Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Krampery.
Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Děkuji. Tento návrh pana poslance Krampery nebyl přijat, když v hlasování pořadové č. 14 se pro něj vyslovilo 75 poslanců, proti bylo 89 a 24 nehlasovalo. Počet přítomných je konstantní 188.
Jsou ještě další pozměňovací návrhy?
Poslanec Marek Benda: Pan poslanec Mašek pouze zpřesnil svůj návrh.
Další návrh podal pan poslanec Huml, který více méně navrhuje přeformulovat nový článek 2 tak, aby zněl takto: "K projednávanému bodu lze přednést pouze jedno stanovisko poslaneckého klubu, na které se nevztahuje omezení řečnické lhůty podle § 59 odst. 1 zákona o jednacím řádu." Přiznám se, že mi to připadá věcně zcela stejné, čili ponechám rozhodnutí plně na Sněmovně.
Předseda PSP Miloš Zeman: Zdá se, že nyní půjde spíše o esteticko-lingvistické hlasování.
Zahajuji tedy hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Humla, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 15 skončilo nepřijetím návrhu pana poslance Humla.
Ze 188 přítomných bylo pro 79, proti bylo 20 a 89 nehlasovalo. Návrh nebyl přijat.
Jsou další pozměňovací návrhy, pane poslanče?
Poslanec Marek Benda: Nejsou další pozměňovací návrhy, alespoň podle mých záznamů.
Je zde ještě návrh pana kolegy Vymětala, kterého se ptám, zda trvá, a to vzhledem k tomu, že o všech článcích již bylo samostatně hlasováno, aby se hlasovalo po jednotlivých článcích. Pan poslanec na návrhu trvá. Pak by asi bylo korektní, aby Sněmovna rozhodla ...
Předseda PSP Miloš Zeman: Chtěl bych upozornit kolegyně a kolegy, že v podstatě o všech těchto třech článcích jsme již hlasovali. Nyní budeme maximálně toto hlasování opakovat. Nicméně je to otázka jedné minuty.
Pokud si to přejete, upozorňuji zpravodaje, že je dobrým zvykem hlasovat poté o usnesení jako o celku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Domnívám se, že o všech těch článcích bylo hlasováno, o některých pozitivně, o některých v negativní rovině. Myslím si, že je legitimní, aby Sněmovna rozhodla, zda chce hlasovat po jednotlivých článcích nebo ne. Já toto hlasování pokládám za zbytečné. Navrhuji Sněmovně, aby rozhodla, zda budeme hlasovat po článcích, tak, jak navrhuje kolega Vymětal.
Předseda PSP Miloš Zeman: Dobře. Budeme to tedy chápat jako procedurální návrh, o němž se hlasuje bez rozpravy.
Zahajuji hlasování na téma: Kdo souhlasí, abychom znovu hlasovali o těchto třech článcích našeho usnesení.
Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 16 skončilo nepřijetím tohoto procedurálního návrhu, když pro bylo 53, proti 88 a 47 nehlasovalo.
Faktická poznámka kolega Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedo, právě jste dal hlasovat o třech článcích. My jsme už odhlasovali, že články jsou čtyři. Ptám se, o kterých článcích bylo vlastně hlasováno teď?
Předseda PSP Miloš Zeman: Prosím, zpravodaje o stanovisko.
Poslanec Marek Benda: Není to zcela korektní. O stávajících článcích 1 a 2 bylo hlasováno pozitivně, a to podle návrhu pana kolegy Maška odděleně. O stávajících článcích 3 a 4 bylo hlasováno negativně s výsledkem asi 42 a 29 proti řádově 140 při hlasování o návrzích poslance Vika. Proto jsem pokládal další hlasování za zbytečné.
Myslím, že v tuto chvíli jsme v situaci, kdy můžeme hlasovat o celém návrhu usnesení.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Zahajuji tedy hlasování o celkovém návrhu usnesení.
Kdo je pro toto usnesení jako celek, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat, když v hlasování pořadové číslo 17 se pro něj vyslovilo ze 188 přítomných 128, proti bylo 35 a nehlasovalo 25.
Konstatuji, že tím jsme uzavřeli bod 1.
Děkuji zpravodaji i všem autorům pozměňovacích návrhů a vyhlašuji technickou desetiminutovou přestávku.
Pokračovat budeme v 21.15 hodin. Děkuji.
(Schůze přerušena v 21.05 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 21.20 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste se vrátili do jednací síně, abychom mohli zahájit druhý bod pořadu 9. schůze.
Jako první je přihlášen pan poslanec Sládek jako předseda klubu. Uděluji mu slovo.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, podle navrženého programu neměli poslanci možnost seznámit se s tím, o jakých imunitách se vlastně na 9. schůzi bude jednat. Poslanci se mohli jen domnívat, že to bude o těch imunitách, které jsou stále na programu 8. schůze, nebo jenom o některých, nebo dokonce o jiných imunitách.
Myslím, že by se zde neměla zavádět taková praxe a navržené body schůze by měly být konkrétní. Stejně tak si nemyslím, že je možné původně 4 bod z 8. schůze sloučit do jednoho s tím, že je to úplné jedno a že je stejně předem rozhodnuto.
Jenom doufám, že svolavatelé této schůze nemíní hlasovat o všech zbaveních imunity najednou. Myslím, že by Poslanecká sněmovna měla dodržet alespoň zdání určité legality a měla by logicky jednat o každém poslanci zvlášť v samostatném bodu, jako tomu bylo ostatně vždy v této Sněmovně,
Z tohoto důvodu podávám návrh na přerušeni schůze do čtvrtka do 18.00 hodin tak, aby všichni poslanci měli možnost získat nebo obdržet všechny materiály, které má k dispozici mandátový a imunitní výbor ke všem jednotlivým imunitním kauzám, a to s dostatečným předstihem, aby si vůbec mohli prostudovat, o čem bude řeč. Znovu opakuji, aby věděli, že se jedná o jednotlivých případech vydání k soudnímu stíhání, že se jedná o poslaneckou imunitu. Nerozhodují zde totiž sympatie nebo antipatie, ale věc.
Jedna paní poslankyně za vládní koalici se totiž nechala slyšet ve sdělovacích prostředcích - pokud se mi nelíbí, bude hlasovat pro jeho vydání. Příště by se někdo ozval - já ho nemám rád, budu hlasovat pro jeho vydání, takto věc skutečně nestojí, o tom není řeč. Jedná se o zbavení poslanecké imunity, vydání k soudnímu stíhání. Aby nedocházelo k těmto omylům, bylo by dobré, aby poslanci měli všechny materiály týkající se těchto případů a mohli se s nimi seznámit. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, zazněl procedurální návrh na přerušení schůze do zítřka, do 18.00 hodin. Dovolil jsem si vás odhlásit. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Rozhodneme o tomto návrhu ihned.
Kdo je tedy pro přerušení 9. schůze, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 18.
Kdo je pro? Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 57 pro, 87 proti.
Dámy a pánové, dalším bodem je bod nazvaný
2.
Návrhy mandátového a imunitního výboru k žádostem
o vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslanců
K tomuto bodu pořadu vám bylo postupně rozdáno pět usnesení MIV. Než dám slovo jednotlivým zpravodajům k jednotlivým tiskům, dovolte mi, abych vám i k tomuto bodu návrh zkrácení lhůty, řečnické lhůty, na dvakrát deset minut.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 19.
Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 107 pro, 38 proti.
O slovo se hlásí předseda klubu pan poslanec Sládek s faktickou poznámkou.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, žádost o vydání k trestnímu stíhání je věc podle mého názoru závažná. Je absurdní brát někomu slovo nebo ho jakkoli omezovat, určovat, jakou má dobu na to, aby mohl hájit svoje stanovisko. Jedná se vlastně o pět případů,
Dámy a pánové, pravděpodobně bude probíhat spojená rozprava ke všem pěti bodům. Je to výborný návod pro soudy, které jsou přetížené. Tím pádem by mohly vzít provinilce po stovkách, projednat všechny případy od krádeží po vraždy najednou a potom vynášet rozsudky deset měsíců, půl roku, rok atd. Myslím si, že je to výborný námět moci zákonodárné pro moc soudní.
Dále stojí za zaznamenání, že právě ten, kdo si celou věc objednal, zde není přítomen, takže jako "Pilát ponský" si nejspíš myje ruce, aby mouřeníni za něho udělali špinavou práci a potom mohli jít. Děkuji, (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: K tomuto bodu vám bylo postupně rozdáno pět usnesení MIV, jak už jsem konstatoval. Usnesení č. 15, 16 a 19 uvede předsedkyně tohoto výboru a současně i zpravodajka paní poslankyně Anna Röschová, kterou prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, kolegyně, mandátovému a imunitnímu výboru byla doručena žádost soudu o vyslovení souhlasu s trestním stíháním dopisem ze dne 4. 11. 1996, pánů poslanců Josefa Krejsy a Rudolfa Šmucra.
V této žádosti se žádá o vyslovení souhlasu s trestním stíháním a to sice předsedou senátu Okresního soudu v Litoměřicích, z důvodů týkajících se trestného činu výtržnictví, kterého se tito páni poslanci dopustili na Terezínském hřbitově v roce 1994. Byli trestním příkazem odsouzeni k nápravnému opatření a do tohoto trestního příkazu v řádné době podali odpor a posléze se na ně začala vztahovat trestní imunita.
Mandátový a imunitní výbor u těchto dvou pánů poslanců projednal žádost Okresního soudu v Litoměřicích o udělení souhlasu trestního stíhání, a to u pana poslance Krejsy na své páté schůzi ze dne 15. 11. 1996 a u pana poslance Šmucra na své šesté schůzi ze dne 29.11. 1996.
Po všech šetřeních, které mandátový a imunitní výbor v těchto dvou případech provedl, přijal MIV usnesení, které vám bylo rozdáno již v listopadu v roce 1996. Toto usnesení nebudu celé citovat, neboť jej máte před sebou na lavicích. MIV dospěl k závěru nevyslovit souhlas s trestním stíháním pana poslance Josefa Krejsy a nevyslovit souhlas s trestním stíháním pana Rudolfa Šmucra ve věcech, které jsem zde citovala.
Dále byl 19. září 1996 doručen MIV přípis, ve kterém Obvodní soud pro Prahu 10 žádá o udělení souhlasu k pokračování v trestním stihání pana poslance Jana Vika.
Tento případ se týkal podezření ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy podle ustanovení § 199 odst. 1 trestního zákona. Do konce volebního období nebylo toto trestní řízení uzavřeno, přestože v minulém volebním období vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas s trestním stíháním pana poslance Vika, a proto na rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo obvodním soudem požádáno o znovuudělení souhlasu k trestnímu stíhání pana poslance Vika.
Mandátový a imunitní výbor se touto causou zabýval dne 15. 11. 1996 na své 5. schůzi a dospěl k názoru, že doporučuje Poslanecké sněmovně, aby v případě pana poslance Vika vyslovila souhlas s trestním stíháním pro skutek, který jsem zde uvedla. Opět nebudu citovat celý návrh usnesení, neboť to máte před sebou.
Na závěr bych chtěla jenom dodat k žádosti pana předsedy Sládka, aby všichni poslanci sněmovny obdrželi veškeré materiály, které byly k dispozici členům mandátového a imunitního výboru - obávám se, že toto není možné, protože jednání mandátového a imunitního výboru je neveřejné, a to i pro poslance Poslanecké sněmovny, a proto je mandátový a imunitní výbor složen poměrným zastoupením a každý poslanecký klub má zde svého zástupce. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Röschové. Já jsem zaznamenal, paní kolegyně Rujbrová, vaši přihlášku k faktické poznámce, ve které se poslanec vyjadřuje k obsahu rozpravy, která ještě nezačala. Nechci to řešit nijak konfliktně, máte-li pro nás nějaké důležité sdělení, tak prosím, ale dnes jsem odepřel právo takto vystoupit např. kolegovi Františkovi Novákovi z vlastního klubu. Prosím, buďte velmi stručná.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, pane předsedající. Budu velmi stručná. Ráda bych vaším prostřednictvím upozornila kolegyni Röschovou, že v odůvodnění svého návrhu použila formulace "kolegové se dopustili trestného činu výtržnictví". Podotýkám, že pokud bychom došli k závěru nebo chtěli to brát tak, že se dopustili, předjímáme rozhodnutí soudu. S ohledem na zásadu presumpce neviny musíme vycházet z toho, že jsou podezřelí, případné obviněni z těchto trestných činů. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Samozřejmě, že jsem udělal chybu, toto mělo zaznít v rozpravě. Omlouvám se všem za udělení této faktické poznámky. Dejte mi šanci alespoň rozpravu zahájit, abyste se pak mohli hlásit, vystupovat apod. Usnesení mandátového a imunitního výboru č. 14 uvede pověřený zpravodaj výboru pan kolega Dalibor Matulka, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, já se pokusím o stejnou stručnost jako kolegyně Röschová. Rád bych vás seznámil s usnesením mandátového a imunitního výboru týkajícího se podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví, kterého se údajně měl dopustit poslanec Pavel Maixner dne 8. 5. 1996.
Policie ČR se obrátila na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu se žádostí o udělení souhlasu k tomuto trestnímu stíhání s tím, že pan poslanec Pavel Maixner měl dne 8. 5. 1996 údajně slovně a fyzicky napadnout primátora města Hradec Králové pana ing. Martina Dvořáka a orgány Policie ČR v Hradci Králové v tomto spatřují podezření z uvedeného trestného činu.
Mandátový a imunitní výbor tuto záležitost projednal v souladu s jednacím řádem a Poslanecké sněmovně navrhuje svým usnesením č. 14, které máte nepochybně všichni před sebou, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas k tomuto trestnímu stíhání pana poslance Pavla Maixner. Dál to již také nebudu číst, máte písemné vyhotovení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Matulkovi. Poslední usnesení mandátového a imunitního výboru č. 27 uvede pan kolega Libor Kudláček, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Libor Kudláček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, 28. 1. 1997 obdržela Poslanecká sněmovna žádost Policie ČR, Úřadu vyšetřování hl. m. Prahy žádost o udělení souhlasu k trestnímu stíhání pana poslance Miroslava Sládka ve věci podezření ze spáchání trestného činu podněcování k národnostní a rasové nenávisti podle ustanovení § 198a odst. 1 trestního zákona, kterého se měl dopustit svým jednáním dne 21. 1. 1997. Předseda Poslanecké sněmovny postoupil tuto žádost mandátovému a imunitnímu výboru. Mandátový a imunitní výbor se jí zabýval na svých dvou zasedáních, a to 21. 2. a 25. 2. t.r. Současně provedl nutná šetření, jak ukládá § 45 odst. 1 písm. c) jednacího řádu, pozval pana poslance Sládka na obě tato jednání, přičemž z prvního jednání se pan poslanec Sládek omluvil dopisem, k pozvánce na druhé jednání obdržel mandátový a imunitní výbor reakci místopředsedy klubu SPR-RSČ pana poslance Vika, v níž se mimo jiné uvádí, že pan poslanec Sládek nebude dne 25. 2. v Praze, a tedy ani na jednání mandátového a imunitního výboru.
Pokud jde o zmíněná šetření, výbor si vyžádal doplňující podklady a informace od Úřadu vyšetřování hl. m. Prahy. Klíčovým z nich byl především přepis mluveného projevu pana dr. Miroslava Sládka, poslance Parlamentu ČR, předsedy SPR-RSČ, v místech volného prostranství malostranského náměstí v Praze 1 před Lichtenštejnským palácem dne 21. 1. 1997 v odpoledních hodinách. Jakož i odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická fonoskopická expertiza, poskytnuté Úřadu vyšetřováni hl. m. Prahy Kriminalistickým ústavem Praha.
Na základě těchto podkladů posoudil mandátový a imunitní výbor, zda v souladu s § 12 jednacího řádu zmíněná žádost obsahuje vymezení skutku, o který v žádosti o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání jde, jakož i předpokládanou právní kvalifikaci. Pokud jde o vymezení skutku, v žádosti vyšetřovatele je určeno jako veřejné vyzývání k nenávisti k německému národu jako celku. Pokud jde o předpokládanou právní kvalifikaci, je určena jako naplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu podněcování k národnostní a rasové nenávisti podle již citovaného ustanovení § 198a trestního zákona.
Dovoluji si také přečíst návrh usnesení mandátového a imunitního výboru, dle něhož Poslanecká sněmovna podle čl. 27 odst. 4 ústavního zákona č. 1/93 Sb., Ústava ČR, a § 12 zákona č 90/95 Sb., o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vyslovuje souhlas k trestnímu stíhání poslance Miroslava Sládka, narozeného 24. 10. 1950, pro skutek spočívající v tom, že jmenovaný dne 21. 1. 1997 v odpoledních hodinách v místech před Lichtenštejnským palácem v Praze 1 za použití rozhlasového zesilujícího zařízení přednesl projev týkající se česko-německé deklarace, která v té době byla podepisována v Lichtenštejnském paláci, a v tomto projevu poslanec Miroslav Sládek vyzýval občany České republiky veřejně k nenávisti k německému národu jako celku, v čemž orgány Policie ČR, Úřad vyšetřování hl. m. Prahy, spatřují podezření z trestného činu podněcování k národnostní a rasové nenávisti podle ustanovení § 198a odst. 1 trestního zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji Liboru Kudláčkovi. S doplňující informací se hlásí paní kolegyně Röschová, jako zpravodajka.
Poslankyně Anna Röschová: Po vysvětlen s paní poslankyní Rujbrovou, která tvrdí, že jsem skutečně řekla, že pánové Krejsa a Šmucr se dopustili trestného činu, jestli tomu tak je, tak se omlouvám, protože jsem pravděpodobně citovala z trestního příkazu. Samozřejmě platí presumpce neviny. Pánové Šmucr a Krejsa jsou obžalováni z trestného činu výtržnictví, to znamená, že nemohu zde říkat, jestli se činu dopustili nebo nikoliv. Takže se jim ještě jednou omlouvám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, v tomto okamžiku otevírám rozpravu. Ještě předtím, než dám slovo panu předsedovi Sládkovi, který je přihlášen, tak zřejmě s faktickou poznámkou pan kolega Vik.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych podal procedurální návrh, aby poslanci dostali k dispozici veškeré podklady pro jednání, protože jsem toho názoru, že nestačí pouze stanovisko mandátového a imunitního výboru. Upozorňuji na tu skutečnost, že u mého prvního zbavení imunity byly rozdány podklady všem poslancům. To znamená, že podle dnešního vyjádření a výkladu poslankyně Röschové tehdy došlo zřejmě k porušení zákona. Jsem přesvědčen o tom, aby poslanci mohli se znalostí věci rozhodnout, musí mít podklady k dispozici. To znamená například i ten přepis policie, o kterém mluvil pan poslanec Kudláček. Bez tohoto materiálu se s čistým svědomím nemohou poslanci rozhodnout. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Faktická poznámka - pan kolega Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, navázal bych na záležitost s presumpcí neviny. Kolegyně Rujbrová má nepochybně pravdu a já musím jako zpravodaj usnesení mandátového a imunitního výboru č. 14 upozornit na to, ze z tohoto hlediska je usnesení mandátového a imunitního výboru vadné, neboť obsahuje text, - pokud to nemáte před sebou, tak to přečtu, - kde se doporučuje usnesení, kde Sněmovna vyslovuje souhlas k trestnímu stíhání poslance Pavla Maixnera, narozeného 23. 11. 1962 pro skutek spočívající v tom, že jmenovaný dne 8. 5. 1996 slovně a fyzicky napadl primátora města Hradec Králové pana Ing. Martina Dvořáka. Domnívám se skutečně, že tato dikce je v rozporu s presumpci neviny, a proto dávám k tomuto usnesení na plénu pozměňující návrh, aby tam bylo doplněno ve druhé části věty, že "...jmenovaný údajně dne 8. 5. 1996 ..." atd.. Navrhuji doplnit o slovo "údajně".
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec Vik procedurálně navrhl, aby byly rozdány další podklady. Myslím, že nejjednodušší bude, když o tom rozhodneme hlasováním. Já se domnívám, že si Sněmovna nemá hrát na soud nebo na cokoli jiného, nicméně to je věc názoru.
Dámy a pánové, kdo je pro přijetí pana poslance Vika, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 20 na této schůzi. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 67 pro, 71 proti.
Do rozpravy je jako první přihlášen s využitím přednosti pan předseda klubu Sládek, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Jaroslav Melichar, dále jsou přihlášeni písemně poslanci Pavel Dostál a Zdeněk Jičínský.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, pokud je zde ještě většina poslanců, rád bych předeslal dvě věci:
1) Nikdy jsme nezdržovali jednání schůze s ohledem na projednávání imunit republikánských poslanců. Připomínám, že my jsme podali návrh, aby na 8. schůzi byly ty body předřazeny dopředu, aby mohly být projednány. Navrhovali jsme je předřadit i dnes a mohla celá věc být ještě dnes uzavřena.
Za další upozorňuji zcela otevřeně: Nezáleží mi na mně osobně, ani v nejmenším, záleží mi však na poslancích republikánské strany, a proto hovořím.
Dámy a pánové, rád bych citoval z jedné starší publikace. Musím nejprve ovšem vysvětlit některé termíny. Vyskytují se v té publikaci termíny "reakce", "pionýr", "soudruzi". Je to sto let stará kniha, to jenom pro vysvětlenou, aby mé nikdo neobviňoval z jakýchsi levicových tendencí.
Rád bych samozřejmě skončil před desátou hodinou, ale bohužel ne naší zásluhou to jednání dnes hlasováním ukončeno nebude.
"Jedno pozorování učiniti můžeme v celém světě. Vždycky, když reakce začíná se vzmáhati, jest prvním jejím úkolem potlačiti svobodné slovo a svobodný tisk. Kde je svobodné slovo z tisku i schůzí veřejných násilím zatlačeno, utíká se pod imunitu parlamentní, vždy vidíme, že reakce rouhavou rukou sahá prvně na imunitu poslaneckou, aby porušila poslední volné slovo".
Dámy a pánové, rozhodnutí o vydání k trestnímu stíhání není běžnou věcí. Nemůže se k tomu nikdo jako k běžné věci také stavět. Je to otázka svědomí. A nelze se vymlouvat na to, že se to někoho netýká, nebo že dokonce je to jenom akt, který ani nerozhoduje o vině. Není možné se zaštiťovat nějakými hesly o dodržování zákonů a veřejném pořádku. Je nutné si uvědomit, a pro vlastní svědomí je to prospěšné, že speciálně v těchto případech bude rozhodovat závist, nenávist, malost, msta, vyřizování účtů. Tady přece nepůjde o to posoudit a umožnit trestní stíhání, ale půjde o to, vyřídit si účty nastřádané - řekněme - za půl, třičtvrtě roku. Každý, kdo má svědomí, si musí uvědomit, že tomu tak skutečně je a před svým svědomím nikdo neuteče. Konec konců, konečně malí mají možnost vztáhnout ruku na někoho významného, anebo známého. Dalším rysem tohoto rozhodování je odpovědnost. Zasáhnout do života druhého, ovlivnit jeho život, znamená také převzít zodpovědnost za jeho život. Malým dětem stačí připomenout Malého prince od známého humanisty Exupéryho: "Liška se otočila k malému princi a prohlásila: "Ochočil sis mě, jseš za mě zodpovědný".
Každý si musí uvědomit, že zvednutím ruky pro zbavení poslanecké imunity přebírá zodpovědnost za život toho člověka, za to, jak bude žít, ale přebírá zodpovědnost i za to, jak se bude do budoucna chovat. A to nikdo samozřejmě nemůže odhadnout a samozřejmě takový člověk se potom může obrátit proti těm, kteří do jeho osudu zasáhli. Odvaha kritizovat a odvaha držet se pravdy.
Je to v politice nezbytná záležitost. Já bych rád poukázal na některé příklady odvahy, v tomto případě amerických kongresmenů. Oddíl 9. Ústavy Spojených států amerických hovoří takto: Nesmí být vydán žádný trestní zákon se zpětnou působností. Dámy a pánové, v souvislosti s tímto oddílem devátým Ústavy Spojených států amerických byl kdysi jeden senátor, konkrétně Robert Taft, postaven před dilema svého života. Nesmí být vydán zákon, který má zpětnou platnost. On tehdy po skončení 2. světové války přesto, že to bylo naprosto nerozumné, možná zbytečné, že mu to nemohlo nic přinést, se cítil povinen vystoupit proti Norimberskému procesu a obhajovat princip, kterým byl vázán. Byla to odvaha mít vlastní názor a svobodně ho vyjádřit. Tehdy prohlásil: "Celý proces je prostoupen duchem pomsty a pomsta není spravedlivá". Připomínám, že v té době byl celý svět naladěn proti Německu a že v té době on musel prokázat svoji odvahu, alespoň aby obstál sám před sebou, přesto, že stál jediný proti všem.
Dámy a pánové, byla zde zmíněna - a proto konec konců jsou republikáni také osočováni a bude to jistě kladeno na váhu při tom rozhodování o vydání k trestnímu stíhání - obstrukce. Já bych rád připomněl dalšího kongresmena George Norrise, který kdysi - není to podstatné pro tuto věc, protože jde o princip - ale kdysi, byť neúspěšně, obstrukcemi bojoval proti vyzbrojování amerického loďstva. Přesto, že jeho úsilí bylo neúspěšné, prohlásil: "Raději bych sestoupil do politického hrobu s čistým svědomím, než bych jel na vítězném válečném voze, Jako otrok, sluha nebo vazal kohokoliv, ať už je to majitel nebo ředitel zákonodárného cirkusu, nebo vládce velkého národa. Raději bych ležel v tichém hrobě a žil ve vzpomínkách přátel i nepřátel, jako člověk, který se nezpronevěřil své víře a který nikdy nezakolísal v tom, co považuje za svou povinnost, než aby žil až do vysokého stáří bez důvěry".
Připomínám tyto věci proto, že se zde nerozhoduje o žádných kriminálních kauzách. Nerozhoduje se o alkoholu za volantem, nerozhoduje se o krádeži, pašování, ale rozhoduje se jen a jen o kauzách politických. Co je to leták, co je to veřejný proslov? Co je to vylepování plakátů člověka, který nemá jinou šanci, jak oznámit svoje názory ve veřejnosti, než vrátit se do doby středověku, kdy vylepení plakátu na nároží bylo vlastně jednou z mála forem komunikace.
Dámy a pánové, v této souvislosti se musím zmínit i o zákonech, podle kterých je postupováno. A rád bych tuto kapitolu nazval "práva a zákony České republiky sedm let poté". Víte všichni, že se připravuje rozsáhlá novela... (Předsedající místopředseda Vlach: Promiňte, pane předsedo, vystupujete se stanoviskem klubu, jestli jsem dobře informován. Ano? ) Ano. (Místopředseda Vlach: Můžete pokračovat.) ...rozsáhlá novelizace trestního práva. Vyvstává otázka, dojde-li ke změně přímo základů trestní odpovědnosti, mající svůj původ ve stále přežívajícím pojetí trestného činu podle sovětského vzoru, tedy dojde-li vůbec ke změně podstatné, koncepční. Alespoň krátce, oč zde jde.
Již takřka 200 let patří k základním principům trestního práva v tradičních demokratických zemích pravidlo - žádný zločin bez zákona, což znamená, že trestním právem je postižitelné pouze takové jednání, jehož všechny znaky jsou popsány trestním zákonem, jako jednání zapovězené, spojené se zákonem stanoveným trestem. Avšak sovětská teorie a praxe trestního práva zavedla ještě další podmínku pro klasifikaci toho kterého jednání, jako trestný čin - nebezpečnost jednání pro společnost. Jinak se to také nazývalo materiální pojetí trestného činu. Záměr byl jasný. Skutkové podstaty mnoha trestných činů byly definovány obecně, aby na jejich základě bylo možno pružně postihnout širokou škálu jednání, která by za obvyklých podmínek trestnými činy nikdy být nemohla.
Praxe socialistické justice a orgánů činných v trestním řízení pak byla - vyžadoval-li to konkrétní případ - taková, že kde určité jednání nešlo zcela jednoznačně podřadit pod skutkovou podstatu popsanou trestním zákonem, použil se rozšiřující výklad a kvůli obecním až vágním popisům znaku trestných činů dopadal trestně právní postih i na skutky, které by se jinak postihovat nedaly. A z těchto socialistických principů - připomínám - se vychází i nyní. Kromě toho zde byl také výraz zmíněného materiálního pojetí, to jest ta nebezpečnost. Tento přístup v našem trestním právu stále přežívá. Příliš obecné formulace některých trestních činů - mj. i útok na státní orgán, na veřejného činitele a řada dalších - umožňují i dnes podle těchto socialistických principů jako trestné činy stíhat například i některé ostřejší formy kritiky činnosti státních orgánů, nebo kritiku práce veřejných činitelů a praktikovat tak v podstatě ze strany orgánů činných v trestním řízení a justice rozšiřující vyklad, který by jinak v oblasti trestního práva, kde se předpokládá precizní a zcela jednoznačná formulace skutkových podstat trestných činů, neměl být přístupný.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vzhledem k tomu, že mě na zítra požádali zástupci některých klubů, aby se mohli ráno poradit před naším plénem, chci oznámit všem, kteří jsou ještě přítomni, že hodlám oznámit, že zítra budeme začínat v 9.45 hodin, čili tato informace pro ty, kteří už nehodlají vystoupit. Omlouvám se za přerušení, máte slovo.
Dámy a pánové, prosím o klid, pan předseda Sládek bude pokračovat ve svém vystoupení. Prosím kluby, které se budou chtít zítra sejít, ať využijí času po ránu před zahájením schůze v 9.45 hodin. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Sládek: Dámy a pánové, podotkl jsem, že se jedná vždy o politický čin, tedy vlastně vždy o určitý politický projev a zdůraznil jsem i to, že stále ještě je rozhodnutí ovlivňováno socialistickými principy práva nebo socialistickým pojetím práva. Naproti tomu stojí pojetí práva řekněme v USA první dodatek Ústavy USA hovoří jasně: "Kongres nesmí vydávat v zákoně omezující svobodu slova nebo tisku." Tato svoboda je nedělitelná, velmi hezky a lidsky srozumitelně na toto téma hovořil režisér Miloš Forman u příležitosti uvedení jeho filmu Lid versus Larry Flint. "Sám jsem žil dost dlouho ve společnosti, která byla nesnášenlivá."
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, ještě jednou prosím o klid, prosím kolegy, aby zaujali svá místa.