Poslankyně Vlasta Štěpová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, máte před sebou tisk č. 80, je to vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemné administrativní spolupráci v oblasti předcházení, vyhledávání a stíhání celních podvodů, která byla podepsána v Praze 13. února 1996.
Doporučuji tuto smlouvu postoupit k dalšímu projednání a přikázat ji výboru zahraničnímu, protože se týká cel, navíc doporučuji přikázat ji také výboru rozpočtovému.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Vlastě Štěpové a otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, kterou končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům.
I zde navrhuje organizační výbor, abychom přikázali tuto smlouvu zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh. Není tomu tak.
Dámy a pánové, rozhodneme v hlasování č. 235 o přikázání. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 111 pro, nikdo proti.
Konstatuji, že jsme projednali další bod naší schůze. Děkuji paní poslankyni Štěpové a panu ministrovi.
Omlouvám se. Jsem upozorňován na to, že návrh byl na přikázání rozpočtovému výboru. Jestli tomu tak bylo jednáním organizačního výboru, tak jsem se stal obětí další chyby v prezidiálce, takže se velmi omlouvám.
Dámy a pánové, nebude-li námitek, dal bych hlasovat o přikázání rozpočtovému výboru. O přikázání zahraničnímu výboru jsme rozhodli právě skončeným hlasováním. Teď jsem vámi upozorňován a děkuji za tu poznámku, že organizační výbor navrhoval ještě přikázání rozpočtovému výboru.
Není-li námitek, rozhodneme o tom hlasováním č. 236, o přikázání ještě rozpočtovému výboru.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
I tento návrh byl přijat poměrem hlasů 109 pro, nikdo proti.
Děkuji paní poslankyni Štěpové a panu místopředsedovi vlády Ivanu Kočárníkovi.
Dalším bude
87.
Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu
Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Smlouva
mezi Českou republikou a Italskou republikou o přátelských
vztazích a spolupráci, podepsaná v Římě dne 23. ledna 1996
I zde se jedná o první čtení. Tento návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 68. Z pověření vlády návrh uvede ministr zahraničních věcí pan Josef Zieleniec, kterého prosím, aby se ujal slova. Zpravodajem je pan poslanec Vilém Holáň.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Josef Zieleniec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, česko-italské vztahy mají dlouhodobou tradici a italská republika jako jeden z prvních států uznala s platností od 1. ledna 1993 Českou republiku a navázala s ní diplomatické styky. Česko-italské vztahy se všestranně rozvíjejí a zejména v současném období nabývají na dynamičnosti.
Úspěšným završením bilaterálních kontaktů minulého roku se stala návštěva premiéra Klause v Itálii v květnu 1996, během níž byla slavnostně předána žádost o přijetí České republiky do Evropské unie a během níž byla také podepsána dnes projednávaná smlouva o přátelských vztazích a spolupráci. Nejlepší ilustrací oboustranného zájmu o rozvoj česko-italských vztahů je vedle uskutečněné návštěvy premiéra Klause i nadcházející návštěva italského premiéra Prodiho v Praze v letošním roce. Česká republika oceňuje opakovaně vyjadřovanou podporu Itálie jako zakladatelského státu Evropské unie integraci České republiky do evropských struktur.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, smlouva o přátelských vztazích a spolupráci s Italskou republikou, kterou dnes projednáváme, vytváří politický a mezinárodně právní základ pro úspěšně se rozvíjející vztahy ve všech oblastech. Smlouva - jako dosud uzavřené smlouvy se Spolkovou republikou Německo, Francií a Španělskem - je koncipována jako smlouva o přátelství, nikoli jako smlouva spojenecká. Její uzavření se pozdrželo tím, že původní smlouva, která byla sjednána ještě v době existence federace, byla sice ratifikována prezidentem ČSFR, avšak z italské strany nebyla do konce roku 1992 předložena Parlamentu a tudíž ani ratifikována. Smlouva také byla obdobně jako smlouvy s některými dalšími státy ponechána na základě usnesení vlády k posouzení České republice jako novému subjektu mezinárodního práva.
Původní text byl v jednání s italskou vládou aktualizován. V preambuli smlouvy jsou zmíněny hlavní zásady, na kterých smluvní strany hodlají budovat vzájemné vztahy a spolupráci. Těmito zásadami jsou přátelství, oddanost míru a hodnotám svobody a demokracie, věrnost závazkům vyplývajícím z mezinárodního práva a z Charty OSN a odhodlání respektovat závazky převzaté v rámci OBSE.
Pro Českou republiku je též významné, že v preambuli je potvrzeno prohlášení italské vlády ze dne 26. září 1944 o neplatnosti Mnichovské dohody od samého počátku.
Smlouva věnuje pozornost nejen bilaterálním vztahům, ale i úsilí obou smluvních stran podílet se na vytváření mírové a solidární Evropy, v níž budou plně respektována lidská práva, základní svobody a zásady demokracie a právního státu. Smluvní strany budou posilovat bezpečnost, stabilitu a přispívat k vybudování komplexního bezpečnostního uspořádání v Evropě.
Smlouva předvídá pro situaci ohrožení míru nebo mezinárodní bezpečnosti konzultace ke zmírnění napětí a v případě ohrožení vlastních bezpečnostních zájmů smluvních stran také použití těchto konzultací ke stanovení vhodných forem podpory. Smlouva obsahuje závazek smluvních stran zasazovat se o snížení úrovně výzbroje v Evropě a usilovat o přijetí opatření k posílení důvěry, stability a bezpečnosti a předvídá spolupráci i ve vojenské oblasti. Smluvní strany se zavazují přispívat k postupné přeměně Evropy v jednotný ekonomický prostor a italská strana přijala závazek podporovat začlenění České republiky do Evropské unie.
Další ustanovení smlouvy se týkají dvoustranné spolupráce v oblasti ekonomické, v oblasti infrastruktur, vědy, technologií, ochrany životního prostředí, školství, kultury a umění, v oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení i v oblasti právní. Je třeba poznamenat, že jde pouze o rámcová ustanovení, k jejichž realizaci budou uzavřeny další konkrétní dohody, jako např. připravovaná dohoda o rozvoji ekonomické, průmyslové a technické spolupráce.
Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci, kterou dnes projednáváme, se uzavírá na dobu 15 let a její platnost se bude automaticky prodlužovat na následující pětileté období. Odpovídá zásadám zahraniční politiky České republiky, je v souladu i s jejím právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky převzatými jinými platnými smlouvami.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, doporučuji, abyste s touto smlouvou vyjádřili souhlas. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Zielencovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Vilém Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, potvrzuji, že smlouva mezi Českou republikou a Italskou republikou o přátelských vztazích a spolupráci odpovídá zásadám zahraniční politiky České republiky a že je v souladu s jejím právním řádem a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Také se nedotýká dvoustranných nebo mnohostranných závazků, které máme s dalšími stranami. Jedná se o smlouvu politickou, která podle čl. 49 odst. 2 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, vyžaduje před ratifikací souhlas parlamentu.
Doporučuji, aby tato smlouva byla dána k projednání zahraničnímu výboru a postoupena do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Holáňovi a otvírám obecnou rozpravu, kterou končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Nezazněl návrh na vrácení nebo na zamítnutí, budeme tedy rozhodovat hlasováním o přikázání příslušnému výboru. Je zde jiný návrh, než který zazněl z úst pana zpravodaje? Není tomu tak.
Kdo je tedy pro přijetí jeho návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ve 237. hlasování této schůze. Kdo je proti?
Konstatuji, že tento návrh byl přijat poměrem hlasů 115 pro, nikdo proti.
Tím jsme projednali další bod. Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru zahraničí Josefu Zielencovi a předsedovi zahraničního výboru panu kolegovi Holáňovi.
Dámy a pánové, dalším bodem je
88.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu
mezi Českou republikou a Lotyšskou republikou,
podepsaná 15. dubna 1996 v Rize
I zde se jedná o první čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 67. Z pověření vlády návrh uvede ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane , paní poslankyně, páni poslanci, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním návrhu Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Lotyšskou republikou, která byla podepsána dne 15. dubna 1996 v Rize.
Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Lotyšskou republikou se v období 1992 - 1994 vyznačovala dynamickým nárůstem vývozu České republiky a stagnací dovozu do naší země. V období 1995 - 1996 dochází ke zpomalení tempa růstu vývozu a k výraznějšímu nárůstu dovozu do České republiky, trvá však vysoké aktivní saldo ve prospěch České republiky. Zároveň se v tomto období nové formuje struktura obchodní výměny a dochází k navazování trvalejších obchodních vazeb, které v některých případech přerůstají ve snahy o vytváření společných podniků.
V předkládané dohodě je dosaženo velmi vysokého stupně liberalizace vzájemného obchodu průmyslovými výrobky, protože Česká republika i Lotyšská odstranily od 1. července 1996 bez výjimky veškerá cla a dávky mající rovnočinný účinek pro dovoz průmyslových výrobků.
Lotyšsko dále odstraní nejpozději do 1. ledna 1999 vývozní cla na vybrané průmyslové výrobky, Česká republika vývozní cla neuplatni.
Dohoda rovněž stanovuje podrobná pravidla pro postupnou liberalizaci vzájemného obchodu zemědělskými výrobky, pravidla pro určování původu zboží a upravuje spolupráci celních úřadů obou států.
Závazky České republiky vyplývající z dohody o volném obchodu respektují dříve přijaté mnohostranné i dvoustranné závazky a odrážejí reálný vývoj transformace ekonomiky ČR.
Dohoda nebrání sjednávání dalších preferenčních dohod, pokud tyto nenarušují ustanoveni a nebudou působit negativně na vzájemné obchodní vztahy mezi ČR a Lotyšskem. Dohoda byla od 1. července 1996 předběžně prováděna.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas s předkládanou dohodou o volném obchodu mezi ČR a Lotyšskou republikou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Vladimíru Dlouhému. Prosím nyní, aby se slova ujal pan poslanec Pavel Tollner, který byl určen zpravodajem pro první čtení.
Poslanec Pavel Tollner: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte mi jako zpravodaji pro první čtení se plně postavit za předložený vládní návrh dohody o volném obchodu s Lotyšskou republikou, která byla podepsána 15. dubna v Rize. Připomněl bych, že tato dohoda je plně v zájmech naší zahraniční politiky a v intencích našeho zahraničního obchodu. Připomínám, že se jedná o standardní dohodu jako jsme již projednávali mnohé jiné o volném obchodu. Jistě se přiřadí k další dohodě, kterou projednáváme s Estonskou republikou. Prosím, abyste tento návrh propustili do dalšího čtení a byl přikázán příslušnému výboru, což se domnívám, že je výbor zahraniční.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Tollnerovi. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, kterou uzavírám, protože se do ní nikdo nepřihlásil.
Dámy a pánové, budeme se zabývat přikázáním do výboru.
Táži se zda, má někdo jiný návrh než ten, který zde zazněl? Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Není tomu tak, nikdo nenavrhuje rozšíření nebo jinou variantu.
Omlouvám se, hlásí se paní kolegyně Štěpová.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Doporučuji, aby se touto dohodou zabýval také hospodářský výbor.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: O slovo se hlásí pan poslanec Holub, předseda výboru.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, hospodářský výbor se může této smlouvy ujmout iniciativně. Myslím, že bychom neměli zavádět usus, pokud to není nezbytně nutné, aby více výborů projednávalo jeden tisk z pověření sněmovny. Uvidíte, že při zpravodajských zprávách to bude potom způsobovat určité potíže. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Chci se zeptat paní kolegyně Štěpové, zda trvá na svém návrhu. Netrvá. Děkuji za pochopení.
Dámy a pánové, dám hlasovat o návrhu organizačního výboru na přikázání zahraničnímu výboru.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko k hlasováni č. 239. Kdo je proti? Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 114 pro, nikdo proti.
Děkuji panu poslanci Tollnerovi. Konstatuji, že jsme projednali další bod tohoto pořadu.
Dámy a pánové, dalším bodem pořadu je
89.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu
České republiky k vyslovení souhlasu dohoda o volném obchodu
mezi Českou republikou a Estonskou republikou
podepsaná 19. dubna 1996 v Talinu
I zde se jedná o první čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 65. Z pověření vlády ho opět odůvodní pan Vladimír Dlouhý, ministr průmyslu a obchodu. kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním návrhu dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou, která byla podepsána 19. dubna 1996 v Talinu.
Vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Estonskou republikou se v období let 1992 - 1995 vyznačovala nerovnoměrnou, ale trvalou dynamikou růstu vývozu ČR a jeho strukturalizací ve prospěch nově vyvážených položek, dovoz do České republiky měl přitom stagnující charakter s víceméně neměnnou strukturou.
Estonská republika patří z hlediska objemu obchodu mezi menší obchodní partnery České republiky. Ve vzájemném obchodu průmyslovými výrobky bylo v předkládané dohodě dosaženo úplné liberalizace, protože Česká republika i Estonsko od 1. července 1996 odstranily veškerá dovozní cla a jim rovnocenné dávky a zavázaly se v budoucnosti tato cla nově nezavádět. Vývozní cla strany dohody neuplatňují.
Dohoda také stanovuje další pravidla postupu liberalizace obchodu zemědělskými výrobky a stanovuje podrobná pravidla pro určování původu zboží a upravuje spolupráci celních orgánů obou států.
Podobně jako v případě předcházející dohody závazky České republiky vyplývající z dohody o volném obchodu respektují dříve přijaté mnohostranné a dvoustranné závazky a odrážejí reálný vývoj transformace ekonomiky České republiky.
Dohoda nebrání sjednávání dalších preferenčních dohod pokud tyto nenarušují její ustanovení a nebudou působit negativně na vzájemné obchodní vztahy.
Dohoda byla od 1. července 1996 předběžně prováděna. Její přínos spatřuji především ve smluvním zabezpečení trvale výhodného přístupu na trhy partnerů dohody a propojení obou států oblasti volného obchodu v kontextu širších obchodně politických záměrů v evropském regionu.
Z uvedených důvodů, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas s předkládanou dohodou o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru průmyslu a obchodu. Prosím paní poslankyni Vlastu Štěpovou, aby se ujala slova jako zpravodajka k tomuto bodu.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegové, kolegyně po vyčerpávajícím projevu - nikoli pro nás vyčerpávajícím, ale problematiku pana ministra Dlouhého, doporučuji tento tisk č. 65 k dalšímu projednání přikázat i výboru zahraničnímu a předpokládat, že hospodářský výbor se záležitosti iniciativně ujme. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Vlastě Štěpové. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, kterou končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Rozhodneme hlasováním o přikázání výboru. Zazněl zde návrh organizačního výboru na přikázání zahraničnímu výboru. Je zde jiný návrh? Není tomu tak.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko k hlasování č. 240 naší 5. schůze. Kdo je proti? Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 113 pro, nikdo proti.
Konstatuji, že jsme projednali i tento bod. Já děkuji paní poslankyni Štěpové a v tomto okamžiku panu ministru Dlouhému. Věřím, že další slovo bude přiměřeně zkráceno.
Dalším bodem je
90.
Vládní návrh zákona, kterým se předkládá Parlamentu ČR
k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu mezi
Českou republikou a Státem Izrael, podepsaná
dne 20. května 1996 v Praze
I zde se jedná o první čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 66. Předložený návrh uvede z pověření vlády opět ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého prosím, aby přistoupil k mikrofonu.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním návrhu dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Státem Izrael, která byla podepsána dne 20. května 1996 v Praze.
Vážený pane předsedající, bylo by pro mě potěšením učinit své slovo třeba dvouvěté, nicméně musím zdůraznit, že tato dohoda o volném obchodu přeci jenom se vymyká trošku standardnějšímu pohledu, především z hlediska teritoriálního. Navíc připomínám. že Stát Izrael je jediný stát, se kterým máme sjednánu dohodu o zóně volného obchodu, který má jak preferenční obchodní režim s Evropskou unií, tak preferenční obchodní režim se Spojenými státy americkými.
Vzájemná obchodní výměna se v období let 1991 - 1994 vyznačovala trvalým růstem s aktivním saldem ve prospěch ČR. Politická vůle a základní shoda na sjednání dohody o volném obchodu byly vyjádřeny již během návštěvy předsedy vlády ČR pana Václava Klause v Izraeli roku 1994 a později potvrzeny na úrovni ministrů průmyslu a obchodu obou států v průběhu prvního zasedání česko-izraelského společného výboru. Vlastní expertní jednání byla mimořádně věcně i časově náročná, a to vzhledem k existujícímu izraelskému obchodně politickému režimu převážně ochranářského charakteru i vzhledem k rozdílným ekonomikám obou států. Jejich úspěšné zakončení však znamenalo, že ČR je společně se Slovenskou republikou první ze zemí střední a východní Evropy, s nimiž Stát Izrael sjednal dohodu o volném obchodu.
Základním cílem dohody je postupná liberalizace většiny vzájemného obchodu v průběhu dvouletého přechodného období. V rámci dohody přitom strany vzájemně umožní přístup na partnerský trh minimálně stejný nebo lepší, než strany již poskytly dříve vývozcům z Evropské unie. V souladu s ustanoveními dohody bude dosaženo vysokého stupně liberalizace vzájemného obchodu průmyslovými výrobky, protože k datu zahájení provádění dohody odstraní oba státy zcela cla u více než 95 % objemů dříve realizovaného obchodu a u cca 80 % počtu dosud neobchodovaných průmyslových položek. U menší skupiny středně citlivých průmyslových výrobků bude clo vzájemně odstraněno v průběhu dvouletého přechodného období po jeho rovnoměrném ročním snižování. Text dohody rovněž zahrnuje určité výjimky pro zvláště citlivé průmyslové výrobky a sjednává způsob liberalizace obchodu zemědělskými a částečně i potravinářskými výrobky,
Text dohody vychází z obdobných dohod, které obě strany dosud sjednaly, jeho ustanovení jsou důsledně provázána odvolávkami na příslušné dokumenty přijaté v rámci Světové obchodní organizace. Ustanovení textu respektují specifické politicko-ekonomické postavení Izraele a nutnost dodržet jeho závazky z již zmíněných preferenčních dohod, především s Evropskou unií a Spojenými státy na straně jedné a současně dodržet a respektovat závazky, které vyplývají z vývoje české ekonomiky a stupně její transformace v současném období.
Dohoda rovněž stanovuje podrobná pravidla pro určování původu zboží na základě třístranné kumulace původu zboží mezi Českou republikou, Slovenskou republikou a Izraelem.
Dohoda o volném obchodu byla sjednána tak, aby v případě rozdílného výkladu byla rozhodující její anglická verze, přičemž byla dále sjednána v jazyce českém a hebrejském. Strany se dohodly na provádění od 1. ledna 1997. V případě, že z časových důvodů nebude moci dohoda k tomuto datu vstoupit v platnost, bude prováděna předběžně.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas s předkládanou dohodou o volném obchodu mezi ČR a Státem Izrael. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a chci ho ujistit, že moje poznámka směřovala ne k ušetření času, ale k jeho znavenému hrdlu, které si vyžádalo mírné zvlhčení. Zpravodajem byl určen pan poslanec Frankl, kterého nyní prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Michal Frankl: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu mezi ČR a Státem Izrael, má charakter smlouvy prezidentské a česká strana při sjednávání této dohody z tohoto předpokladu vycházela. Izraelská strana však v souladu s jejími legislativními předpisy může podepisovat mezinárodní smlouvy výhradně jménem vlády. Stát Izrael nemá možnost jiného postupu, a proto bylo účelné v zájmu dosažení shody souhlasit s tím, že dohoda po formální stránce bude podepsána jménem vlád obou států. Z toho důvodu v podpisové části dohody se uvádějí vlády smluvních států. Obdobný postup byl zvolen již při projednávání Smlouvy mezi ČR a Státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v odvodu daní z příjmů, která již vstoupila v platnost.
Pro vstup dohody v platnost je tedy nezbytný souhlas Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a ratifikace prezidentem republiky. Zdůvodnění, které přednesl ministr průmyslu a obchodu, bylo dostatečné a já doporučuji, aby se sněmovna zabývala touto dohodou a doporučuji její projednání v zahraničním výboru.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Michalu Franklovi. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, kterou uzavírám, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Budeme se zabývat přikázáním výboru. Zazněl návrh, který vlastně předkládá organizační výbor. Já se chci zeptat, jestli má někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak.
Dámy a pánové, kdo je pro přijetí návrhu, který přednesl zpravodaj, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 241. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 110 pro, nikdo proti. Já děkuji panu poslanci Franklovi a panu ministru Dlouhému.
Konstatuji, že jsme vyčerpali i tento blok nově zařazených bodů.
Dámy a pánové, já mám informaci o tom, že všechny kluby zastoupené v tomto okamžiku ve sněmovně by souhlasily se zařazením nového bodu, a to už je zřejmě poslední pokus využití času, a to je
91
Výroční zpráva o činnosti Pozemkového fondu ČR
za rok 1995 a roční účetní závěrka Pozemkového fondu
ČR za rok 1995 (sněmovní tisk 74)
Předkladatel je připraven, pan poslanec Vlček jako zpravodaj taktéž. Dámy a pánové, berte to jako další z mých procedurálních návrhů.
Kdo je pro zařazení tohoto bodu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 242. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 108 pro, nikdo proti. Já vám děkuji za pochopení.
Přistoupíme tedy k projednání tohoto bodu. Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 74. Usnesení vlády a její stanovisko je součástí tohoto předloženého sněmovního tisku. Předloženou zprávu nám uvede pan ministr zemědělství a místopředseda vlády Josef Lux, kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si předložit výroční zprávu o činnosti Pozemkového fondu a roční účetní závěrku tohoto fondu. Pozemkový fond v r. 1995 spravoval a pronajímal 937 293 ha a ostatní související nemovitý majetek v hodnotě 15 miliard Kč. Tento majetek spravoval prostřednictvím 31 775 nájemních smluv. Z pohledu vypořádání restitucí, což je další povinnost Pozemkového fondu, v r. 1995 bylo uzavřeno 4 221 převodních smluv a byl vydán nemovitý majetek jako náhrady v hodnotě 1,8 miliardy KČ. Bylo poskytnuto také náhrad v hodnotě 27 miliónů Kč v hotovosti a bylo vydáno 2 808 ha náhradních pozemků. Bylo také vydáno 754 121 akcií RIFů a bylo tak vypořádáno 4 011 oprávněných osob.
V procesu privatizace Pozemkový fond převzal 5 554 privatizačních jednotek a k 31. 12. 1995 jich 4 143 vypořádal. Vypořádaná hodnota majetku představuje 24 miliard Kč a procentně to znamená 75 % zúřadovaného, čili vypořádaného majetku. Problémem fungování Pozemkového fondu je řešení pohledávek, kdy Pozemkový fond z celkového množství 561 miliónů pohledávek k 31. 12. 1995 jich vyřešil 355 miliónů Kč.
Tato zpráva je doplněna vyjádřením auditora, vyjádřením dozorčí rady, která doporučuje ke schválení a vyjádřením vlády, která tuto výroční zprávu a roční účetní uzávěrku schválila.
Dovoluji si tímto doporučit sněmovně tuto zprávu ke schválení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji místopředsedovi vlády panu Josefu Luxovi. Dámy a pánové, na návrh organizačního výboru předloženou zprávu projednal zemědělský výbor. Jeho usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 74/1. Nyní žádám, aby se slova uvedl zpravodaj výboru pan poslanec Miroslav Vlček, informoval nás o jednání výboru a přednesl současně návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedající, dámy a pánové, výroční zpráva o činnosti Pozemkového fondu České republiky za r. 1995 a roční účetní závěrka Pozemkového fondu České republiky za rok 1995, sněmovní tisk 74, je předložena v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a po formální stránce nic nebrání jeho schválení. Proto mi dovolte doporučit vám usnesení: v souladu s usnesením zemědělského výboru výroční zprávu o činnosti Pozemkového fondu České republiky za r. 1995 a roční účetní závěrku Pozemkového fondu České republiky za r. 1995 schválit.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vlčkovi a otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, kterou uzavírám, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Přistoupíme k podrobné rozpravě. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Také nikdo. Končím i tuto a dám hlasovat o návrhu usnesení, tak jak byl přednesen.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 243?
Kdo je proti? Tento návrh byl schválen poměrem hlasů pro 114, proti 2.
Děkuji panu poslanci Vlčkovi a panu místopředsedovi vlády.
Dámy a pánové, projednali jsme asi 14 bodů vlastně z další schůze. Už se nepodařilo vymyslet způsob, jak využít zbývajícího času, takže já vám v tomto okamžiku přeji příjemný večer. Končím 5. schůzi a těším se s vámi na shledanou v 9.00 hodin ráno.
(Konec v 17.34 hodin.)