Poslankyně Jana Petrová: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, milí hosté, dovolte mi, abych se v rámci obecné rozpravy při projednávání návrhu novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a provozování rozhlasového a televizního vysílání a o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, sněmovní tisk č. 107, krátce zmínila o průběhu přípravy této novely. V září loňského roku se stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky zabývala projednáváním výroční zprávy Rady České televize o činnosti České televize v roce 1995. Vzhledem k tomu, že jsem byla zpravodajkou komise k této zprávě, znám ji velmi dopodrobna. Největší pozornost moji i mých kolegů vyvolala otištěná tabulka na straně 72, pod názvem Souhrnný přehled financování České televize v roce 1993 -1996.
V roce 1993 vykázala Česká televize 496 milionů Kč. V roce 1994 zisk 143 milionů Kč, avšak již v roce 1995 vykázala Česká televize ztrátu ve výši 211 milionů Kč a dokonce na rok 1996 měla naplánovanou ztrátu ve výši 363 milionů Kč. Přitom Česká televize má velmi solidní majetkovou základnu. Ze zákona dostala nemovitosti po Československé televizi, vlastní a zdarma na ni byl převeden archiv Československé televize. Do konce roku 1993 financovala z televizních poplatků tři televizní kanály, od roku 1994 provozuje pouze kanály dva. Ve světle těchto informací a vzhledem k tomu, že Česká televize je veřejnoprávní instituce, je ztráta roku 1995 a plánovaná ztráta roku 1996 jen velmi těžko přijatelná.
Je to však realita a je třeba se také zamyslet nad tím, jak k tomu došlo. Nezvyšování koncesionářských poplatků po dobu několika let a průběžný nárůst inflace, tedy zvýšení nákladů na výdajích, jsou hlavními argumenty představitelů České televize. Spravedlivě posouzeno, zčásti jsou tyto argumenty pochopitelné a i přijatelné. Proto jsme se také jako poslanci této komise zabývali tím, jak celou vzniklou situaci řešit.
Naše komise přijala usnesení o ustavení pracovní skupiny, vypracování návrhu novel některých mediálních zákonů tak, aby došlo k navýšení koncesionářských poplatků a zároveň však došlo k částečnému a postupnému snižování vysílání reklamy v České televizi.
Cituji usnesení této komise: Koncesionářský poplatek České televize by měl činit 75,- Kč měsíčně. Od 1. ledna 1998 bude snížena reklama na 0,7 %, od 1. ledna 1999 na 0,4 % a od 1. ledna roku 2000 na 0,2 %. Dále Česká televize nebude vysílat reklamu na žádném ze svých vysílacích okruhů od 1. ledna 1998 v době od 19.00 do 22.30 hodin.
Takto předložený návrh, který na jedné straně navyšoval koncesionářské poplatky a na druhé straně podporoval postupný přesun reklamy z České televize na televize privátní, jsem podpořila také já.
Při dalším jednání komise byla však hlasováním vypuštěna druhá část tohoto návrhu, tedy přesun reklamy. Současná situace je dnes taková, že na televizním trhu vysílají dvě celoplošné stanice veřejnoprávního provozovatele České televize, tj. ČT 1 a ČT 2, a dvě stanice privátní - Nova a Prima. V tuto chvíli nepočítám desítky stanic lokálních a regionálních.
Česká televize je financována z příspěvků veřejnosti, který činí 50 Kč měsíčně, tj. ročně cca 2 miliardy korun. Cituji ze zprávy za rok 1996 o České televizi: Kromě toho získává finanční prostředky z vysílání reklamy, sponzoringu pořadu a další podnikatelské činnosti. Z těchto všech aktivit získala Česká televize v roce 1996 1,2 miliardy korun čistého. Také citace ze zprávy o činnosti za rok 1996. Z toho příjem z reklamy samotné činil 0,8 miliardy korun čistého. Česká televize má tedy ročně k dispozici nyní již 2 miliardy korun z koncesionářských poplatků plus 1,2 miliardy korun z činností reklamních a sponzoringových, tj. 3,2 miliardy korun příjmů ročně čistého.
Podle informací odborníků pohybujících se na reklamním televizním trhu představuje tento trh kapacitu přibližně 4 miliardy konin ročně hrubého. Na této částce se Česká televize podílí asi 0,8 miliardou, Nova 2,4 miliardami korun a Prima a ostatní soukromé, regionální a lokální televize částkou 0,8 miliardy korun.
Na trhu tedy působí na jedné straně veřejnoprávní subjekt s příjmy 3,2 miliardy korun ročně, na druhé straně všechny soukromé televize dohromady se stejnými příjmy, také v hodnotě 3,2 miliardy korun ročně.
Dojde-li k přijetí předložené novely ve stávající podobě, tedy navýšení koncesionářského poplatku České televize z 50 Kč na 75 Kč měsíčně, půjde vlastně o 50procentní navýšení oproti současnému stavu. To znamená, že Česká televize bude mít k dispozici z titulu koncesionářských poplatků ročně celé 3 miliardy korun příjmu čistého. Přičteme-li k této částce i příjem z reklamy a ostatní komerční činnosti v té výši, o které už jsem hovořila, tj. 1,2 miliardy korun ročně čistého, lze velmi přesně předpokládat, že Česká televize bude mít k dispozici 4,2 miliardy korun ročně.
Sama Česká televize však předpokládá za rok 1996 své celkové náklady ve výši 3 489 700 000 Kč. Také - cituji ze zprávy o činnosti České televize za rok 1996 - zde je veliký nepoměr mezi výdaji letošního roku a možnými, předpokládanými výdaji roku příštího a mezi zvýšením příjmů z koncesionářských poplatků o 50 %, pokud bude novela přijata v tom předloženém znění. Návrh této novely neobsahuje ani nejzákladnější ekonomický rozbor, který by odůvodnil zvýšení poplatků v navrženém rozsahu. Tlak navýšení tohoto poplatku musí být odůvodněn možností průhledného systému kontroly hospodárnosti spolu s rozborem využití navýšení prostředků.
Jsem velmi ráda, že novelou kompetenčního zákona z loňského roku bylo schváleno Ministerstvo kultury jako odpovědný orgán státní správy při přípravě legislativy v oblasti sdělovacích prostředků. Považuji za nezbytné, aby toto ministerstvo začalo ihned pracovat na přípravě nových mediálních zákonů, zejména v oblasti postavení jednotlivých rad, jejich kompetencí a v oblasti kontroly hospodaření veřejnoprávních subjektů České televize a Českého rozhlasu.
Je třeba zabývat se myšlenkou vytvoření kontrolního orgánu, který by kontroloval efektivnost vynakládání veřejnoprávních prostředků. Ve všech vyspělých státech si státní instituce velmi hlídají způsob vynakládání veřejných prostředků na televize a rozhlas. Požadují, aby veřejná televize plnila své veřejnoprávní poslání. Česká televize má nyní dvojí druh příjmů, z nichž jeden má komerční charakter. Je tedy třeba, aby tyto zákony stanovily povinnost programového spektra, neboť hlavní zdroj prostředků, které Česká televize má, by měl jít na zajišťování těch funkcí, které jako veřejnoprávní subjekt zajišťovat má a zajišťovat musí. V České republice existující kontrolní mechanismy zatím ale nejsou schopny vypracovat taková kritéria pro kontrolu plnění společenského zadání veřejnoprávní televize.
Ale zpět k předložené novele. Jaká zde bude výhoda pro občana, když bude novela přijata v navrženém znění? Nemohu v tuto chvíli takovou výhodu najít. Občan zaplatí o 25 Kč na Českou televizi měsíčné více, televize tím získá přibližně 1 miliardu korun ročně, bude mít vyšší příjmy než výdaje a příjmy z 1 % reklamy jí také zůstanou. Soukromé televize nebudou mít možnost dalšího rozvoje, takže touto novelou ani nezvýšíme možnost nabídky dalšího soukromého vysílání pro diváka. Chceme vytvořit skutečně rovnovážně prostředí na trhu pro oba typy televizí? Jestliže ano, pak toho rozhodně nedocílíme takto předloženým návrhem novely.
Protože jsem vždy podporovala vytvoření duálního systému v oblasti televizního vysílání, podporuji vytvoření rovnovážného prostředí na trhu pro oba typy televizí, a to jak veřejnoprávních, tak komerčních, a chci dosáhnout zvýšení nabídky televizních programů a možností výběru pro diváka, mám připraveny pozměňovací návrhy k této novele, které přednesu v podrobné rozpravě. V tuto chvíli vám děkuji za pozornost,
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní kolegyni Petrové. Slovo má pan poslanec Zima, připraví se pan kolega Matulka.
Poslanec Anton Zima: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, problematika digitálního vysílání, která byla zmíněna v příspěvcích pana kolegy Skopala i Přibáně, je natolik vážná, že ji chci, i když tu jindy málo mluvím, dnes trochu rozvést a požádat vás o pomoc.
Skutečně se velmi rychle blíží doba, kdy se změní technický způsob vysílání a pro tento způsob se budou přidělovat nová frekvenční pásma. V oblasti telekomunikací existují dvě konečné množiny, které představují tzv. národní bohatství. Je to číselný plán a frekvenční pásmo. Všude se s nimi tedy nakládá jako s nerostným bohatstvím.
V nejbližších měsících má být v Chestreru uzavřena mezinárodní dohoda o přidělení frekvencí jednotlivým evropským státům, tedy o přidělení jakési velikosti tohoto národního bohatství. V té chvíli bude velmi záležet na přístupu naší republiky k této události a k připravenosti financí i koordinaci postupu. Jinak na nás zbudou jen drobky frekvencí a pro příští časy nebudeme mít celoplošné kvalitní vysílání televize a rozhlasu.
Jak jistě víte, při hospodářském výboru je podvýbor pro telekomunikace a pošty, který se tím na nejbližším zasedání bude zabývat a bude směřovat k usnesení doporučujícímu Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvu dopravy a spojů, aby okamžitě domluvily způsob, kde a jak vytvořit potřebné finanční prostředky na zaplacení nového pásma, buď už prostřednictvím části koncesionářských poplatků nebo z jiných zdrojů nebo kombinací, protože je to i v zájmu státu, aby se domluvily také na jednotlivých krocích a jejich časování a hlavně na obsazení erudovanými a dostatečně kompetentními vyjednavači na příslušném mezinárodním fóru.
Jinak se skutečně stane, že Česká republika nebude mít technické předpoklady pro vysíláni" televizí a rádií a dnešní diskuse o výši koncesionářských poplatků reklam a jiných věcech bude téměř nadbytečná.
Chci vás tedy ubezpečit, že se s tímto problémem bude podvýbor pro telekomunikace a pošty velmi intenzivně zabývat. Požádáme představitele Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i představitele Ministerstva dopravy a spojů o účast, abychom pomohli tento problém velmi rychle řešit a prosím vás o podporu, vás i další komise a výbory této sněmovny.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Zimovi. Slovo má pan poslanec Matulka. Připraví se pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, jsem dalek toho, abych přednášel nějaká závěrečná slova, Já jsem se přihlásil s tím, že chci zareagovat původně na jednoho, ale později na dva předřečníky. Začnu tím druhým.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Já vás také nevyzývám k závěrečnému slovu, pane kolego.
Poslanec Dalibor Matulka: Jistě. V prvé řadě bych chtěl zareagovat drobně na pana kolegu Dostála. Ačkoliv s větší částí jeho vystoupení vřele souhlasím, musím se ohradit proti určité - netroufám si říci, že schválně učiněné, ale přece jen učiněné - nepřesnosti v jeho projevu. Pan kolega Dostál tady správně připomenul, že v prvním čtení jsem sám, byť jsem jeden z navrhovatelů tohoto zákona, vznášel proti tomuto návrhu zákona námitky. Pan kolega Dostál připomněl, v čem námitky spočívaly. Pokud jde o rozhlasové vysílání, připomněl, že ani já ani koneckonců poslanecký klub KSČM nesouhlasíme se zvýšením rozhlasových poplatků a už v prvním čtení jsem zmiňoval, z jakého důvodu. Jenže pan kolega Dostál mě interpretoval snad nechtěně velmi špatné. Já jsem totiž - a to potřebuji upřesnit - nepoužil slova žádné zahraniční vysílačky, to je skutečně slovo, kdy dovedu rozeznat, jaký je rozdíl mezi vysílačkou a rozhlasovou stanicí. Já Jsem mluvil o rozhlasových stanicích nikoliv pouze o Svobodné Evropě, ale o všech cizích rozhlasových stanicích, které vysílají na kanále ČRO 6. Je mi jedno, jestli je to Svobodná Evropa nebo Deutsche Welle anebo když to bude mongolské rádio, tak jestli je to mongolské rádio. To je jedna věc.
Přihlásil jsem se původně s tím, že jsem chtěl zareagovat na slova pana poslance Kočárníka. Pan poslanec Kočárník totiž poukázal na určitou - údajně - neuváženost zřejmě předloženého návrhu zákona. Já se domnívám, že vlastně z neuváženosti obvinil stálou komisi pro sdělovací prostředky, protože jak je všem obecně známo, kromě snad televize Nova, návrh zákona není výplodem komunistické mysli poslance Matulky, ale je výplodem skutečně komise pro sdělovací prostředky. Pan poslanec Kočárník vlastně kritizoval tuto komisi. Položil otazník nad tím, zda by neměly být sociální otázky, které se v tomto návrhu zákona vyskytují v podobě osvobození od placení koncesionářských poplatků, raději řešeny jinde než v tomto zákoně. Já k tomu potřebuji přičinit dvě poznámky.
V první řadě nevím, jestli si pan poslanec Kočárník uvědomil, že toto řešení není v tomto zákoně nově navrhováno, že v zákoně je osvobození a pouze se zvyšuje koeficient z 1,15 na 1,40 životního minima. Tento návrh novely zákona neobjevuje nic nového a námitky proti tomuto řešení měl vznést pan kolega Kočárník zřejmě dřív, když se samotný zákon rodil.
Druhou poznámku k této věci bych přičinil tu, že podle mého názoru by bylo přirozené, kdyby se jinými zákony v sociální oblasti určovaly, jako se to děje, sociální dávky tam, kde se jedná o záležitost státního rozpočtu. Ano, my jsme v komisi pro sdělovací prostředky uvažovali také o tom, zda koncesionářské poplatky jako takové vůbec nezrušit a zda nefinancovat veřejnoprávní média prostřednictvím státního rozpočtu. Pak by logika pana Kočárníka byla skutečně logickou a rozsah osvobození by se musel určovat jinými zákony než tímto zákonem. Ale jestliže koncesionářský poplatek je něco, co je zcela mimo státní rozpočet, pak ze státního rozpočtu sociální dávky poskytovat by bylo zřejmě v nějaké podivné logice.
Pan kolega Kočárník také volal po větším zdůvodnění toho, proč se má posílit početně Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání. K tomu mi nezbývá než se podivit, zda pan kolega Kočárník jednak četl dostatečně důvodovou zprávu, jednak zda byl přítomen jednání sněmovny, když probíhalo první čtení tohoto zákona, protože jsme v prvním čtení o této otázce dostatečně hovořili. Za třetí pan kolega Kočárník postrádá v návrhu zákona určité podrobnější ekonomické zhodnocení. K tomu mám opět stejnou poznámku jako jsem vznesl v prvním čtení také, že projednáváme v této sněmovně pravidelně výroční zprávy týkající se hospodaření jak Českého rozhlasu, tak České televize. Tyto materiály jsou dostatečně podrobné, koneckonců kolegyně Petrová na ně správně poukazovala. Čísla se tam dají najít v dostatečném rozsahu. Koneckonců poslanci dostávají i jiné materiály než tyto výroční zprávy, takže předpokládám, že i pan poslanec Kočárník je dostává, i když samozřejmě nevím, jestli při své ministerské funkci má dostatek času si je přečíst. Jestliže nemá, pak se nedivím, že volá ve sněmovně po dalších a dalších informacích.
Na závěr bych chtěl vyslovit podivení nad tím, že pan poslanec Kočárník vznáší tyto pochybnosti jako člen klubu ODS. Domnívám se, že určitá neznalost a nevysvětlenost problémů u pana kolegy Kočárníka asi pramení spíše z nedostatečné komunikace uvnitř klubu ODS.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Slovo má pan poslanec Miloslav Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, žijeme v době, kdy každá věc má svého patrona. Patronem rozhlasu je archanděl Gabriel, patronem televize je svatá Klára, ale v této souvislosti by se asi slušelo připomenout jiného svatého, a sice svatého Antonína poustevníka, protože ten si svou svatost vysloužil tím, že odmítal dělat dobré skutky, protože mu je našeptával ďábel. Tak se vlastně v minulosti stalo, že jsme promarnili určitou příležitost.
V rozpravě, která proběhla ve Federálním shromáždění, jsme navrhovali my, za klub KSČM, aby úprava v České republice, v tehdejším Československu, sledovala ty normy, které existují v zemích Beneluxu, které umožňují, aby jednotlivé politické strany, ale i občanská sdružení, humanitární sdružení, aby i náboženské spolky, kulturní instituce se mohly nalézt ve sdělovacích prostředcích. Protože informace se stávají stále důležitějšími v moderní společnosti a jestliže John Milton řekl v 17. století v době anglické revoluce, že ten, kdo ničí, potlačuje knihu, zabíjí rozum, dalo by se dnes říci, že ten, kdo potlačuje média, zejména veřejnoprávní média, že zabíjí rozum.
Já tady nelobuji ani za Novu ani za veřejnoprávní televizi, ale lobuji za české občany, za ty, kteří mají právo získat přístup k informacím, mají právo také na to, aby měly kvalitní pořady včetně pořadů vzdělávacích. Je pravda, že mnohé v tomto směru opravdu si zaslouží naši nejštědřejší podporu, třeba vzpomenu pořady, které dělá skupina Petra Zvoníčka a přesto, že nejsou - řekl bych - měřitelné z hlediska nějakého velkého ohlasu ve veřejnosti, jedná se o záslužnou a potřebnou věc.
Moderní systém sdělovacích prostředků vyžaduje, aby stál na obou nohou, aby byly silné, štědře dotované a efektivní veřejnoprávní prostředky a na druhé straně aby existovala také média soukromá. Proto se mi zdá válka, která probíhá mezi oběma složkami našeho masmediálního systému, jako něco nešťastného, a řešení, která se nabízejí v předkládaném textu, se nám zdají nedostatečná.
Chtěl bych připomenout, že v současné době bohužel asi není demokratičtějšího informačního prostředku než je Internet. Televize ale bohužel není Internet, a tak se neobejdeme bez toho, aby nad těmito médii dohlížely kontrolní orgány, aby tady z tohoto pohledu sehrál svoji roli také Parlament.
Z hlediska práva znát práva, mít informace, z hlediska informační demokracie, máme v České republice hodně co napravovat z toho, co bylo zanedbáno. Domnívám se, že zejména bychom se měli jakožto zákonodárci zamyslet nad tím, co se stalo v případě tiskového zákona, který je dokonce krokem za normu, která byla platná od r. 1966.
Stejně tak bychom se mohli zamyslet nad tím, proč v naší zemi stále není ratifikována mezinárodní konvence, která se zabývá vymezením, co je nebo není pravdivá informace, a tím, jak má docházet k rektifikaci nepravdivých informací.
Chtěl bych říci, že předložená úprava není krokem, který by nás mohl uspokojit a nevytváří ani pro veřejnoprávní média ani pro média soukromá náležité prostředí. Z tohoto důvodu nemůžeme tuto normu, která se předkládá Poslanecké sněmovně, podpořit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, Uzavírám obecnou rozpravu. Dámy a pánové, do podrobné rozpravy je přihlášeno zatím devět kolegů a kolegyň. Jako první v ní vystoupí po polední přestávce kolega Krejsa, pak poslanci Maixner, Pleva, Prokop, Krása a další.
Dovolte mi, abych vás seznámil s tím, jak bude dále probíhat naše schůze. Vyhlásím delší polední přestávku vzhledem k tomu, že jsem žádán, abych jednak vyhlásil schůzi ústavně právního výboru, jednak se v rámci polední přestávky chce sejít klub ODS. Dovoluji si vyhlásit přestávku do 15.00 hodin s tím, že ve 14.30 hodin se sejde klub ODS v místnosti státních. aktů, ve 14.00 hodin se sejde ke krátké schůzce ústavně právní výbor. V 15.00 hodin bude probíhat podrobná rozprava. Poté co bude ukončen tento bod, vrátíme se k návrhu poslanců Mandíka a dalších a rozhodneme hlasováním o návrhu, který zazněl v průběhu podrobné rozpravy.
Přeji vám příjemnou polední přestávku.
(Schůze byla přerušena ve 12.55 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 15.03 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zahájil odpolední jednání. Prosím, abyste se utišili, budeme pokračovat v projednávání přerušeného bodu č. 8. Konstatuji, že byla ukončena obecná rozprava, a jak bylo dohodnuto, nyní bude probíhat podrobná rozprava. Poté co bude ukončen tento bod, vrátíme se k návrhu poslanců Mandíka a dalších a rozhodneme hlasováním o návrhu, který zazněl v průběhu podrobné rozpravy k bodu 7. Nyní tedy otevírám podrobnou rozpravu. Je zatím přihlášeno 9 kolegyň a kolegů. Jako první vystoupí pan kolega Krejsa, připraví se pan kolega Maixner. Prosím pana kolegu Krejsu, aby se ujal slova. Předtím vás, dámy a pánové, prosím, abyste se přihlásili hlasovacími kartami a umožnili panu kolegu Krejsovi, aby přednesl svůj příspěvek. Prosím, pane kolego.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Pane předsedající, já se omlouvám v úvodu, že jednou větou zabalancuji na hraně jednacího řádu. Zaznělo tu horování pro digitální televizi, bohužel nezazněla ani zmínka o tom, že to občana, vlastně každého z nás přijde na 30 tisíc za nový televizor. V této oblasti existuje patentované alternativní řešení problému kvality televizního a rozhlasového vysílání, které je už dokonce ve zkušebním provozu a které nepřijde občana na jedinou korunu navíc. Jde o český patent.
Ted bych rád přednesl své pozměňovací návrhy.
1. V článku 1 bodu 1 navrhuji zrušit odst. 1 a odst. 2 a nahradit je novými odstavci 1 a 2 tohoto znění. Odst. 1: rozhlasový poplatek se platí za technické zařízení, které je schopno prostřednictvím vysokofrekvenčního přenosu přijímat, individuálně volit a následně reprodukovat rozhlasové vysílání. Odst. 2:
TV poplatek se platí za technické zařízení, které je schopno prostřednictvím vysokofrekvenčního přenosu přijímat, individuálně volit a následně reprodukovat televizní vysílání.
2. V čl. 1 navrhuji vypustit bod 3.
3. V čl. 1 navrhuji doplnit bod 5, v případě vypuštění bodu 3 půjde o bod, který zní: v § 7 odst. 1 se slova 1 % nahrazují slovy 3 % a slova 6 minut nahrazují slovy 15 minut.
4. Do čl. 1 navrhuji nový bod č. 6, který zní: odst. 1 - zajistit ve spolupráci s příslušnými orgány, organizacemi spojů, dalšími odbornými organizacemi a pomocí vlastních prostředků šíření svých programů pro obyvatelstvo územních celků, pro které je jejich vysílání určeno. Odst. 2 - provozovateli TV vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty, tj. část kmitočtového spektra a síť vysílačů umožňujících pokrytí území České republiky dvěma TV programy vč. obrazových a zvukových informací, nestanoví-li zákon jinak. Odst. 3 - provozovateli rozhlasového vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty, část kmitočtového spektra a síť vysílačů umožňujících pokrytí území České republiky dvěma vysílacími okruhy v pásmu středních vln, třemi vysílacími okruhy v pásmu VKV a jedním vysílacím okruhem v pásmu W.
5. V čl. 1 navrhuji nový bod č. 7, který zní: V § 9 odst. 3 se slova jedním televizním programem nahrazují slovy dvěma televizními programy.
6. V čl. 1 navrhuji nový bod č. 8, který zní: V § 9 odst. 4 se slova dvěma vysílacími okruhy v pásmu VKV nahrazují slovy třemi vysílacími okruhy v pásmu VKV.
7. V čl. 1 navrhuji nový bod č. 9, který zní: V § 9 se odst. 5 vypouští.
8. Do čl. 2 bodu 1 navrhuji za středník v § 2 doplnit slova cituji: další současné úplné a nezměněné vysílání následnými technickými prostředky, tj. společné antény, kabelové rozvody, převaděče, lokální vysílače, spadá do kompetence Českého telekomunikačního úřadu. Celý text v § 2 základní pojmy bodu 1 bude znít: po konzultaci s Úřadem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání takto: rozhlasovým a televizním vysíláním, dále jen "vysílání", síření programů nebo obrazových a zvukových informací prostřednictvím vysílačů, kabelových rozvodů, družic a jiných prostředků určených k přijmu veřejnosti. Další současné úplné a nezměněné vysílání následnými technickými prostředky, společné antény, kabelové rozvody, převaděče, lokální vysílače, spadá do kompetence Českého telekomunikačního úřadu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Maixner, připraví se pan kolega Pleva.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, přednesu pár pozměňovacích návrhů k zákonu 252/1994 Sb.
K novele zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a zákona ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, mám tyto pozměňovací návrhy:
Do § 5 zák. č. 468/1991 Sb., se doplňuje nové písm. f). To zn.: "U provozovatelů ze zákona zabezpečit u všech politických diskusních pořadů takové zastoupení, jaké odpovídá výsledku voleb do Poslanecké sněmovny." Ostatní body přeznačit.
Zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje takto: V § 2 písm. k) zní:
" Rada sleduje dodržování vysílacích časů podle § 5 zák. č. 468/1991 Sb., výsledky tohoto sledování uvádí ve zprávě předkládané každý rok Poslanecké sněmovně."
Dále § 7 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v platném znění se mění takto. V odst. 1 v první větě se mění číslovka "1 %" na "3 %".
Dále v § 7 zákona 468/1991 Sb., se připojuje nový odst.3, který zní: "V televizním vysílání z času vyhrazeného reklamě u provozovatelů ze zákona jsou 2 % vyhrazena pro fyzické i právnické osoby, české výrobce, kde částka vyplacená za reklamu nepřesáhne v žádném z vysílacích programů a ve kterémkoli časovém úseku za jeden šot třicet sec 50 000 Kč, valorizováno každý rok dle příslušného zákona." To je všechno, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Slovo má pan poslanec Pleva, připraví se pan kolega Prokop.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl pozměňovací návrh, který sestává ze tří částí.
Ta první část je, jak již avizoval pan zpravodaj, spíše takovou opravou toho, co nám nedopatřením vypadlo ze znění, které jsme přijali na výboru. Ta první část zní takto:
"Zákon 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích se mění takto:
1. V § 2 odst. 5 se slova "místně příslušné provozovně pošty" vypouštějí a nahrazují se slovy "smluvnímu partnerovi Českého rozhlasu a České televize".
2. Do § 10 se vkládá nový odstavec 3, který zn.: "Na základě výpovědi Českého rozhlasu a České televize ukončí pošta výběr rozhlasových a televizních poplatků a předá smluvnímu partnerovi Českého rozhlasu a České televize evidenci přijímačů, a to nejpozději do 60 dnů od doručení výpovědi."
To je ten první bod, který je víceméně technický a bez jehož přijetí by byl nesmyslný i ten pozměňovací návrh, který přijal výbor.
Pak je druhý bod, který se také vztahuje k problematice pošty a má ošetřit to, aby ředitelé Českého rozhlasu a České televize nemohli rozhodnout svévolně o výběru smluvního partnera, protože vybírání poplatků bude určitě lukrativní služba. Proto navrhuji dát jakousi schvalovací pravomoc radám Českého rozhlasu a České televize, takže tento návrh druhý by zněl takto:
"Zákon 468/1991 Sb., o České televizi se mění takto:
Do § 8 odst 1 se vkládá nové písm. d) tohoto znění: "Schvalovat na návrh ředitele výběr smluvního partnera České televize, pověřeného výběrem televizních poplatků." Stávající písm. d) se mění na písm. e), stávající písm. e) se mění na písm. f).
Zákon 468/1991 Sb., o Českém rozhlasu se mění takto:
Do § 8 odst. 1 se vkládá nové písm. d) tohoto znění: "Schvalovat na návrh ředitele výběr smluvního partnera Českého rozhlasu, pověřeného výběrem rozhlasových a televizních poplatků." Stávající písmeno d) se mění na písm. e) stávající písm. e) se mění na písm. f).
Třetí pozměňovací návrh pak vychází z debaty, která se tady vede o reklamě. Mám k tomu takový malinký příspěvek, a to, že do času, ze kterého je vypočítáváno procento reklamy, si některé televizní společnosti započítávají i otevřené vysílání teletextu. Mně se zdá, že tohle započítávání otevřeného vysíláni teletextu je takové trochu nefér zvyšování vysílacího času, a proto navrhuji, aby vysílání teletextu nebylo možno započítávat do času, ze kterého se vypočítává procento reklamy. Není to namířeno proti žádné televizi konkrétně, bude to vlastně moci zabránit načítání času vysílání otevřeného teletextu všem televizím a zároveň to nic neříká o tom, kolik skutečně ta která televize bude vysílat, protože v čase místo otevřeného vysílání teletextu může vysílat jiný program, takže se jí to prakticky nemusí dotknout.
Tento pozměňovací návrh by pak konkrétné zněl takto: "Zákon 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, se mění takto:
V § 7 se na konec odst. 1 přidává věta: "Do celkového vysílacího času, ze kterého je vypočítáváno procento reklamy, nelze započítávat vysílání teletextu."
Děkuji vám za pozornost.