Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a vzhledem k tomu, že se nikdo další do rozpravy nepřihlásil, rozpravu v tuto chvíli uzavírám.
Návrh pana poslance Krejsy chápu jako návrh na zamítnutí předloženého návrhu podle jednacího řádu. Dámy a pánové, ještě před tím, než o něm budeme hlasovat, všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu všichni zaregistrovali.
Dámy a pánové, nyní tedy budeme hlasovat o návrhu, který navrhl pan poslanec Krejsa, o zamítnutí předloženého návrhu. Zahajuji hlasování pořadové číslo 95.
Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 95 se z přítomných 138 pro vyslovilo 15, proti 113. Tento návrh nebyl přijat.
Paní poslankyně, páni poslanci, budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení:
"Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh smlouvy k projednání zahraničnímu výboru." Zahajuji hlasování pořadové číslo 96.
Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 96 se z přítomných 140 pro vyslovilo 116, proti 4. Tento návrh usnesení byl přijat.
Paní poslankyně, páni poslanci, vzhledem k tomu, že pan ministr Zieleniec, který zde předložil tento návrh, předkládá ještě jeden návrh mezinárodní smlouvy, a to pod bodem 32, pokud nebude v této sněmovně námitek, vyhovím žádosti pana ministra, abychom projednávali tuto smlouvu, jejímž je předkladatelem, nyní. To znamená drobným způsobem změníme pořadí projednávání mezinárodních smluv. Hlásí se pan poslanec Sládek. (Poslanec Sládek vznáší námitku.) Dobře, vzhledem k tomu, že jsou námitky, tak to chápejte jako můj procedurální návrh, o kterém dávám v tuto chvíli hlasovat.
Abyste věděli, o čem hlasujeme, budeme hlasovat o tom, že bod 32, což je vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu materiál Ukončení platnosti úmluvy o naturalizaci mezi Československem a Spojenými státy americkými sjednané dne 19. července 1928 v Praze, a to formou výměny nót, sněmovní tisk 96, druhé čtení, bude projednán nyní, to znamená po projednání bodu 23 tohoto pořadu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 97, a ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh? Kdo je proti tomuto procedurálnímu návrhu?
Hlasování pořadové číslo 97, z přítomných 143 se pro vyslovilo 96, proti 19.
Tento návrh byl přijat.
Budeme tedy pokračovat projednáváním bodu
27.
Vládni návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu materiál "Ukončení platnosti Úmluvy o naturalizaci
mezi Československem a Spojenými státy americkými, sjednané
dne 16. července 1928 v Praze, a to formou výměny nót"
(sněmovní tisk 96) - druhé čtení
Prosím pana místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí pana Josefa Zieleniece, aby z pověření vlády předložený vládní návrh, sněmovní tisk 96 ve druhém čtení uvedl.
Místopředseda vlády ČR Josef Zieleniec: Paní předsedající, dámy a pánové, Úmluva o naturalizaci mezi Československem a Spojenými státy americkými byla přijata 16. července 1928. Jejím hlavním účelem bylo vyloučení dvojího státního občanství v případech, kdy občan jedné strany získá naturalizací občanství strany druhé. Hlavním důvodem sjednání byla především mohutná vlna přistěhovalectví do Spojených států. USA sjednaly obdobné smlouvy i s mnoha jinými evropskými státy, např. s Německem, Belgii, Maďarskem a dalšími. Podle článku 1 Úmluvy osoba automaticky ztrácí občanství jedné strany, pokud naturalizací nabyla občanství strany druhé.
Podle článku 3 dojde ke ztrátě nové získaného občanství tehdy, když naturalizovaná osoba obnoví své bydliště ve své původní vlasti bez úmyslu vrátit se do země, kde byla naturalizována.
V období komunistického režimu měla smlouva značný význam pro Československou emigraci v USA. Naši emigranti v případě získání občanství USA pozbyli občanství československého a jako jediní z celé československé emigrace tak mohli se do Československa vracet, aniž by byli nuceni jako ostatní exulanti tzv. upravit své vztahy k Československu tím, že za příslušný obnos ve valutě obdrží od československých úřadů tzv. propuštění z československého státního občanství. Koncem 60. let však vynesl nejvyšší soud Spojených států zásadní rozhodnutí, ve kterém zcela změnil dosavadní interpretaci americké ústavy v otázkách nabývání a pozbývání státního občanství. Na základě tohoto rozhodnutí, které zejména vzalo kongresu oprávnění vydávat zákony zbavující amerického občana jeho občanství byly později prohlášeny za protiústavní i všechny mezinárodní naturalizační smlouvy, které měly USA uzavřeny s jinými státy.
V důsledku tohoto rozhodnutí nejvyššího soudu začaly Spojené státy tyto smlouvy vypovídat a ve vztahu k Československu ji přestaly aplikovat. Zrušením Úmluvy se změní režim nabývání státního občanství České republiky pro občany Spojených států. Zatímco v současnosti po žadatelích o České občanství není požadován doklad o propuštění ze státního svazku Spojených států a dostačující je čestné prohlášení odkazující na čl. 1 Úmluvy, nyní budou muset žadatelé takové vyvázání prokázat dle § 7 písm. b) zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání občanství České republiky. Na závěr je třeba dodat, že ukončením platnosti Úmluvy pozbyde účinnosti na základě svého § 2 i zákon č. 60/1930 Sb., kterým byla Úmluva recipována do našeho právního řádu.
Dámy a pánové, žádám Vás, abyste tento návrh na zrušení platnosti přijali. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, předložený vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali zahraničnímu výboru. Výbor návrh projednal a přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 96/1. Žádám pověřeného zpravodaje zahraničního výboru, pana poslance Pavla Tollnera, aby usnesení výboru uvedl.
Poslanec Pavel Tollner: Dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl usnesení zahraničního výboru z 8. schůze, tj. z 5. března 1997.
Já, jako zpravodaj považuji za důležité Jen dodat, že ukončení platnosti Úmluvy nastoluje zcela standardní režim nabývání a pozbývání státního občanství podle naší sněmovnou přijatých norem. Přečetl bych tady usnesení zahraničního výboru, kterým doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ukončením platnosti Úmluvy o naturalizaci mezi Československem a Spojenými státy Americkými sjednané dne 16. července 1928 v Praze, a to formou výměny nót. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: K uvedenému vládnímu návrhu otevírám rozpravu. Vzhledem k lomu, že se do ní nikdo nepřihlásil, rozpravu uzavírám.
Nyní přikročíme k hlasování, přednesu návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s ukončením platnosti Úmluvy o naturalizaci mezi Československem a Spojenými státy Americkými sjednané dne 16. července 1928 v Praze, a to formou výměny nót.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vás všechny odhlašuji, prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Nyní budeme hlasovat o předneseném návrhu usnesení.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 98, a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 98 z přítomných 106 se pro vyslovilo 100 a proti nikdo.
Tento návrh usnesení byl přijat.
Dalším bodem je:
28.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu
České republiky k vyslovení souhlasu návrh na přístup České republiky
k Úmluvě pro vypracování Evropského lékopisu a podpis
Protokolu k Úmluvě pro vypracování Evropského lékopisu
(sněmovní tisk 133) - prvé čtení
Předložený vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 133. Odůvodní nám jej ministr zdravotnictví pan Jan Stráský, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, integrace České republiky do evropských struktur sebou nenese pouze přebírání evropských mechanismů a právních úprav, nýbrž i zvyšující se podíl České republiky na tvorbě nových dokumentů jednotlivých evropských orgánů.
Jedním z mnoha dokumentů, které vznikají v rámci evropské integrace je i Evropský lékopis. Lékopis je základním farmaceutickým dílem, definuje požadavky na jakost léčiv, uvádí zkušební postupy pro jejich hodnocení a upravuje způsob užívání léčiv. Lékopis je závazný dokument, který slouží jako základní pomůcka pro nakládání s léky pro výrobce, distributory, lékárny i lékaře. V České republice má Československý lékopis padesátiletou tradici.
V současné době platí jeho čtvrté vydání a připravuje se nový český lékopis. V roce 1964 byla uzavřena Úmluva pro vypracování evropského lékopisu. K 31. prosinci 1996 patřilo k členským zemím Úmluvy 25 států. Česká republika má od roku 1991 statut pozorovatele. Evropský lékopis dnes platí ve znění svého 3. vydání, které bylo dohotoveno a vydáno v roce 1996. Platný evropský lékopis se průběžné aktualizuje, navíc se pracuje na harmonizaci evropského lékopisu s ostatními kontinentálními lékopisy Evropy a Japonska.
Zanedbatelný není ani přínos účasti České republiky při přípravě Evropského lékopisu pro český farmaceutický průmysl. Žádám vás proto, dámy a pánové, s ohledem na charakter Úmluvy pro vypracování Evropského lékopisu, abyste podpořili účast České republiky na tomto projektu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Daniel Kroupa, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Daniel Kroupa: Milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, lékopis je mezinárodně uznávaná norma pro zajištění jakosti, bezpečnosti a účinnosti léčiv a je předpokladem pro uplatnění našich léčiv na zahraničních trzích.
Přistoupení České republiky k Úmluvě pro přípravu vypracování Evropského lékopisu a protokolu nám dá možnost ovlivňovat tvorbu textů Evropského lékopisu českými odborníky. V souladu s tímto a v souladu se zdůvodněním pana ministra zdravotnictví si vám dovoluji předložit návrh, abyste tuto úmluvu postoupili do druhého čtení.
Zároveň navrhuji, aby byla projednána ve třech výborech - ústavně právním výboru, zahraničním výboru a ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Toto Je v souladu s usnesením organizačního výboru Poslanecké sněmovny. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, a proto ji uzavírám. Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Bylo zde navrženo, aby tento návrh byl přikázán všem výborům Poslanecké sněmovny. Ptám se pana zpravodaje, zda jeho návrh zněl tak, aby se o tomto návrhu hlasovalo jako o celku, nebo o každém výboru zvlášť. Hlásí se k tomu pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: (mimo mikrofon) Prosím, aby se hlasovalo zvlášť.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře. Já bych příště poprosila pana poslance Bendu, aby hovořil na mikrofon - pro stenozáznam. Nicméně vyhovím jeho námitce a budeme hlasovat o každém výboru zvlášť.
Vzhledem k tomu, že si nepamatuji přesné, které výbory byly navrženy, prosím pana zpravodaje, aby se dostavil k řečnickému pultu a jednotlivě předkládal návrhy na přikázání.
Poslanec Daniel Kroupa: Organizační výbor navrhuje, aby byl přikázán návrh ústavné právnímu výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasováni pořadové číslo 99.
Kdo je pro, aby se tímto návrhem zabýval ústavné právní výbor? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 99 z přítomných 117 se pro vyslovilo 54, proti 26. Tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Daniel Kroupa: Organizační výbor dále navrhl, aby byl návrh přikázán zahraničnímu výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Před hlasováním vás, dámy a pánové, všechny odhlašuji, abychom tento návrh přikázali alespoň některému výboru. Prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Budeme hlasovat o návrhu, jak jej přednesl pan zpravodaj, v hlasování pořadové číslo 100.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 100 z přítomných 106 se pro vyslovilo 61, proti 24. Tento návrh byl přijat.
Poslanec Daniel Kroupa: Organizační výbor navrhuje, aby byl tento návrh přikázán výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, zahajuji hlasování pořadové číslo 101.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasovaní pořadové číslo 101 z přítomných 110 se pro vyslovilo 100, proti 2. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že Poslanecká sněmovna přikázala předložený vládní návrh k projednání výboru zahraničnímu a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Dámy a pánové, v této chvíli vyhlašuji polední přestávku do 13.00 hodin, kdy budeme pokračovat vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Jihoafrickou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z přijmu, podepsaná v Praze 11. listopadu 1996, sněmovní tisk 136, první čtení.
Upozorňuji, že tento návrh předkládá pan ministr Ivan Kočárník a zpravodajem je pan poslanec Jiří Maštálka.
(Schůze přerušena v 12.27 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 13.03 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, dostavte se, prosím, do sněmovního sálu. Doba vyhrazená k polední přestávce skončila. Budeme pokračovat v našem jednání.
Já jsem vás v průběhu polední přestávky odhlásila a prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.
Dalším bodem je
29.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Jihoafrickou
republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému
úniku v oboru daní z příjmu, podepsaná v Praze
dne 11. listopadu 1996 - prvé čtení
Předložený vládní návrh smlouvy jsme obdrželi jako sněmovní tisk 136.
Odůvodni nám jej místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mezinárodní dvojí zdanění snižuje příjmy, které právnickým a fyzickým osobám jednoho státu plynou z jiného státu, Protože příčinou tohoto dvojího zdanění je kolize daňových zákonů obou států, může být takové zdanění účinně vyloučeno jen opatřením obou států vzájemně koordinovaným mezinárodní smlouvou.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Jihoafrickou republikou byla podepsána v listopadu loňského roku u příležitosti mise jihoafrických podnikatelů v Praze. Jihoafrická republika je po Nigérii, Tunisu a Egyptu čtvrtou africkou zemi, se kterou Česká republika uzavírá smlouvu o zamezení dvojího zdanění. V současné době má Česká republika 43 takovýchto smluv v platnosti, přičemž další smlouvy se připravují.
Chci říci, že smlouvy o zamezení dvojího zdanění přispívají k rozvoji vzájemného obchodu, k rozvoji vzájemné ekonomické spolupráce mezi zeměmi, a proto navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyjádřila souhlas s touto předkládanou smlouvou a doporučila ji k projednání ve výborech. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Jiří Maštálka, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Maštálka: Paní předsedající, dámy a pánové, myslím, že ke zdůvodnění pana ministra je zbytečné příliš mnoho dodávat. Jde o smlouvu standardní, která je jen dalším mezistupněm k otevření prostoru pro naše podnikatele. Dovolím si vám tedy navrhnout, aby sněmovna postoupila tento návrh smlouvy k dalšímu projednání.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. O slovo se písemně přihlásil pan poslanec Miloslav Ransdorf, kterého zvu k řečništi.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, k vystoupení na téma této smlouvy mé nevede pouze okolnost, že tuto zemi, Jihoafrickou republiku, momentálně spravuje vláda, v níž mají zastoupení také komunisté, ale vede mé k tomu především....
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Prosila bych všechny paní poslankyně a pány poslance, aby si vypnuli mobilní telefony při jednání ve sněmovně. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Vede mě k tomu řada důvodů, které jsou spjaty také s potřebami této země, České republiky. Myslím si, že nejtěsnější styky v ekonomické i politické oblasti přispějí k pochopení potřeb obou států. Jejich ekonomiky se velice silně doplňují a poté, co byl nastartován trend hospodářské rekonstrukce vycházející z plánů RDP, plánu rekonstrukce a rozvoje, který byl přijat v roce 1994 po všerasových volbách, došlo konečně k solidnímu ekonomickému růstu po řadě let, kdy Jihoafrická republika zaznamenávala stagnaci. Myslím si, že je velice důležité, aby nezůstalo pouze u této smlouvy, ale abychom také hledali jiné cesty, jak pronikat na tento významný a rychle se rozvíjejí trh, mimo jiné proto, že překážkou pro české exportéry dosud jsou vysoká dovozní cla, která se sice postupné odbourávají, dochází k liberalizaci, ale přesto je to pro české exportéry, zejména pokud by se jednalo o větší investiční celky, významnou potíží.
Důležité při těchto vzájemných stycích je také to, že obě země procházely v posledních letech podobným vývojem, pokud jde o vnitřní ekonomickou strukturu. Stejné jako naše země v minulosti i Jihoafrická republika měla regulované devizové hospodářství a teprve v poslední době přichází k liberalizaci v této oblasti.
Konečně nesmírně důležité je také to, že je tu zkušenost z vnitropolitického vývoje. U toho bych se rád zastavil, protože nepochybné k lepšímu poznání v této oblasti intenzivnější ekonomické styky povedou. Nemyslím si na rozdíl od jednoho poslance této sněmovny, který to ve vnitrním časopisu své vlastní strany dal najevo, že Nelson Mandela je průměrný terorista. Naopak Nelsona Mandelu velice obdivuji a pokládám ho za jednu z největších politických osobností druhé poloviny 20. století, protože dokázal přispět k fenoménu národního smíření a přesto, že prožil 27 let ve vězení na Roben island.
Podobný duch národního smíření razily i další osobnosti jihoafrického politického života. Zvěčnělý "Joe Slovo", který zaznamenal několik pokusů o atentát na svoji osobu, a přestože mu Jihoafrický režim apartheidu zavraždil jeho ženu Rutferstovou, dokázal jako první najít cestu ke smíření a stal se klíčovou figurou k tomu, aby se skutečně toto heslo politického smíření stalo skutkem.
Stejně tak mohu zmínit zavražděného generálního tajemníka Jihoafrické komunistické strany Krise Hanyho, vzdělanou a velice kultivovanou osobnost, která také po letech bojů a konfliktů razila cestu k míru.
Myslím si, že právě tato zkušenost je velice důležitá i pro naši zemi, protože ekonomický růst se ukazuje na příkladu Jihoafrické republiky bez národního smíření a bez ducha porozumění nemožný. Je třeba soustředit síly země na hospodářskou rekonstrukci, tím spíše, že v Jihoafrické republice jde o dva světy v jedné zemi. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Protože se nikdo další do rozpravy nehlásí, rozpravu uzavírám.
Dávám slovo panu zpravodaji.
Poslanec Jiří Maštálka: Paní předsedající, myslím, že je mojí povinnosti navrhnout, aby tento vládní návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu a rozpočtovému, což činím.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, pane zpravodaji, děkuji.
Vzhledem k tomu, že nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli, ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Předložený vládní návrh smlouvy se navrhuje přikázat zahraničnímu a rozpočtovému výboru.
Budeme tedy hlasovat zvlášť. Přednesu první návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh smlouvy k projednáni zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování, pořadové č. 102.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování, pořadové č. 102, z přítomných 126 se pro vyslovilo 106, proti 10. Tento návrh usnesení byl přijat.
Druhý návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh smlouvy k projednáni rozpočtovému výboru.
Zahajuji hlasování, pořadové č. 103.
Kdo je pro tento návrh usnesení? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování, pořadové č. 103, se z přítomných 130 poslanců pro vyslovilo 107, proti 15. Tento návrh usnesení byl také přijat.
Dalším bodem je
30.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou
republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní dědických
a darovacích, podepsaná v Praze dne 19. září 1996 - druhé čtení
Prosím místopředsedu vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka, aby z pověření vlády předložený vládní návrh ve druhém čtení uvedl.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Smlouva o zamezení dvojího zdanění v oboru daní dědických a darovacích s Rakouskou republikou, jejíž návrh jste obdrželi, představuje smlouvu, která vychází z modelu organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
V současné době má Česká republika dosud v platnosti obdobnou smlouvu v oboru daní dědických a darovacích, abych to upřesnil, prakticky pouze se Slovenskou republikou.
Předkládaná smlouva zajišťuje objektivní rozdělení práva na zdanění bezúplatně nabytého majetku mezi Českou republikou a Rakouskou republikou v případech, kdy majetek nacházející se na území jednoho státu nabývá osoba s bydlištěm nebo sídlem na území druhého státu.
Podle této smlouvy nemovitý majetek a movitý majetek podniku, který bude součásti dědictví nebo daru, bude zdaněn ve státě, kde se takovýto majetek nachází, ostatní majetek, tedy movitý majetek, který nebude součástí podniku, bude zdaněn ve státě, ve kterém měl zůstavitel bydliště nebo dárce bydliště či sídlo.
Chci připomenout, že tato smlouva navíc upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou zemí při jejím praktickém provádění.
Doporučuji Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s touto smlouvou vyslovila souhlas. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Předložený vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali rozpočtovému a zahraničnímu výboru. Výbory návrh projednaly a přijaly usnesení.
Usnesení rozpočtového výboru Jsme obdrželi jako sněmovní tisk 82/2 a usnesení zahraničního výboru Jsme obdrželi jako sněmovní tisk 82/1.
Žádám pověřeného zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Tomáše Květáka, aby předložené usnesení uvedl.
Poslanec Tomáš Květák: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, rozpočtový výbor se touto mezistátní smlouvou zabýval na své 14. schůzi dne 12. března 1997.
Ačkoliv je to teprve druhá smlouva tohoto typu po první smlouvě se Slovenskem, neshledal na této smlouvě nic nestandardního. Smlouva by měla sloužit oběma stranám k jasnějším vztahům a je ve prospěch občanů obou zemí.
Proto rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit s touto mezistátní smlouvou souhlas. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a žádám pověřeného zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Václav Nájemníka, aby usnesení výboru uvedl.
Poslanec Václav Nájemník: Dámy a pánové, zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní dědických a darovacích, podepsána v Praze dne 19. září 1966, sněmovní tisk 82.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a k uvedenému vládnímu návrhu otevírám rozpravu.
Vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil, rozpravu uzavírám.
Přikročme tedy k hlasování. Přednesu návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se Smlouvou mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní dědických a darovacích.
Paní poslankyně, páni poslanci, já vás před tím všechny odhlásím. Prosím vás, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
V hlasování, pořadové č. 104, dávám hlasovat.
Kdo je pro tento návrh usnesení? Kdo je proti tomuto návrhu usnesení?
V hlasovaní, pořadové č.104, z přítomných 118 se pro vyslovilo 106, proti 1. Tento návrh usnesení byl schválen.
Dalším bodem je
31.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Uruguayskou
východní republikou o podpoře a ochraně investic, podepsaná dne
26. září 1996 v Montevideu, (sněmovní tisk 86) - druhé čtení
Prosím místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka, aby z pověření vlády předložený vládní návrh ve druhém čtení uvedl.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Paní předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, předkládám Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu Dohodu mezi Českou republikou a Uruguayskou východní republikou k podpoře a ochraně investic. Já jsem velmi podrobně odůvodňoval tuto smlouvu při prvém čtení. Tady bych se omezil pouze na konstatování, že v předkládané dohodě jsou zakotveny všechny důležité závazky smluvních stran, směřující k ochraně investorových práv, které jsou v mezinárodních dvoustranných dohodách o investicích považovány za standardní a klíčové,
Vzhledem k tomu, že předkládanou dohodu považuji za přínosnou jak z hlediska české ekonomiky, tak z hlediska českých investorů, kterým se otevírá nová oblast pro uskutečňování investičních aktivit, doporučuji Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s touto dohodou vyslovila souhlas. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Předložený vládní návrh projednal rozpočtový a zahraniční výbor a oba výbory přijaly svá usnesení. Usnesení rozpočtového výboru jsme obdrželi jako sněmovní tisk 86/1 a usnesení zahraničního výboru jako sněmovní tisk 86/2. Žádám pověřeného zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Tomáše Květáka, aby předložené usnesení uvedl.
Poslanec Tomáš Květák: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, rozpočtový výbor se touto smlouvou mezi Českou republikou a Uruguayskou republikou zabýval na své 10. schůzi dne 15. ledna 1997 a vzhledem k tomu, že tato smlouva je standardní, nemá žádnou odchylku, doporučujeme sněmovně s touto smlouvou vyslovit souhlas. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. A nyní žádám pověřeného zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Petra Šuláka, aby usnesení výboru uvedl.