toho, co Stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky usnesla a navrhuje v tomto návrhu zákona, jde to skutečně nad rámec, to už konstatoval pan zpravodaj, nicméně věcně se domnívám, že je to návrh velice správný a v současné době natolik aktuální, že není možno dále vyčkávat na zásadnější legislativní změnu, kterou očekáváme od vlády, resp. od Ministerstva kultury, a je možné a potřebné tuto navrhovanou změnu provést již v tomto zákoně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ještě se ujme slova pan kolega Přibáň, připraví se pan kolega Pleva.
Poslanec Martin Přibáň: Já se omlouvám, že protahuji rozpravu, ale chtěl bych reagovat na slova předřečníka, která se týkala doprovodného usnesení ohledně výzvy k Ministerstvu financí, aby našlo dodatečné zdroje, které by měly pokrýt přibývající 4 členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Já bych chtěl navrhnout alternativu, ne že bych nesouhlasil s tímto doprovodným usnesením, ale považuji za rozumné, aby zde existovala na stole alternativa, pokud by nebylo přijato, aby existovala možnost, že ten článek, který hovoří o novele zákona 103/1992 Sb., o rozšíření počtu členů rady z 9 členů na 13, aby měl odloženu účinnost na 1. ledna 1998. Takže můj návrh zní: článek, který bude tím definitivním článkem, kde se bude hovořit o účinnosti, tento zákon nabývá účinnosti dnem atd., jak je v textu, článek III nabývá účinnosti dnem 1.1. 1998. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou poznámkou se hlásí kolega Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Jen chci připomenout, že to navrhované posílení rozpočtu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je vyčísleno v částce 828.000 Kč pro letošní rok, což je částka natolik malá, že se domnívám, že by byla škoda, kdybychom přistoupili k té variantě, kterou tady nyní navrhuje pan poslanec Přibáň, protože pokud by se měly takto malé peníze stát překážkou k tomu, aby byla rada doplněna s účinností tohoto zákona, byla by to veliká škoda.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych zareagoval na kolegy Krásu a Karase co se týče osvobození od rozhlasových a televizních poplatků pro nevidomé a neslyšící.
Je to sice chvályhodné někoho osvobozovat, já bych ale upozornil na jedno úskalí. Jednak pokud budeme osvobozovat tyto handicapované, proč neosvobozujeme ostatní handicapované, pokud je důvodem k osvobození handicap. A dále bych upozornil na další úskalí, a to je to, že přijímač se platí vlastně za celou rodinu. Pokud někdo handicapovaný žije v rodině s někým nehandicapovaným, tak má přijímač platit, nebo nemá? Abychom si uvědomili, co tím osvobozením do zákona uděláme za čertovo kopýtko a že to je trochu nečisté řešení. Zdá se mi, že to navrhované osvobození z důvodů sociálních je dostatečné a že není potřeba tato omezení rozšiřovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Závěrečné slovo předkladatele zaznělo, prosím o závěrečné slovo zpravodaje.
Poslanec Michal Prokop: Děkuji, pane předsedající. Já v tuto chvíli se nechci vyjadřovat meritorně k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Konstatuji s potěšením, že vlastně až na dvě výjimky se všichni předkladatelé drželi mého apelu a příliš nevybočili z rámce materie, kterou zákon navrhuje upravit, čili, že se týkalo finančních zdrojů pro Českou televizi a Český rozhlas a eventuelně všech souvislostí s tím souvisejících a až na výjimku, o které jsem hovořil, kterou předložila kolegyně Marvanová a která výrazně zasahuje trochu jiný okruh, tak všichni ostatní ještě s výjimkou některých návrhů kolegů z republikánské strany, vlastně udrželi linii.
To musím konstatovat s potěšením, protože to poněkud ulehčí i mou roli zpravodaje při přípravě pro třetí čtení a konec konců i náš výbor, až se bude návrhy zabývat,
Za druhé bych rád požádal pane předsedající o to, nejsou-li námitky, abychom považovali pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy v tisku 107/2, to znamená v usnesení výboru pro védu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu číslo 96, jako za návrhy zde přednesené. Pokud nejsou námitky, budou tedy obsaženy v komplexu pozměňovacích návrhů pro třetí čtení, aniž bychom je teď tady četli. Doufám, že takový postup je obvyklý a je možný.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, je to možné.
Poslanec Michal Prokop: Děkuji. Pokud jsou námitky, jsem ochoten tyto návrhy přečíst. Jsou v tisku obsaženy, všichni je máte. Pokud jsou ale námitky, pane předsedající, přečtu je tedy.
V tisku 107/2 se praví, že výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky.
1) V článku 1 v bodu 3 v § 4 vypustit odstavce 2 - 6. To je valorizační doložka, aby bylo jasno.
2) V článku 1 vložit nové body 4 - 9 tohoto znění.
Bod 4: V § 5 odst. 1 slova "prostřednictvím pošty" se vypouštějí a nahrazují se slovy "prostřednictvím smluvního partnera Českého rozhlasu a České televize".
Bod 5: V § 5 odst. 4 se vypouští slovo "pošta" a nahrazuje se slovy "smluvní partner".
Bod 6: § 6 odst. 1 zní: Evidenci přijímačů vede smluvní partner Českého rozhlasu a České televize.
Bod 7: V § 6 odst. 2 se vypouštějí slova "v místně příslušné provozovně pošty" a nahrazují se slovy "smluvnímu partnerovi Českého rozhlasu a České televize".
Bod 8: V § 6 odst. 3 se vypouštějí slova "místně příslušné provozovně pošty" a nahrazují se slovy "smluvnímu partnerovi Českého rozhlasu a České televize".
Bod 9: V § 6 odst. 4 se vypouštějí slova "místně příslušné provozovně pošty" a nahrazují se slovy "smluvnímu partnerovi Českého rozhlasu a České televize".
Stávající bod č. 4 se přečísluje.
Dále v článku 1 vložit nové body 11 a 12 tohoto znění.
Bod 11: § 9 se zruší.
Bod 12: Do § 10 se vkládá nový odstavec 3, který zní: Na žádost Českého rozhlasu a České televize pošta předá smluvnímu partnerovi Českého rozhlasu a České televize evidenci přijímačů, a to nejpozději do 60 dnů, přičemž po slovech České televize je odkaz pod čarou na § 5 odst. 1 zákona č. 252/1994 Sb.
Upozorňuji, že v této části týkající se vztahu pošty, rozhlasu a televize byly vzneseny ještě některé doplňující návrhy kolegy Plevy.
Dále v článku II vypustit text v § 9 "běžného roku", a to včetně odkazu č.. 4 A a naopak se vkládá nový text tohoto znění: V § 9 odstavec 2 se vkládá nové písmeno c) tohoto znění:
c) Opatřit 20 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené.
Ostatní písmena přeznačit.
Článek IV zní: Tento zákon nabývá účinnosti prvního dne měsíce následujícího po dni vyhlášení.
To je všechno. Děkuji, pane předsedající.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Pan kolega Matulka s faktickou poznámkou.
Poslanec Dalibor Matulka: Na základě námitky vznesené poslancem Sládkem byl pan zpravodaj vlastně donucen přečíst znovu pozměňovací návrh. Podle usnesení kulturního výboru je v něm jedna chyba a já dávám pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu. Pokud jde o 20 % vysílacího času opatřeného skrytými titulky, dávám doplňující návrh, aby před výraz "20 %" bylo doplněno slůvko "alespoň 20 %", poněvadž pokud by to bylo natvrdo stanoveno v zákoně, bylo by to neřešitelné technicky.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ještě se někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu končím a končím tím druhé čtení tohoto návrhu s jedinou výjimkou, a to je, jak jste slyšeli návrh doprovodného usnesení, kterým se pověřuje rozpočtový výbor k tomu, aby zjistil určité podklady pro rozhodnutí sněmovny.
Je tomu tak, pane kolego?
Poslanec Dalibor Matulka: Je to nepřesné.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se vás, vážené kolegyně a kolegové, jestli někdo chce ještě jednou přečíst tento návrh usnesení? Není tomu tak. Můžeme tedy hlasovat o návrhu tohoto usnesení předneseném panem kolegou Matulkou?
Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedající, omyl. Doprovodné usnesení navazuje na jednu z navrhovaných změn v zákoně tj. na doplnění Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Dnes před třetím čtením nevíme, zda Rada bude skutečně o 4 členy rozšířena nebo nebude. Musíme počkat na výsledek hlasování o této změně a teprve potom dává smysl hlasovat o doprovodném usnesení.
Pane předsedající, v rámci druhého čtení bych o tom nerad hlasoval, ale hlasoval bych o něm rád, až podle výsledků hlasování o zákonu, zda se v něm rozšíření Rady projeví nebo neprojeví.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Bude to ve stenozáznamu a tím se budeme řídit při přípravě třetího čtení..
Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji. Tím jsme se vyrovnali s bodem 8.
Přistoupíme tedy tak, jak jsme rozhodli, k přerušenému bodu 7, kterým je
7.
Návrh poslanců Josefa Mandíka a dalších na vydání zákona, kterým se
mění a doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu
zvířat proti týrání, ve znění zákona České národní rady č. 162/1993 Sb.,
a zákona č. 193/1994 Sb. (sněmovní tisk 99) - druhé čtení
Prosím pana kolegu Mandíka a pana kolegu Pešána, aby se dostavili ke stolku zpravodajů.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, konstatuji, že jsme přerušili projednávání bodu 7 po ukončení rozpravy s tím, že nyní bychom měli hlasovat o návrhu pana kolegy černého, který navrhl zamítnout předložený návrh. Je tomu tak. Prosím zpravodaje; aby se ujal slova.
Poslanec Josef Mandík: Pane předsedající, ano, je tomu tak. V podrobné rozpravě padl návrh na zamítnutí. Můžeme nechat hlasovat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Nyní budeme hlasovat o návrhu předloženém kolegou Černým.
Zahájil jsem hlasování pořadové č. 32. Kdo podporuje návrh kolegy černého? Kdo je proti?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 54, proti 83 poslanců.
Končím druhé čtení tohoto návrhu. Vyrovnali jsme se s bodem 7. Děkuji zpravodaji a předkladateli.
Nyní přistoupíme k bodu
9.
Vládní návrh zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků
(sněmovní tisk 109 - druhé čtení)
Z pověření vlády úvodní slovo přednese ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Vás, dámy a pánové, prosím o klid. (Velký hluk v sále.)
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Promiňte, pane ministře. Dámy a pánové, ještě jednou prosím o klid, abychom mohli pokračovat ve schváleném programu. Je tady příliš mnoho kolegyň či kolegů, kteří nemají zájem o to slyšet úvodní slovo pana ministra, takže je prosím, aby se event. věnovali svým jiným zálibám než poslechu pana ministra, mimo sněmovnu. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Děkuji, pane předsedající. Již podruhé se zde v této sněmovně společně scházíme nad vládním návrhem zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků, který v minulosti často vyvolával vzrušené diskuse ve sdělovacích prostředcích, zda tento předpis mít či nemít a v jaké podobě. Jsem velmi rád, že se od mnohdy emotivně zabarvených projevů vůči tomuto zákonu přešlo ke konkrétní, věcné a odborně fundované polemice. Stalo se tak především zásluhou poslanců hospodářského výboru této sněmovny, jimž byl návrh zákona přikázán k projednání. Na zasedání hospodářského výboru dne 30. dubna za účasti široké podnikatelské veřejnosti byla v několikahodinové diskusi podrobně posouzena jednotlivá ustanovení vládního návrhu a navržena řada pozměňovacích návrhů.
Změny a doplňky obsažené v usnesení hospodářského výboru jsou vesměs akceptovatelné i pro předkladatele, neboť se jedná o změny, které povedou ke zpřesnění a vhodnému doplnění textu zákona.
S uspokojením konstatuji, že hlavní podmínka kladená pro tento zákon, to je neodchýlit se od mezinárodního závazku České republiky, byla při formulaci pozměňovacích návrhů poslanců respektována.
Předpokládám proto, vážené dámy a pánové, že po ukončení rozpravy k tomuto návrhu zákona nebude nic bránit v tom, aby projednávaný předpis postoupil do třetího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi. Technické sdělení - kolega Frankl má náhradní kartu č. 20.
Návrh zákona jsme v prvním čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 109/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru kolega Ivan Vrzal.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, hospodářský výbor projednal předložený návrh zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků (sněmovní tisk 109) a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit tento tisk ve znění pozměňovacích návrhů, které byly schváleny hospodářským výborem.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. K předloženému návrhu zákona otevírám rozpravu, nejdříve její obecnou část. Do této obecné části se přihlásil pouze kolega Smetana. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych ve zkrácené verzi zopakoval už mnou uvedené skutečnosti k vládnímu návrhu zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků (sněmovní tisk 109). Protože Česká republika je členským státem Světové organizace pro obchod WTO, vyžaduje se, aby její antidumpingové zákonodárství realizovalo článek 6 Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 GATT a dohodu o provádění tohoto článku.
Účelem antidumpingového zákonodárství je řešit situaci, kdy vývozci prodávají na export laciněji než na jejich vnitrostátním trhu a poškozují tak výrobce téhož produktu na trhu země dovozu. Zákonodárství nemá favorizovat ani domácí výrobce ani dovozce. Antidumpingová šetření berou zřetel na hospodářskou a obchodní situaci, a proto většina zákonodárství dovoluje antidumpingový úřadům širokou míru vlastního úsudku o způsobu aplikování zákonodárství i při závěrech, k nimž samy dospějí. Administrativní rozhodování většiny antidumpingových úřadů podléhá soudnímu přezkumu, který je však limitován dosažitelností soudní nápravy. Je tedy věcí politické linie, jak bude míra vlastního úsudku administrativních úřadů omezena.
Nyní bych se zmínil o určitých paragrafech, jako je např. § 2, vývozní cena, odst. 2. Formulace ustanovení znamená, že ministerstvo musí přijmout za vývozní cenu tu cenu, která byla stanovena mezi mateřskou společností v zemi vývozu a její dceřinnou společností v České republice. Takové ceny je třeba stanovit tzv. od těla pro celní účely. Mateřská vývozní společnost by zvýšila vývozní cenu dceřinné společnosti, aby se vyhnula dumpingu a aby jí vznikla ztráta v České republice tím, že dceřinná společnost dále prodává výrobek za ztrátovou cenu, avšak v úrovni reflektující tržní ceny v České republice a na újmu českých výrobců.
Z toho důvodu komise nepřihlíží k vývozní ceně mezi mateřskou společností a dceřinnou společností a kalkuluje s vývozní cenou ze závodu zpětným postupem od maloobchodní ceny od dceřinné společnosti na trh Evropské unie k prvnímu nezávislému zákazníku.
V odst. 3 je formulace nejasná v tom, jak má být vývozní cena vypočtena a má-li být doslovně aplikována.
V § 4 porovnání, odst. 1. Formulace poskytuje antidumpingovému úřadu enormně volný úsudek při určení dumpingové meze, což je neuspokojivé jak z hlediska vývozce tak i dovozce. Tradičně existují dva způsoby k určení, zda nastal dumping, a to:
a) Porovnání každé individuální vývozní ceny na úrovni francozávod s vážným aritmetickým průměrem na úrovni francozávod ceny normální hodnoty. Toto je namířeno proti nepoctivému porovnání, protože je možné, že jsou dvě vývozní transakce sledující přesně obdobné ceny vnitrostátních prodejů, avšak jen jedna vývozní cena je pod vážným aritmetickým průměrem vnitrostátní ceny. Tato metodologie je velmi silně kritizována v poslední době vývozci do Evropské unie.
b) Dumpingová mez bude stanovena na základě porovnání váženého aritmetického průměru normální hodnoty s váženým aritmetickým průměrem cen všech vývozních transakcí do Evropské unie. Z nařízení je patrno, že se legislativa Evropské unie přidržuje možnosti, že dumpingová mez může být stanovena porovnáním individuálních vývozních cen s váženým aritmetickým průměrem normální hodnoty.
Je nutné, aby Parlament prostudoval legislativu Evropské unie podrobněji, zvlášť s ohledem na to, jak se stanoví dumpingová mez. Odst. 2 písm. d) význam slov rozdílných kupních sil a cenovou hladinou obdobných výrobků je také nejasný. Avšak slova cenovou hladinu, obdobných výrobků, jsou nevýhodná pro antidumpingové úřady, protože cena obdobných výrobků je stlačena dumpingem ze země vývozu. Ustanovení maří své vlastní záměry. V § 8 odst. 2 písm. h) je obtížné pro stěžovatele získat hodnověrné informace o vývozních cenách a nelze očekávat, že stěžovatel získá informace o cenách pro vývoz a na vnitrostátním trhu ceny vývozce zpětně za 1 nebo 2 roky k důkazu o objemu dumpingových vývozů tradičně vše, co komise vyžaduje. Údaje vztahující se k objemu vývozu do Evropské unie je dostupné u Statistického úřadu Evropské unie. V odst. 4, povinnost stěžovatele složit kauci u antidumpingového úřadu v době podání stížnosti je neobvyklá. Není jisté, zda se to slučuje s WTO.
V § 32 odst. 3 je v rozporu článek 11/3, navíc v § 32 se jeví ukládat, v některých případech se povinnost rozšiřuje i po uvedených 5 letech a je tam rozpor s článkem 11/3 Úmluvy.
Všeobecně závěrem. Jádro každého antidumpingového přezkoumání osciluje kolem dvou bodů. Za prvé, srážka, která by měla být udělána z domácí a vývozní ceny v případě výpočtů vývozní ceny a běžné hodnoty výrobku při opuštění výrobku závodu. Za druhé, jak určit podobný výrobek. Pro vývozce a dovozce je velice obtížné věcně komentovat škodlivé aspekty tohoto případu, protože informace, kterou čeští výrobci musí poskytovat antidumpingovým úřadům jsou důvěrné, a proto je nelze poskytnout dovozcům a vývozcům. Proto se jádro většiny diskusí o dumpingových případech mezi dovozci a vývozci a antidumpingovými úřady týká výpočtu dumpingové provize. Návrh zákona se o tom jen zřídka zmiňuje, stojí za to řídit se rozumem a nebo přijmout některé detaily uvedené v legislativě komise týkající se způsobu výpočtů jak vývozních cen, tak běžné hodnoty.
Pro tyto výše uvedené nedostatky navrhuji podle zákona č.. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny v § 93 odst. 2 návrh zákona vrátit výboru k novému projednání. Jestliže můj návrh nebude přijat, v podrobné rozpravě navrhnu konkrétní návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do obecné rozpravy přihlášky nemám, takže ji končím. Do obecné rozpravy se hlásí pan ministr Dlouhý.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, byť je to možná méně obvyklé, chtěl bych po ukončení obecné rozpravy vystoupit jako předkladatel. Vzhledem k tomu, že bych chtěl konkrétně reagovat na některé části z vystoupení pana poslance Smetany. Nejprve mi dovolte, abych se vyjádřil k tomu, jaké jsou vztahy k nařízením Evropské unie a argument o tom, že dohoda o provádění čl. 6 se používá jenom zřídka. Návrh předloženého zákona se opírá zejména o dohodu, o vytvoření Světové obchodní organizace, resp. již o zmíněnou dohodu o provádění čl. 6 GATT. Nejsme nuceni k bezprostřednímu napodobování nařízení Rady, ale nařízení Evropské unie se do značné míry opírá právě o dohodu WTO a často problematika splývá. Návrh zákona se proto rovněž opírá o evropskou legislativu, i když se to právě děje, řekl bych mimoděk, právě vzhledem k podobnosti obou vzorů. Zákon nemá být rámcovým zákonem a nepředpokládá se vydání podrobnějších předpisů. Z tohoto důvodu se domnívám, že připomínka pana poslance Smetany není zcela relevantní.
Další část, týkající se jeho připomínek vůbec k definování, problematice a formování pojmu vývozní cena mezi mateřskou a dceřinou společností. Ani návrh předloženého zákona nepředpokládá, že by se přihlíželo k cenám mezi mateřskými a dceřinými společnostmi. V § 2 odst. 2 se hovoří o případech, kdy je cena nevěrohodná, protože zejména existuje dohoda mezi vývozcem a dovozcem, anebo ještě třetí stranou, která narušuje soutěž. Domníváme se, že element subjektů ve spojení uvedených v odst. 3, kde tato vazba mezi subjekty znemožňuje obvykle stanovení vývozní ceny a ta se určí výpočtem. Co se rozumí spojením subjektů je uvedeno v § 1 písm. f). Myslím, že i proto tato námitka je bezpředmětná. Námitka, že ustanovení o vývozní ceně je velmi stručné. Myslím, že ani ustanovení příslušného nařízení Evropské unie není příliš obsáhlé. Kdo ho zná ví, že to je v odstavcích 8 a 9 článku 2 nařízení Rady. Srovnáme-li oba texty je možno zjistit, že upravují v podstatě stejným způsobem totéž a nařízení bylo v tomto případě i vodítkem pro nás jako pro předkladatele zákona. Pan poslanec Smetana se rovněž zmiňoval o problematice § 8 odst. 2, jestli jsem mu dobře rozuměl, šlo o písm. h). Zde musím reagovat tím, že v čl. 5 odst. 2 nařízení Evropské unie se v bodě 3 požaduje žádost o informace o vývozních cenách nebo o cenách, za které je výrobek znovu prodán nezávislému kupujícímu Evropské unie. Odkaz na prokazování dumpingových vývozů za předchozí 2 až 3 roky je zřejmě převzat poněkud nedopatřením z § 28 odst. 2 písm. h), ten je však o něčem jiném. Domnívám se, že i zde návrh zákona tuto věc řeší poměrně dobře. A konečně poslední věc, ke které se chci zmínit. Pan poslanec se zmínil o § 32 odst. 3 s tím, že návrh zákona je zde v rozporu s čl. 11/3 Úmluvy. Myslím, že podíváme-li se na návrh zákona, tak problematikou prodlouženého konečného cla se zabývá čl.. 11 v odst. 7 nařízení Evropské unie a jestliže porovnáme návrh zákona s tímto článkem, i v kontextu čl.. 11 odst. 2, vidíme, že náš návrh je se směrnicí Unie naprosto v souladu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolegyně a kolegové, na vaši žádost jsem vás odhlásil, prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat o následujícím návrhu pana kolegy Smetany. Ten navrhl vrátit návrh zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků výboru k novému projednání. Je tomu tak.
Slyšeli jste návrh usnesení, budeme o tomto návrhu hlasovat. Zahájil jsem hlasování č. 33 a ptám se, kdo tento návrh podporuje. Kdo je proti tomuto návrhu?
Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 18, proti 110 poslanců. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásili kolegové Smetana, Grégr a Exner. Prosím, aby se pan kolega Smetana jako první ujal slova. Připraví se pan kolega Grégr.