Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Škromachovi. V této chvíli jsme sice vyčerpali všechny písemné přihlášky, ale přesto rozpravu neuzavírám, protože předseda poslaneckého klubu ČSSD mě požádal o dvacetiminutovou přestávku před ukončením rozpravy. Já se právě proto nyní táži zástupců ostatních klubů, jakou přestávku případně navrhují oni, aby se nám nestalo, že sem přijdeme po 20 minutách a nějaký další klub požádá o dalších 20 minut. Pojďme to udělat dohromady. Je to jako licitace. Pane předseda Uhde navrhuje 30 minut. Kdo dá víc? (Smích.) Nikdo nedá víc, zdá se, že 30 minut všem klubům stačí. V tom případě vyhlašuji přestávku do 12.30 hodin.
(Schůze přerušena v 11.57 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 12.32 hodin.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Prosím, aby pan poslanec Špidla zasedl ke stolku zpravodajů vedla pana ministra.
Kolegyně a kolegové, můžeme pokračovat. Jak už jsem uvedl, rozpravu jsem neuzavřel, proto se naposled před uzavřením obecné rozpravy táži, zda se do ní ještě někdo hlásí? Jelikož tomu tak není, rozpravu uzavírám.
Ptám se pro korektnost, zda si navrhovatel nebo zpravodaj ještě přejí říci svůj názor? Ptám se pana ministra Stráského? Ano, uděluji tedy slovo panu ministrovi.
Prosím znovu o klid.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat za všechny připomínky, které padly. Především za ty, které se týkaly tohoto zákona.
Chtěl bych upozornit, že celá řada připomínek šla za rámec tohoto zákona, což je jistě právo poslanců, ale předpokládám, že teď nebudeme reagovat na všechny tyto další otázky.
Chci znovu potvrdit, že tuto normu chápeme jako normu přechodnou a znovu potvrdit, že termín nahrazení této normy navrhuji 30. 6. 1998.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji a ptám se zpravodaje, zda si přeje reagovat? A zejména ho prosím, aby nás provázel hlasováním v tom smyslu, že pokud jsem dobře vnímal jednotlivé návrhy, nepadl žádný návrh explicitní na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvém čtení. Ale mohu se mýlit, a proto prosím pana zpravodaje, aby mě doplnil.
Poslanec Vladimír Špidla: Nikoliv, pokud jsem problém sledoval dostatečné pozorné, klub poslanců Komunistické strany Čech a Moravy předložil návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona a nepostoupení do druhého čtení. Je tomu tak? (Ano.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Obávám se, že se mýlíte, pane poslanče. Rozpravu jsem rovněž sledoval pozorně, ale žádný takový návrh jsem nezaznamenal.
Poslanec Vladimír Špidla: Na vrácení - to je omyl, ta formulace nebyla přesná. Návrh padl na vrácení zákona k přepracování vládě. To je zformulováno přesné. To Je návrh, o kterém se hlasuje.
Předseda PSP Miloš Zeman: Měli bychom nejdříve - a to byl smysl mé otázky - hlasovat nikoliv o návrhu na zamítnutí, ale o návrhu na vrácení vládě k přepracování. Tak zní naše zadání. Nejdříve vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Budeme nyní hlasovat v hlasování pořadové číslo 189 o tom, zda vracíme tento návrh zákona k přepracování vládě. Zahájil jsem hlasování.
Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování skončilo tímto výsledkem: ze 187 přítomných bylo 45 pro, 112 proti, 30 nehlasovalo. Návrh tedy nebyl přijat.
Z toho vyplývá, že bychom nyní měli hlasovat o návrhu na přikázání výborům k projednání. Předložený návrh zákona se navrhuje přikázat k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Má někdo jiný nebo doplňující návrh? Pan poslanec Špidla.
Poslanec Vladimír Špidla: Navrhuji rozšířit toto přikázání ještě na přikázání výboru ústavné právnímu.
Předseda PSP Miloš Zeman: Takže vedle již uvedeného výboru je zde výbor ústavně právní. Když dovolíte, nechám o obou návrzích hlasovat odděleně, aby nevznikaly případné pochybnosti ze sloučeného hlasování.
Nejdříve budeme hlasovat o návrhu na přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Zahajuji hlasování.
Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 190 skončilo přijetím tohoto návrh J. Ze 187 přítomných bylo 149 poslanců pro, jeden proti.
Nyní budeme hlasovat o dalším návrhu, a sice o přikázání ústavně právnímu výboru. Zahajuji hlasování.
Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 191 skončilo rovněž přijetím tohoto návrhu, když pro něj ze 187 hlasovalo 134 poslanců a proti bylo 9.
Konstatuji tedy pro pořádek, že jsme předložený návrh přikázali k projednání jak výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, tak ústavně právnímu výboru.
Končím nyní projednávání tohoto zákona.
Blahopřeji ministru a musíme hlasovat - a to mělo smysl teprve tehdy, když jsme tento návrh zákona přikázali výborům - o zkrácení lhůty na 40 dnů.
Takže ještě před obědem, kolegyně a kolegové, poslední hlasování. Zahajuji hlasování.
Kdo je pro zkrácení lhůty na 40 dnů, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Takže hlasování pořadové číslo 192 skončilo tím, že z přítomných 187 poslanců bylo 132 pro a proti bylo 35. Návrh byl přijat.
Blahopřeji tedy panu ministru zdravotnictví. Děkuji zpravodaji a vyhlašuji polední přestávku do 14 hodin.
(Schůze přerušena ve 12.40 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 14.00 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Vážené poslankyně, vážení poslanci, čas, který byl určen pro polední přestávku, případně pro jednání klubů, už uplynul, takže budeme pokračovat v programu naší schůze.
Chci se zeptat, zda-li je někdo z přítomných, kdo by chtěl informovat o tom, že má náhradní kartu. Zdá se, že tomu tak není.
Myslím, že můžeme bez problémů přejít k projednávání bodu, který nese číslo 47. Ještě před tím se přihlásil pan poslanec Jan Vik.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl procedurální návrh klubu SPR-RSČ na vypuštění bodu č. 47, což je Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k ústním interpelacím, z programu schůze.
Zdůvodnění je následující. Neustále je nám tady v Poslanecké sněmovně argumentováno tím, že máme projednat ještě obrovské množství důležitých, veledůležitých a nepostradatelných zákonů, že máme málo času, že musíme být státotvorní a konstruktivní, že se nemají vyhlašovat obstrukční přestávky atd. Jak je v této souvislosti možné, že právě ti, kteří jindy neustále šturmují, nechávají program schůze zaplevelený tímto zbytečným bodem, který nám zabere jistě několik hodin tak vzácného času?
Přijetím mého procedurálního návrhu můžete dokázat, že vám jde o projednání těch zákonů, které skutečně nesnesou odkladu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Vikovi. Protože se jedná o procedurální návrh, žádná rozprava k němu vedena být nemůže, nicméně vzhledem k tomu, že na signalizačním zařízení svítí číslo 120 a zcela nepochybně to neodpovídá skutečnosti, konstatuji, že jsem vás odhlásil a prosím, abyste se všichni znovu přihlásili.
Takže můžeme přistoupit k hlasování. Pro ty, kteří zde nebyli v době, kdy pan poslanec Vik přednášel svůj procedurální návrh, oznamuji, že budeme hlasovat o návrhu, který by znamenal vypuštění bodu č. 47, tedy Návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k ústním interpelacím. Zahajuji hlasování č. 193.
Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Jana Vika? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.
Výsledek je 22 pro, 41 proti. Takže návrh pana poslance Jana Vika nebyl přijat.
Budeme tedy projednávat bod č. 47, což je
57.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny
k ústním interpelacím
Prosím navrhovatele, pana místopředsedu Jiřího Vlacha, aby uvedl předložený návrh usnesení, který se týká ústních interpelací. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, v minulém týdnu jste obdrželi na lavice návrh skupiny poslanců na usnesení Poslanecké sněmovny ke způsobu losování přihlášek ústních interpelací. Věřím, že byl dostatek časového prostoru na to, abyste se s návrhem všichni seznámili. Věřím, že vás kolegové, se kterými byl v jednotlivých klubech tento návrh předjednán, seznámili s jeho základní myšlenkou.
Chtěl bych tedy říci jenom několik slov na úvod. Tento návrh chce upřesnit losování přihlášek ústních interpelací, což máme upraveno v § 111 odst. 3 na základě možnosti, kterou nám dává § 1 odst. 2 zákona o jednacím řádu, ve kterém je uvedeno, že sněmovna upravuje v rámci tohoto zákona usnesením své vnitřní poměry a podrobnější jednání sněmovny a jejích orgánů.
Smyslem tohoto usnesení je, aby bylo pořadí určené losem upraveno tak, že druhá přihláška poslance následuje až po všech prvních přihláškách poslance. Smyslem tohoto usnesení není v žádném případě omezeno ústavní právo poslance Poslanecké sněmovny interpelovat v tolika záležitostech, v kolika uzná za vhodné, a též není nijak podstatným způsobem porušeno ustanovení jednacího řádu, že pořadí se upravuje losováním.
Dámy a pánové, jak už jsem řekl, návrh máte rozdán. Budu na případné připomínky reagovat v závěrečném slově. V tomto okamžiku by bylo dobře, abych vám přečetl - kvůli stenozáznamu - návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna upřesňuje losování přihlášek ústních interpelací s využitím § 1 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny takto: Losem určené pořadí přihlášek ústních interpelací zvlášť pro interpelace na předsedu vlády České republiky a zvlášť na ostatní členy vlády se v každé z těchto skupin upraví tak, že všechny vylosované druhé přihlášky poslanců následují za všemi vylosovanými prvními přihláškami, třetí přihlášky za druhými atd.
To je v tomto okamžiku vše, děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Jiřímu Vlachovi. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo písemně nepřihlásil. Hlásí se pan poslanec Pavel Maixner, takže mu dávám slovo.
Poslanec Pavel Maixner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, jedním ze základních práv poslance je ústní případně písemná interpelace na předsedu vlády či ministra vlády. Jestli do budoucna budeme postupovat takovým způsobem, jako nám předvedl zde ve sněmovně pan poslanec Vlach, jistě žádné konstruktivní řešení neschválíme a budeme zde stále živit konfrontační stanoviska.
Pojem interpelace zavazuje zvoleného poslance voličům, kteří ho v daném regionu volili. Není to tedy výmysl poslance či skupiny poslanců, kteří by nezodpovědně zatěžovali vládu otázkami, které jsou v souladu s politickými, ekonomickými či jinými názory vlády. Poslanec se jen propůjčuje díky svému mandátu k tomu, aby se pánů ministrů či premiéra na dané problémy zeptal.
Proto bych doporučoval do usnesení Poslanecké sněmovny zapracovat takové body, které by vedly k demokratickým změnám v pojmu interpelace. Navrhuji, aby i ministr a premiér byl limitován na svoji odpověď časovou lhůtou, která bude u předsedy vlády 10 minut a u ministra 5 minut. Zároveň s tímto zavázat poslance, aby svoje interpelace jasně specifikovati, aby se pan premiér i pan ministr mohl na tyto interpelace dostatečně připravit.
Doufám, že i tyto návrhy budou brány na zřetel a budou zapracovány do schváleného usnesení Poslanecké sněmovny k této problematice. Nebudou brány na zřetel návrhy vládní koalice, která má tendenci, aby byl celý pojem interpelací přesunut do jiné roviny, vypuštěn z televizních obrazovek a občan, který má možnost jen touto formou kontroly, by se svých práv nikdy nedočkal. Něčeho, co by porušilo zákon, možnost poslance vznést interpelaci či jakýmkoli jiným způsobem tento právní akt zmařit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Maixnerovi a prosím, aby panu místopředsedovi dal své návrhy písemně, aby o nich mohlo být řádně hlasováno.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Hlásí se pan poslanec Jičínský, připraví se poslanec Pavel Tollner.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážené shromáždění, jsem podepsán na tomto návrhu a v té souvislosti bych chtěl sněmovně dát v úvahu jeden podnět, abychom se vážně zamysleli i v rámci úvah o změnách jednacího řádu nad významem a pojetím instituce interpelace. Jsem si vědom, že interpelace samozřejmě patří k základním instrumentům Parlamentu a poslanců. Jako účastník parlamentního polistopadového vývoje chci říci, že se bohužel už velmi záhy v počátečním období i po volbách v roce 1990 prosadilo až příliš individualistické pojetí role poslance a s tím příliš individualistické pojetí role interpelace.
Jednací řády většiny demokratických zemí rozlišují různé druhy interpelací a interpelace jsou tam velmi významným institutem, protože se jich používá jako šafránu. K jejich podání je třeba podpisu ne jednoho poslance, ale skupiny poslanců. Tím je také dána váha interpelace.
Nemám žádný konkrétní pozměňovací návrh, avšak chceme-li dosáhnout zvýšení úrovně tohoto shromáždění, chceme-li dosáhnout toho, aby i veřejnost zvýšila svou důvěru k nám, kteří toto shromáždění momentálně tvoříme, pak musíme uvažovat, jak budeme pracovat, abychom tuto důvěru mohli vytvářet.
Zdá se mi, že inflační znehodnocení interpelací (a zejména tehdy, když je to hlavní forma, kterou občané v přímých přenosech z Parlamentu sleduji) podává zkreslený obraz o naší Činnosti. Potřebné vazbě Poslanecké sněmovny a veřejnosti to neprospívá.
Opakuji, nepodávám žádný konkrétní návrh, jen podnět, abychom o tom uvažovali v rámci jednacího řádu. Jsme sice vázáni formulacemi ústavy, ale myslím, že jistý prostor pro změnu by tu byl.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Slova se ujme pan poslanec Pavel Tollner.
Poslanec Pavel Tollner: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem minulý týden interpeloval ministra Schneidera, který je za naši stranu. Pan místopředseda Ledvinka mi nedal tehdy slovo, když jsem se potom chtěl ohradit proti některým výstupům. Já bych to rád řekl teď. Já jsem se ptal na otázku dostupnosti hypoték. Myslím, že tato otázka nezajímala jenom mne, ale i mnohé jiné. Proto bych byl velice nerad, aby ústavní právo interpelovat ministry vlády bylo upíráno komukoliv. Je to zaručeno jak ústavou, tak naším jednacím řádem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tollnerovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Čestmír Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jsem spolupředkladatelem návrhu kolegy Vlacha. Tak, jak zde už bylo řečeno, pokládám institut interpelací za velmi důležitý institut poslanců v demokratickém státě. Nelze vše napsat definitivně do jednacího řádu. V demokratických zemích také jednání Parlamentů a jednání demokratických institucí je založeno na určitých zvykových zásadách, a ty musíme my v tomto Parlamentu také vytvořit.
Byl jsem jedním z prvních vládních poslanců, který interpeloval svého ministra a interpeloval ho vážně. Bohužel to, co se rozběhlo zejména v tomto roce s interpelacemi, hrubě znevažuje tento institut, takže institut interpelací ztrácí svůj význam - Je s podivem, když to dělá opoziční strana. Opoziční strana, ač by měla mít jedinečný zájem na tom, aby mohla kritizovat výkonnou moc, aby mohla kritizovat vládní strany, tak z jakéhosi mně nepochopitelného důvodu tento institut v podstatě ničí, poněvadž v těch slovních "průjmech" některých interpelací zaniká i taková interpelace, která jde přímo na kořen věci.
Myslím, že tento Parlament by se měl přičinit (bez ohledu na to, ze které jsme strany) o to, aby institut interpelací dostal své řádné místo. Záleží to na nás, jak ve svých stranách budeme dbát na to, aby interpelace, které se předkládají, skutečně šly na kořen věci a bylo jich uměřeně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. Dále se přihlásil o slovo pan poslanec Dostál a připraví se pan poslanec Exner.
Poslanec Pavel Dostál: Vážený pane předsedající, prosím, zda byste se mohl zeptat pana kolegy Maixnera, jestli by jeho pozměňovací návrh nešel rozdělit na dvě částí. A pak zvlášť hlasovat o omezení minutáže na vystoupení premiéra a zvlášť hlasovat o druhé části jeho návrhu, kterou je požadavek, aby předmět interpelace byl vždy velmi přísně specifikován. Což je velice zajímavý návrh a já ho jenom vítám. Pokud by pan kolega Maixner na. můj návrh nepřistoupil, pak podávám protinávrh a to v tom smyslu, aby předmět interpelace byl vždycky upřesněn a specifikován.
Myslím si totiž, že se nedomnívám, že je možné omezovat členy vlády pokud se týče délky jejich odpovědí a že když tady všichni přistoupíme na gentlemanskou dohodu v tom smyslu, že na seriózní interpelace se bude seriózně odpovídat, jistě se dočkáme vyřešení všech problémů spojených s ústními interpelacemi.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dostálovi, hovořit bude pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Dámy a pánové, chtěl bych se také vyjádřit k doplňujícímu návrhu pana poslance Maixnera. Musím konstatovat, že v zásadě je možné upravit vystupování členů vlády co do délky. Paragraf 111 odst. 5, který upravuje tuto problematiku, totiž nestanoví žádné pravidlo, ani omezující, ani bezprostředně neurčuje, že člen vlády může vystupovat libovolně dlouho. Z toho plyne, že sněmovna svým vnitřním usnesením může případné takovou lhůtu stanovit podle paragrafu, který už citoval pan poslanec Vlach (§ 1 odst. 2).
Na druhé straně hlasování o vnitřních poměrech ve sněmovně upravuje § 71, který požaduje, aby návrh takového usnesení se doručil všem poslancům nejméně 24 hodin před hlasováním o něm.
Návrh projednávaného bodu z hlediska názvu je takový, že by problematiku do něj šlo zařadit, ale příslušný návrh usnesení zatím nesplnil tu lhůtu 24 hodin. Snad bychom to mohli vzít jako doplnění nebo upřesnění návrhu a šlo by o něm případně hlasovat. Přesto bych chtěl požádat pana poslance Maixnera, aby případně zvážil tu věc následovně.
On totiž navrhl omezit vystupování člena vlády v odpovědi. Jenomže člen vlády má právo odpovídat dvakrát, jednak v odpovědi, jednak v doplňující odpovědi. Neřekl pan poslanec Maixner, jestli se ten limit, např. 10 minut, týká obou dvou těchto částí, nebo jen jedné z nich. Kdyby se týkal jen první odpovědi, měl by předseda vlády znovu možnost vystupovat bez omezení. Domnívám se, že by bylo korektní vrátit se k této problematice a my v našem klubu máme tendenci souhlasit s tím, aby takové omezení v rozumné míře sněmovna přijala, ale domnívám se, že by bylo namístě, aby přece jenom bylo poněkud přesněji připraveno a aby byla dána možnost v klubech takovéto omezení prodiskutovat.
Chci navrhnout panu poslanci Maixnerovi, aby případně navrhl zařazení podobného bodu s návrhem usnesení na příští schůzi Poslanecké sněmovny, kde by se o této věci mohlo rozhodnout plně v souladu s jednacím řádem i s tím, že by navržené usnesení bylo dostatečné včas k dispozici, aby všichni poslanci a všechny poslanecké kluby se nad ním mohli zamyslet. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Exnerovi a vidím, že se hlásí do rozpravy pan poslanec Ullmann, takže má slovo.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dovolil bych si upozornit na jednu věc, abychom věděli, o čem vlastně budeme hlasovat. Tím, že bychom omezili dobu na odpověď interpelovaného člena vlády, neomezujeme tohoto interpelovaného člena, omezujeme sebe. Protože tím pádem říkáme, že nechceme odpověď úplnou, ale chceme např. odpověď desetiminutovou. Já si myslím, že to není dobře. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji a zdá se, že byly vyčerpány - nebyly. Pan poslanec Jan Vik se hlásí, takže má samozřejmě slovo.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych v úvodu svého vystoupení chtěl vyjádřit určitou radost nad tím, že Poslanecká sněmovna má v tomto předvánočním období tolik času, aby se mohla zabývat tímto bezesporu závažným bodem. Je mi líto, že můj procedurální návrh na vypuštění tohoto bodu z programu schůze neprošel, protože v ten moment si bude muset Poslanecká sněmovna vyslechnout i můj projev a projevy mých dalších poslanců.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Prosím o klid, ať pan poslanec Vik může pokračovat ve svém projevu.
Poslanec Jan Vik: Opravuji se, sněmovna si bude muset vyslechnout projevy dalších poslanců Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa. Já bych přesto vyjádřil určité přesvědčení, že nikdo z mých kolegů se na mne za to mé přeřeknutí zlobit nebude. Jistě stojí za určité zaznamenání hned do úvodu, od kohože vzešel návrh tohoto usnesení. Podle našich informací vzešel od poslance Komunistické strany pana Exnera a nelze v této souvislosti, jak zdůrazňuji ještě jednou, nezaznamenat takové dejme tomu dojemné sepětí poslance KSČM a např. místopředsedy Vlacha, který je také pod tím podepsán. Já skutečně z toho nevyvozuji vůbec nic, já jenom upozorňuji na to, kdo se pod návrh na toto usnesení podepsal.
Ale vraťme se k určitému vzniku této celé problematické kausy, která podle mého názoru byla uspokojivě vyřešena tím, že poslanci Republikánské strany začali po určitých výtkách některých poslanců z jiných politických stran, ale i po určitých výtkách z úst předsedy vlády a dalších ministrů, že totiž naše interpelace nejsou specifikovány, tak my jsme na tehdejší schůzi udělali tu věc, že jsme své interpelace specifikovali. Tady vždycky bude určitý problém v tom, že předseda vlády a ministři české vlády si budou přát, aby ta interpelace byla co nejvíce specifikována. Ale otázka je taková, to je vždycky otázka názoru, názoru opozičního poslance a názoru předsedy vlády či ministra vlády. Takže těžko bude vždy předseda vlády či ministr úplně s tou specifikací spokojen. Já bych jenom požádal o trošku klidu, protože jistě ta věc je tak závažná, že jí věnujeme tolik pozornosti.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, já vás prosím o to, abyste vyslechli pana poslance Vika, protože byť ze začátku jsem nerozuměl, že je ta věc tak závažná, tak teď bylo konstatováno, že je závažná, že je třeba ji řádně projednat. Takže prosím, abyste vyslechli pana poslance Vika s náležitou pozorností.
Poslanec Jan Vik: Takže, jak jsem již řekl, poslanci Republikánské strany na tehdejší schůzi své interpelace doplnili. Tím jsme byli toho názoru, že ten problém je prostě vyřešen, protože nic jiného v té době vytýkáno nebylo. Jak jistě uznáte i vy sami, vážené paní poslankyně a páni poslanci, tak od té doby byly interpelace republikánských poslanců vždy specifikovány, samozřejmě někdy více či méně, lépe nebo hůře.
Já si myslím, že jistě bude stát za zaznamenání některé ty názvy tady říci. Jde o to, že - bohužel - poslanci někteří nevěnují dostatečnou pozornost těmto interpelacím. Bohužel, stalo se i určitým pravidlem, že poslanci nedostávají celý seznam interpelací, tak jak si je poslanci podali a tak jak ty interpelace byly vylosovány. Kdybyste si pozorně přečetli názvy interpelací, tak dojdete k tomu, že ty interpelace jsou přesně specifikovány.
Mohu jako příklad uvést: ve věci vstupu ČR do Evropské unie, ve věci účelnosti komise pro odstranění byrokratické zátěže např., ve věci umožnění užitečnosti ministra Bratinky, ve věci nárůstu terorismu v ČR, ve věci demonopolizace rozhlasového a televizního vysílání, ve věci věrohodnosti slov předsedy vlády, ve věci státního rozpočtu a důchodů, ve věci provokačních letáků rozšířených z území Spolkové republiky Německo, ve věci tzv. Česko-bermudského transfomačního trojúhelníku, ve věci energetiky a ekologie, ve věci textu návrhu Česko-německé deklarace, ve věci výroby efedrinu v ČR, možnosti privatizace a rizika, ve věci nezjistitelného počtu cizinců pracujících v ČR, ve věci České investiční, např. - dále poskočím - ve věci výzkumu prováděného na občanech ČR firmami ze SRN, další interpelace zní ve věci možného zneužití informací pocházejících z Úřadu vlády ČR. Další interpelace pro vaši pozornost zní ve věci např. Chemapol Group nebo např. velice by nás zajímala interpelace ve věci havárie poslance Vlacha, ve věci pronájmu budov bývalého Federálního shromáždění ČSFR atd. atd.
Já bohužel už dál pokračovat nemůžu, protože ten seznam samozřejmě, ani nemusím, jak jsem byl upozorňován. Já si myslím, že jsem vám dokázal to, že ty interpelace jsou specifikovány podle mého názoru dostatečně. Takže ten hlavní důvod toho, proč by se vlastně zase začalo vytvářet toto usnesení, je poněkud mimo. Osobně se domnívám, že návrh usnesení, který nám byl předložen panem poslancem Exnerem a panem poslancem Vlachem, je svým způsobem omezením práva poslance interpelovat.
Údajně to má sice být podle některých legislativců právně čisté a že údajně tento návrh není v rozporu s Ústavou České republiky. Problém je však v tom, že já na druhou stranu znám názor jiných právníků, ať už s titulem nebo bez titulu, kteří tvrdí, že tento návrh v rozporu s Ústavou je, takže je to tvrzení proti tvrzení. Osobně se domnívám, že právně nejčistší bude novelizovat jednací řád a když bude potom sněmovna chtít, tak si samozřejmě interpelace může zrušit zcela. Osobně se domnívám, že cesta novelizace jednacího řádu by byla nejvhodnější.
V této chvíli nevidím k přijetí navrženého usnesení, tak jak je navrženo, jediný solidní důvod a smysl, pominu-li důvody nízké a podlé, které potlačují práva jednotlivých poslanců. Do této chvíle naštěstí nebylo nikomu bráněno v možnosti interpelovat. Každý poslanec měl možnost interpelovat a záleželo na každém poslanci, jak svého práva využije. Je také velmi dobře, že zde na minulém čtvrtku vystoupil pan poslanec Tollner a interpeloval svého vlastního ministra. Tady je vidět, že poslanec, který se přihlásit do interpelací a chtěl interpelovat, ať už svého ministra, nebo jiného ministra, tak možnost měl. To, že je někdo líný a je mu zatěžko si podat přihlášku, aby se mohl zařadit do losování, to už je jeho problém a neřešme to prosím nějakým usnesením Poslanecké sněmovny. Jak jsem již řekl, záleželo na každém poslanci, jak svého práva využije.
Odmítám tyto návrhy, které nám předložil pan poslanec Vlach s panem poslancem Exnerem, aby poslanec směl de facto podle jejich návrhu prakticky interpelovat pouze jednou, což tento jejich návrh v podstatě znamená. Podle mého názoru přijetím tohoto usnesení dojde k porušení jednacího řádu, což zde ovšem není neobvyklé, protože jestli si dobře vzpomínám, tak k porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny došlo hned na začátku tohoto volebního období kdy, ačkoliv dnem jednání byl čtvrtek a podle zákona měly být zařazeny interpelace, byly protizákonným rozhodnutím interpelace doslova zlikvidovány. Dnes se v podstatě děje stejné.
Dámy a pánové, v této chvíli bych rád podal procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu teď ihned a na jeho pokračování coby posledního bodu programu této schůze, abychom se, jak už jsem řekl, mohli věnovat veledůležitým a naprosto potřebným zákonům, které tato země potřebuje a nemuseli se zabývat těmito záležitostmi. Jistě se mnou budete souhlasit a můj procedurální návrh podpoříte. Děkuji za pozornost.