Čtvrtek 12. prosince 1996

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Já bych panu poslanci chtěl říci, že dlouhodobě a obecně to i já považuji za racionální krok, ale jsem připraven k tomuto opravdu nemilosrdnému oddělení těchto dvou systémů přistoupit v momentě zaběhnutého standardně fungujícího systému, o kterém si myslím, že nevyvolá najednou nečekané pohyby, které by pak měly velmi nepříznivé dopady na druhý oddělený systém.

Myslím, že příklad našeho zdravotnictví jasně ukázal, že jsme oddělili fond v systému velmi nestabilním, který produkoval nové a nové tlaky a požadavky, takže vznikl problém.

Už v minulé době jsme navrhli ponechat důchodové a nemocenské pojištění ve státním rozpočtu, v první fázi na odděleném účtu, nebo-li ty věci nespojit úplně bez jakéhokoliv oddělení. Tato fáze je dobrá, je šťastná. Jakmile se přesvědčíme, že tento systém funguje, nic nebude bránit tomu, aby došlo k oddělení skutečnému i institucionálnímu. Zatím jsme to oddělili pouze formou odděleného účtu.

Znám ten problém, zabýváme se jím a byl bych velmi rád, kdyby se z toho nestala planá ideologie a planý paušální spor, protože to je spor velmi věcný, velmi jemný a ne až zase tak jednoduchý.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dávám slovo panu poslanci Zdeňku Kramperovi.

Poslanec Zdeněk Krampera: Pane předsedající, dámy a pánové, pane předsedo vlády, v návaznosti na interpelaci, kterou jsem přednesl k textu česko-německé deklarace, se vás, pane premiére, musím dotázat na okolnosti, proč Policie ČR ukončila vyšetřování výskytu provokačních letáků, které k nám přilétly z německé strany připevněné na balónech.

Policie ČR potvrdila to, co jsem vám v minulé interpelaci oznámil, tzn. že letáky přilétly z německé strany, autor provokačního textu požaduje, aby Češi odškodnili Němce za poválečný odsun, který označuje za hromadnou vraždu. Uvádí rovněž, že pokud nebudou zrušeny Benešovy dekrety, nemůže se Česká republika zařadit do spolku demokratických států. Policie začala případ vyšetřovat poté, co jí to uložil tachovský státní zástupce Aleš Hájovský. Autor letáku se mohl dopustit trestného činu hanobení národa nebo podněcování k rasové nesnášenlivosti. Policie ČR vyšetřování již ukončila vzhledem k tomu, že údajně neshledala další důvody k šetření.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slovo má předseda vlády pan Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pan poslanec má pravdu, že letáky byly nalezeny v okrese Domažlice a do povědomí veřejnosti se dostaly tak, že reportér Mladé fronty Dnes je předal Okresnímu státnímu zastupitelství v Tachově, které je pak předalo Policii k prošetření. To jsou základní fakta.

Když tato věc byla prošetřována - a já teď nemohu čerpat z ničeho jiného než z policejní zprávy z okresu Domažlice - ukázalo se, že letáky byly nalezeny na třech místech, na stromě a na louce. V žádném z těchto tří případů jim žádný občan nevěnoval žádnou pozornost, v nikom nevzbuzovaly žádné obavy, nevyvolaly žádnou paniku mezi českou veřejnosti, prostě proto, že si jich opravdu nikdo nevšiml. To je druhá věc, kterou bych chtěl zdůraznit.

Proto bych doporučoval, abychom tuto věc nepřehnali, protože její dopad a váha ani zdaleka nejsou takové, aby bylo třeba o nich diskutovat v interpelacích v Poslanecké sněmovně.

Zatřetí - podle nálezu domažlické policie nebyl zjištěn pisatel letáku, nebyl nijak jednoznačně prokázán ani jejich původ, tedy to, že vznikly ve Spolkové republice Německo.

A to, že je někdo zaslal, občan Spolkové republiky Německo, na balóncích vzduchem, je pouze předpoklad a toto česká policie nebyla schopna z dostupných důkazů opravdu dokázat. Na základě toho všeho dohromady vyšetřovatel policie tento případ odložil, protože se nepodařilo prokázat skutkovou podstatu trestného činu.

Dávat to do souvislosti s česko-německou deklaraci, myslím si, že je trochu zbytečné. O tom, že nepochybně v každé zemi bude existovat skupinka lidí, které se text této deklarace líbit nebude, to je pravdou, o které všichni víme, ale věříme, že to bude skupinka malá na obou stranách hranice.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Táži se pana poslance. Nechce přednést doplňující otázku. Dámy a pánové, protože už je 16 hodin 52 minut, dávám slovo panu poslanci Josefu Krejsovi pro poslední interpelaci na předsedu vlády.

Poslanec Josef Krejsa: Pane premiére, zajímalo by mě, kam tak záhadně zmizela všechna zaoceánská plavidla česko-slovenské námořní flotily? Děkuji.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pan poslanec Krejsa se nezapře skutečně, protože jeho interpelace byla nazvána "Interpelace ve věci tzv. česko-bermudského transformačního trojúhelníku". (Veselí ve sněmovně, potlesk).

Vidím, že diváky na galerii to potěšilo a pobavilo. Pane poslanče, nejsem •si vědom existence takového transformačního trojúhelníku a nejsem si také vědom zmizení žádných lodí, které kdysi byly v Československé námořní plavbě. Tato instituce byla transformována, některé lodi se dostaly do institucí jiných, začaly jezdit pod jinými vlajkami než pod vlajkou České republiky. Ale mně jako předsedovi vlády nějaká ztráta zaoceánské lodi nikdy hlášena nebyla.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu předsedovi vlády a ptám se pana poslance. Ano, chce, může předložit doplňující otázku na pana premiéra.

Poslanec Josef Krejsa: Nevadí, zeptám se v kuloárech pana ministra Vodičky. (Smích a potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, tím jsme vyčerpali tento bod, protože uplynul čas vyměřený na přednesení interpelací na předsedu vlády České republiky.

Zároveň žádám Kancelář, aby zajistila účast prvního z interpelovaných ministrů, kterým je pan ministr Ruml, abychom mohli pokračovat v interpelacích poslanců na členy vlády.

Dámy a pánové, sejdeme se v 16.59 hodin. Děkuji vám.

(Schůze přerušena v 16.55 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 16.59 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat. Žádám pana poslance Josefa Krejsu, aby přednesl interpelaci na pana ministra Jana Rumla a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan kolega Petr Zajíc.

Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane ministře, jistě se mnou budete souhlasit, že přehlédnout lze spoustu věcí. Od autohavárie poslance Vlacha přes úspěchy transformačního procesu až po třímetrový ofsajd či úmyslnou ruku v pokutovém území. Přehlédnout lze bohužel mnoho věcí i za volantem automobilu. Ale přehlédnout tramvaj, jak se to stalo panu exministrovi Tigridovi, to už vzhledem k závažnosti nehody i věku viníka je snad nejen na odebrání řidičského průkazu, ale i na odebrání důchodu. Moje otázka zní: Byl případ pana exministra vůbec vyšetřován? Pokud ano, s jakým výsledkem? Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slovo má pan ministr Jan Ruml.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, mám s podobným typem interpelací vážné problémy, protože podle mého názoru smyslem interpelací je informovat o systémových problémech, které jsou v působnosti daného resortu spatřovány, a nikoli o problémech kauzálně profesních. Tak jako nemůže ministr spravedlnosti podávat informace o případech ukončeného probíhajícího trestního řízení, které je vedeno v konkrétní kauze, nemůže ani ministr vnitra podávat informace o průběhu nebo výsledcích přestupkového řízení, byť se toto týká přestupku v oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

Skutečnost, že Ministerstvo vnitra má nad tímto úsekem zákonnou gesci a je nadřízeno policii, která přestupky v této oblasti projednává, nemůže znamenat, že v působnosti ministra vnitra je povinnost sledovat konkrétní případy, a je třeba vidět, že jeho působností je toliko zajišťování právní úpravy bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a organizace účinného dohledu nad dodržováním jeho pravidel prostřednictvím Policie ČR.

Odpovědi na interpelace týkající se konkrétního případu, ve kterých jsou jmenovány konkrétní osoby, by podle mého názoru mohly být v rozporu s čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo mimo jiné na ochranu před neoprávněným zveřejňováním údajů o své osobě. Tato zásada je pak konkretizována i v § 11 občanského zákona o ochraně osobnosti. Navíc nemohu přehlédnout skutečnost, že Pavel Tigrid, kdy došlo k dopravní nehodě, nebyl již ústavním činitelem, byl soukromou osobou, a tím spíše platí to, o čem jsem mluvil shora. O podobných případech budu tedy informovat pouze v nezbytné míře a s vysokým stupněm obecnosti.

Ano, pan Pavel Tigrid dne 16. 10. 1996 zavinil dopravní nehodu, při které nedošlo k žádnému zranění a při které vznikla poměrně nízká hmotná škoda. Pan Pavel Tigrid zavinění této nehody doznal a podle zákona a. 200/1990 Sb., o přestupcích, s ním bylo vedeno přestupkové řízení a byla mu uložena bloková pokuta. Proti tomuto rozhodnutí jmenovaný nepodal rozklad, čímž v příkazním řízení toto rozhodnutí nabylo právní moci. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Táži se pana poslance, zdali si přeje něco doplnit. Ne, je spokojen s odpovědí. Děkuji. Slova se ujme pan kolega Petr Zajíc, připraví se pan kolega Pavel Tollner.

Poslanec Petr Zajíc: Pane ministře, některé oblasti České republiky byly v letošním roce postiženy extrémní nepřízní počasí. Škody ještě nejsou upřesněny, ale dosahují několika miliard Kč. Pomoc přichází ze strany Ministerstva zemědělství opět opožděně a zemědělci musí redukovat stáda skotu a zvažují obdělání polí v příštím roce, tj. zorání a zasetí. Pane ministře, proč postiženým zemědělcům nebyly poskytnuty alespoň zálohy na krmiva a další zemědělské potřeby, aby nedošlo i zde k totálnímu útlumu zemědělství? Kdy bude rozhodnuto o konkrétní pomoci a hlavně kdy bude úředníky Ministerstva zemědělství tato pomoc realizována?

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slovo má pan ministr Josef Lux.

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, jsem rád, že mohu říci, že tato pomoc již je realizována v několika bodech, v několika věcech. Je pravda, že zemědělci, kteří hospodaří v těchto podhorských a horských oblastech, v normálním standardním roce mají výsledek, který je někde na hranici rentability. Letošní skutečně mimořádná nepřízeň počasí znamená, že většina hospodářů je v záporném hospodářském výsledku. Stát přistoupil k několika konkrétním krokům v rámci této pomoci. Já si je dovolím zrekapitulovat.

Zaprvé Prezidium Pozemkového fondu již před měsícem rozhodlo o tom, že ti, kteří privatizovali státní majetek, mají o rok odložené splátky tohoto majetku.

Zadalší jsou o rok odloženy splátky půjček, které půjčil Pozemkový fond.

Zatřetí se o 90 %, na pouhých 10 % snížila platba nájmu za státní půdu.

Všechny tyto tři kroky znamenají několikamiliardový vstřícný krok ve vztahu Pozemkového fondu a té skupiny lidí, kteří privatizovali.

Zadruhé a v neposlední řadě je velmi důležité, že jsme se shodli s Ministerstvem financí, že dotace na trvalé travní porosty, které představují více než 1,5 miliardy Kč pro příští rok, budou vyplaceny co nejdříve. Já bych byl nejraději, kdyby to bylo v lednu, nejpozději v únoru. A to je skutečná pomoc těmto podnikatelům.

Zadalší jsme tento týden učinili dohodu s panem ministrem financí, že úvěry soukromě hospodařících zemědělců, kteří jsou v úrovni přes 7 miliard Kč, které byly půjčeny těmto zemědělcům v roce 1991, 1992, 1993, se o 50 % krátí. To znamená, že stát jim 50 % těchto úvěrů odpouští a je možné tyto úvěry odložit - tu zbývající polovinu - splátkou až o 3 roky. Je to velmi významný krok.

V neposlední řadě - a to je začtvrté - jsme učinili dohodu s Konsolidační bankou o tom, že úvěry na trvale obracející se zásoby, na tzv. TOZY, které se vztahují především k zemědělským družstvům, budou o rok odloženy, budou změněny splátkové kalendáře.

Všechny tyto čtyři kroky ve svém celku představují skutečnou pomoc. Všechny tyto kroky, pane poslanče, byly vykonány.

V současné době velmi pečlivě mapujeme jednotlivé postižené oblasti a jednotlivé okresy. Snažíme se formulovat konkrétní pomoc formou finanční výpomoci těm zemědělcům, kteří se dostali do této situace nezaviněně, to znamená skutečně díky konkrétní nepřízni počasí, formou ještě nějaké speciální pomoci mimo ty body, o kterých jsem hovořil. Ale tento přístup je přístup k oné podzimní nepřízni počasí, kdy víme, že ještě ke konci září u nás 54 tisíc hektarů bylo vlastně ve stavu nezžatého obilí, tzn. obilí na poli.

Letošní rok česká vláda přijala konkrétní opatření, která souvisela se škodami, které vznikly zemědělcům jarními záplavami. Bylo to více než 6000 hektarů, které byly takto postiženy a zemědělcům, kterých se tyto škody dotýkaly, vláda vyplatila přes 32 miliónů korun. Tyto prostředky již byly realizovány. To znamená, že tato pomoc tady existuje. Samozřejmě, a to je potřeba připomenout, že tato pomoc vede ke zmírnění důsledků těchto škod. Samozřejmě jestliže tato nepřízeň tady existovala, není možné hovořit o nějaké stoprocentní kompenzaci.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan poslanec nechce doplňující otázku položit panu místopředsedovi vlády. Proto žádám pana kolegu Tollnera, aby se ujal slova.

Poslanec Pavel Tollner: Pane ministře, obracím se na vás jako na ministra stojícího v čele nového Ministerstva pro místní rozvoj, které je spíše obecně vnímáno jako ministerstvo pro rozvoj bydlení.

Pane ministře, předmětem programového prohlášení vlády je rovněž zvýšení dostupnosti hypotečních úvěrů. Zatím, jak známo, platí pro první období 4 % státní příspěvek, 4 % státní podpora. Úvěrových smluv však bylo uzavřeno málo. Zdá se tedy, že hypotéky se dosud příliš neujaly. Jistě je na vině jejich poměrně malá dostupnost.

Já se tedy ptám, jak se vaše ministerstvo vypořádá s tímto faktem. To nezajímá určitě jenom mne, ale i další. Řeší připravovaná nová koncepce vládní bytové politiky tento problém? K tomu tedy směřuje moje interpelace, moje otázka.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan ministr Schneider.

Ministr hospodářství ČR Jaromír Schneider: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a vážení poslanci, ano, potvrzuji panu poslanci jeho zde přednesené tvrzení, že zvýšení dostupnosti hypotečního úvěrování bytové výstavby je skutečně významným úkolem vlády, který je také zakotven v programovém prohlášení této vlády.

Úvodem mojí odpovědi považuji však za potřebné připomenout současný stav v hypotečním úvěrování bytové výstavby. Hypoteční úvěrování nové bytové výstavby, čili pořízení nových bytů, bylo nastartováno nařízením vlády č. 244/1995 Sb., které ve spojení s úpravou legislativy spojené s otázkou technické realizace hypoték, předpokládalo v té době výrazně podnítit novou bytovou výstavbu. Tyto hypoteční úvěry poskytují pouze ty banky, které na danou činnost získají licenci. Je to tedy Komerční banka, Česká spořitelna, Vereinsbank a Českomoravská hypoteční banka a v poslední době také HYPO-BANK.

Hypoteční úvěry na bytové účely se na přelomu roku 1995/1996 skutečně začaly rozbíhat, ale pouze rozbíhat. Jednak si hypoteční banky na nový státní podpůrný nástroj teprve zvykaly a jednak se nenaplňovaly původní odhady o schopnostech občanů dosáhnout finančně, ale i stavebně technicky na možnost pořídit si tímto způsobem byt nebo rodinný domek do vlastnictví. Během 3. čtvrtletí tohoto roku navíc byl systém hypotečního financování ohrožen zamýšlenou realizací návrhů opatření České národní banky ke zvýšení limitu pro vytváření povinných minimálních rezerv, do kterých Česká národní banka chtěla zahrnout a původně také zahrnula i hypoteční zástavní listy, které jsou však základním zdrojem refinancování hypotečních úvěrů klasických a tím by nemohl být plněn nástroj, který převezme roli relativně levného zdroje pro hypoteční úvěry určené pro bytovou výstavbu. Bylo to také značně prezentováno v tisku a Ministerstvo hospodářství, které platilo do 31. 10. letošního roku, nyní Ministerstvo pro místní rozvoj, v té době provedlo ihned jednání s představiteli České národní banky a především této aktivitě byly hypoteční zástavní listy se splatností 5 a více let - a o ty nám právě šlo - vyjmuty z účinnosti zmiňovaného opatření České národní banky.

Jistě víte, že ihned po tomto kroku se hladina kolem hypotečního úvěrování uklidnila, protože okamžitě na tento krok zareagovaly jednotlivé hypoteční banky a vrátily původně navýšené úrokové sazby na původní úroveň z doby než opatření, o kterém jsem se zmiňoval, vešlo v platnost. Tím byl, dle mého názoru vyslán i pozitivní signál pro občany, jak zamýšlíme brát vážně hypoteční úvěrování.

Následovala další otázka, a to je právě ona účinnost 4 % příspěvku státu v rámci nařízení vlády č. 240/1995 Sb., které mělo končit k 26. 10. 1996, protože dle původních představ to měla být doba, kdy by začalo startovací období využití těchto hypotečních úvěrů a následovat mělo období, kdy by poklesl tento příspěvek na pouhé 3 %.

Na návrh našeho ministerstva vláda svým usnesením a. 276/1996 Sb. schválila prodloužení tohoto prvního startovního období a tedy prodloužila 4 % příspěvek na dobu celého dalšího roku, tedy do 26. října 1997. Základním argumentem pro tento krok pochopitelně byla skutečnost, že k očekávanému dynamickému startu hypotečních úvěrů pro potřeby nové bytové výstavby do této doby ještě nedošlo.

To byly pouze úpravy dotýkající se současného systému hypotečního úvěrování na bydlení se státní podporou a s kroky, které již nové ministerstvo v této oblasti učinilo. V současné době již v rámci kompetence nového Ministerstva pro místní rozvoj byl rozeslán členům vlády materiál s názvem "Koncepční záměry v bytové politice". Předpokládáme, že na jednom z nejbližších zasedání vlády bude tento materiál také projednán a poté bude dle usnesení předložen poslancům Parlamentu k odsouhlasení.

Tento materiál má pochopitelně více částí, ale jedním z jeho pilířů je právě také řešení té otázky, které se tu pan poslanec Tollner dotkl, jak dále ještě zpřístupnit hypoteční úvěry na novou bytovou výstavbu, zejména v tom pohledu zpřístupnit to širšímu okruhu zájemců, než tomu bylo doposud.

V připomínkovém řízení, které již probíhalo k tomuto materiálu, bylo v otázce hypotečních úvěrů dosaženo poměrně širokého consensu. Také i v příslušném parlamentním výboru byl již tento materiál předběžně konzultován a vcelku v těchto pohledech i z pohledu hypotečního úvěrování přijat kladně.

Proto si dovolím jej ve stručnosti prezentovat právě v tomto znění návrhu našeho Ministerstva pro místní rozvoj, poněvadž tím bude odpovídat na vaši otázku.

Můj výklad bude směřovat od návrhu s dílčím efektem až po zásadní návrhy, které by měly být průlomem, dle našeho názoru, do stávajících možností dostupnosti hypotečních úvěrů na novou bytovou výstavbu.

Jako první krok ministerstvo v tomto návrhu připravuje širší novelu nařízení vlády 244/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby. Jejím přijetím by se měly rozšířit možnosti získání podpory i těm stavebníkům, a to je ta novinka, kteří koupí rozestavěnou nemovitost, i když původní stavební povolení je staršího data.

My tento problém vnímáme a víme, že tento problém výrazně rozšiřuje okruh potenciálních zájemců o hypotéky z řad těch, kteří chtějí dostavět rozestavěnou nemovitost.

Pochopitelně, že chceme takto stimulovat dokončení dosti značného množství rozestavěných, zejména rodinných domků.

Dalším krokem v tomto našem návrhu je také přiznat právní nárok na vyplácení státní podpory v hypotečním úvěrování nejenom fyzickým osobám, jako je to doposud, ale také obcím i jiným právnickým osobám. Zde ale chci zdůraznit, že to omezení podporovaného finančního objemu, který je 1,5 milionu korun na rodinný domek s jedním bytem v této době, 2 miliony na rodinný domek se dvěma byty a 800.000 na byt v bytovém domě ve vestavbě, přístavbě či nástavbě a 200.000 korun na pozemek, takže tím zůstává toto omezení nedotčeno, abychom neumožňovali přes hypotéky státem podporované využívat tuto podporu i těm, kteří v podstatě nemusejí být takto státem podporováni.

Třetí takový krok, který je v připravovaném programu, je nabídka záruk za doplňkové, někdy se jim také říká předhypotečné úvěry poskytované tentokrát pouze tedy ale fyzickým osobám. K čemu by to mělo sloužit?

Tento program bude rozběhnut jako jedna z funkcí připravovaného podpůrného a garančního fondu bydlení, který je také obsažen v programovém prohlášení vlády. Jde nám o to, aby zájemci, kteří využijí tento doplňkový typ úvěrů, mohli využít té skutečnosti, že mají většinou příjem splácení pravidelných splátek, ale nemají dostatek vlastního startovního, kdybych to tak mohl nazvat, kapitálu, ani dostatečné zajišťovací prostředky, čili dostatečné garance pro možnost získání zmíněného doplňkového úvěru. Zde by tedy zastoupil tuto funkci záruk stát. Tento úvěr jako doplňkový, předpokládáme, že by tvořil tak 20 až 30 % celkové investice, a měl by překlenout onu dobu, než stavebník může využít normálního hypotečního úvěru, tedy než, pokud nemá jiné investiční náležitosti pro záruky, zapíše alespoň spodní stavbu do listu vlastnického a může ji použít jako ručení.

Chceme tím pomoci stavebníkům překlenout dobu mezi jak se říká zelenou loukou a hrubou stavbou.

Čtvrtý takový krok je v možnosti zlepšení dostupnosti hypoték v oblasti splátek. Základním opatřením po všech konzultacích, které proběhly a v této oblasti byly dosti široké, je zavedení flexibilní reakce státního příspěvku k úrokům hypotečních úvěrů, v tomto smyslu na bydlení se státní podporou, ve výši pevného podílu 40 % z průměrné úrokové míry, tedy při současných podmínkách, kdy je ta průměrná úroková sazba kolem 12%, by se jednalo o příspěvek ve výši 4,8 %.

Pátý krok, který je velmi směrován zejména k vazbě na mladé rodiny, by měl pomoci zvýšit dostupnost hypotečních úvěrů širším vrstvám populace, a jak jsem se již zmínil, mladým rodinám.

Jedná se o zavedení mechanismu tzv. progresivní výše splátek hypotečního úvěru, který by opět realizoval jeden jako ze svých hlavních programů již zmíněný a připravovaný podpůrný a garanční fond bydlení. O co jde?

Proti dosavadnímu způsobu lineárních, tedy konstantních měsíčních splátek, které se však v závislosti na růstu příjmů obyvatelstva fakticky po celou dobu 20 let splatnosti hypotečních úvěrů nemění, by mohl klient, a myslíme tím teď klientem mladé rodiny, v původním období splatit nižší splátky, a naše představa jde až ke snížení na 60 % původní částky v prvních letech, a postupně by se tyto částky přibližovaly k té původní lineární výši a v následných obdobích, kdy již dle statistických podkladů rodiny nabývají ekonomické síly, to následné období, to je třeba po pěti šesti letech, by zase splácely vyšší hodnotu a vracely by ten původní nedoplatek tomu podpůrnému a garančnímu fondu bydlení, který by zase mohl využít takto těchto prostředků pro podpory dalších nových žadatelů.

Čili pod původním prvním obdobím, kdy je nutno tento fond podpořit ze státního rozpočtu, by v následných letech se už mohl takto pro tento účel refinancovat. Jde nám o to, aby ta křivka růstu ze splátek zhruba kopírovala růst příjmů rodin.

Takto jsem chtěl odpovědět, jaké předpokládáme kroky ke zvýšení dostupnosti hypotečních úvěrů na bydlení se státní podporou.

Pochopitelně, že předmětem naší koncepce, a je to jen z důvodů hutnosti i odpovědí i tohoto materiálu jako koncepčního materiálu, nejsou některé další náměty na zlepšení hypotečního úvěrování.

Jedná se o oblast, která už dnes spadá do přímé kompetence vlády, ale je z hlediska občanů s tímto hypotečním úvěrováním přímo spojena. Jde o technickou obsluhu při přiznávání státní podpory hypotečním úvěrům a také otázky spojené s přístupem hypoteční banky ke klientovi. Je to ona vážná otázka testace klienta, se kterým banka navazuje úvěrovou smlouvu. Zde víme také, že je ještě možno hledat zlepšení v tom smyslu, aby např. testace klienta nezmenšovala rozsah těch rodin, které mohou využít hypotečního úvěrování na bytovou výstavbu se státním příspěvkem.

Celkovým záměrem - a ten záměr předpokládá společné působení všeho toho, co jsem zde řekl - je dosáhnout opravdu té naší deklarované zvýšené dostupnosti pořízení vlastnického bydlení v běžném bytě v hromadné výstavbě na úrovni každé čtvrté domácnosti a u těch menších rodinných domků na úrovni každé šesté domácnosti.

Pro úplnost a na závěr mé odpovědi uvádím, že současně předpokládáme výrazné navýšení bytové výstavby. Chceme dosáhnout cílové hodnoty 50 tisíc nových bytů ročně v období kolem roku 2000 - 2001. Hypoteční úvěrování, pokud se takto zlepší jeho dostupnost, se bude až dvěma třetinami podílet na počtu nově zahajovaných bytů. Toto jsou naše náměty, se kterými přicházíme jako Ministerstvo pro místní rozvoj, které předkládáme vládě a po jejich posouzení také budou předloženy Parlamentu, tedy Poslanecké sněmovně.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se pana kolegy Tollnera, jestli chce přednést na pana ministra doplňující otázku? Je tomu tak.

Poslanec Pavel Tollner: Pane ministře, koncepční záměry jsou jistě důležité, ale rádi bychom také slyšeli, jak se aktuálně vyvíjí skutečný zájem o hypoteční úvěry a jak tento vývoj koresponduje s původními odhady v době startu podpory hypotečního financování bytové výstavby.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Chce pan ministr reagovat? Ano.

Ministr pro místní rozvoj ČR Jaromír Schneider: K přípravě na odpověď k hypotečnímu úvěrování jsem si pochopitelně nechal připravit i současný stav, protože je legitimní, že se k tomu asi bude také ptát pan poslanec, protože je to poměření k těm jeho vývodům. Ale já tady musím říci, že v současné době máme statistické výsledky, čili ty, ze kterých je možno vycházet, zahrnuty jen k 31. 10.1996, a to Českomoravské hypoteční banky, Komerční banky, České spořitelny, Foreinsbank CZ (?). K tomuto datu, aby se tedy dalo dokumentovat, je registrováno celkem 1698 smluv hypotečních s nárokem na státní podporu. To upřesňuji, protože jsou ještě další hypoteční smlouvy, které jsou ale bez nároku a tam se to číslo pohybuje v oblasti 5 tisíc. Těchto 1698 smluv by mělo zajistit něco přes 2 tisíce nových bytů.

Pochopitelně je tady ještě jiný ukazatel, který ukazuje na složitost - a proto ho tady chci také uvést - celého procesu. V současné době počet státem proplácených dotací je pouze u sta úvěrových smluv. Všechny ostatní probíhají podle žádostí bank nyní k posuzování u Ministerstva financí, které řídí proplácení a budou připsány pochopitelně na účet klientů se zpětnou platností, pokud všechny náležitosti budou splněny.

K vaší otázce, jak to souvisí s původními odhady. Pochopitelně původ a start hypotečních úvěrů v roce 1995 nebyl nijak dostatečný a ukázalo se tam ještě mnoho otevřených otázek, spojených zejména s technikou právě toho propojení klient - banka - státní forma příspěvku a jeho poskytování. V současné době však již tento nárůst je znatelný, také statistiky to ukazují a v této době potom upravené odhady vypadají asi tak, že už tak o tři měsíce se předběhl pohled na počet zvyšovaných hypotečních úvěrů než v době, kdy jsem nastupoval tehdy ještě na Ministerstvo hospodářství.

Podle mého názoru to zvýšení je dáno pochopitelně nejen těmi dvěma kroky, které jsem připomínal ve své původní odpovědi, jako bylo zachování hypotečních zástavních listů bez tvorby povinných rezerv a jako bylo zachování čtyřprocentního příspěvku státu k úrokům na dobu delší, než byla ta původní, ale také tím, že se podle mého názoru lépe prezentoval systém hypotečního úvěrování ve veřejnosti a že také se tím rozvinul tlak občanů na využití tohoto fondu pro řešení jejich bytových potřeb.

Další konkrétnější čísla pochopitelně budu moci prezentovat podle potřeby i zde ve sněmovně po ukončení roku a po získání konečných statistických údajů za rok 1996.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se nyní ujme pan kolega Pavel Maixner. Není přítomen, proto prosím, aby se slova ujal pan kolega Josef Krejsa a vznesl interpelaci na pana ministra Jana Rumla.

Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedající, nechápu, co měla znamenat ta exhibice, kterou nám tady předvedl ministr Schneider, ministr za KDU-ČSL, který byl dotazován místopředsedou KDU-ČSL a poslancem Tollnerem.

K věci. Vážený pane ministře vnitra, dovoluji si vás interpelovat v zájmu svých voličů ve věci vietnamských stánkařů v západočeském pohraničí. Tito pochybní prodejci se doslova jako kobylky vrhli na oblast, za kterou jsme byli oba zvoleni a dnes už si nepronajímají jen prodejní plochy, ale i nebytové prostory krachujících českých podnikatelů neschopných cenově konkurovat m.j. proto, že poctivě platí daně. Vietnamští prodejci nejen že žádné daně neplatí, ale nezákonným způsobem získávají od obecních zastupitelstev dlouhodobé pronájmy, a to uplácením jak volených zástupců, tak státních zaměstnanců.

Moje otázka zní: Připravuje vaše ministerstvo legislativní opatření na ochranu českého drobného podnikatele? Je pravdou, že Vietnamci neplatiči daní, úplatkáři a příslušníci cizího státu dostávají sociální podporu 1200 Kč, dají-li své dítě do školky? Děkuji.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP