12. den schůze (27. února 1997)
Přítomni:
Předseda PSP M. Zeman, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP J. Honajzer, místopředsedkyně PSP P. Buzková a 187 poslanců.
Za vládu České republiky: místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zahraničí J. Zieleniec, ministr P. Bratinka, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministryně spravedlnosti V. Parkanová, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr vnitra J. Ruml, ministr dopravy a spojů M. Říman, ministr pro místní rozvoj J. Schneider, ministr životního prostředí J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury J. Talíř, ministr sociálních věcí J. Vodička, ministr obrany M. Výborný.
(Schůze opět zahájena v 10.10 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Vážené poslankyně, vážení poslanci, zahajuji 12. jednací den schůze Poslanecké sněmovny a prosím, aby tak jak bylo avizováno, se ujal slova předseda volební komise, poslanec Robert Kolář a seznámil nás s výsledky voleb, které proběhly včera. Prosím o klid.
34.
Návrh na volbu členů Rady České televize
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych Vás seznámil s výsledky tajného hlasování při volbě členů Rady České televize. Jednalo se o druhé kolo, první volby. K volbě bylo vydáno 155 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 143 platných i neplatných hlasovacích lístků. 12 hlasovacích lístků nebylo odevzdáno. Pro paní Andreu Cerqueirovou bylo odevzdáno 19 hlasů, pro paní Irenu Fornůstkovou 4 hlasy, pro pana Leopolda Hájíčka 9 hlasů, pro pana Josefa Morávka 26 hlasů a pro pana Martina Zbelu 14 hlasů. V druhém kole nebyl nikdo zvolen.
32.
Návrh na změny ve složení Rady České tiskové kanceláře
Dále dovolte, abych vás seznámil s výsledky tajného hlasování při volbě člena Rady České tiskové kanceláře, jednalo se také o druhé kolo první volby. K volbě bylo vydáno 155 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 137 platných i neplatných hlasovacích lístků, 18 hlasovacích lístků nebylo odevzdáno.
Pro pana Petra Uhla bylo odevzdáno 60 hlasů, pro pana Rudolfa Vodičku bylo odevzdáno 52 hlasů. Při této volbě nebyl ve druhém kole nikdo zvolen. Jelikož skončila u obou voleb druhá kola a nebyla obsazena všechna místa, která jsme měli volbou obsadit, volební komise vyhlašuje lhůtu do 13. března tak, aby dovolba zbývajících členů těchto komisí mohla proběhnout na příští schůzi Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Robertu Kolářovi a o slovo se přihlásil místopředseda sněmovny Jiří Vlach.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, já mám návrh na úpravu pořadu schůze, který vyplývá z toho, že jsme teď vlastně obsahově projednali na schůzi č. 9 body 77, 81, 82, 83 a 84, čili navrhuji, abychom hlasováním souhlasili s tím, že ze zbytku pořadu budou vypuštěny.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji pane místopředsedo, za tento návrh. Dám o něm hlasovat po čase. až se oživí opět zařízení, které se musí předefinovat přechodem z deváté na osmou schůzi. Chvilku to bude trvat. Myslím, že se nic nestane, když zahájíme projednávání dalšího bodu a o vašem návrhu dám hlasovat posléze. Budeme pokračovat v projednávání dalších bodů schváleného pořadu, a tím bodem je
51.
Návrh poslankyně Petry Buzkové a dalších na vydání zákona
o veřejném ochránci práv (sněmovní tisk 25) - druhé čtení
Předložený návrh uvede poslankyně a místopředsedkyně sněmovny Petra Buzková. Prosím, aby se ujala slova. Ještě než se ujme slova oznamuji, že pan poslanec Kostrhun je omluven z důvodu studijní cesty, pan poslanec Češka a Klaus jsou nemocni a pan poslanec Výborný dopoledne dnes přijímá polského ministra národní obrany. To jsou veškeré omluvy, které jsem dostal. Čili paní poslankyně, páni poslanci, prosím o klid.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych zcela krátce uvedla návrh zákona o veřejném ochránci práv, neboť podrobněji jsem o důvodech, vedoucích skupinu předkladatelů k podání návrhů hovořila při prvním čtení. Nebudu vás nyní ani znovu přesvědčovat o potřebnosti a užitečnosti tohoto úřadu pro posílení demokracie a právní jistoty občanů. Myslím, že vše potřebné na tomto poli bylo již mými kolegy i mnou v průběhu prvního čtení řečeno.
Dovolte mi ale, abych ocenila práci kolegyň a kolegů, podílejících se na úpravách předloženého návrhu v pracovní skupině složené, jak víte, ze zástupců koalice i opozice. Těmto poslankyním i poslancům bych skutečně velmi ráda poděkovala za velkou práci, kterou nad tímto návrhem zákona odvedli. Současně bych ráda poprosila paní poslankyni Orgoníkovou, která v této skupině zastupovala navrhovatele, aby v průběhu rozpravy informovala sněmovnu o průběhu prací nad touto zákonnou předlohou. Díky tomuto vskutku odbornému a odpovědnému přístupu před sebou máme tisky 25/4, to je usnesení Ústavně právního výboru a 25/5, to je usnesení petičního výboru, které sice poněkud zužují předkladateli uvažované pravomoci veřejného ochránce práv, nicméně zachovávají základní ideu návrhu a hlavně - domnívám se, doufám důvodně - najde nyní naše myšlenka širší podporu v této sněmovně.
Vážená sněmovno, doporučuji, abychom za základ projednávání vzali tisk č. 25/5, což je usnesení petičního výboru a prosím pana předsedajícího, aby tento můj návrh zaznamenal jako návrh procedurální. Především pak proto, že petičnímu výboru sněmovna jako výboru garančnímu přikázala tisk 25 k projednání a také proto, že petiční výbor přijal usnesení, jímž předložené znění doporučuje sněmovně přijetí tohoto zákona. Dalším důvodem je, že si petiční výbor osvojil většinu návrhů vzešlých z výše zmíněné pracovní skupiny a že - i když odchylky v textu tisku 25/4 a tisku 25/5 jsou malé - považuji návrh petičního výboru za lepší i z legislativně technického hlediska.
Dámy a pánové, děkuji vám za trpělivost, se kterou jste vyslechli moje úvodní slovo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní místopředsedkyni Petře Buzkové. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání petičnímu výboru. O návrhu zákona jednal také ústavně právní výbor. Oba výbory svá jednání přerušily a doporučily sněmovně prodloužit lhůtu k projednání uvedeného návrhu ve výborech. Sněmovna ve své minulé schůzi s prodloužením lhůty souhlasila. Oba výbory se předloženým návrhem znovu zabývaly a jak již bylo řečeno, usnesení výboru máme jako sněmovní tisky 25/4, resp. 25/5. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj petičního výboru poslanec Dušan Kulka.
Poslanec Dušan Kulka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak vzhledem k nutnosti spořit časem, tak vzhledem ke své hlasové indispozici nebudu ve své zpravodajské zprávě příliš dlouhý. Petiční výbor dne 23. ledna definitivně projednal návrh zákona o veřejném ochránci práv a akceptoval poměrně rozsáhlé úpravy provedené jednak v pracovní skupině, jednak přímo na půdě petičního výboru. V tomto znění petiční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby sněmovní tisk 25 schválila. Připojuji se k návrhu předkladatelky, aby sněmovna projednávala tento návrh ve znění tisku 25/5, tedy ve znění jak jej projednal petiční výbor. Domnívám se, že tato zpravodajská zpráva ve druhém čtení toto dostatečně - že je toto moje stanovisko vyčerpávající.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dušanu Kulkovi a nyní by se měly slova ujmout zpravodajky ústavně právního výboru - paní poslankyně Röschová tady není, takže paní poslankyně Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, rozsáhlá diskuse při prvém čtení návrhu zákona o veřejném ochránci práv na jedné straně potvrdila neúplnost právních mechanismů sloužících k ochraně občanských práv a svobod a potřebu nezávislé instituce, na kterou by se občané mohli obracet nejen v případech, kdy dochází k bezprostřednímu narušení jejich lidských práv a svobod, ale také když marně zápasí s nečinností a nesprávným úředním postupem správních orgánů.
Na druhé straně bylo třeba akceptovat řadu výhrad k předloženému návrhu zákona jak pokud šlo o vymezení působnosti ochránce, tak pokud jde o možnost nejasného výkladu některých ustanovení a jejich nedostatečného vzájemného propojení.
V průběhu projednávání návrhu zákona ve výborech došlo zejména zásluhou pracovní skupiny poslanců vedených paní poslankyní Orgoníkovou k zásadnímu přepracování návrhu zákona, který po zahrnutí všech pozměňovacích návrhů a připomínek zaznamenal zásadní kvalitativní změny a z původního návrhu ponechal bez úprav snad pouze název.
Další připomínky byly do návrhu zahrnuty při jeho projednání ústavně právním výborem, jehož usnesení pokud jde o pozměňovací návrhy je až na nepodstatné odchylky totožné se závěry, ke kterým dospěl výbor petiční.
Po odstranění věcných nedostatků předlohy je na nás, abychom rozhodli, zda ombudsmana potřebujeme. Připomínám, že podobný institut existuje asi v sedmdesáti státech a jeho zřízení bylo doporučeno zvláštním usnesením Rady Evropy.
I když jistě nebude veřejný ochránce práv všelékem pro zajištění občanských práv, lze jeho existenci pokládat za vhodný a potřebný doplněk platné právní úpravy, a to tím spíše, že u nás nejsou vytvořeny dostatečné právní mechanismy pro kontrolu činnosti státních orgánů.
Pokud vláda ve svém vyjádření namítla, že v současné době je daleko významnější a aktuálnější dotvořit a stabilizovat existující mechanismy zajišťující ochranu práv a svobod a řádný výkon státní správy a konkrétně uvádí reformu správního řízení, trestání a správního soudnictví, přesuny pravomocí mezi centrem a regiony, rekodifikaci trestního práva a další opatření, připomínám, že za celou dobu, co nám návrh zákona o veřejném ochránci práv leží na stole, a je to více než půl roku, vláda žádný ze zmiňovaných návrhů nepředložila.
Za daných okolností pokládám přijetí návrhu zákona o veřejném ochránci práv za potřebné a navrhuji, aby za základ pro jednání sloužil - tak jak navrhla paní předkladatelka - text, tak jak byl projednán ve výboru petičním.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Rujbrové za zprávu o projednávání tohoto materiálu v ústavně právním výboru. Paní a pánové, nyní má smysl dát hlasovat o návrhu paní místopředsedkyně Petry Buzkové, takže vás prosím, abyste vešli do sněmovní síně a hlasováním rozhodneme o tom, že za základ vezmeme tisk označený 25/5 usnesení petičního výboru č. 33 ze dne 23. 1. 1997. Takže v tuto chvíli vás odhlásím a požádám o novou registraci. Připomínám, že s tímto návrhem paní místopředsedkyně Buzkové souhlasili oba zpravodajové.
Zahájil jsem hlasování poř. č. 329 a ptám se:
Kdo s procedurálním návrhem Petry Buzkové souhlasí? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo s výsledkem pro 89, proti 7. Tento návrh byl přijat.
Nyní, paní a pánové, dávám já návrh podle § 59 odstavec 1, aby řečnická doba byla omezena na 10 minut a podle odstavce 2, aby k téže věci mohl poslanec vystoupit pouze dvakrát. Dám teď hlasovat o tomto procedurálním návrhu.
Zahájil jsem hlasování poř. č. 330:
Ptám se, kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem 113 pro, proti 12. Návrh byl přijat.
Nyní k předloženému návrhu zákona otevírám rozpravu. Nejdříve její obecnou část. Do rozpravy se v tuto chvíli přihlásili: poslankyně Hana Orgoníková, poslanec Vladimír Budinský, poslankyně Jitka Kupčová, poslanec Dalibor Matulka. Jako první vystoupí paní poslankyně Hana Orgoníková.
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Úvodní slovo k návrhu zákona o veřejném ochránci práv zde zaznělo z úst paní místopředsedkyně Petry Buzkové. Ve svém vystoupení se vyjádřím k projednávání tohoto návrhu zákona.
V prvním čtení byl návrh zákona přikázán k projednání ve výboru petičním a ve výboru ústavně právním. Jako zástupce předkladatelů - byl konec listopadu a paní místopředsedkyně Buzková byla na mateřské dovolené - jsem souhlasila s tím, aby v obou výborech bylo projednávání návrhu zákona přerušeno na 110 dní. Smyslem tohoto přerušení bylo jednak odbourání politického podtextu, jednak práce na zkvalitnění návrhu zákona.
Požádala jsem kolegy poslance z jiných poslaneckých klubů, abychom vytvořili pracovní skupinu, která zákon podrobně projedná a navrhne případné změny. Pracovní skupina jednala o zákoně v lednu celkem dvakrát, a to velice intenzivně a zaujatě. Diskutovali jsme nad jednotlivými paragrafy, osvětlovali si svoje názory, to vše bez politického vášnění. Vycházeli jsme z diskuse, která se nad návrhem zákona vedla v obou výborech, i ze stanoviska vlády.
Konkrétně jsme upravili působnost ochránce, která se rozšířila na další právnické osoby, pokud jim zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti státní správy.
Naopak působnost ochránce se nevztahuje na státní zastupitelství, orgány činné v trestním řízení a na skutečnosti tvořící předmět státního tajemství ve smyslu zákona č. 102/71 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V části o postavení ochránce jsme doplnili, že ochráncem nemůže být osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin. Přesněji jsme upravili ustanovení, kdo nemůže vykonávat funkci ochránce. Jsou to poslanci, senátoři, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, soudci, státní zástupci, kdo vykonává funkci ve veřejné správě a územní samosprávě - to se týká obcí, a v politické straně či hnutí a prezident republiky.
Bylo vypuštěno ustanovení o kárném provinění ochránce, povinnost mlčenlivosti byla vztažena na ochranu dat osobní povahy stěžovatelů a poškozených.
Skončení výkonu funkce ochránce jsme rozdělili do tří částí:
Kdy výkon funkce končí okamžitě - zde jsme doplnili pro pravomocné odsouzení pro úmyslný trestný čin. Kdy může být ochránce odvolán usnesením poslanecké sněmovny na návrh prezidenta republiky nebo nejméně deseti poslanců - to bylo doplněno o pravomocné odsouzení pro trestný čin spáchaný z nedbalosti. A kdy poslanecká sněmovna může odvolat ochránce, a to v případě zjištění, že došlo k neslučitelnosti funkce.
Dále jsme část podání a vyřízení doplnili o možnost, aby stěžovatel mohl učinit podání i ústně, nejen písemně, ochránci do protokolu. Z podání musí být zřejmé, čeho se stěžovatel domáhá a kromě jiného musí obsahovat listinné důkazy, o které svá tvrzení stěžovatel opírá, pokud je má k dispozici, podpis a datum podání. Stanovili jsme možnost opravy a doplnění podání stěžovatele, aby teprve pro projití této lhůty mohl ochránce podání odložit.
V části kancelář veřejného ochránce byla stanovena možnost, aby ochránce určil ze zaměstnanců kanceláře své zástupce a mohl pověřit další zaměstnance kanceláře k provádění šetření. (Předsedající žádá o klid.)
Jak na zástupce, tak na pověřené pracovníky se vztahuje neslučitelnost funkce.
Dále byla provedena úprava pracovních vztahů ochránce a zaměstnanců kanceláře, jednak vztah k zákoníku práce, jednak k zákonu č. 236 z roku 1995 Sb., obdobně Jako je tomu u Nejvyššího kontrolního úřadu. Určili jsme sídlo ochránce, a to hlavní město Prahu. Účinnost zákona byla navržena od 1.1.1998.
Pozměňovací návrhy zpracované pracovní skupinou byly přiloženy k projednávání tisku č. 25 ve výboru petičním a ústavně právním. Současně byly pozměňovací návrhy zpracované pracovní skupinou zapracovány pro přehlednost do návrhu zákona.
Na základě usnesení výboru ústavně právního a poté petičního byl takto upravený návrh zákona projednáván v obou výborech, odkud vzešly další pozměňovací návrhy, které stručně uvedu.
Osobu ochránce kromě prezidenta republiky nebo skupiny nejméně 10 poslanců může navrhnout ještě skupina nejméně 10 senátorů, totéž se upravuje i při odvolání z funkce. Funkce ochránce je mj. neslučitelná s členstvím v politické straně nebo hnutí. V části podání a jeho vyřízení byla zjednodušena formulace, v jaké věci lze podání ochránci učinit, neboť toto je specifikováno již v části o působnosti ochránce.
Různost názorů se projevila ve výborech ohledně možnosti opravy a doplnění podání stěžovatele v přiměřené lhůtě, a aby teprve pro projití této lhůty mohl ochránce podání odložit.
Ústavně právní výbor navrhuje tuto část vypustit, petiční výbor ji navrhuje ponechat. Vyjádřím se k tomu v podrobné rozpravě.
Další rozdílnost ve výborech se projevila v části šetření ve věci. Ovšem zde jde pouze o rozdílnost legislativní, nikoli obsahovou, tudíž úřadům zůstává nadále povinnost na žádost ochránce a v přiměřené lhůtě poskytovat informace, vysvětlení a stanoviska, předložit spisy a jiné písemnosti, pokud to není v rozporu s tímto zákonem, nebo zvláštními předpisy, kde je upraven odkaz, např. na předpisy, které upravují mlčenlivost zdravotních pracovníků aj. Dále petiční výbor souhlasí s jednoduchou úpravou ohledně sdělení výsledků šetření stěžovateli a úřadů. Ústavně právní výbor navrhuje rozlišit, zda bylo zjištěno či nezjištěno porušení zákona či jiného právního předpisu, a toto sdělit stěžovateli a úřadu.
Domnívám se, že odpověď písemně musí ochránce v každém případě učinit, takže jednodušší formulace v zákoně je lepší.
Ale to není žádný zásadní rozpor, pouze máme jeden paragraf navíc.
V případě, že by byl přijat návrh ústavně právního výboru, pak bych doporučovala, a to si myslím, že se dohodneme s paní předkladatelkou, aby byl pouze jeden paragraf o dvou odstavcích.
V části "Pracovní vztahy ochránce a zaměstnanců kanceláře" je v návrhu ústavně právního výboru nesprávně řazeno odchodné za naturální plnění, stejně jako členů Nejvyššího kontrolního úřadu, což je v rozporu se zvláštními předpisy, ve kterých odchodné členů NKÚ nepřísluší. Proto je nutné zachovat návrh ve znění petičního výboru. To jen podotýkám, také na tento fakt upozorním při podrobné rozpravě.
Nebyla dotčena možnost ochránce podávat podněty k nápravě při porušení zákona, včetně podnětů k trestnímu stíhání a možnost průběžně informovat veřejnost o výsledcích své činnosti a přijatých opatřeních.
Mohu říci, že zákon byl zjednodušen a zpřehledněn. Pozměňovací návrhy, které byly vzneseny v pracovní skupině a ve výborech, jsou již zapracovány do návrhu zákona, sněmovní tisk č. 25. Zákon je tudíž projednáván jako pozměňovací návrh k návrhu zákona.
Chtěla bych nyní poděkovat všem členům pracovní skupiny, kteří na zákonu spolupracovali, a také členům výboru petičního a ústavně právního.
Jsem přesvědčena o tom, že jsme odvedli kus dobré práce.
Na vás se obracím, vážené kolegyně a vážení kolegové, se žádostí o podporu návrhu zákona o veřejném ochránci práv. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Orgoníkové, prosím, aby se slova ujal poslanec Vladimír Budinský a připraví se paní poslankyně Jitka Kupčová.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, v úvodu musím říci, že mám na projednávání této věci zájem, protože v současné době činnost, která se z části kryje s působnosti ochránce lidských práv, vykonávám. Od půlky listopadu minulého roku, jak mnozí víte, jsem předsedou komise pro odstraňování byrokratické zátěže ze života občanů a podnikatelů a musím říci, že i řada z vás mne de facto uznává tím, že mi podstupujete vaše podněty, které získáváte v našich poslaneckých dnech či ze své korespondence.
Chtěl bych říci, že považuji za velmi důležité tuto činnost vykonávat, a jsem skutečně zasypán podněty občanů. Do dnešního dne, tedy po několika měsících naší práce, přišlo 1200 dopisů. Sám jsem očekával, že komise na odstraňování byrokratické zátěže, a vždycky jsem tak ve sdělovacích prostředcích vystupoval, bude přednostně řešit obecné a systémové věci na snížení byrokratických postupů a odstraňování zbytečných bariér a zbytečných regulací v zákonech a podzákonných normách. Občané však zřízení naší komise pochopili skutečně jako faktického ochránce lidských práv a většina z těch 1200 dopisů jsou konkrétní stížnosti, konkrétní podněty na případy, které se našim spoluobčanům jeví jako byrokratické, složité nebo jako křivdy.
Souhlasím s tím, že výkon této činnosti je velmi podstatný a že někdo na exekutivní úrovni se tímto zabývat musí. Naše komise hned od počátku navázala dobrou spolupráci s ministry, požádal jsem pány ministry, aby jmenovali spolupracovníky pro styk s komisí. Všichni ministři České vlády, a chci Jim za to poděkovat z tohoto místa, své spolupracovníky dali a musím říci, že v těchto dnech už máme i první pozitivní ohlasy, tzn. první vyřešené případy, které komisi přišly.
Nejedná se o věc čistě stranickou, dobrá spolupráce je skutečně se všemi ministry koaliční vlády. Pokud bych měl někoho vyzdvihnout, pak bych rád vyzdvihl pana ministra Vodičku, na jehož úřad přichází zhruba 20 až 25 procent všech stížností. Když jsem s ním osobně věc projednával, tak jsem shledal, že je to pouhá desetina toho, co přichází přímo panu ministrovi osobně. A to je právě to, co bych chtěl říci, že se obávám, že zřízením jedné adresy, na kterou budou podněty a stížnosti posílány, se někdy, a to třeba v případě vdovských, vdoveckých, invalidních a starobních důchodů může přinést de facto kontraproduktivní výsledek, může to přinést zdržení, pokud půjde ta stížnost přes úřad ombudsmana, a ne přímo panu ministrovi, tak jak dnes v 90 procentech jednotlivé podněty a stížnosti jdou.
Chtěl bych tedy říci, že já osobně z čistě svých pracovních pohledů zřízení ombudsmana přivítám, protože to komisi pro odstraňování byrokratické zátěže vezme 80 procent času a my se budeme moci soustředit na to, co chceme dělat, a to je na odstraňování systémových vad v našich zákonech, na odstraňování zaběhaných a zbytečně byrokratických postupů při práci našich úřadů, ale chci jednoznačně říci, že jsem přesvědčen, že zřízení tohoto nového úřadu není potřebné a že by mohlo být vše vykonáváno na úrovni buď úřadu vlády, nebo přímo pověřeného místopředsedy vlády či ministra.
Já osobně tedy tento zákon nepodpořím, chtěl bych ale říci, že navrhovatelé a všichni, kdo se k tomuto zákonu vyjadřovali, odvedli dobrou práci a svým způsobem dělali při své práci reklamu i naší komisi, protože debaty o ombudsmanovi přivodili právě tu velkou vlnu dopisů, které přišly a jsou pro nás velmi důležité a velmi potřebné, protože my z četnosti připomínek jsme provedli analýzu a díky této aktivitě jsme se zaměřili právě na ty nejpalčivější problémy a tím nejpalčivějším problémem, který je teď aktuální, je příprava novely stavebního zákona a podněty a stížnosti na stavební řízení.
Tedy chci zopakovat, že já sám zákon nepodpořím, ale myslím, že se nestane nic dramatického, když tento institut zřízen bude. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Budínskému a prosím, aby se slova ujala poslankyně Jitka Kupčová. Připraví se pan poslanec Dalibor Matulka.
Poslankyně Jitka Kupčová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se s vámi v souvislosti s projednávaným návrhem zákona o veřejném ochránci práv velmi krátce podělila o své poznatky ze své první parlamentní pracovní zahraniční cesty. V posledním lednovém týdnu jsem se s některými ostatními členy ústavně právního výboru účastnila pracovní cesty a návštěvy Polské republiky a jejích některých ústavních institucí. Byla to podle mého názoru cesta velmi zajímavá, podnětná a přínosná a mě tam z toho zaujalo několik skutečností. Například to, že v Polské republice v současné době probíhá celonárodní diskuse o budoucí podobě polské ústavy, o jejímž přijetí rozhodnou občané v referendu, nebo to, že polské soudnictví se připravuje na vstup Polské republiky do Evropské unie systematickým školením svých soudců, anebo např. i to, že správní soudnictví v Polské republice obnovilo svoji činnost již v roce 1981.
Polský ombudsman v letošním roce vstoupil do devátého roku svého působení. Má v současné době 165 zaměstnanců a je to instituce, která požívá v Polské republice všeobecnou vážnost a úctu, a to nejen ze strany polských občanů, ale i ze strany státních orgánů a institucí, resp. jejich představitelů. Předseda Nejvyššího správního soudu na náš dotaz, jak on sám se dívá na existenci a fungování ombudsmana, odpověděl velmi kladně s tím, že se domnívá, že v našich zemích, zvláště v našich zemích s naší minulostí není podobných institucí na ochranu práv a svobod občanů nikdy dost.
Byla bych velmi ráda, kdybychom měli dostatek odvahy a zřídili podobnou instituci i u nás. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Jitce Kupčové a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Dalibor Matulka. Připraví se poslanec Pavel Maixner.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, já nebudu mluvit dlouho. Mám jen potřebu svěřit se vám s dobrým pocitem a trochu navázat na úvodní slovo paní místopředsedkyně Buzkové, kde bylo řečeno, jak se tento tisk vlastně vyvíjel. Možná si vzpomenete, že již v rámci prvního čtení, když jsem zde sděloval stanovisko našeho poslaneckého klubu, tak jsem sice podpořil, aby tento tisk byl propuštěn do čtení druhého, ale současné jsem vyslovil spoustu výhrad faktických i právních vůči tomuto tisku. Nebyl jsem sám. Vzpomenete si, že v rámci prvního čtení bylo těch výhrad ve sněmovně skutečně velké množství a značná část výhrad byla skutečně oprávněná. O to příjemnější pocit mám, jak celá záležitost dopadla. Asi je to tím, že tisk, který známe jako návrh poslankyně Buzkové a dalších, a zejména sdělovací prostředky o tom mluví jako o návrhu poslankyně Buzkové - ti, kdo jsou tady delší dobu, si jistě vzpomenou, že prakticky tento tisk má za základ dřívější návrh z minulého funkčního období, který byl předkládán poslancem Ortmanem, Pavelou a dalšími členy tehdejšího petičního výboru - tak nynější návrh poslankyně Buzkové je prakticky totožný.
Byla tady řeč o tom, že během mateřské dovolené paní poslankyně Buzkové, skutečně pracovní skupina tento návrh výrazně přepracovala. Nebyla to jednoduchá práce. Chtěl bych vyjádřit své uspokojení nad tím, že se této práce zúčastnili nejen poslanci, kteří jsou nakloněni myšlence veřejného ochránce práv, mezi které já patřím, ale i poslanci těch politických klubů, kteří této myšlence nakloněni nejsou. O to příjemnější pocit to je.
Nechtěl jsem říci nic víc, nic míň, než poděkování lidem, kteří se na tomto výrazném přepracování návrhu zákona podíleli. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Daliboru Matulkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Pavel Maixner a připraví se poslanec Josef Krejsa.