Poslanec Vojtěch Filip: Omlouvám se všem přítomným ve sněmovně, že jsem použil běžně užívaného výrazu. Žádám tedy o poradu předsedy Poslanecké sněmovny s místopředsedy Poslanecké sněmovny a předsedy poslaneckých klubů s tím, že trvám na tom, aby toto setkání inicioval v této chvíli ten z místopředsedů, který zastupuje předsedu Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Faktická poznámka - pan poslanec Matulka, který jistě ví, že technická poznámka v jednacím řádu neexistuje.
Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedající, to poučení bylo adresováno na vás, nikoli na předsedu našeho klubu. Je možné, že jsou někteří nepoučitelní.
(Zápis jednání od půlnoci byl proveden z magnetofonové nahrávky.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Chtěl bych se zeptat, nebo požádat o informaci, zda je v budově pan předseda Zeman. Slovo má pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, připojuji se k žádosti poslaneckého klubu, ke slovům, která zde již zazněla, na poradu, brání svolání porady předsedy sněmovny zástupci poslaneckého klubu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Omlouvám se za přestávku, myslím v řeči nebo jednání sněmovny, a chci se zeptat, jaksi, bývá dobrým zvykem, že zváží předseda sněmovny a nebo ten, který ho zastupuje, žádosti těch jednotlivých klubů. Myslím si, že nemá oporu v jednacím řádě, ale to mě poučte, jestli si pletu jednotlivé normy, to že na žádost několika klubů je povinnost svolat. Pan předseda Zeman je ve sněmovně, nerozhodl se svolat poradu, v tomto okamžiku ne. Pan poslanec Gongol se vyjádřil s tím, že nevystoupí v rozpravě, čili stahuje svou přihlášku. Promiňte, já se omlouvám, pan poslanec Gongol přistupuje k řečništi.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedo, vy jste opravdu už unavený, já jsem ještě tady nebyl u tohoto pultu. Takže já se chci připojit k procedurálnímu návrhu paní Zuzky Rujbrové a svého diskusního příspěvku se nevzdávám, čili pořadí si ponechám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Víte, když bychom si chtěli hrát na ty hrátky s procedurou, tak jako i toto by bylo možno interpretovat jako vaše vystoupení a tím jste ukončil svůj diskusní příspěvek. Já vám chci jenom demonstrovat, já to tak nechci interpretovat, ale v podstatě je to tak, když se budeme té dikce zákona přesně držet, takže já se ptám dalšího do rozpravy regulérně přihlášeného, tuším, že 56., což je paní poslankyně Taťána Jirousová. Máte možnost mluvit, paní kolegyně. Připraví se pan poslanec Zdeněk Klanica.
Poslankyni Taťána Jirousová: Dávám k návrhu poslankyně Rujbrové, jsem si vědoma, že ztrácím pořadí, ale nevzdávám se svého příspěvku.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec Klanica.
Poslanec Zdeněk Klanica: V této chvíli, kdy slušní pracující naší země už ani nedřímají u svých televizorů, ale už spí ve svých postelích, já si myslím, že mi nepřísluší, abych komplikoval situaci, takže se přidružuji k návrhu kolegyně Rujbrové, nevzdávám se však.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec Pavel Kovačík má slovo. Poslanec Mašek se hlásí o slovo.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, já využívám svého práva jako předseda klubu v této rozpravě vystoupit dříve než ti, kteří jsou v pořadí přihlášeni, hlásím se i k tomu, že se na mne jako předsedu klubu vztahuje usnesení o tom, že mohu mluvit nejdéle deset minut a že nemohu mluvit více než dvakrát od té doby, co to sněmovna usnesla.
Chtěl bych hovořit k rozpravě, která se koná k návrhu této deklarace. Není nás zde mnoho a zaznívalo zde v uplynulých dnech mnoho námitek. Já jsem ty námitky pojmenoval ve svém úvodním vystoupení už v úterý tohoto týdne. Řekl jsem, že budou námitky dvojího druhu. Měl jsem za to, že hlavní budou ty námitky, které jsem nazval racionálními. Námitky, které se týkaly právní závaznosti, právních důsledků takto přijaté deklarace a hovořil jsem o tom, že není spravedlivé chtít po symbolickém politickém aktu, aby na jedné straně zavazoval právně například k odškodnění obětí a na druhé straně, aby zase něco takového nečinil. To se však děje, je to, že zaznívají ty námitky, které jsou založeny zcela iracionálně, které se opírají, jak jsem řekl, o atmosféru strachu, o budování pocitu strachu z nepřítele, o využívání starých křivd. Ti, kteří zde hovoří jedním dechem o tom, že v české vládě jsou údajně lidé z jiných národů, hovoří zde o Židech tak, že to lze interpretovat jako napadání rasy nebo jiného národa, a na druhé straně ze stejného klubu za chvíli vystoupí člověk, který se odvolává na pana Kulku a vyčítá deklaraci, že v ní nejsou obsaženi čeští Židé nebo více než dvěstě tisíc českých Židů, kteří zahynuli za války, ti právě postupují tím iracionálním způsobem, o kterém jsem hovořil. Tito lidé se totiž domnívají, že tento národ bude zřejmě bezpečný vedle velkého Německa tak, že bude křičet, že bude neustále hovořit o nějakých starých křivdách, snad již z dob Přemyslovců. To je po mém soudu nesmysl. To je nesmysl. Je jediné rozumné chování ve chvíli, kdy máme tak velkého souseda, jako je Spolková republika Německo. Rozumné chování, které je v českém národním zájmu, spočívá v tom, že se budeme snažit být onou demokratickou zemí, která se připojí ke spojenectví, jehož je Spolková republika součástí a kde SRN není jediným ani dominantním partnerem a právě tak zajistit naši bezpečnost.
Jiná, druhá varianta je, že zajistíme bezpečnost pomocí někoho jiného. A to právě jak komunisté tak republikáni zamlčují. Ta druhá varianta totiž není, že Česká republika se ubrání Německu a všem ostatním případným nepřátelům sama. Ta spočívá v tom, že znovu zvedneme prapory jakéhosi panslavismu, že se znovu obrátíme na Východ, že znovu půjdeme tam, kde jsme byli v minulých 40 letech. To je ten problém. Tito pánové totiž nehovoří o tom, že je pravda, že německý voják už překročil české hranice po r. 1945, ale čí to byl voják. Byl to voják NDR. Byl to voják, který pod diktátem Moskvy nastoupil tuto cestu. Naši nepřátelé totiž nebyli nikdy demokraticky smýšlející Němci, byli to vždycky nacionalisté, kteří se chovali podobně jako se chová pan Sládek a jako se chová pan Grebeníček. To je ten problém. A v tom spočívá nebezpečí pro náš národ, a to je ten důvod, proč my přijímáme deklaraci a proč chceme vstoupit do NATO a do celé Evropy. To je ten důvod, a proto tady jednáme, a proto tady jednáme i teď v noci, přesto, že ti, kteří pořád chtějí jednat, kteří tvrdí, že jsou schopni jednat měsíc, tak nejsou schopni jednat ani v tuto hodinu, kdy tato sněmovna často běžně jednala. V tuto hodinu tato sněmovna rozhodovala i tak důležité věci, jako byla například výměna předsednictva České národní rady. Já vám děkuji za pozornost a doufám, že oceňujete, že jsem nevyužil celou dobu svého příspěvku. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maškovi, slovo má pan poslanec Pavel Kováčik, připraví se pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, dámy a pánové, já doufám, že platná slova, která jsme zde slyšeli od předřečníka, zůstanou přesně, i když zde stenografové už nejsou, zachována pro budoucnost, nicméně ke svému příspěvku uvedu totéž, co uvedli předřečníci, mí předřečníci z našeho klubu. Připojuji se k návrhu poslankyně Zuzky Rujbrové a nestahuji svou přihlášku do diskuse. Jsem si vědom, že ztrácím pořadí.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za vystoupení. Zvolna spějeme k závěru všeobecné rozpravy, pan poslanec Recman má slovo, nebo je na řadě pan poslanec Matulka s faktickou poznámkou.
Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedající, já si dovolím vznést procedurální návrh, mohu-li. Já si dovolím navrhnout, aby se sněmovna ještě před ukončením obecné rozpravy usnesla, v souladu s § 54 odst. 8 jednacího řádu, že rozprava, a to rozprava obecná, že rozprava k tomuto tisku bude sloučena s rozpravou návrhu zákona o veřejném ochránci práv. Žádám, aby před ukončením obecné rozpravy logicky bylo o tomto návrhu hlasováno v souladu s jednacím řádem.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Tento bod jednacího řádu nemluví o dvou typech rozpravy, tady se mluví pouze o rozpravě, čili je možno o tomto návrhu dát hlasovat v souladu s usnesením sněmovny zítra po deváté ráno, i přesto, že bude případně, pokud už nikdo nebude chtít vystoupit, nebo se nebude nikdo dál hlásit, uzavřena všeobecná rozprava, samozřejmě.
Jako další má slovo pan poslanec Svatomír Recman, pan předseda Sládek ještě před tím.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, návrh na zrušení rozpravy do té doby než se dostaví do sněmovny ministr zahraničních věcí. Ministr zahraničních věcí, jak je mi známo, je přítomen v budově, posečkejme tedy několik vteřin, než se dostaví do jednacího sálu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Viděl jsem další přihlášku do všeobecné rozpravy. S faktickou poznámkou pan kolega Jin Payne.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, já se hlásím s takovým procedurálním návrhem, abychom využili ten čas k pokračování rozpravy, pokud v rozpravě padne nějaký dotaz, tak já věřím, že bude zodpovězen. Tady nejde o to, že by teď bylo nutné, aby v tuto rozpravu, na té úrovní, jak zde probíhá, bez jakýchkoli věcných argumentů, aby této rozpravě byl přítomen ministr zahraniční, mně to připadá pro ostudu. Prostě ministr je přítomen, padne-li na něj dotaz. Pokud zde probíhá rozprava, tak jak probíhá teď, tak by bylo pro ostudu, aby se toho zúčastnil ministr. Já podávám návrh, aby pokračovala rozprava, dokud nedojdeme věcně k nějakému bodu, kde bude potřeba skutečně nějaké stanovisko.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, sdělte panu kolegovi Paynemu, že já za ostudné považuji to, že se této diskuse vláda nezúčastní.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Věřím, že pan kolega Payne slyšel to vystoupení, že ho nebudu muset opakovat. Pan poslanec Filip se chystá vystoupit.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, dámy a pánové, uvědomuji si rizika, že propadnou naše přihlášky tím, že ukončíte všeobecnou rozpravu. Podotýkám, vzhledem k tomu, že se pan ministr zahraniční nedostavil ani ve lhůtě, kterou jste mu vy nějakým způsobem vymezil, musím oznámit sněmovně, že odcházíme.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ministr je přítomen v jednací síni. Slovo má pan poslanec Svatomír Recman, připraví se paní poslankyně Hana Škorpilová. Pan poslanec Recman, omlouvám se za přeřeknutí, není přítomen, vystoupit tedy může paní poslankyně Hana Škorpilová, připraví se paní poslankyně Jana Pešková.
Poslankyně Hana Škorpilová: Připojuji se k návrhu paní poslankyně Rujbrové a jsem si vědoma, že ztrácím pořadí.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Paní poslankyně Jana Pešková má slovo. Připraví se pan poslanec Michal Frankl. Poslední přihláška do všeobecné rozpravy, písemná tedy. Paní poslankyně Pešková má šanci vystoupit poté, co svou přihlášku stáhla, nebyla další její přihláška doručena. Předseda Sládek má slovo.
Poslanec Miroslav Sládek; Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych se pro stenozáznam, který se pořizuje, ubezpečit, zda lze podávat procedurální návrhy, zda se o nich tedy bude alespoň hlasovat zítra po 9. hodině.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, určitě.
Poslanec Miroslav Sládek: Rád věřím předsedajícímu schůze, přesto, že od té doby, co prohlašoval, že sněmovna nebude projednávat jednací řád pro Senát, už ta důvěra samozřejmě není taková, ale, dámy a pánové, podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, část třetí, předání sněmovny, § 21 zasedání sněmovny, odstavec 2, zasedání sněmovny může být jejím usnesením přerušeno, celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno atd. Dávám procedurální návrh na přerušení zasedání na 111 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane poslanče, chci se zeptat, zda jsem si správně poznačil, že jste již navrhoval přerušení na 114 a na 113 dnů. Je to tak? Děkuji.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, podle zákona o jednacím řádu, část třetí - zasedání sněmovny, § 21, předání sněmovny, odst. 2, jednání sněmovny může být jejím usnesením přerušeno, podávám procedurální návrh na přerušení zasedání na 110 dnů. Pane předsedající, dámy a pánové, jsem si vědom toho, jak závažné téma je česko-německá deklarace. U vědomí si závažnosti tohoto tématu podávám procedurální návrh podle části 3 jednacího řádu, § 21, odst. 2 procedurální návrh na přerušení zasedání sněmovny na 109 dnů.
Pane předsedající, dámy a pánové, očividně se jednání Poslanecké sněmovny dostalo vinou porušování jednacího řádu dle svévolného výkladu usnesení sněmovny a velmi jaksi pružného přístupu části vedení Poslanecké sněmovny výkladu těch ustanovení, která mohou sloužit v její prospěch, do slepé uličky. Z tohoto důvodu, zvláště s ohledem na projednávaný bod česko-německá deklarace, podávám podle § 21 zasedání sněmovny, odst. 2, jednání sněmovny může být jejím usnesením přerušeno, procedurální návrh na přerušení zasedání sněmovny na 8 dnů.
Pane předsedo, já se chci zeptat, zda chcete dát šanci vystoupit panu předsedovi Filipovi. Já si jeho přihlášku jinak znamenám, má samozřejmě přednost v rozpravě před dalšími písemně přihlášenými. To je otázka, vy můžete pokračovat ve svém projevu, já jsem vás chtěl upozornit ještě na jednu věc, že vzhledem k tomu, že sněmovna rozhodla svým usnesením o tom, kdy bude pokračovat v jednání, tak byste musel navrhnout revokaci toho usnesení, pak teprve budou případně hlasovatelné tyto vaše návrhy.
Prostě předpokládám, že tak jako tak se o těchto návrzích bude hlasovat dnes po 9. hodině a tam bude samozřejmě možnost návrhy další podat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, nezlobte se, musím znovu opakovat návrh na to, jestli by nebylo možné, vhodnější, abychom tento procedurální spor, který bezpochyby zavinil svým návrhem, který byl odhlasován, pan předseda Mašek, mohl být řešen na poradě předsedy Poslanecké sněmovny s místopředsedy a předsedy poslaneckých klubů. Znovu vyzývám toho, kdo zastupuje v tuto chvíli předsedu sněmovny, jestli by tak neučinil. Já nemám v úmyslu, skutečně nemám v úmyslu žádným způsobem bránit svým kolegům, aby vystoupili v řádném termínu, se svými řádnými pozměňovacími návrhy, ale nehodlám v tuto chvíli akceptovat zcela jednoznačné jednání této sněmovny proti smyslu jednacího řádu, proti jednotlivým článkům jednacího řádu a znásilňování jednacího řádu, které tady probíhá v tuto chvíli už nejméně jednu hodinu, mi připadá přinejmenším nesmyslné. Pokud hrajeme hru zvaná akce a reakce, pak můžeme samozřejmě dospět k tomu, že tato hra bude hrána až do konce. Já jsem již jednou, možná příliš vzrušeným hlasem, reagoval na pana předsedu Holáně, ale znovu připomínám, že k tomuto stavu nikdy nemuselo dojít, kdyby česko-německá deklarace byla dokumentem, který se projednává otevřeně, který se projednává se všemi politickými subjekty na politické scéně České republiky a který pro jeho závažnost je také projednáván důstojným způsobem v této sněmovně. Podotýkám, že neodpovídám za to, jakým způsobem tady procedurálně se snažil znemožnit řádné projednání této věci pan předseda Mašek. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: O slovo se hlásí pan předseda Mašek, s faktickou poznámkou, poté pan kolega Frankl.
Poslanec Ivan Mašek: Pane předsedo, vážené dámy a pánové, není prostě pravda, že tyto spory zavinil můj návrh nebo já osobně. Je ale pravda, že tyto spory zavinili členové klubu strany republikánské a členové klubu strany komunistické. Není také pravda, že sněmovna se dostala do jednacího patu. Je ale pravda, že do patu se dostala politika těchto dvou stran. Je tomu tak, že za prvé z hlediska jednacího: jednací řád má sloužit k tomu, aby sněmovna projednala body a přijala v nich nějaké usnesení. U tohoto bodu je zřejmé, jaké bude usnesení sněmovny. Usnesení sněmovny bude takové, že sněmovna schválí tuto deklaraci, protože to oba tyto kluby vědí, snaží se zabránit tomu, aby sněmovna mohla jednat a aby mohla takové usnesení přijmout. V tom je problém.
Za druhé z hlediska politického: druhý problém, ten politický, je v tom, že se tomu snaží zabránit proto, protože vědí, že ty námitky, které používají, se ukážou jako nepravdivé, a to brzy po tom, co deklarace bude přijata, a vždy potom, kdy bude přijata. To je celý ten problém. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maškovi, slovo má pan předseda klubu Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, po celou dobu příspěvky členů klubu Komunistické strany Čech a Moravy nenapadly nikoho z jiných politických klubů a neočekávám od pana předsedy Maška už v této chvíli nic, jenom to, že se není schopen zbavit své odpovědnosti také tím, že by se za urážky, které teď pronesl na účet našeho klubu omluvil. Já osobně odcházím, nechávám na poslancích svého klubu, zda tady setrvají v této diskusi, nebo nesetrvají. Nemám v úmyslu používat hrubých a nedůstojných výrazů vůči svému kolegovi ze sněmovny.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Jako poslední přihlášený do rozpravy je pan kolega Michal Frankl, který se před chvilkou hlásil s faktickou poznámkou. Já poté, co bude vyčerpána i tato přihláška do rozpravy, uzavřu všeobecnou rozpravu a otevřu rozpravu podrobnou. Pane kolego, máte slovo.
Poslanec Michal Frankl: Já stahuji svou faktickou poznámku a přistoupím k poslednímu příspěvku v této všeobecné rozpravě. Při projednávání deklarace padlo mnoho slov. Myslím si, že každý z poslanců této sněmovny by měl vážit slova, která tady byla pronesena. Já doufám, že nejenom jsou zaznamenána ve steno záznamech, ale že i příslušné orgány vyhodnotí, v kterých případech došlo k trestným činům, a vznesou svá obvinění tak, aby imunitní a mandátový výbor sněmovny mohl rozhodnout, zda budou poslanci vydáni tak, aby soud mohl jednat. V každém případě, každý to, co pronesl při projednávání tohoto bodu, za tím si musí stát.
Za druhé - padly zde námitky, že deklarace nebyla řádně projednána ve výborech. Zahraniční výbor se deklarací zabýval na několika jednáních a všichni poslanci dostali příležitost diskutovat o ní a zahraniční výbor, poslanci zahraničního výboru této možnosti využili. A proto jsem rád, že můžeme v dnešním jednání postoupit dál a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Franklovi. A jako další se do rozpravy přihlásil pan poslanec Jaroslav Novák a pak paní poslankyně Pešková, slovo má však předseda Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, milý pane předsedo vlády, dámy a pánové, pochybuji o tom, že někteří poslanci za celou dobu svého působení zde vůbec přečetli zákon o jednacím řádu sněmovny, protože by mohli vědět něco o tom, jaké ochrany užívají projevy přednesené ve sněmovně. I když po dnešním dnu jsem nabyl přesvědčení, že sněmovna nejenom svým usnesením, ale jakýmkoli libovolným výkladem předsedajícího schůze může porušovat zákony, může konec konců porušovat i Ústavu. Jak je vidět v republice 1997 je možné už opět. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, slovo má pan poslanec Jaroslav Novák, připraví se paní poslankyně Jana Pešková. S faktickou poznámkou se hlásí s úsměvem na tváři Jiří Payne.
Poslanec Jiří Payne: Já se velmi omlouvám, ale já se obávám, že jednací řád neobsahuje žádné ustanovení o otázkách imunity v průběhu rozpravy, že je to otázka Ústavy. Doporučuji panu Sládkovi přečíst si Ústavu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach; Děkuji. Slovo má pan poslanec Jaroslav Novák.
Poslanec Jaroslav Novák: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych se ve svém příspěvku vrátil zpět k všeobecné rozpravě, protože tohoto vtipkování myslím už tady bylo dost dneska i včera, a svou část příspěvku bych nazval dohoda, zvaná mnichovská. Bylo tady mnoho slov o Mnichovské dohodě, ale nezaznamenal jsem zatím, že by tady někdo přečetl celé znění té Mnichovské dohody, tak já bych se tohoto úkolu podjal.
Dne 29. září 1938 byla v Mnichově přijata dohoda, uzavřená mezi Německem, Velkou Británií, Francií a Itálií. Její plný text zní: Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, v níž bylo v podstatě dosaženo odstoupení sudetoněmeckého území, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních, jež je třeba pro to učinit, a prohlašují, že podle této dohody je každý jednotlivě odpověden za kroky, které je třeba učinit, aby bylo zajištěno její provedení.
Za prvé - vyklizování započne 1. října.
Za druhé - Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli existujících zařízení a že československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení.
Za třetí - podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor složený ze zástupců Německa, Spojeného království, Francie, Itálie a Československa.
Za čtvrté - postupné obsazování převážně německých území německými oddíly započne 1. října. Čtyři územní úseky označené na přiložené mapě obsadí německé oddíly v tomto pořadí. Úsek označený 1 - 1. a 2. října, úsek označený 2 - 2. a 3. října, úsek označený 3 - 3., 4. a 5. října, úsek označený 4 - 6. a 7. října.. Výše uvedený mezinárodní výbor bez odkladu vymezí zbývající území převážně německého charakteru a německé oddíly je obsadí do 10. října..
Za páté - mezinárodní výbor uvedený v § 3 určí území, v nichž se má provést lidové hlasování. Tato území budou až do skončení lidového hlasování obsazena mezinárodními jednotkami. Týž výbor určí způsob, jakým se má lidové hlasování provést, přičemž bude vycházet ze způsobu hlasování v Sársku. Výbor stanoví rovněž den, kdy se lidové hlasování bude konat. Tento den nesmí být pozdější než konec listopadu. Poznámka k tomuto, která není součástí dohody, ale vysvětluji, že lidové hlasování se vzhledem k Hitlerovu dalšímu nátlaku vůbec nekonalo.
Za šesté - Konečné vymezení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor je oprávněn doporučit čtyřem mocnostem - Německu, Spojenému království, Francii a Itálii - v určitých výjimečných případech menší odchylky od přísně etnografického stanovení pásem, jež mají být převedena bez lidového hlasování.
Za sedmé - zavede se opční právo pro přesídlení do odstoupených území a pro vystěhování z nich. Opce musí být provedena během šesti měsíců ode dne uzavření této dohody. Německo-československý výbor určí podrobnosti opce, uváží způsob, jak usnadnit výměnu obyvatelstva, a vyjasní základní otázky, které z této výměny vzniknou.
Za osmé - československá vláda propustí ve lhůtě 4 týdnů ode dne uzavření této dohody sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí, ze svých vojenských a policejních jednotek. V téže lhůtě propustí československá vláda sudetoněmecké vězně, kteří si odpykávají tresty odnětí svobody za politické trestné činy.
V Mnichově dne 29. září 1938. Podepsán Adolf Hitler, Daladier, Musollini a Chamberlain.
Je tady ještě dodatek k dohodě. Vláda jeho Veličenstva ve Spojeném království a francouzská vláda se připojily k této dohodě s tím, že stojí za návrhem, obsaženým v § 6 anglofrancouzských návrhů z 19. září týkajícím se mezinárodní záruky nových hranic československého státu proti nevyprovokovanému útoku. Jakmile bude upravena otázka polských a maďarských menšin v Československu, dají Německo a Itálie Československu záruku ze své strany. Opět Mnichov 29. září 1938 s podpisy. Další doplňující prohlášení. Čtyři přítomné hlavy vlád se shodují v tom, že mezinárodní výbor předvídaný dnešní dohodou bude složen ze státního sekretáře německého ministerstva zahraničních věcí, německého, francouzského a italského velvyslance akreditovaných v Berlíně a jednoho zástupce jmenovaného československou vládou. Mnichov 29. září 1938 a podpisy.
Další doplňující prohlášení: Všechny otázky, vyplývající z postoupení území podléhají příslušnosti mezinárodního výboru. Mnichov 29. září 1938 a podpisy.
Další doplňující prohlášení: Hlavy čtyř mocností prohlašují, že nebude-li do tří měsíců problém polských a maďarských menšin v Československu vyřešen mezi zainteresovanými vládami cestou dohody, stane se tento problém předmětem dalšího jednání hlav vlád čtyř mocností, které jsou zde přítomny. Mnichov 29. září 1938. Opět podpisy.
Tím jsme se opět dotkli československého pohraničí, kdy Keitel vydal rozkaz k obsazení tohoto pohraničí, ke kterému došlo krátce po podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938, vydává náčelník nejvyššího velitelství německé branné moci generál Keitel směrnici č. 1 k obsazení českého pohraničí.
Za prvé - úseky odloučené od Československa budou obsazeny brannou mocí takto: Úsek označený 1 bude obsazen 1. a 2. října, úsek označený 2 - 2. a 3. října, úsek označený 3 - 3., 4. a 5. října, úsek označený 4 - 6. a 7. října. Zbývající území do 10. října..
Za druhé - vstup je plánován tak, aby mohl být snadno změněn v operaci Gruner. Jednotky branné moci určené pro okupaci úseku 1 překročí bývalou česko-německo hranici ve 12.00 hod. v poledne 1. října.
Za čtvrté - ozbrojený odpor v území vyklizeném pro okupaci musí být zlomen. Českoslovenští vojáci a jiné ozbrojené osoby nacházející se v tomto území budou odzbrojení a zajati.
Zvláštní instrukce č. 2 ke směrnici č. 1:
Za prvé - přidělení Henleinova Freikorpsu. Nejvyšší velitel branné moci právě nařídil, aby Henleinův Freikorps v nynějším složení byl podřízen říšskému vedoucímu SS a veliteli německé policie.
Za druhé - směnný kurs pro československou korunu. Pro všechny převody a platy platí tento směnný kurs: 100 Kčs českých rovná se 10 říšských marek. 1 Kčs 10 říšských feniků. Tajný rozkaz pro Freikorps.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, zbývá vám 30 vteřin.
Poslanec Jaroslav Novák: Ano, já to dočtu jenom tadyhle. Tajný rozkaz pro Freikorps: šéf štábu Freikorpsu vydal 1. října 1938 svůj tajný rozkaz. Pro vpochodování platí: 1. nic nezapalovat, 2. plenění nejpřísněji zakázáno, plenitelé budou postaveni ke zdi, 3. kořist bude řádně odevzdávána, 4. rudé a Čechy na útěku vyřídit, 5. osobní msta na soukmenovcích nepřichází v úvahu. Ti, kdož jednají proti tomu, budou rovněž postaveni ke zdi. 6. osobní zodpovědnost nese velitel.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: čas uplynul, pane kolego.
Poslanec Jaroslav Novák: Bohužel jsem to nedočetl, takže musím opět konstatovat, že nebylo umožněno vyjádřit se k tomuto závažnému bodu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. O slovo se hlásí pan předseda Sládek.