Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedo, vzhledem k závažnosti mé interpelace, kde je nezbytná přítomnost pana premiéra, bych si dovolil tuto interpelaci předložit písemně. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji vám, pane poslanče. V tomto případě uděluji slovo dalšímu interpelujícímu, jímž je pan poslanec Milan Loukota.
Tématikou je uvolnění vládních pohledávek po bývalé ČSFR v Libyi.
Poslanec Milan Loukota: Pane premiére, navazuji na svého předřečníka, předsedu poslaneckého klubu Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa, dr. Miroslava Sládka, a interpeluji vás ve věci uvolnění vládních pohledávek po bývalé Československé federativní republice v Libyjské džamahárii.
Je známým faktem, že tyto pohledávky jsou ve výši 280 mil. amerických dolarů. 280 mil. dolarů, které by jistě našly uplatnění ve školství, zdravotnictví, sociální oblasti a např. i v dopravě.
Chci se vás tedy dotázat, pane předsedo vlády, jakým způsobem probíhá vymáhání těchto pohledávek, tedy z české strany kým, a na jaké, tedy libyjské úrovni.
Dále se chci otázat. Pane premiére, je vám známo, že schválením vládního návrhu zákona o opatřeních ve vztahu vůči Libyi se stanou tyto pohledávky rázem nedobytné?
Pane předsedo vlády, opravdu se domníváte, že jsme natolik bohatou zemí, abychom mohli tímto zbrklým krokem opírajícím se o čtyři roky staré rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN navždy odepsat 280 mil. amerických dolarů? Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Milanu Loukotovi. Nyní uděluji slovo panu poslanci Josefu Krejsovi. Tématem interpelace je údajný příbuzenský vztah mezi ministry české vlády. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedo, znovu se omlouvám, ale i tato interpelace vyžaduje přítomnost pana premiéra. Rovněž ji budu muset podat písemně. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, beru to na vědomí. Proto pro změnu uděluji slovo vám, pane poslanče, a sice tentokrát s tématikou vaší interpelace vstupu do Evropské unie jako rána pod pás transformačního procesu.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedo, chtěl jsem se pana premiéra zeptat na jednu důležitou věc. Jako premiér musí vědět buď všechno nebo to národu alespoň úspěšně předstírat.
Ví tedy, proč jsou republikáni proti vstupu do Evropské unie. Budu tedy v této interpelaci nejen státotvorný, ale ptám se dokonce, jako bych byl - snad mi to moji voliči odpustí - pro tuto chvíli členem vládní koalice, protože z nich nikoho tato otázka nenapadla.
Pokud je pravdou, že se členem Evropské unie staneme pouze v případě, že dotace do zemědělství zvýšíme z 0,5 na 1,7 hrubého domácího produktu, což je výrazný negativní zásah do celé transformace, pak musím položit otázku pravicově: Co v té Evropské unii, Kristova noho, chceme hledat za štěstí? Ať už pan premiér by mi odpověděl cokoli, byla by to odpověď ve stylu, kdy já volám: Pane premiére, chrastí vám blatník; a on mi na to: Co prosím? Neslyším, chrastí mi blatník.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Krejsovi. Zbývají nám, kolegyně a kolegové, ještě tři vylosované interpelace. Uděluji slovo panu poslanci Janu Vikovi. Tématem interpelace je česko-německá deklarace.
Poslanec Jan Vik: Vážený pane premiére, žádám o vysvětlení, zda text deklarace v bodě 6, v posledním odstavci bude v praxi znamenat zvýhodňování sudetských Němců při posuzování žádostí o povolení k pobytu, když je zde poukazováno na humanitární a jiné důvody, zejména příbuzenské a rodinné vazby. Poukazuji při tom na skutečnost, že předpisy, jimiž je upravováno povolování pobytu cizinců na území české republiky, vycházejí z poněkud jiných podmínek.
Za druhé žádám o vysvětlení, zda text deklarace, jímž se v podstatě staví na stejnou úroveň zločiny spáchané nacisty za protektorátu a údajné excesy, k nimž došlo při odsunu sudetských Němců po skončení druhé světové války, nebudou podkladem pro to, aby sudetští Němci nebo jejich potomci mohli žádat o odškodnění.
K tomu mě vede i text deklarace, uvedený v bodě 4, poslední věta, podle něhož obě strany prohlašují, že nebudou své vztahy zatěžovat politickými ani právními otázkami, čímž zjevně nejsou vyloučeny otázky materiální, a tedy majetkové.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Janu Vikovi a nyní uděluji slovo paní poslankyni Květoslavě Čelišové. Tématem její interpelace je postavení severočeského regionu.
Poslankyně Květoslava Čelišová: Pane předsedo, dávám ke zvážení, zda vzhledem k nepřítomnosti pana premiéra Klause při dnešních interpelacích se i na něj jako na poslance a premiéra nevztahuje § 19, odst. 1 jednacího řádu, kdy předsedající může za nepřístojné chování ve Sněmovně uložit poslanci pořádkové opatření, kterým je napomenutí, neboť si nemyslím, že vzhledem k tomu, že pan premiér v podstatě sabotoval dnešní interpelace a prohlásil před celou Sněmovnou, že by jeho přítomnost zde ve Sněmovně neměla být.
A nyní k mé interpelaci. Závažnost celého problému lze shrnout do jednoduché otázky. Patří ještě stále Severočeský kraj mezi nepříznivě nejzatíženější regiony České republiky, nebo je již na stejné startovní čáře se všemi ostatními kraji naší země? Za sebe si odpovídám, že stále náš kraj vyžaduje zvýšenou péči, zvýšenou pozornost.
Prokazovat toto někomu, kdo si myslí opak, je věc velmi těžká a složitá, to Vám asi není potřeba připomínat. Máte zajisté své vlastní zkušenosti i ve zcela odlišných věcech. Vytahovat argumenty znamená přitahovat protiargumenty. O neplodnou diskusi bych neměla zájem. Použiji jen některá čísla ve vztahu k Severočeskému kraji z oficiálních zdrojů, která jsou nezpochybnitelná.
Rada Státního fondu životního prostředí bude prodiskutovávat novou metodiku rozdělování finančních prostředků, základní materiály, posloupnost kritérií a další. To, co bude nakonec schváleno, bude platné několik let, několik let budeme zde v kraji nuceni respektovat tato nová pravidla. Je příležitost napravit některé často kritizované nedostatky z minulých let.
Nabízí se mimo jiné i takovéto jednoduché řešení. Mimořádnost našeho kraje (pánevní oblasti), regionu Ostrava, případně města Prahy, zabezpečit konečným koeficientem k součtu všech kritérií, který matematicky plošně odliší akci těchto regionů od akce ostatních regionů.
A nyní k některým číslům.
Předseda PSP Miloš Zeman: Dovoluji si Vás upozornit, paní poslankyně, že právě uplynuly dvě minuty.
Poslankyně Květoslava Čelišová: Děkuji, pane předsedo.
Předseda PSP Miloš Zeman: Paní poslankyně, dříve než udělím slovo poslednímu z přihlášených či vylosovaných k ústním interpelacím, jsem povinen odpovědět na Váš dotaz. Konstatuji, že dle mého názoru pan premiér i celá vláda porušili usnesení, jež jsem v úvodu citoval. Krátce po ukončení interpelací se poradím s místopředsedy o dalším postupu. Nicméně Již dnes musím konstatovat, že Vámi citovaný paragraf číslo 19 ukládá jako trest za nepřístojné chování vykázání ze Sněmovny na dobu jednoho jednacího dne. Obávám se tedy, že tím bychom problém nevyřešili. (Potlesk.)
A nyní - jako poslednímu uděluji slovo panu poslanci Oldřichu Vrchovi. Tématem jeho interpelace jsou lékárenské služby a výdej léků.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vážený pane premiére, o nedostatcích v řízení Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva vnitra jsem se přesvědčil sám.
Dne 31. ledna 1997 jsem potřeboval vyzvednout lék, vystavený na lékařský předpis. V hodonínské lékárně mi jej nechtěli vydat, jelikož jsem neměl kartu od pojišťovny, s tím, že na receptu může být chyba, a tím by lékárna úhradu za lék nedostala. Jelikož lék byl pro nemocnou ženu, vzal jsem její pojišťovací kartu a lék jsem vyzvednul v prostějovské lékárně. Zde však kartu nepožadovali, ale chtěli poplatek 22,30 Kč za jedno balení, za dva kusy tedy 44,60 Kč.
Na můj dotaz, jak je to možné, že jedna lékárna léky nechce vydat bez předložení pojišťovací karty a druhá lék vydá proti zaplacení, mi bylo sděleno, že lék se sice platí, ale musí jej předepsat lékař.
Otázka zní:
1. Jaké je sociální zabezpečení a jistota pro pacienta, který je nucen v jedné lékárně předkládat průkaz pojištěnce a dostane lék zdarma, zatímco ve druhé lékárně jej musí v plné výši uhradit. Co pro to dělá Ministerstvo práce a sociálních věcí?
2. Nejsou to daňové úniky Ministerstva financí v případě, že lékárenská služba si nechá proplatit lék od pacienta a dále pak ještě od pojišťovny? Jak to pacient zjistí?
3. Není to trestná činnost, ale jak ji řeší Ministerstvo vnitra?
4. Kontroluje vůbec Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto obchodní činnost?
5. Nechybí potom peníze v resortu Ministerstva zdravotnictví? Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Vrchovi. Tím jsme vyčerpali všech 28 vylosovaných interpelantů.
Přerušuji naše jednání do 17.00 hodin, kdy budeme pokračovat ústními interpelacemi na členy české vlády. Zvu místopředsedy sněmovny na krátkou pracovní poradu do mé pracovny, a to okamžitě. V 17.00 hodin se zde opět uvidíme.
(Schůze byla přerušena v 16.49 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 17.00 hodin.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně, vážení kolegové poslanci, prosím všechny, kdo mají zájem účastnit se projednávání ústních interpelací, aby zaujali svá místa v jednací síni.
V souladu s jednacím řádem přecházíme nyní k ústním interpelacím na členy vlády. Dříve než umožním prvnímu z vylosovaných vystoupit, chtěl bych vás informovat, že jsem se rozhodl nediskriminovat díky nepřítomnosti členů vlády ty, kteří by chtěli položit doplňující otázku, a proto, byť budou mluvit k nepřítomnému, jim umožním v rozsahu jedné minuty, budou-li si to přát, tuto otázku položit.
Prosím nyní pana poslance Miroslava Sládka, aby se ujal interpelace na pana ministra Jana Rumla ve věci zásahu Policie ČR v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Připraví se pan poslanec Rudolf Šmucr.
Poslanec Miroslav Sládek: Děkuji, pane předsedo, dámy a pánové, vláda České republiky zcela nedůstojným způsobem snížila význam interpelací a prokázala zcela jednoznačně, jak si představuje tzv. demokracii v České republice. Pokud jde všechno tak, jak si přeje předseda vlády a jeho ministři, je všechno v pořádku. Pokud má někdo jiný názor, jiný než oficiální, je to nepřítel národa a státu a divím se, že předseda vlády nepřistoupil k návrhu na zákaz republikánské strany. Ono je totiž lepší, než s protivníkem diskutovat, ho rovnou nechat zavřít.
Pane nepřítomný ministře, obracím se na vás ve věci zásahu Policie ČR v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Jak jistě víte, dne 21. ledna 1997 vtrhla jak uniformovaná policie, tak policie v civilu do prostor poslaneckého klubu SPR-RSČ v sídle Parlamentu České republiky. Byl jste vy, jako ministr vnitra, předem informován o této akci, při které byl mj. napaden a zraněn náš poslanec a jeho zranění si vyžádalo pracovní neschopnost? Jak je postupováno při vyšetřování tohoto trestného činu, kterým bezpochyby zranění poslance a ještě k tomu v budově Poslanecké sněmovny jistě je. Jak je možné, že jste o chystané razii předem neinformoval vedení Poslanecké sněmovny? Jak to, že příslušníci útvaru rychlého nasazení (Zeman: Pane poslanče, upozorňuji, že uběhly dvě minuty a táži s vás, zda si přejete položit doplňující otázku v rozsahu jedné minuty?) Ano. (Zeman: Takže prosím, nastavte čas na jednu minutu.)
Jak to, že ti teroristé, kteří vtrhli do prostor poslaneckého klubu, neumožnili panu Votavovi, aby se alespoň oblékl.
Vy jako ministr vnitra jste jistě informován o tom, že byl proveden ještě jeden zákrok, že ty zákroky v prostorách poslaneckého klubu SPR-RSČ byly dva, jak to, že přitom nebyly dodrženy zákonné postupy, které váží policii v každé normální demokratické zemi.
Děkuji vám za neexistující odpověď. Konec konců, tak jako mnozí jiní interpelující poslanci, musím konstatovat, že vláda, i kdyby byla přítomna, stejně by nebyla schopna nebo ochotna odpovědět. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Sládkovi a prosím technickou obsluhu, aby nastavovala v případě minut minuty a nikoli dvě minuty. Teď je na řadě pan poslanec Rudolf Šmucr, jeho interpelace je na pana ministra Zieleniece, tématem interpelace je "ve věci českého národa", připraví se pan poslanec Zdeněk Krampera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Rudolf Šmucr: Pane předsedo, dámy a pánové, pane ministře. Obracím se na vás ve věci identity českého národa. Rád bych věděl, jakou roli sehraje český národ ve vztahu s Německem v česko-německé deklaraci, jejíž obsah byl pečlivě utajován české veřejnosti.
Pane ministře, řekněte mi upřímně, čeká český národ stejný osud, jako tomu bylo v případě lužických Srbů, Mudrců, Ratarů a dalších slovanských kmenů žijících při Labi a dnes poněmčených?
Pane ministře, mnoho občanů má obavy z budoucnosti, ze vstupu České republiky do Evropské unie. Byl bych rád, kdybyste tuto věc náležitě objasnil a zároveň seznámil poslance s tím, jakým způsobem bude naše veřejnost seznámena s výhodami a nevýhodami vstupu české republiky do evropských struktur. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Rudolfu Šmucrovi, uděluji slovo panu poslanci Zdeňkovi Kramperovi ve věci zdražování pohonných hmot, připraví se pan poslanec Jindřich Nehera.
Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pane ministře, obracím se na vás s velice stručným dotazem, který se týká zdražování, a to neustálého, všech pohonných hmot. Nechci se vás ptát ani tak, proč jsou pohonné hmoty neustále zdražovány, jako spíše na to, že vládnoucí garnitura i vy osobně za pomoci sdělovacích prostředků vedete kampaň, že budou pohonné hmoty zlevněny. Viz nedávná situace před 6 měsíci, kdy jste tvrdil, že dojde ke zlevnění benzínu řádově o desítky haléřů. V ten samý, lépe řečeno druhý den došlo okamžitě k pravému opaku a pohonné hmoty byly zdraženy, a to o několik desítek haléřů, u nafty o 2 koruny české.
Další zdražení pohonných hmot bude patrně následovat. Proto se vás ptám, jak dlouho si z nás chcete dělat blázny, hlavně jak dlouho si to lidé nechají líbit. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Zdeňkovi Kramperovi, uděluji nyní slovo panu poslanci Jindřichu Neherovi v interpelaci na pana ministra Jiřího Skalického, a to ve věci "otevření lomu v Českém ráji", připraví se pan poslanec Josef Krejsa.
Poslanec Jindřich Nehera: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pane stávkující ministře, v oblasti Českého ráje poblíž obce Křečovice má být otevřen nový lom na stavební kámen. Právem tamní občané proti tomu zásahu do zdejší přírody protestují, bohužel zatím marně. Nenarušené přírody je u nás počertech málo a myslím si, že likvidovat ten zbytek, co tu zůstal, takovýmto způsobem je krajně špatné. Zajímá mě pane ministře, zda je v této věci něco nového a jaký pohled má na to vaše ministerstvo, případně jaké kroky hodláte učinit k zachování rázu této krásné krajiny. Chtěl bych vědět, zda v tomto případě zvítězí mamon nebo zdravý rozum. Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jindřichu Neherovi a uděluji slovo panu poslanci Josefu Krejsovi, který interpeluje pana ministra Ivana Kočárníka ve věci přístupu do budovy bývalého Federálního shromáždění. Připraví se pan poslanec Zdeněk Krampera.
Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedo, já se omlouvám, abych mohl správně oslovit pana ministra, nevíte prosím vás, zda tato vláda opravdu odešla jen na interpelace nebo už jednou provždycky, navždy? (Veselost, potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Domnívám se, že budeme mít příležitost se na to vlády dotázat, pane poslanče. Prosím, abyste pokračoval ve své interpelaci.
Poslanec Josef Krejsa: Počátkem r. 1993 jste, pane ministře financí, z pravomoci ministra financí zakázal svým bývalým kolegům jako jediným občanům této země - mám na mysli poslance Federálního shromáždění - vstup do budovy bývalého Federálního shromáždění. Zajímalo by mne, zda zákaz platí i nadále či zda byl odvolán, kdy, kým a pod jakým číslem Jednacím apod. V budově, což bude zřejmě pro vás velkým překvapením, je velmi kvalitní archiv a pokud tam i nadále nesmím a nemohu se důkladně připravit na Jednání Sněmovny, pak vám musím zarecitovat hlavu čtvrtou Listiny základních práv a svobod čl. 34 odst. 2 - cituji:
Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem. - Konec citátu. Vážený pane ministře, byl jsem velkorysý a dosud vás za porušení zákona nežalovat. Proto chci vědět, zda již smím do budovy bývalého Federálního shromáždění. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Josefu Krejsovi. Uděluji slovo panu poslanci Zdeňkovi Kramperovi, který bude interpelovat pana ministra Jana Rumla ve věci šíření drog. Připraví se pan poslanec Miroslav Sládek.
Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, Česká republika, jak všichni dobře víme, za posledních 6 let se stala jednou z cílových zemí pro distribuci drog. Tento vážný celospolečenský problém zasahuje čím dál tím větší počet našich obyvatel. Počty drogově závislých osob rok od roku rostou a jsou velmi nepřijatelné, zhoubné. Jakékoliv úvahy a diskuse o tom, že některé drogy by dokonce mohly být považovány za přípustné nebo méně nebezpečné, jsou zcestné. Proto zcela jednoznačně je nutno proti drogám tj. proti distribuci, prodeji a držení či konzumaci co nejrozhodněji vést boj všemi prostředky. Území hlavního města Prahy a zvláště pak jeho centrum je již po léta smutně proslulé touto distribuční činností. Na Václavském náměstí či náměstí Republiky, v nočních klubech, ve Františkánské zahradě lze tyto nebezpečné látky zcela bez problémů a veřejně nakupovat. Lidé, kteří tyto drogy šíří jsou dnes v podstatě zmapováni a veřejnosti mnohdy všeobecně známi. Proto se vás ptám, proč Policie ČR tyto překupníky drog nestíhá důrazným způsobem, dokonce v mnoha případech této činnosti přihlíží.
Vždyť přece - jak jsem uvedl - osoby, které provádí distribuci konkrétně v hlavním městě Praze, jsou vlastně každý den na stejném místě. Občasné zátahy, které policie jednou za čas provádí, jsou spíše optickou záležitostí. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Zdeňku Kramperovi. Uděluji slovo panu poslanci Miroslavu Sládkovi, který bude interpelovat pana ministra Josefa Zieleniece ve věci česko-německé deklarace. Připraví se pan poslanec František Čech.
Poslanec Miroslav Sládek: Děkuji za slovo. Pane předsedo, dámy a pánové, pane ministře zahraničních věcí, česko-německá deklarace je podivným dokumentem již od svého vzniku. Vždyť samotná příprava česko-německé deklarace byla udržována v naprosté tajnosti, takže si naprosto nezadá s paktem, který uzavřeli spolu Hitler a Stalin. To, že se o deklaraci dozvěděli občané České republiky je spíš zásluha indiskrece, ke které došlo pravděpodobně v Bonnu nebo v Berlíně, než vás, ministra zahraničních věcí České republiky, který by první a pravdivě měl občany své země informovat. Deklarace je velmi podivným dokumentem, protože staví na úroveň nacistické Německo, agresora, okupanta, toho kdo zde vraždil, s Českou republikou nebo pozůstatky Československé republiky, která byla na straně napadených, která byla na straně spojenců, která bojovala proti nacismu a jejíž občané hynuli v boji za svobodu a demokracii nejenom své země, ale celého světa. Pane ministře zahraničních věcí, jste schopen uznat to, že deklarace je národní zradou, že slouží k jedinému, vytvořit podmínky pro návrat sudetských Němců, jejich usazení v České republice, vytvořit podmínky pro to, aby mohli získat občanství české republiky a tím vznést majetkové nároky, vytvořit podmínky pro to, aby byl dokonán Hitlerův program Drang nach Osten, aby Němci získali nový životní prostor. Jste schopen toto přiznat před tváří národa? Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Sládkovi. Uděluji slovo panu poslanci Čechovi. Je to interpelace na ministra Jana Stráského ve věci distribuce a množství léků do Ruska. Konstatuji, že pan poslanec Čech není přítomen, podle odstavce 4 § 111 Jednacího řádu jeho přihláška neodvratně a bez náhrady propadá. Uděluji proto slovo panu poslanci Petru Vrzáňovi, který bude interpelovat pana ministra Jana Rumla ve věci znalosti zákonů policisty České republiky. Připraví se opět pan poslanec Petr Vrzáň.
Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane předsedo, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, vážený pane nepřítomný ministře vnitra České republiky! Policisté jsou obecně považováni za muže zákona. Jejich práce je náročná a je třeba ji ocenit. Bohužel nezřídka kdy se stává, že sama nedodržuje zákony a že její činnost se v individuálních případech nevyhýbá ani korupčním aférám. Takové aktivity odsuzujeme a je nutné rázně je odmítnout.
Domnívám se, že na počátku nezákonného jednání policistů je nekvalitní vzdělávací činnost a příprava k výkonu jejich povolání řízená ministerstvem vnitra. Jako příklad si dovoluji uvést tu skutečnost, že obecní policie za účasti Policie České republiky opakovaně umísťuje tzv. botičky na vozidla, která Jsou viditelně označena výjimkou z příslušných ustanovení zákona jak o obecní policii, tak o Policii české republiky. Podotýkám, že těchto karet, těchto výjimek v naší republice je vydáno řádově ve stovkách a že by policisté měli být seznámeni s vydáním těchto výjimek.
Ptám se vás tedy, pane ministře, jak je organizována příprava budoucích policistů na výkon jejich záslužného povolání, jestliže namátkou z tří dotázaných policistů dva uvedli, že tuto zelenou parkovačku neznají, třetí sdělil, že pokud na ní vidí státní znak, takovému vozidlu se raději vyhne. Uvedené svědčí o naprosto nevyhovujícím vzdělávacím procesu.
Předseda PSP Miloš Zeman: Pane poslanče, upozorňuji vás, že váš čas uplynul. Táži se, zda si přejete jednu minutu na doplňující otázku.
Poslanec Petr Vrzáň: Přeji, děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Takže vám běží další čas.
Poslanec Petr Vrzáň: Děkuji. Již končím a to tím, že uvedené svědčí o nevyhovujícím vzdělávacím procesu, přičemž není rozdíl v tom, jaký zákon je překročen. Jsem si vědom, že tento příklad je banálním příkladem, ale svědčí o nedodržování zákona. Zákon o obecní policii, stejně jako o Policii České republiky by měl těm, kdo v zájmu bezpečnosti státu slouží, být znám nade vše a do všech podrobností. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Vrzáňovi a prosím, aby neopouštěl řečniště, neboť je vylosován jako dvacátý, a to s interpelací na pana ministra Ivana Kočárníka ve věci přijatého řečení výplaty anonymních vkladů. Prosím, pane poslanče. Připraví se pan poslanec Jindřich Nehera.
Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane předsedo, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, vážený pane ministře, přibližně před čtvrt rokem Jsem vás interpeloval ve věci depozitních certifikátů Kreditní banky. Bylo to v době, kdy těmto klientům hrozilo, že za tyto anonymní vklady neobdrží vůbec žádné náhrady.
Z vaší odpovědi vyplývá, že toto bylo individuální řešení a zásah největšího akcionáře, v tomto případě české pojišťovny, a to v dohodě s ostatními akcionáři Kreditní banky a. s. byl individuálním řešením.
Zároveň jste mě vyrozuměl o tom, že tento postup odsouhlasila dozorčí rada České pojišťovny. Musím však v této souvislosti namítnout, že toto řešení tak, jak bylo přijato, a to výplata anonymního vkladu do 100 000 korun v plné výši a nad sto tisíc pouhých 20 % zůstatku, neodpovídá jak zákonu o pojištění vkladů, který novelizoval zákon č, 21/1992 Sb. o bankách, avšak neodpovídá ani rozhodnutí, které přijala bankovní rada české národní banky a které spočívalo v cessi pohledávek a s tím souvisejícími náhradami do 4 mil korun za vklad, ať už se jednalo o vklad anonymní nebo ať se jednalo o vklad neanonymní.
Předseda PSP Miloš Zeman: Prosím o klid v jednací síni. Pokračujte, pane poslanče..
Poslanec Petr Vrzáň: Ano, počkám na doběhnutí času. Děkuji..
Předseda PSP Miloš Zeman: Takže přejete si doplňující otázku? Máte ji mít.
Poslanec Petr Vrzáň: Takže s tímto řešením a přivítal jsem, že klienti Kreditní banky obdrželi alespoň tuto náhradu. Kvituji zároveň vaší věcnou odpověď v této věci.
Pro výkon mandátu však potřebuji znát, a proto se vás zdvořite opět dotazuji, kdo hlasoval konkrétně ve věci takto přijatého individuálního řešení, neboť je mi známo, že například guvernér ČNB souhlasil s tím a hlasoval pro to, aby i klienti této banky obdrželi plné náhrady nebo alespoň rámované rámcem 4 mil korun. Podotýkám v této souvislosti, že není bez zajímavosti, že stát vlastní v české pojišťovně prostřednictvím FNM 26 % a že tedy se měl maximálně zasadit o to, aby toto řečení, tak jako navrhoval guvernér ČNB a tak, jak znělo v podobě 4 miliónů, aby stát prosadil. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Petru Vrzáňovi. Uděluji slovo panu poslanci Jindřichu Neherovi, který bude interpelovat pana ministra Josefa Luxe ve vybíjení stád dojnic produkujících nejkvalitnější mléko. Připraví se pan poslanec Jan Vik. Prosím, pane poslanče..
Poslanec Jindřich Nehera: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře! Jsou avizovány signály, že zemědělství produkující nejkvalitnější mléko, zvláště pak určené na sušení, budou nuceni znovu redukovat stavy chovaných dojnic. Jedná se zvláště o nejcennější oblasti české republiky, z podhůří Orlických hor a Jeseníků, Šumavy a Českého lesa. Přitom loni bylo dovezeno do české republiky 15 000 tun sýrů, zatímco náš export do Evropské unie byl téměř nulový.
Pane ministře, kdy už konečně vláda pochopí, že mléko, které je pro výši tržeb zemědělců klíčovou komoditou, nelze ponechat působení volného tmu. Z tohoto stavu plyne nebezpečí, že v krátké době bude mléka nedostatek, což povede k dalšímu růstu cen. Je nutné, aby svoji práci prodal český zemědělec a česká mlékárna. Tím zamezit zbytečný dovoz zemědělských produktů a zastavit růst obchodního schodku. Není možné dovážet produkty, které umíme sami vyrobit, převážně i v lepší kvalitě, tím přistoupit k nesmyslnému vybíjení kvalitních stád dojnic, připravovat tím naše občany o práci a nahrávat tak cizímu kapitálu. Nemělo by být pro vás tajemstvím, pane ministře, že obnova stáda dojnic trvá až 7 let.
Ptám se vás, jak je možné, že jste tento katastrofální stav nechal dovést až do takových rozměrů, a jaká chystáte proti tomuto likvidačnímu systému českého zemědělství opatření. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jindřichu Neherovi. Uděluji slovo panu poslanci Janu Vikovi s interpelací na pana ministra zahraniční Josefa Zieleniece ve věci textu česko-německé deklarace. Připraví se pan poslanec Petr Vrzáň.