Poslankyně Jana Pešková: Pane předsedající, dámy a pánové, přiznám se, že na projednávané novele zákona o rodině spatřuji dva zásadní nedostatky. Prvním z nich je skutečnost, že se nejedná o vládní návrh a druhým, že jej předkládají komunističtí poslanci.
Oba důvody rozvedu. Na každé schůzi sněmovny projednáváme několik desítek zákonů, které se dotknou tu užší, tu širší skupiny občanů. Zákon o rodině je jednou z mála novel, se kterou se v životě setká každý. Někdo se žení, jiný rozvádí, většina rodin má děti. Je to také jeden z mála zákonů, o kterém širší veřejnost něco ví, který se dostal - už proto, že platí více než 30 let - do podvědomí lidí. Překvapuje mě proto, že vláda s opakovaným odkazem na nějakou budoucí zásadní úpravu až dosud žádný návrh na změnu tohoto doposud socialistického zákona nepředložila. Asi na to při řešení naléhavých problémů, jak podpořit úzké zájmové skupiny a vybřednout z kolapsu, do kterého nás zavedla, nemá čas. Přesto se domnívám, že na řešení zásadní úpravy rodinných vztahů již bylo času dost a nečinnost v této oblasti je přezíráním problémů většiny občanů.
Druhý důvod má dva aspekty. Jednak mě překvapuje, že právě komunisté chtějí měnit jeden z mála zákonů komunistické éry, který se jim už v původní podobě poměrně povedl, a jednak mé mrzí, že jej předkládají právě oni, protože při známém postoji sněmovny k opozičním návrhům, kdy nerozhoduje věcná stránka věci a je naděje, že budou některé problémy rodinného práva konečně řešeny, je minimální.
Počátkem března se na půdě sněmovny konal seminář, na němž se odborníci na rodinné právo vyjadřovali k možnostem změn v této oblasti. Shodli se na tom, že předpokládaná rekodifikace občanského práva, která by mohla zahrnout i oblast práva rodinného, je záležitostí nejméně na další 4 až 5 let. Shodli se také na tom, že rodinné právo aktuálně potřebuje novelizaci a že není řešením to, co původně navrhovaly poslankyně Röschová a Kolářová, tedy aby bez dalších změn a značně nesourodým způsobem bylo rodinné právo už teď včleněno do jinak nezměněného občanského zákoníku. Vyslovovaly se pro alespoň dílčí novelu zákona o rodině. Na tomto semináři bylo více odborníků a zástupců zájmových skupin než poslanců i když především pro ně byl seminář pořádán. Vysvětluji si to tím, že s odbornou veřejností vláda své záměry konsultuje minimálně, a odborníkům nezbývá než využívat všech jiných možností jak potřebných změn dosáhnout.
Navrhovaný zákon o rodině řeší v dané oblasti problémy občanů, které po řešení volají a jejichž řešení vláda ignoruje. Proto návrh novely zákona o rodině klub SPR-RSČ podpoří. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Mašek.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, budu stručný. Souhlasím velmi se zdůvodněním i s návrhem, který byl podán zpravodajkou, tj. se zamítnutím tohoto návrhu zákona, ale pro případ, že by toto zamítnutí neprošlo, tak z obdobných důvodů, jako u předchozích návrhů, které podávala paní poslankyně Rujbrová, navrhuji, aby tento návrh zákona byl navrhovatelce vrácen k dopracování. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka; Do rozpravy se již nikdo nehlásí a rozpravu končím. Ptám se, zdali paní kolegyně Rujbrová přednese závěrečnou zprávu navrhovatele. Je tomu tak. Prosím.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Dámy a pánové, budu velice stručná. Omlouvám se, ale v úvodním vystoupení jsem chtěla a opomněla jsem to, poděkovat vládě. Vláda ve svém vyjádření, byť odmítavém, k mému návrhu novely zákona o rodině - podotýkám, že tento návrh obsahuje 94 úprav - měla pouze 5, a to především terminologických výhrad, které obvykle řešíme ve třetím čteni. A přitom zřejmě četla můj návrh mimořádně pečlivě, protože čtyři z uvedených pěti bodů se shodně vyskytovaly i v návrhu kolegyně Röschové a Kolářové a tam je vláda nenašla. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: O závěrečné slovo požádám zpravodajku, paní kolegyni Röschovou.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, nebude se jednat o závěrečné slovo, jenom mi dovolte, abych shrnula návrhy, které padly v rozpravě při prvním čtení.
První návrh jsem podala já, t j návrh na zamítnutí návrhu novely zákona o rodině. Druhý návrh podal pan poslanec Mašek, tj. vrátit návrh novely zákona o rodině navrhovatelce k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Rekapituluji, že zazněl v obecné rozpravě návrh na navrácení i na zamítnuti a budeme ve smyslu § 90 zákona o jednacím řádu nejprve hlasovat o návrhu na zamítnutí.
Dámy a pánové, zahájil jsem hlasování č. 54 a ptám se, kdo tento návrh podporuje?
Kdo je proti tomuto návrhu?
Návrh nebyl přijat, pro hlasovalo 92 poslanců, proti 95.
Nyní budeme hlasovat o druhém návrhu usnesení, který zní: Poslanecká sněmovna vrací předložený návrh navrhovatelům k dopracování.
Zahájil jsem hlasování č. 55 a ptám se, kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu?
Tento návrh nebyl přijat - pro hlasovalo 94, proti 95 poslanců. (Potlesk.)
Vážené kolegyně, vážení kolegové, protože nebyl schválen návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předložený návrh zákona se navrhuje přikázat k projednání ústavně právnímu výboru.
Má někdo ještě jiný návrh? (Nikdo se nehlásil) Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu.
Zahájil jsem hlasování č. 56 a ptám se, kdo podporuje návrh, aby byl předložený návrh přikázán ústavně právnímu výboru? Kdo je proti?
Návrh byl přijat - pro hlasovalo 123 poslanců, proti 12 poslanců. (Potlesk.)
Konstatuji, že jsme předložený návrh přikázali k projednáni ústavně právnímu výboru.
Děkuji paní poslankyni Rujbrové a Röschové. Tím jsme se vyrovnali s dalším bodem programu. Budeme se zabývat dalším bodem, kterým je
14.
Návrh poslance Karla Machovce na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších
předpisů (sněmovní tisk 134) - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 134 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 134/1. Žádám navrhovatele, pana poslance Machovce, aby předložený návrh uvedl, a vás, dámy a pánové, prosím o klid. (Zvoní.)
Poslanec Karel Machovec: Pane předsedající, dámy a pánové, 26- 4. 1996 nabyl účinnosti zákon č. 96/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
Ve smyslu čl. l bodu 2 tohoto zákona bylo rozšířeno osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitosti, obsažené v § 23 odst. 2 zák. č. 357/1992 Sb., vztahující se na první převody a přechody nemovitého majetku vydaného nebo poskytnutého jako náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, též na majetek, k němuž byla obnovena práva vlastníka podle § 22 zákona o půdě.
Přijetím zákona č. 96/1996 Sb., byla tak odstraněna nespravedlnost při uplatňování daňového osvobození prvých převodů nebo přechodů vlastnictví nemovitého majetku mezi osobami blízkými vlastníků, kterým byla vrácena vlastnická práva k tomuto majetku podle části druhé, zákona o půdě (restituce) a vlastníků, kterým byl zákonem o půdě obnoven jeden ze základních atributů vlastnického práva vlastníka, a to užívat předmět svého vlastnictví.
Tato nespravedlnost byla však odstraněna pouze částečně. Zákon o půdě totiž nezrušil všechna užívací práva k majetku tímto zákonem vymezeného. V případě práva družstevního užívání pozemků sice zrušil právo družstevního užívání pozemků vlastníků, ale pouze těch vlastníků pozemků, kteří ke dni účinnosti zákona "nejsou členy zemědělského družstva". To znamená, že vlastníkům pozemků, členům zemědělských družstev, právo družstevního užívání pozemků ustanovením § 22 zákona o půdě zrušeno nebylo a v těchto případech ani nevznikl nájemní vztah ze zákona.
K obnově vlastnického práva členů zemědělských družstev k pozemkům v družstevním užívání došlo až ze zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, a to zápisem změn v obchodním rejstříku podle § 11 a 12 tohoto zákona ve vazbě na ustanovení § 765 obchodního zákoníku.
Zákon č. 229/1991 Sb., nezrušil ani právo náhradního užívání pozemku, které bylo užívacím institutem zavedeným (při zachování soukromého vlastnictví k půdě) vládním nařízením č. 47/1955 Sb,, o opatřeních na úseku hospodářskotechnických úprav pozemků. Teprve novela zákona o půdě, která vstoupila v platnost od 1. 7. 1993 jako zákon č. 183/1993 Sb., odstranila právní mezeru v otázce práva náhradního užívání a stanovila, že právo náhradního užívání pozemku zaniká až dnem schválení návrhu pozemkové úpravy postupem podle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úřadech.
Náprava deformovaného vývoje pozemkového práva v naší republice, především jeho specifičnosti, která spočívala v zachování původních vlastnických práv k pozemkům a oddělení užívacího práva od práva vlastnického, se neobešla bez zákonných nelogičností, které bylo nutné následné řešit několika novelami zákona o půdě.
Složitost v těchto pozemkových vztazích se promítla i do ustanovení zákona č. 96/1996 Sb. Tím, že obnovení vlastnických práv vlastníka bylo vztaženo odkazem pouze na § 22 zákona č. 229/1991 Sb., se stalo, že z nároku na osvobození jsou vyloučeny ty první převody nebo přechody vlastnictví nemovitého majetku mezi osobami blízkými, ke kterému byla obnovena v plném rozsahu vlastnická práva až podle zákona č. 42/1992 Sb.
Úmyslem zákonodárce bylo osvobodit od daně první přechody nebo převody majetku všech skupin vlastníků, to znamená i těch, kterým byla obnovena práva vlastníka přeměnou družstva v rámci jeho transformace podle zákona č. 42/1992 Sb. Ne zcela přesně vyčerpávajícím odkazem v zákoně č. 96/1996 Sb., však tento úmysl zákonodárce naplněn nebyl.
Protože vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah i ochranu, je třeba daňovou nespravedlnost, která vznikla přijetím zákona č.96/1996 Sb.,řešit.
Proto se navrhuje malá novela zákona č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která tuto nerovnost v daňovém osvobození odstraní.
Navrhovaná novela ovlivní snížení výnosů těchto majetkových daní ve výši cca 20,5 mil. Kč.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu poslanci Machovcovi a dávám slovo zpravodaji pro prvé čtení, panu poslanci Stanislavu Pěničkovi, prosím, aby byl povolán.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, omluvte můj tón.
Chtěl bych říci k předloženému návrhu zákona, že se hlásím ke stanovisku vlády, kde vláda na své schůzi tento návrh projednala a vyslovila s tímto návrhem souhlas. Čili já se s tímto vládním názorem ztotožňuji. (Veselost.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux. Poté se připraví pan kolega Loukota.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych informovat sněmovnu, že vláda po rozpravě tento poslanecký návrh podpořila, protože ho považuje za správný a považuje za důležité odstranit onu nerovnost podmínek, která existuje.
Je to historicky - dovolím si připomenout - první návrh tohoto druhu, který je s tímto doporučením vlády. Děkuji.
Poslanec Milan Loukota: Pane předsedající, dámy a pánové tak jak zde přednesl předkladatel, podstatou novely zákona České národní rady č. 357/1992 Sb., sněmovní tisk č. 134 je doplnit zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti tak, aby ve zmíněné dani byly osvobozeny první převody a přechody zemědělského nemovitého majetku, u kterého bylo současně obnoveno užívací právo. Tím se odstraní současná nerovnost, kdy je od těchto daní osvobozena jenom část vlastníků uvedeného majetku. S touto právní úpravou lze jenom souhlasit a mohu prohlásit sám za sebe i za kolegy z našeho klubu, že tento poslanecký návrh podpoříme do druhého čtení. Pouze si dovoluji navrhnout, aby se tímto návrhem zabýval jak zemědělský výbor, tak i výbor ústavně-právní. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Další přihlášky do rozpravy nemám. Rozpravu končím. Ptám se pana kolegy Machovce, jestli se chce vyjádřit. Nechce, společný zpravodaj také ne. Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli, ani na zamítnutí, budeme se zabývat pouze návrhem na přikázání výborům k projednávání. Předložený návrh zákona se navrhuje přikázat k projednání rozpočtovému výboru, byl zde návrh na projednání výborem ústavněprávním, a ptám se, zdali je nějaký jiný návrh. Ještě zemědělský. Je zde ještě jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat postupně o jednotlivých návrzích. Opět na vaši žádost jsem vás odhlásil, prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Ještě jednou opakuji, že nyní budeme hlasovat o tom, že předloženy návrh zákona se navrhuje přikázat k projednání rozpočtovému výboru.
Zahájil jsem hlasování č. 57. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu. Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 152 poslanců, 2 poslanci byli proti.
Nyní budeme hlasovat o tom, že předložený návrh zákona se přikazuje k projednání ústavněprávnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování č. 57. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu. Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 110, proti 29 poslanců.
Dále budeme hlasovat o tom, aby předložený návrh zákona se přikázal k projednání zemědělskému výboru.
Zahájil jsem hlasování č. 59. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti? I tento návrh byl přijat. Pro hlasovalo 122, proti 18 poslanců.
Konstatuji, že jsme předložené návrhy přikázali k projednání výborům - rozpočtovému, zemědělskému a ústavně-právnímu. Tím jsme projednali bod č. 13, budeme se zabývat bodem č. 14, kterým je
15.
Vládni návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech ve znění zákona České národní rady č. 38/1993 Sb.,
a zákon č. 465/1991 Sb., o živnostenském podnikání
ve znění pozdějších předpisů
Prvé čtení vládního návrhu zákona, který jsme obdrželi jako sněmovní tis č. 139 uvede z pověření vlády místopředseda vlády a ministr zemědělství pan Josef Lux. Je žádán, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si jménem vlády České republiky předložit novelu zákona vládního návrhu zákona o pozemkových úřadech a pozemkových úpravách. Tato novela reaguje na současnou složitou situaci v této agendě, a chtěl bych vás informovat, že z pohledu jednoduchých pozemkových úprav k dnešnímu dni bylo zúřadováno a vykonáno řádově 14 tisíc jednoduchých pozemkových úprav a asi 7 tisíc těchto úprav je rozpracováno. Složitější situace je v komplexních pozemkových úpravách, kde bylo vypsáno 408 těchto komplexních pozemkových úprav, dokončeno pouze 23. Tato novela si klade za cíl a je její ambicí zjednodušit celý tento systém a napomoci, řekl bych, tomuto narovnání majetkových vztahů. A řeší takové tři základní okruhy. Za prvé je to otázka zjednodušení správního řízení v některých komplexních pozemkových úpravách, týká se to několika tisíc případů a chce se zjednodušit celá ta agenda, nikoli ve smyslu opomenuti někoho, ale především ve smyslu neustálé obsílky a neustálého zasíláni množství materiálů. Také se zde chce řešit otázka nedokončených dědických řízení. Druhý okruh je zjednodušení získání oprávnění k projektování pozemkových úprav, resp. jeho odblokování a třetím velmi důležitým cílem této vládní novely zákona Je vyřešení situace zhruba ve 450 katastrálních územích, kde je nejasnost majetkových vztahů v důsledku nedokončených scelovacích řízení a nedokončených přidělovacích řízení jako následek situace roku 1947 a roku 1948. Tato vládní novela předpokládá, že se bude respektovat současný právní stav v katastru, ale následně chce umožnit s pomocí náhradních pozemků vypořádání těch dalších nároků, které se dnes zde střetávají. To jsou tři hlavní cíle této vládní novely zákona a prosím sněmovnu, aby tento zákon projednala a podpořila. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Zpravodajem pro prvé čtení byl určen poslanec Milan Ekert, kterému uděluji slovo.
Poslanec Milan Ekert: Váženy pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych se jako pověřený zpravodaj k návrhu zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, které jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 139, stručné vyjádřil k těm částem předlohy, ve kterých dochází k podstatnějším změnám. Zmocněním vyplývajícím ze zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších novelizací byl v r. 1991 přijat zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, jímž byly zřízeny pozemkové úřady, stanovena jejich náplň činnosti a upraveno řízení a organizace pozemkových úprav. V r. 1993 byl tento návrh novelizován tak, že byly přijaty zjednodušující podmínky pro vytvářeni ucelených hospodářských jednotek Předkládaný návrh novely je dalším krokem k jasnějšímu definování vlastnických práv a k optimalizaci vztahů mezi vlastnickými a uživatelskými vztahy. Porušením kontinuity zápisu vlastnických vztahů do pozemkových knih a návaznost zápisů vlastnických vztahů do pozdější evidence nemovitostí způsobilo vznik celé řady nepřesností a zákon o katastru nemovitostí přijatý v roce 1992 si nečinil ambice k jejich řešení. Dlouhodobě neřešený chaotický právní stav, vzniklý v různých stádiích nedokončeného scelovacího řízení a nedokončeného přidělovacího řízení ve zhruba 450 katastrech, nevedl k náležité evidenci vlastnických vztahů a dnes způsobuje značné problémy s identifikací vlastnictví, tzn. i s disponováním majetkem, a to převážně u majetku obecního. Předložený návrh si kromě snahy o řešení uvedených skutečností klade za cíl též napomoci ke zjednodušení celého procesu pozemkových úprav, a tady bych si dovolil upozornit, že to, co je procesně zjednodušující, musí respektovat zásadní principy správního řízení, dále k doplnění podmínek pro udělování osvědčení k výkonu projektování pozemkových úprav přímo do zákonné normy k novému zpřesnění pojmu obvodu pozemkových úprav a k úpravě působnosti pozemkových úřadů v poskytování podkladu pro oceňování, a to včetně aktualizace těchto podkladů. Při dalším projednávání předlohy by bylo vhodné zaměřit pozornost k některým záležitostem. V uzákoněném postupu chybí fáze programování procesu pozemkových úprav, ve které by se koncepčně a cíleně sestavovaly průběžné harmonogramy provádění, hlavně komplexních pozemkových úprav v rámci okresů, vyšší územně správní jednotky České republiky v návaznosti na finanční prostředky a skutečné společenské spotřeby. Podobně chybí bilanční etapa závěru prací, která by vyhodnotila dosažené výsledky. Je žádoucí a praxe v tomto ohledu předešla zákon rozdělit návrh na dva stupně. Za prvé na plán společných zařízení, který by vyjádřil veřejné zájmy v území a bylo na něj vydáno územní rozhodnutí dle stavebního řádu a za druhé na scelovací plán, který by vymezené kostře a při využití státní půdy vyřešil vlastnické výměny.
Nelze souhlasit s tím, že by nebylo možné se proti rozhodnutí Pozemkového úřadu o výměně vlastnických práv odvolat. Odporuje to správnímu řádu a Listině základních lidských práv a svobod. Problém je spíše v tom, že je třeba specifikovat, proti čemu se účastník řízení může odvolat. Jde o to, že u prvního rozhodnutí o schválení návrhu je možné připustit odvolání proti prostorově funkčnímu uspořádání. U druhého rozhodnutí o výměně vlastnických práv se již nelze odvolat proti prostorově funkční lokalizaci pozemků a drobným změnám ve výměře a tvaru způsobeným zamořením v terénu, ale pouze proti chybám v evidenci, případné zásadním změnám oproti původnímu rozhodnutí, které mohou nastat.
V závěru mi dovolte, abych navrhl přikázat návrh novely zákona o pozemkových úřadech a pozemkových úpravách zemědělskému výboru k dalšímu projednání. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan kolega Krejsa, připraví se pan kolega Mach.
Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já budu tentokrát velice stručný. Jménem poslaneckého klubu SPR-RSČ navrhuji sněmovně, aby podle zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu, § 90, odst. 2, vrátila návrh zákona vládě k dopracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Mach.
Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, chtěl bych vaši pozornost obrátit v tuto chvíli v prvním čteni k tomuto návrhu zákona a požádat o vaši podporu. Zákon prošel a byl přikázán zemědělskému výboru k projednání.
K tomuto stanovisku mne vedou následující důvody:
V roce 1991, když byl přijat zákon o půdě a později prováděn zákon národních rad, tzn., že se tu jednalo o zákon o pozemkových úpravách, tak bylo jasné v té době, že je nutno vytvořit nějaký orgán, který se bude zabývat zaprvé navrácením majetku, čili restitucí, a také orgán, který by zabezpečoval novou arondaci, komasaci atd. k vlastnickým poměrům, které nastaly v České republice po těchto změnách.
Bylo také jasné a nutné, aby velmi rychle nastal institut tzv. pozemkových úprav, aby se vlastníci mohli vrátit ke svým užívacím právům, dostali pozemky, které by odpovídaly současnému stavu zemědělské výroby na konci roku 1991/92.
Postupem času se ukázalo, že tato právní norma je velmi složitá, řadu věcí nepokrývá, a proto sněmovna v roce 1992 jako jednu z prvních novel přijala zákon 284 a touto otázkou se zabývala.
Dnes je rok 1997 a zase se ten čas trochu posunul. Je trochu usazena vlastnická struktura, věci jsou lépe zmapovány a stav prací na komplexních pozemkových úpravách jasně ukazuje, že ten systém je příliš složitý, příliš náročný a je potřeba jej v některých případech upravit.
Tato norma je normou více méně technickou, která má za cíl odblokovat tyto mechanismy tak, jak zdůvodňoval už za vládu pan místopředseda vlády Lux.
Jen mi ještě dovolte několik slov k tradici pozemkových úprav v českých zemích. Jen bych zdůraznil, že kdysi rakousko-uherská monarchie přijala říšský scelovací zákon, který ratifikovaly zemské sněmy na Moravě, v Uhrách, ne však v Čechách. Na Moravě už probíhaly pozemkové úpravy v minulém století s velkou tradicí, a to jsou ty problémy, které potom byly v tom scelovacím řízení po roce 1945, které bylo dokončováno jako následek první pozemkové reformy a což je dnes největší překážkou dokončení transformace vlastnických vztahů a jejich jasného zápisu.
Z těchto všech důvodů si myslím, že novela je potřebná, je, myslím, dobře připravena, ale je normou technickou a prosím vás proto o podporu tohoto vkladního návrhu zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega černý.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, mám svoji úlohu ulehčenou, protože kolega Mach řekl hodně z toho, co jsem chtěl říci i já.
Chtěl bych obrátit vaši pozornost ještě k jednomu aspektu tohoto zákona, zejména k tomu aspektu, který zjednodušuje a zrychluje celý proces pozemkových úprav.
V současnosti jsou pozemkové úpravy mnohde velmi tíživým kamenem na vyjasňování vlastnických vztahů a samozřejmě v závislosti na tom i na investicích do půdy. Spousta podnikatelů v zemědělství hospodaří na pronajaté půdě, resp. pokud je to jejich půda, tak institut dočasného pronájmu hospodaří na půdě, která není vlastnicky jejich. Jakákoli změna, která urychlí a umožní provést co nejdříve vyjasnění těchto vztahů pomůže i našemu zemědělství a pomůže zejména životnímu prostředí, protože vlastník se o své pozemky vždycky stará lépe než ten, který ještě neví, zda budou jeho.
Čili prosím o podporu tohoto návrhu, myslím si, že tam je více techniky než politiky a že zemědělsky výbor má dostatek odborníků na to, abychom se tím velmi intenzivně zabývali, a pokud jsou tam drobné nejasnosti, abychom je vyjasnili. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se hlásí dále pan kolega Tyl.
Poslanec Miroslav Tyl: Pane předsedající, vládo, dámy a pánové, také já bych se chtěl přimluvit, aby sněmovna projednala a nakonec přijala tento vládní návrh. Mimo jiné z tohoto praktického důvodu:
Naše intenzita zemědělské výroby mj. průkazně vázne na vstupech do půdy a je to také zaviněno váhavostí v investicích do půdy. A protože toto je vlastně klíč k tomu, abychom vyrovnali výnosy a produktivitu na tomto poli s vyspělými státy, tak vlastně jistým problémem v tom je také držba, tak jak je dnes zatím provizorní. Proto to urychlení samozřejmě vítáme a prosím sněmovnu, aby to i z tohoto hlediska posoudila a podpořila. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se již nikdo nehlásí. Rozpravu končím a ptám se pana místopředsedy vlády, zda-li chce přednést závěrečné slovo. Nechce. Pan zpravodaj také ne.
Dámy a pánové, opět budeme hlasovat o návrhu, který přednesl pan kolega Krejsa. Odhlásil jsem vás, prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Ještě jednou si dovolím zopakovat návrh pana kolegy Krejsy, který podle § 90, odst. 2, navrhuje sněmovně přijmout následující usnesení.
Poslanecká sněmovna vrací předložený návrh navrhovateli k dopracování.
Je tomu tak?
Zahájil jsem hlasování č. 60 a ptám se, kdo tento návrh podporuje. Kdo je proti tomuto návrhu? Návrh nebyl přijat.
Pro hlasovalo 22 poslanců, proti 125.
Protože nebyl schválen návrh na vrácení ani zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborem k projednání.
Předložený návrh zákona jsem navrhl přikázat k projednání zemědělskému výboru, což bylo ještě podpořeno v rozpravě. Má někdo jiný nebo další návrh? Není tomu tak, Budeme tedy hlasovat.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 61 a ptám se, kdo podporuje tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Pro návrh hlasovalo 147 poslanců, proti byli 3. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme předložený návrh přikázali k projednaní zemědělskému výboru. Tím jsme ukončili projednávání bodu 14.
Přistupujeme k projednávání bodu
16.
Vládní návrh zákona o sociálním příspěvku k vyrovnání
zvýšení nájemného - první čtení
Vládní návrh zákona, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 150, uvede z pověření vlády ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička, kterého žádám, aby se ujal slova. Vás, dámy a pánové, prosím opět o klid.