10. den schůze (25. února 1997)
Přítomni:
Předseda PSP M. Zeman, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Honajzer, místopředsedkyně PSP P. Buzková, místopředseda PSP K. Ledvinka a 186 poslanců.
Za vládu České republiky: místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zahraničí J. Zieleniec, ministr P. Bratinka, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministryně spravedlnosti V. Parkanová, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro místní rozvoj J. Schneider, ministr životního prostředí J. Skalický, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr kultury J. Talíř, ministr sociálních věcí J. Vodička, ministr obrany M. Výborný.
(Schůze zahájena ve 14.01 hodin.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, jedna minuta vyhrazená na vaše soustředění v jednací síni právě uplynula. Prosím, abyste zaujali svá místa. Prosím fotografy, aby opustili jednací síň.
Zahajuji 10. jednací den 8. schůze Poslanecké sněmovny. Na této schůzi vás všechny srdečně vítám. Prosím, abyste se přihlásili hlasovacími kartami a případně mi sdělili, kdo žádá náhradní kartu. Zatím tak učinil pan poslanec Eduard Zeman, který má náhradní kartu číslo 26. Je mezi přítomnými někdo, kdo rovněž žádá o náhradní kartu? Pan poslanec Ruml žádá náhradní kartu a poté nám sdělí její číslo.
Nyní podle předchozího rozhodnutí této Poslanecké sněmovny můžeme přistoupit k bodu 11, jak jsme původně avizovali. Před tímto bodem se hlásí pan místopředseda Vlach.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych vám navrhl následující úpravu programu. Nejde o nic jiného než o přeřazení bodů.
Dovolte, abych navrhl, aby bod číslo 52, což je vládní návrh zákona o všeobecném zdravotním pojištění, sněmovní tisk 97, a týká se to třetího čtení tohoto návrhu, byl přeřazen na projednávání na zítra ráno a aby sněmovna po ukončení tohoto třetího čtení pokračovala jako dalším bodem, bodem, který je dosud označen jako bod 46, což je vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic se Slovenskou republikou. Domnívám se, že speciálně u tohoto zákona by bylo dobře, abychom určili takto přesněji dobu projednávání, aby k němu nedošlo pozdě večer nebo v sobotu, protože jde o ústavní zákon a má významnou záležitost. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu místopředsedovi Vlachovi. Dřív než dám o těchto procedurálních návrzích hlasovat oznamuji vám, že pan poslanec Kuneš má náhradní kartu číslo 25 a pan ministr a poslanec Pilip má náhradní kartu číslo 24.
O procedurálních návrzích, včetně návrhu na přesunutí bodu nebo změnu pořadí se hlasuje bez rozpravy. Doporučuji ovšem, abychom o těchto dvou návrzích hlasovali odděleně. Má sněmovna námitky? Nemá.
První návrh - prosím pana místopředsedu Vlacha, aby mě kontroloval, zda budu tlumočit návrh správně - spočíval v tom, aby bod původně zařazený jako bod 52 našeho pořadu byl zařazen jako první ucelený bod zítřejšího jednání sněmovny. Je to tak, pane místopředsedo? Je.
Zahajuji tedy hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 206 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 160 přítomných 131 hlasovalo pro a proti bylo 18.
Než přejdeme k druhému hlasování, oznamuji vám, že pan ministr a poslanec Jan Ruml má náhradní kartu číslo 23.
Nyní před druhým hlasováním o návrhu pana poslance Vlacha se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Rád bych oznámil, že jsem byl na předchozí hlasování ve sněmovně, hlasoval jsem pro, ale nemaje kartu, prosím, aby byl tento hlas započítán, protože podle Ústavy mám právo, aby můj hlas byl započítán do tohoto součtu. Karta není podmínkou, která by omezovala mé právo hlasovat nebo nehlasovat. Tedy prosím, aby byl připočten jeden hlas k tomu počtu, který byl uveden.
Zároveň oznamuji, že jsem v mezidobí dostal náhradní kartu číslo 22.
Předseda PSP Miloš Zeman: Protože jsem povinen toto sdělení tlumočit, sděluji vám, že pan poslanec Payne má náhradní kartu 22.
Nyní budeme pokračovat hlasováním o dalším návrhu pana místopředsedy Vlacha, který spočíval v tom, aby ústavní zákon o změnách česko - slovenské hranice, což je bod 45, byl rovněž zařazen na zítřejší jednání, ale nepostřehl jsem přesně na jakou dobu. Hned po tomto návrhu na nemocenské pojištění. Návrh je hlasovatelný.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 207 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 178 přítomných hlasovalo pro 142 a proti bylo 18.
Dříve než přejdeme k projednávání prvního bodu našeho pořadu, to je bodu pod pořadovým číslem 11, dovolte mi, abych vás seznámil s omluvami těchto poslanců na dnešní den.
Omluvili se páni poslanci Jan Kasal, Pavel Tolner, Libor Ambrozek, Josef Borák, Jan Kostrhůn, Rostislav Čevela, Roman Češka a Václav Klaus.
Nyní můžeme přejít k bodu 11, což je
11.
Zpráva ministra zdravotnictví České republiky o situaci
a zadluženosti nemocnic
V sobotu 15. února jsme ukončili rozpravu. Vyslechli jsme závěrečné slovo ministra zdravotnictví, projednávání tohoto bodu jsme poté přerušili do doby než bude v písemné formě rozdán návrh usnesení poslankyně Petry Buzkové. Paní poslankyně se nyní hlásí s faktickou poznámkou.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych vám upřesnila návrh usnesení, který jsem přednesla k rozpravě při projednávání tohoto bodu.
Můj návrh usnesení by tedy zněl:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
1. nesouhlasí se zprávou ministra zdravotnictví ve věci odstranění zadluženosti českých nemocnic.
2. žádá vládu České republiky o předložení informace o stavu sítě lůžkových i ambulantních zdravotnických zařízení v České republice ke dni 31. 12. 1996 a o koncepčních záměrech tvorby sítě zdravotnických zařízení.
O předložení zákonného řešení všech typů nemocnic v České republice, včetně zákonného zajištění existence a fungování Fakultních nemocnic - tento upřesněný návrh vám byl všem vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě před přerušením tohoto bodu rozdán v písemné formě.
Současně doplňuji, že termín splnění tohoto usnesení by byl k 31. 3. 1997.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní místopředsedkyni Buzkové. Táži se, zda se chce ještě k navrženému usnesení vyjádřit pan ministr zdravotnictví Jan Stráský. Prosím pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedo, vážení kolegové,... (Zeman M. - Promiňte pane ministře, tentokrát velmi naléhavě žádám diskutující poslance, zejména na pravé straně jednací síně, aby laskavě ukončili diskuse a věnovali pozornost ministru zdravotnictví. Prosím pane ministře.)
V rámci efektivního jednání se omezím na velmi stručné důvody, pro které nesouhlasím s žádostí o zpracování dvou dalších materiálů. V prvém případě proto, že se jedná o statistické údaje o 30000 zařízeních, které jsou volně dostupné, ale nevím to v tomto okamžiku, zda do 31. 3. 1997, zatím co koncepční záměry budou součástí dalších jednání o reformě zdravotnictví, kterých se bude účastnit i tento Parlament jako výbor i jako celek.
V druhém případě se jedná vlastně o úkol předložit zákonné řešení nemocnic a já konstatuji, že vláda nemá v úmyslu vytvářet zákon o nemocnicích České republiky. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Vzhledem k tomu, že zpravodajka a navrhovatelka v jedné osobě, paní místopředsedkyně Buzková navrhla oddělené hlasování o dvou bodech svého usnesení, jsem povinen jí vyhovět a budeme proto hlasovat odděleně.
Protože rozprava už byla uzavřena mohu tedy zahájit hlasování. Konstatuji, že nejdříve hlasujeme o první části navrženého usnesení paní místopředsedkyně Buzkové, to jest "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nesouhlasí se zprávou ministra zdravotnictví ve věci odstranění zadluženosti českých nemocnic.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Děkuji. Tento návrh při hlasování pořadové číslo 208 byl přijat, když pro něj ze 181 přítomných hlasovalo 92 a nehlasovalo 83.
Nyní přecházíme k hlasování o druhé části návrhu, tak jak byl předložen. Doufám, že ho nemusím opakovat.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s touto druhou částí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Děkuji. Konstatuji, že i tento návrh byl přijat, 92 pro, proti 77.
Táži se sněmovny, zda si ještě přeje celkové hlasování, kterým schválíme tento návrh v uvedených dvou bodech pro jistotu, aby nevznikly pochybnosti.
Hlasujeme tedy nyní o návrhu jako o celku, tzn. o obou těchto schválených bodech.
Zahajuji proto hlasování. Kdo je pro usnesení jako celek, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku.
Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Děkuji. Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 210 skončilo přijetím navrženého usnesení paní místopředsedkyně Buzkové, když pro toto usnesení ze 183 přítomných hlasovalo 94 poslanců a 81 bylo proti.
Tím končím bod pořadové číslo 11 a přecházím k bodu pořadové číslo 7, což je Vládní návrh zákona o kárné odpovědnosti soudců.
Dříve než dám slovo paní ministryni spravedlnosti, paní Vlastě Parkanové, předkládám vám v souladu s § 59 jednacího řádu návrh na omezení řečnické lhůty u tohoto bodu na dvakrát deset minut. Tento návrh je procedurální a proto se o něm hlasuje bez rozpravy.
Zahajuji proto hlasování o svém procedurálním návrhu.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku.
Děkuji. Kdo je proti?
Děkuji. Hlasování pořadové číslo 211 skončilo přijetím tohoto procedurálního návrhu, když ze 183 poslanců pro něj hlasovalo 168 a proti bylo 7 poslanců.
Nyní prosím paní ministryni Vlastu Parkanovou, aby se ujala úvodního slova ke sněmovnímu tisku 72. Připomínám, že se jedná o druhé čtení tohoto návrhu zákona. Doufám, že poslanci budou natolik gentlemany, že vám buď věnují pozornost, nebo laskavě opustí jednací síň; prosím, paní ministryně.
23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění
zákona České národní rady č. 22/1993 Sb.,
(sněmovní tisk 72) - druhé čtení
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: Děkuji pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, jménem vlády vám předkládám ve druhém čtení vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o kárné odpovědnosti soudců. S tímto zákonem jste byli v prvním čtení seznámeni, jménem vlády vás zde o něm seznamoval předchozí ministr spravedlnosti. Bylo to 30. října, pokud jsem dobře informována.
Od té doby se vaším návrhem zabýval výbor ústavně právní a tento výbor tento návrh doporučil k přijetí s nepatrnými změnami. Jsou to změny legislativně technického rázu, které vláda přijímá, akceptuje a samozřejmě je zde jedna změna, která vyplývá z toho, že mezitím uplynula řada měsíců. Je zde navrhována účinnost a po konzultaci se zpravodajkou navrhujeme účinnost 1. srpna t. r.
Myslím si, že jen krátce bude stačit se zmínit o tom, že návrh této zákonné úpravy reaguje na nově koncipovanou úpravu platovou soudců, čili nově upravuje škálu možných kárných opatření, kterými je možno postihnout soudce, kterého takto postihnout třeba je.
Děkuji vám za pozornost, já myslím, že toto je pro úvod všechno.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní ministryni. Prosím, aby laskavě zaujala své místo u stolku zpravodajů.
Jak jistě víte, tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru a usnesení tohoto výboru jste dostali jako sněmovní tisk č. 72/1. Proto prosím zpravodajku ústavně právního výboru, paní poslankyni Annu Röschovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já budu samozřejmě ještě stručnější než paní ministryně. Ústavně právní výbor projednal novelu zákona č. 412 z roku 1991 o kárné odpovědnosti soudců na své 9. schůzi dne 27. listopadu 1996. Po odůvodnění a zpravodajské zprávě ústavně právní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vládní návrh zákona schválila. Odkazuji na usnesení, které máte pod sněmovním tiskem č. 72/1.
V podrobné rozpravě si dovolím vystoupit s pozměňovacím návrhem, který zde již avizovala paní ministryně, to je pozměňovací návrh týkající se účinnosti tohoto návrhu zákona. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Röschové. Nyní otevírám obecnou část rozpravy k tomuto návrhu zákona, do níž se jako první a písemně zatím jediný přihlásil pan poslanec Zdeněk Krampera, kterému proto uděluji slovo.
Prosím technickou službu, aby nastavila stopky. Děkuji.
Poslanec Zdeněk Krampera: Pane předsedající, dámy a pánové, stanovisko poslaneckého klubu SPR-RSČ k návrhu vládního zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/91 Sb., o kárné odpovědnosti soudců ve znění zákona ČNR č. 22/93 Sb.
Vzhledem k současné situaci, kdy veřejnost zcela oprávněně vznáší kritiku proti mnohým, velice skandálním soudním rozhodnutím, je velice potřebné v co největší míře zpřísnit kárnou odpovědnost soudců. Do mé poslanecké kanceláře každý týden přicházejí občané a stěžují si na špatný až skandální přístup soudců. Minulý týden byl dokonce čtyřnásobný vrah uznán soudem vinný, ale pouze z podvodu a podobně, nikoliv za 4 spáchané vraždy. Takovýchto příkladů mohu vyjmenovat velké množství. Mnohdy si občané stěžují i na úmyslné protahování, na zdržování soudního řízení a nezřídka i na skutečnost, že soud nadržuje darebákům.
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče, pro změnu napomínám levé křídlo této sněmovny - sociálně demokratický klub, třetí a sedmou řadu. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Krampera: O dvojím výkladu práva Jsem zde již hovořil. Musím opět připomenout skutečnost, kdy za jednu dosud neprokázanou českou facku je již více jak pět měsíců rozhodnutím soudce pro Prahu 1 ve vazbě asistent dr. Miloslava Sládka pan Votava. V případě uvalení vazby na každého občana ČR bez výjimky ze neprokázanou facku by museli být ve vazbě všichni občané ČR. Zatím ale, jak jsem výše uvedl, jsou propouštěni mnohonásobní vrazi na svobodu a podvodníci a zločinci se vesele těší ze své nerušené činnosti.
Ve světle současného stavu soudnictví je proto nezbytné zvýšit co nejvíce kárnou zodpovědnost soudců. Návrh vládní předlohy je sice drobným krokem vpřed, ale stále nejsou postihy soudců v této předloze dostatečné. Proto navrhuji vrácení této předlohy zákona zpět podle § 93 odst. 2 ústavně právnímu výboru k novému projednání.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Kramperovi. Konstatuji, že do obecné rozpravy se mně v této chvíli nikdo další písemně nepřihlásil. Táži se proto, než obecnou rozpravu uzavřu a dám hlasovat o návrhu pana poslance Krampery, zda se ještě někdo hlásí do obecné části rozpravy. Není tomu tak, proto končím obecnou rozpravu a nechám hlasovat o jediném návrhu, který z ní vyplynul, to je o návrhu, aby byl tento návrh zákona vrácen ústavně právnímu výboru k novému projednání.
V zájmu korektnosti hlasování vás, kolegové a kolegyně, odhlásím, prosím vás, abyste se laskavě znovu zaregistrovali, neboť sněmovna poněkud prořídla. A nyní ještě chvíli počkám, aby poslanci nemuseli nedůstojně přibíhat do sněmovny, kterou před chvílí opustili.
Nicméně konstatuji, že za této situace již mohu zahájit hlasování a táži se, kdo je pro návrh pana poslance Krampery, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji. Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 212 skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když jenom ze 130 přítomných poslanců bylo 15 pro a 84 proti.
Nyní zahajuji podrobnou rozpravu, a i když písemnou přihlášku nemám, konstatuji, že paní poslankyně Röschová se do ní ústně přihlásila, a proto jí uděluji slovo.
Poslankyně Anna Röschová: Děkuji, pane předsedo, já bych si v podrobné rozpravě dovolila přednést pozměňovací návrh, který jsem avizovala ve svém úvodním slově a ten by zněl:
Článek III zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1997.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Röschové.. Táži se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, proto podrobnou rozpravu uzavírám. Konstatuji, že v rozpravě, tedy v podrobné rozpravě nezazněl návrh na vrácení k novému projednání nebo návrh na zamítnutí. Táži se jak paní ministryně Parkanové, tak paní zpravodajky, zda si přejí závěrečné slovo. Ani jedna z nich si závěrečné slovo nepřeje.
Proto končím druhé čtení tohoto návrhu. Konstatuji, že v rekordně krátké době jsme projednali bod 7 našeho programu a nic nám proto nebrání, abychom přešli k bodu 20.
Pan místopředseda Karel Ledvinka mě právem žádá, abych poděkoval za její vystoupení v této sněmovně paní ministryni spravedlnosti a s radostí tak činím. (Potlesk.)
Kolegové a kolegyně, dříve než přistoupíme k projednávání sněmovního tisku č. 91, předkládám vám podle § 59 procedurální návrh, abychom omezili délku diskusního příspěvku na dobu dvakrát deset minut.
O procedurálním návrhu - jak známo - se hlasuje bez rozpravy. Zahajuji proto hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
V hlasování pořadové č. 213 jsme rozhodli o přijetí tohoto návrhu, když ze 133 přítomných poslanců bylo 101 pro a 2 proti.
Konstatuji, že návrh poslance Josefa Janečka a dalších jsme obdrželi jako sněmovní tisk 91, stanovisko vlády k němu jako tisk 91/1. Prosím proto pana poslance Josefa Janečka, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl.
Poslanec Josef Janeček: Děkuji. Vážení kolegové a kolegyně.
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče, ještě jsem povinen vám oznámit, že pan poslanec Vrzal má náhradní kartu 21. Omlouvám se za přerušení, pane poslanče.
Poslanec Josef Janeček: Mé vystoupení bude poněkud atypické, zvláště v závěru. Jenom bych chtěl říci, že ona problematika sítě zdravotnických zařízení je zde diskutována již mnoho let a je to obecně známo. Je to možná proto, že navrhuje jiný úhel pohledu, ptá se, co vlastně potřebuje pacient. Pacient potřebuje efektivní síť zdravotnických zařízení, která mu budou poskytovat kvalitní zdravotní péči. To znamená, že úroveň této péče bude garantována pomocí akreditací, že lékaři budou vědět, jak má vypadat optimální postup, to znamená, že by se vydávaly tzv. doporučené léčebné postupy.
V tomto návrhu se hovoří o tak citlivé záležitosti, jako je tzv. spoluúčast.
Předseda PSP Miloš Zeman: (Zvonek.) Kolegyně a kolegové, znovu připomínám, že i vy jednou budete stát na tomto řečništi a budete si přát, aby vás vaši kolegové poslouchali. Zachovejte klid, nebo opusťte sněmovní síň. Pokračujte, pane poslanče..
Poslanec Josef Janeček: Děkuji. Dotýká se i takové oblasti, jako je spoluúčast pacientů, kdy - já se domnívám - jako první krok má být spíše zavedena hranice mezi zodpovědnými a nezodpovědnými. Proto se v onom návrhu navrhovalo, jak se děje v některých zemích, převedení části spotřebních daní z cigaret - v pracovním návrhu to bylo dokonce i z alkoholu - do zdravotního pojištění, což by umožnilo snížení zdravotního pojištění, a tak bychom vlastně snížili i odvodové zatížení našich obyvatel. Bylo by to administrativně prakticky nenáročné, leč velice přesné a efektivní.
Je pravda, že o tom, že je nezbytné přikročit k nějaké regulaci sítě, která by ovšem podle mého názoru měla mít jasná pravidla, se začíná už vážněji diskutovat. Je to už jiná diskuse, než byla před několika lety, kdy jsem se o tomto problému bavil.
Musím říci, že dnes už i sociální demokracie i v podstatě ta strana, která je zodpovědná za zdravotnictví, tj. ODS, ve svých materiálech začíná hovořit o regulaci sítě. Jde o to tedy nalézt nějaká jasná pravidla.
Vím, že tyto věci nelze prostě zlomit přes koleno, že je třeba mnoho hodin diskusí a mnoho vysvětlování. Proto se nezlobím, že jsme vlastně v koalici nenalezli konsensus pro to, abychom mohli tento návrh zákona projednávat. V této době se cítím vázán dohodami, protože vím, že pokud máme docílit nějakého efektního pokroku, je třeba dohody respektovat. Proto se cítím vázán koaliční smlouvou a návrh zákona - ač nerad, protože si myslím, že je to škoda - beru zpět. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Jinými slovy - vy nenavrhujete ve svém návrhu vypuštění tohoto bodu z programu, o čemž bych musel nechat hlasovat jako o procedurálním návrhu, ale oznamujete nám, že berete tento návrh zpět, což hlasování nevyžaduje.
Konstatuji tedy, že je zbytečné, abych vyzval pana poslance Eduarda Bureše, aby se ujal funkce zpravodaje, protože návrh tohoto zákona byl vzat zpět. Tím končím projednávání bodu 20.
Přecházíme k bodu 21, což je
24.
Návrh poslanců Josefa Mandíka a dalších na vydání zákona
na ochranu zvířat proti týrání
Je to sněmovní tisk 99 a jedná se o prvé čtení. Dříve než vyzvu pana poslance Mandíka, aby se ujal slova, předkládám vám procedurální návrh podle § 59 jednacího řádu na omezení délky diskusních příspěvků na dvakrát deset minut. Zahajuji hlasování o tomto návrhu.
Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji.. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat v hlasování č. 214, když ze 145 přítomných bylo 101 pro a 1 proti.
Připomínám, že návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 99, stanovisko vlády k němu jako tisk 99/1. Prosím tedy pana poslance Josefa Mandíka, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl.
Poslanec Josef Mandík: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, předložená novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, je svým obsahem velmi jednoduchá. Má umožnit výcvik a zkoušení loveckých plemen psů v norování v kontaktu s jiným živým zvířetem. Přitom způsoby výcviku a zkoušení, při kterém může dojít k přímému kontaktu se zvěří, se požaduje stanovit prováděcím předpisem.
Při výkonu práva myslivosti jsou nezastupitelnými pomocníky člověka cíleně šlechtěné rasy psů, kteří kromě své společenské funkce plní ještě další úkoly v oblasti činnosti člověka v přírodě.
Na území České republiky se vyskytují druhy volně žijících živočichů, o jejichž prospěšnosti pro rovnováhu v přírodě je možno hovořit pouze při udržení početních stavů jejich populace na určité úrovni. Obhospodařování volně žijících živočichů, kteří jsou taxativně vyjmenováni v zákoně o myslivosti, se zabývá činnost člověka, která se nazývá myslivost. Při této činnosti odborně školení lidé, kterým se říká myslivci, udržují početní stavy na takové výši, aby nedocházelo k narušení přírodní rovnováhy.
Plemena loveckých psů pomáhají při redukci některých druhů volně žijících živočichů, jejichž početní stavy je nutno udržet na určité úrovni, např. lišek. Po realizaci orální vakcinace lišek stoupají v posledních letech jejich stavy geometrickou řadou. Dovolte mi dva takové příklady. V roce 1980 bylo uloveno 27 800 lišek a v roce 1995 již bylo uloveno 70 300 lišek.
Populace volně žijících lišek v České republice jsou z hlediska myslivosti škodlivou zvěří a z pohledu veterinární epizotologie a ekologie přirozeným rezervoárem vztekliny a prašiviny. Liška nemá v našich podmínkách přirozeného predátora, plynování a trávení lišek je nevhodné. Redukce stavu lovem střelnými zbraněmi byla a je nedostatečná. Lov do pasti a želez je zákonem zakázaný.
V této situaci představuje lov lišek norováním v období reprodukce liščí populace nejefektivnější způsob snížení stavu. Nezvládnutí enormního rozšíření lišek může vést - tak jak je tomu u jiných druhů zvířat - k výskytu hromadných onemocnění přenosných z lišek na jiné druhy zvířat, včetně zvířat domácích a v některých případech i na člověka.
Je to jediný způsob boje, který je racionální, jak v zájmu opakovaného druhu, tak v zájmu člověka. Za současného početního stavu lišek je ještě možné přijatelnými způsoby lovu udržet populace lišek v únosné míře. Nezvládneme-li to včas, a to se nám bez pomoci loveckých psů nepodaří, budeme nuceni použít jednu z metod daleko méně humánních. V případě kontaktu loveckého psa s divokým zvířetem má šanci na úspěch pouze velice dobře vycvičený pes, v případě norování pes pravidelně cvičený, jinak dochází k těžkým poraněním nebo i smrti psa. Je tedy nezbytné provádět výcvik loveckých psů v norování. Tento výcvik je naprosto nedostatečný. Nedojde-li k přímému fyzickému kontaktu zvířat v případě bezkontaktního norování, má pes situaci pouze simulovanou, bez možnosti ověření, zda v praxi takovou situaci dokáže zvládnout. Navíc při současném způsobu výcviku psů, také ne přes mřížku, je člověkem de facto záměrně potlačována přirozená vlastnost psa, také neopatrnost s očekáváním možného útoku a zvolení vhodného způsobu obrany. Vypuštění takového psa do nory, je přímým ohrožením jeho zdraví, či života. Norování je podle mně dostupných informací používáno mimo jiné také v Belgii, Francii, Itálii, Dánsku, Švýcarsku, Maďarsku, Polsku a v některých zemích Německa.
Žádám vás, dámy a pánové, o podporu novely zákona k dalšímu projednání ve výboru.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Josefu Mandíkovi a uděluji slovo zpravodaji pro první čtení panu poslanci Jaroslavu Pešánovi.
Poslanec Jaroslav Pešán: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, předkladatel nás seznámil se zněním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 246/92 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Je veden snahou zefektivnit výcvik psů loveckých plemen pro jednu ze speciálních činností výkonu mysliveckého práva, a to je norování. O důležitosti norování, jako jednoho ze způsobů snižování liščí populace zvláště v období reprodukce lišek, není pochyb.
Souhlasím rovněž s tím, že liška si udržuje prioritní postavení ve fyziologii vztekliny a je jejím hlavním rezervoárem a vektorem.
Přitom stavy lišek, jak už zde bylo řečeno, neustále stoupají. Tato situace je zapříčiněna jednak tím, že liška nemá na našem území přirozeného predátora a nepřímo celoplošně je prováděno orální vakcinací lišek, která se ovšem jednoznačně projevuje ve snížení počtu pozitivně diagnostikovaných kusů.
Současná platná legislativa povoluje výcvik psů loveckých plemen na úrovni tzv. bezkontaktního norování, to znamená bez přímého kontaktu psa s liškou. Při tvorbě této zákonné normy bylo snahou předkladatelů zamezit týrání zvířat, omezit porušování všeobecných zásad humanity při vlastním výcviku a celkově uvést tuto problematiku do souladu s evropskými normami.
Předložený návrh je snahou přímý kontakt mezi liškou a psem ve stádiu výcviku opět umožnit. Argumentaci proč, jsme slyšeli. Dovolil bych si shrnout - je to zlepšení připravenosti psa, a tím lepší výsledek vlastního norování, s tím související možnost zjistit vlohové vlastnosti psa a v neposlední řadě je to obava chovatele psa o jeho zdraví a život, pokud se dostane do přímého kontaktu s liškou až při vlastním norování.
Ač jsou tyto argumenty ze strany chovatelů pochopitelné, dovolím si tvrdit, že vlastní vyslání psa do liščí nory bude vždy spojeno s rizikem ohrožení jeho zdraví a života. Při norování platí víc jak jinde, že každý střet s liškou je naprosto jedinečný a úspěch záleží na celé řadě okolností. Co se týče tvrzení, že umožněním přímého kontaktu při výcviku dojde ke zvýšení procenta odlovených lišek, je možno akceptovat, ovšem jak dalece bude toto zvýšení statisticky významné, je už věcí pro diskusi.
Dalo by se říci, že se jedná o argument poněkud účelový. V této souvislosti jeden údaj z roku 1995 - v tomto roce bylo odloveno 70 348 lišek, z toho norováním asi jedna čtvrtina. Tolik stručně o problematice norování, o kterou se opírá důvodová zpráva. Z té vyplývá, že cílem navrhované změny je umožnění kvalitního výcviku loveckých psů, především norníků pro mysliveckou činnost.
Navrhované znění je ovšem v rozporu jak s vlastní filozofií zákona na ochranu zvířat a proti týrání, tak s důvodovou zprávou. Změna totiž jednoznačně rozšiřuje možnost výcviků a zkoušení psů na jiném živém zvířeti na celou skupinu psů loveckých plemen bez bližšího vymezení ve vztahu k lovecké upotřebitelnosti a při výkonu práva myslivosti. Vzhledem k tomu, že řada psů loveckých plemen je držena v zájmových chovech nikoliv pro výkon práva myslivosti, dostává se takto navrhovaná změna do rozporu i s evropskou dohodou o ochraně zvířat v zájmových chovech, kterou se chystá naše republika v nejbližších měsících podepsat.
Článek 7 této dohody zní - cituji: "Žádné zvíře v zájmovém chovu nesmí být cvičeno způsobem, který přináší újmu na jeho zdraví a kondici, zejména nesmí být nuceno překračovat své schopnosti nebo svou přirozenou sílu a nesmí být používáno umělých prostředků, které způsobují zranění nebo zbytečnou bolest, utrpení nebo úzkost." K tomuto článku není možná výhrada.
Pro členy Rady Evropy, tedy i pro Českou republiku je otázkou mezinárodní prestiže dosáhnout rovnoprávného a plnohodnotného postavení ve všech jejích orgánech. Je třeba ještě zdůraznit, že návrh zákona předpokládá vydání prováděcí vyhlášky Ministerstvem zemědělství, aniž by byl její text předložen a nelze tudíž celou problematiku komplexně posoudit.
Z těchto důvodů, dámy a pánové, dávám jako zpravodaj návrh na zamítnutí této předlohy zákona v prvním čtení. Děkuji vám za pozornost.