Úterý 29. října 1996

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, na vyžádání rozpočtového výboru byl dnes doručen materiál, který rozpočtový výbor svým usnesením z 26. září 1996 požadoval k doplnění. Předpokládám, že rozpočtový výbor jej má k dispozici a že i část požadovaných údajů je obsažena v tomto dodatečném materiálu, o který si rozpočtový výbor řekl. Neboli rozpočtový výbor by měl na základě těchto informací, které si vyžádal dodatečně - je tady koincidence dvou termínů, protože 26. září, 30 dnů je 26. října, dnes projednáváme tento materiál. Nevím, zda rozpočtový výbor bude mít teď nějaké zasedání, které by nějakým způsobem měnilo jeho doporučení, či zda zpráva, která byla vyžádána, je určena k věcem dopředu, tzn. k přípravě stanoviska k rozpočtu na rok 1997, jak prezentoval pan zpravodaj. To je jedna věc.

Chtěl bych reagovat na některá vystoupení, na některé poznámky, které řekl zejména pan poslanec Gongol. Především nevím, co je k podivu nad některými sumami, o kterých rozhodla vláda, že budou kryty z Fondu národního majetku.

Ty sumy, které zde byly citovány, se vztahují k řešení problémů v minulosti, k řešení problémů před rokem 1989 a já pokládám zvedání těchto sum od poslanců této politické strany za velmi neseriózní. Víte velmi dobře, že Konsolidační banka převzala (už jsem to tady jednou říkal) tzv. úvěry na trvale se obracející zásoby do svého portfolia. Je nepochybné, že z těchto úvěrů vzniknou ztráty. Jsou to úvěry, které vznikly (znovu se omlouvám, už jsem to ve sněmovně říkal) již v roce 1966, kdy došlo k odčerpání obratových fondů, chcete-li provozního kapitálu z podniků. Ten byl převeden do státního rozpočtu s tehdy panující představou, že přes úrokové sazby bude daleko lépe řízeno hospodaření podniků, manévrování se zásobami atd. Tyto peníze postupně ve státním rozpočtu byly prostě projedeny a nyní jde o řešení těchto důsledků. Já skutečné nechápu, jak je možné dnes toto zapomenout a nevidět.

Podobně se to týká některých jiných sum, které jsou tam na řešení úroků, které jsou z dluhů, které byly z minulosti. Tolik bych chtěl říci k tomuto vystoupení.

Navíc si myslím, že není žádný problém, když se projednává jakákoli zpráva v rozpočtovém výboru (tady byla třeba zmíněna kontrolní činnost Fondu národního majetku) trvat na tom, aby úředníci FNM předstoupili před rozpočtový výbor. To je svaté právo poslanců. Máte plné právo v rozpočtovém výboru si to vynutit. Já jsem překvapen, že jsem nikdy nebyl upozorněn na to, že jste požadovali nějakou informaci a že jste ji od Fondu národního majetku nedostali. To slyším až tady na plénu, a proto to považuji za neseriózní.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru financí a prosím zpravodaje pana poslance Páva, aby se ujal slova.

Poslanec Tomáš Páv: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, v rozpravě promluvili tři řečníci, z nichž jeden přednesl návrh na přerušení projednávání spolu s doprovodným usnesením. Já se domnívám, že o návrhu na přerušení by mělo být hlasováno přednostně. Vzhledem k tomu, že návrh pana poslance Grégra byl upřesněn panem poslancem Grossem, domnívám se, že by bylo velice záslužné, kdyby mohli přednést upřesněný návrh, abychom přesně věděli, o čem budeme hlasovat, protože návrh byl poměrně dlouhý a já jsem si jej nestačil celý poznamenat a nemohl bych ručit za jeho správnost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Bylo upřesněno v tom smyslu, že máme chápat návrh v souladu s § 63 a já si myslím, že i v souladu s § 72 jako návrh na odročení. Já bych ale také požádal o přesné přednesení návrhu, aby bylo jasné, co bude předmětem hlasování.

Poslanec Miroslav Grégr: Já bych zde chtěl sdělit dvě upřesňující připomínky. Jedná se skutečně o odročení, jak tady vysvětlil předseda klubu poslanec Gross a pak samozřejmě - aby nedošlo k další záměně - řekl jsem, že "žádá předsedu FNM resp. ministra Kočárníka" - měl jsem na mysli nikoli jako člena vlády, ale jako prezidenta Fondu národního majetku. Návrh usnesení zní:

"Odročit projednávání a vrátit k dopracování s tímto usnesením:

Poslanecká sněmovna žádá předsedu Fondu národního majetku, resp. jeho prezidenta pana ministra Kočárníka, aby předložil doplněnou zprávu, rozšířenou o seznam subjektů, které pověřil organizací veřejných soutěží, seznamem těchto soutěží podle jejich organizátorů, výší navržené a dosažené ceny a výší odměny subjektu organizátora."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Mělo by tam asi být "předsedu prezídia Fondu národního majetku", ne "prezidenta". Tak to bude správné. Děkuji. To je návrh, o kterém z logiky věci a v souladu s jednacím řádem budeme rozhodovat jako o prvním návrhu.

Dámy a pánové, chystám se dát hlasovat. Je proti tomu nějaká námitka? Není tomu tak. Přece jen, jsem žádán o odhlášení. Prosím, abyste se znovu všichni zaregistrovali.

Ptám se, kdo je pro přijetí tohoto odročovacího návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování poř. č. 216. Kdo je proti tomuto návrhu?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 93 pro, 86 proti.

Poslanec Tomáš Páv: V tom případě, pane místopředsedo, je bezpředmětné hlasovat o dalších návrzích.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu a zároveň odhlasovali usnesením podmínku, kterou formuloval pan poslanec Grégr. Pan poslanec Gongol se hlásí o slovo.

Poslanec Jaroslav Gongol: Já bych prosil, abychom ještě hlasovali o druhém bodu mého návrhu, protože se to nevylučuje, čili aby Fond národního majetku byl pověřen kontrolou.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: V tomto okamžiku není možné hlasovat o žádné části vašeho návrhu, neboť sněmovna přijala návrh na odročení s podmínkou, kterou formuloval pan poslanec Grégr. Já sice rozumím vaší myšlence, že věcně nejsou tyto dvě části v rozporu, ale v souladu s jednacím řádem je to tak, jak jsem právě konstatoval.

Dámy a pánové, tím jsme ukončili projednávání bodu původně označeného číslem 68. Přejdeme k dalšímu bodu

72.

Návrh rozpočtu Pozemkového fondu

České republiky na rok 1896

Vláda nám tento návrh zaslala spolu se svým stanoviskem a odůvodněním pověřila místopředsedu vlády a ministra zemědělství pana Josefa Luxe, kterého prosím, aby se ujal slova. Jednání se týká sněmovního tisku č. 45.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si vám jménem prezídia Pozemkového fondu předložit návrh rozpočtu na rok 1996.

Úvodem snad jednu poznámku k času projednávání tohoto rozpočtu. Tento návrh rozpočtu byl předložen už minulou vládou v květnu t. r. a pouze zpožděním, resp. komplikací ve finále jednání minulé sněmovny podobně jako návrh rozpočtu Fondu národního majetku nebyl tento rozpočet projednán.

Tento návrh rozpočtu předpokládá výši příjmů na úrovni 2,1 mld. Kč a výdaje na úrovni 1,45 mld. Kč. Jednotlivé položky jsou konkrétně předloženy v materiálu.

Návrh tohoto rozpočtu nepředpokládá žádnou podporu ani dotaci z Fondu národního majetku. Tento rozpočet projednala vláda České republiky a doporučuje této sněmovně tento rozpočet schválit. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru zemědělství Josefu Luxovi.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Prosím pana poslance Miloslava Vlčka, zpravodaje zemědělského výboru, aby se k návrhu rozpočtu vyjádřil a přednesl návrh usnesení.

Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedající, dámy a pánové, návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1996, parlamentní tisk 45, je předložen v souladu s Jednacím řádem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a po formální stránce nic nebrání jeho schválení. Proto mi dovolte doporučit vám v souladu s usnesením zemědělského výboru rozpočet Pozemkového fondu České republiky na rok 1996 schválit. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Petr Zajíc, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Zajíc: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, úvodem svého vystoupení k sněmovnímu tisku 45, který se nazývá Návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 1996, bych se chtěl krátce zmínit o průběhu projednávání výroční zprávy o činnosti tohoto fondu za rok 1995 a roční účetní závěrky za stejné období v zemědělském výboru.

Je skutečností, že oba materiály Jsou projednávány a schvalovány velmi opožděně. Návrh rozpočtu Pozemkového fondu na tento rok byl připravován téměř před rokem a jsou tam uváděny údaje, které byly odhadovány jako předpoklad za rok 1995. Doporučuji, aby tisk 45 byl doplněn o skutečnost minulého roku, protože není pravda, jak je uvedeno v důvodové zprávě pod části II, že údaje uvedené jako přehled 1995 se budou rovnat skutečnosti 1995.

Údaje u příjmů se rozcházejí o 367 mil., tj. téměř o 20 %, u aktiv o 23 % a podstatné rozdíly jsou i u dalších aktiv a pasiv. Také údaje v samotném materiálu nesouhlasí. Např. v důvodové zprávě II jsou uvedeny předpokládané příjmy na rok 1996 ve výši 2,1 mld. Kč, ale v tabulce "Návrh 1996" na str. 1 ve výši 2,2 mld. Kč, což je rozdíl 100 mil. Kč. Takových nepřesností je více a nesvědčí o kvalitě zpracovaného materiálu a vzbuzuje to nedůvěru k ministru zemědělství a úředníkům Pozemkového fondu v čele s poslancem Josefem Machem.

K materiálu, který projednával zemědělský výbor na svém zasedání 16. 10. 1996, tj. k výsledkům Pozemkového fondu za rok 1995, je nutno ještě říci, že některé dotazy poslanců nebyly zodpovězeny ani místopředsedou fondu a náměstkem ministra zemědělství panem Burdou, ani předsedou výkonného výboru poslancem Machem. Šlo o dotazy k práci a odměnách prezidia výkonné rady a dozorčí rady. Dále bylo požadováno vysvětlení, jak bylo pracováno se závažnými připomínkami auditora a ministra financí ze dne 16. 8. 1996. Je nutné se připojit k tomu, že zpráva, kterou projednával zemědělský výbor, je značně nepřehledná a má mnoho závad. I tak byla bohužel výborem schválena. Obdobná situace je s tiskem 45, který dnes projednávána.

Po studiu materiálu se zdá, že hospodárnost je tomuto fondu cizí, protože např. výdaje celkem jsou navrhovány dvakrát vyšší než v roce 1995. Téměř 600 pracovníků fondu je neustále lépe vybavováno výpočetní technikou, novými auty a kancelářemi. Téměř 22 mil. Kč. To by mělo dopomoci k jejich efektivnější práci na územních pracovištích, Mělo. Podrobnější vysvětlení by zasluhovaly údaje o výdajích na správu majetku, náklady spojené s privatizací, finanční náklady a náhrady spojené s vymáháním pohledávek, kdo dochází proti roku 1995 ke značnému nárůstu.

V části příjmů v položce ostatní výnosy se počítalo s úroky ze zvláštních účtů ve výši 198 mil. Kč, ale vzhledem k tomu, že materiál byl zpracován téměř před rokem, by mě zajímalo, u které banky jsou finanční prostředky uloženy a zda nejsou ohroženy. Rovněž by se mělo vysvětlit, proč Pozemkový fond platil za Ministerstvo zemědělství odstupné či jiné vyrovnání se Státními statky ve výši 52 mil. Kč. Celkově je předložený materiál poznamenán časovou prodlevou a jeho úroveň není dobrá. Proto doporučuji doplnit o skutečné výsledky v roce 1995 a průkaznější doložení vysokých výdajů a po dopracování materiál znovu předložit. Dnes materiál neprojednávat a vrátit předkladateli. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Je to tedy návrh na odročení. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím. Pan ministr zemědělství se hlásí o slovo.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si reagovat na poznámku pana poslance. Onu časovou prodlevu jsem vysvětlil a omlouvám se za ni, ale není naším zaviněním.

Co se týká 100 mil. Kč, rozdíl v důvodové zprávě a tabulce je způsoben předpokládaným prodejem státní půdy, kde se předpokládal výnos 100 mil. Kč, a protože není ještě přijat zákon, tak lze očekávat, že tato položka nebude naplněna. Nicméně v rozpočtu předpokládáme kompenzaci v rámci jiných příjmových titulů. Jenom bych chtěl opravit: Pozemkový fond není výkonnou radou, ale výkonný výbor Pozemkového fondu.

Co se týká špatné hospodárnosti, chtěl bych zopakovat, že dokladem hospodárnosti fondu z pohledu velkého rozpočtu jsou očekávané příjmy na úrovni 2,1 mld. a výdaje pouze na úrovni 1 mld. 45 miliónů.

Co se týká vlastního aparátu Pozemkového fondu, tento rozpočet předpokládá snížení počtu lidí z 560 na 540, tzn. je tady tlak na snižování počtu úředníků. Vnímám, že většina poznámek se vztahuje více k výroční zprávě a roční závěrce tohoto fondu, která bude diskutována na příští, tj. 6. schůzi. Tam si myslím, že bude korektní o těchto věcech diskutovat. Přesto bych si dovolil požádat poslance, aby tento návrh rozpočtu podpořili. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Prosím pana zpravodaje, zda se chce vyjádřit k rozpravě. Není tomu tak.

Budeme hlasovat o návrhu na odročení tak, jak jej přednesl pan poslanec Zajíc.

Kdo je pro, ať se příslušným způsobem vyjádří v hlasování č.217. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 32 pro, 101 proti. Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak byl přednesen zpravodajem.

Kdo je pro schválení tohoto návrhu usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 218. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 120 pro, 29 proti. Konstatuji, že jsme projednali další bod 5. schůze Poslanecké sněmovny.

Dámy a pánové, dalším bodem je

73.

Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou,

jejich obsahu a způsobu vyřízení, za období

od 1. 1. 1996 do 30. 6. 1996

Jedná se o sněmovní tisk 26. Prosím předsedu petičního výboru pana kolegu Jiřího Nováka, aby nám předloženou zprávu, kterou jsme obdrželi, jak už jsem uvedl, jako 26. sněmovní tisk, uvedl a přednesl návrh usnesení.

Dámy a pánové, prosím o klid.

Poslanec Jiří Novák: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, petiční výbor na své schůzi 25. července letošního roku projednal zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení, za období od 1. 1. 1996 do 30. 6. 1996, a doporučil předložit tuto zprávu k informaci Poslanecké sněmovně podle § 113 odst. 4 jednacího řádu.

Tato informace je součástí sněmovního tisku č. 26, který obdrželi všichni poslanci Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna přijala toto usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení, za období od 1. 1. 1996 do 30.6.1996.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Jiřímu Novákovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu, kterou uzavírám vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil.

Dámy a pánové, budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl pan kolega Jiří Novák.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 219. Kdo je proti?

Návrh byl přijat poměrem hlasů 128 pro, 1 proti.

Konstatuji, že jsme projednali další bod naší schůze.

Nyní přicházíme k bodu, původně označenému jako bod 56, což je

74.

Návrh volební komise na volbu člena stálé komise

Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti

Bezpečnostní a informační služby

Dávám nyní slovo předsedovi volební komise, panu poslanci Kolářovi, aby nás informoval o předložených návrzích a volbě člena stálé komise. Prosím, pane kolego.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych konstatoval, že volební komise obdržela 1 návrh na člena stálé komise BIS, a sice návrh od poslaneckého klubu SPR-RSČ na pana poslance Vika. Tento návrh byl dodán ve stanovené lhůtě a je možno o něm hlasovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Kolářovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Tuto rozpravu uzavírám vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Budeme hlasovat, v tomto případě aklamací, o předloženém návrhu.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 220. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 77 pro, 31 proti.

Tím jsme projednali tento bod a přistoupíme k dalšímu bodu, což je 75.

Návrh volební komise na volbu členů stálých delegací Poslanecké sněmovny do meziparlamentních organizací

Prosím předsedu volební komise, pana poslance Roberta Koláře, aby se opět ujal slova a přednesl nám a odůvodnil návrh na volbu.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ze stálých delegací, které zbývá ještě dovolit, se jedná pouze o Evropský parlament. Tady byl předložen taktéž jeden návrh, předložil ho poslanecký klub SPR-RSČ a navrhuje pana poslance Vika a já konstatuji, že i tento návrh byl podán ve stanoveném termínu, a proto o něm lze hlasovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, dámy a pánové, otevírám rozpravu k tomuto bodu pořadu. Rozpravu končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Dovolím si vás odhlásit na vaši žádost, požádat před hlasováním, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat o návrhu, se kterým nás seznámil pan předseda volební komise.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 221. Kdo Je proti?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 92 pro, 17 proti.

Konstatuji, že jsme tedy doplnili tuto volbu a můžeme přejít k dalšímu bodu pořadu, což je

76.

Návrh volební komise na volbu poslance se statutem

člena do stálé delegace Poslanecké sněmovny

do Parlamentního shromáždění Rady Evropy

I tady prosím pana kolegu Koláře, aby se ujal slova.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pro volbu člena Parlamentního shromáždění Rady Evropy obdržela volební komise 2 návrhy, a sice od poslaneckého klubu KSČM návrh na pana poslance Ransdorfa a od poslaneckého klubu SPR-RSČ na pana poslance Sládka.

Konstatuji, že volební komise obdržela oba návrhy ve stanoveném termínu, takže můžeme hlasovat. Obsazujeme pouze jedno volné místo. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan poslanec Filip se hlásí o slovo. Otevírám rozpravu k tomuto bodu.

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych krátce zdržel tuto schůzi. Chtěl bych požádat u příležitosti tohoto hlasování, vzhledem k tomu, že tam existují takové nedohody v rámci toho, jak byla tato delegace sestavována, o poradu u předsedy sněmovny, všech předsedů klubů, kde bych chtěl opakovat návrh, který jsem předložil na předposlední poradě, tj. dohodu o způsobu hlasování o obsazení tohoto jednoho volného místa.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Zazněl tento návrh. Pan kolega Vik se hlásí o slovo.

Poslanec Jan Vik: Pane předsedající, dámy a pánové, jako zástupce druhého klubu se k této žádosti připojuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Je to tedy na předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan předseda sněmovny se rozhodl svolat grémium ihned, čili poradu předsedy, místopředsedů a předsedů poslaneckých klubů do místnosti 120 v 15.20 hodin. Schůze je přerušena na 15 minut.

Dámy a pánové, požádal bych vás ještě o vteřinku strpení, abyste zvážili některé věci, nebo náš možný další postup. My jsme si ho naznačovali na ranní schůzce.

Chystám se vám navrhnout po vyčerpání pořadu 5. schůze, abychom doplnili, anebo na závěr tohoto pořadu doplnili, některé body na pořad této schůze tak, abychom mohli využít čas pro dnešní jednání. Byly by to zřejmé zprávy, kde jsou zpravodaji poslanci kulturního a školského výboru, zjednodušeně řečeno, byly by to ještě některé další zprávy ze závěru návrhu pořadu schůze šesté. Byl by tak dodržen jednací řád a využit čas, který máme dnes k jednání.

Děkuji vám, že jste mě vyslechli a nyní vyhlašuji přestávku na 15 minut.

(Schůze přerušena v 15.22 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 15.48 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dovolte mi, abych vás informoval o tom, že schůzka předsedy Poslanecké sněmovny s místopředsedy sněmovny a s předsedy jednotlivých poslaneckých klubů k právě projednávanému bodu, což je návrh na volbu poslance se statutem člena do stálé delegace Poslanecké sněmovny do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, nedošla ke shodě, a budeme tedy pokračovat hlasováním o návrhu tak, jak jej předložil předseda volební komise.

Dámy a pánové, prosím, abyste se zaregistrovali. Vzhledem k tomu, že byla určitá přestávka, prosím pana kolegu Koláře, aby zrekapituloval návrh, který se stane předmětem hlasování.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, jsme u bodu volba člena Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Máme dva návrhy: poslanec Ransdorf a poslanec Sládek. Počet míst, které obsazujeme, je jedno.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Nejprve rozhodneme hlasováním o volbě pana poslance Ransdorfa. Pokud nebude zvolen, budeme rozhodovat o další volbě.

První hlasování bude o panu poslanci Ransdorfovi. druhé hlasování proběhne o panu poslanci Sládkovi.

Dámy a pánové, prosím, abyste se zaregistrovali. Myslím, že je nás více než 155.

Budeme 1. hlasováním rozhodovat o návrhu na pana poslance Ransdorfa.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko k hlasování č. 222. Kdo je proti? Tento návrh není přijat poměrem hlasů 71 pro, 37 proti.

Nyní budeme hlasovat o návrhu na pana poslance Miroslava Sládka.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko k hlasování č. 223. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 51 pro, 40 proti.

Dámy a pánové, konstatuji, že jsme projednali bod 63.

Nyní si dovolím navrhnout další postup. Dovolil bych si navrhnout rozšíření pořadu 5. schůze Poslanecké sněmovny o následující body:

1. Zpráva o činnosti Grantové agentury za rok 1995 - sněmovní tisk č. 8.

Dále výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 1995 - sněmovní tisk 17.

Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu za rok 1995, sněmovní tisk 44, dále zpráva rozpočtového výboru o projednání informací Exportní garanční a pojišťovací společnosti o pojišťování vývozních úvěrových rizik za rok 1995 a za 1. pololetí 1996, dále zpráva rozpočtového výboru o projednání informací České exportní banky o zvýhodněném financování za 2. pololetí 1995 a za 1. pololetí 1996, dále informace rozpočtového výboru o projednání zprávy České národní banky o měnovém vývoji v České republice za 1. pololetí 1996 a naposledy návrh usnesení Poslanecké sněmovny na zrušení usnesení Městského zastupitelstva Děčín.

Chtěl bych upozornit, že předkladatelé i zpravodajové k těmto bodům jsou připraveni na projednávání těchto bodů a chtěl bych vás požádat o pochopení směrem k tomuto návrhu tak, abychom využili dnešní jednací čas.

Kdo je pro přijetí tohoto procedurálního návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 224. Kdo je proti?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 134 pro a 19 proti. Já vám děkuji.

Dámy a pánové, v tomto okamžiku se budeme zabývat

77.

Zprávou o činnosti Grantové agentury za rok 1995

Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 8. Na návrh organizačního výboru projednal předloženou zprávu výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení tohoto výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 8/1. Nyní žádám, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Daniel Kroupa a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Daniel Kroupa: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, Grantová agentura České republiky byla zřízena vládou ČR podle zákona České národní rady č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií. Dozorčí rada Grantové agentury je kontrolním orgánem Grantové agentury. Má 10 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Dozorčí rada Grantové agentury byla zvolena v březnu 1993 a její období je čtyřleté.

Dovolil jsem si tuto základní informaci připojit ke své zpravodajské zprávě, protože tuto zpravodajskou zprávu Poslanecké sněmovně připravila právě dozorčí rada Grantové agentury. Jako zpravodaj předkládám návrh, abychom zprávu dozorčí rady Grantové agentury ČR o činnosti Grantové agentury za rok 1995, tisk 8, projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a doporučil Poslanecké sněmovně tuto zprávu vzít na vědomí. Usnesení bylo všem poslancům rozdáno. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Jedná se o zprávu o činnosti Grantové agentury a ne zprávu dozorčí rady. To je jenom pro upřesnění. Otevírám rozpravu k tomuto bodu a prosím pana poslance Klanicu, který se jako první přihlásil, aby se ujal slova.

Poslanec Zdeněk Klanica: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, smyslem zřízení grantových agentur nejprve v Akademii, potom dalších agentur, mj. i té, kterou právě projednáváme, bylo zavedení do organizace a financování výzkumu a vývoje prvků tržního hospodářství. Zejména mělo jít o zavedení soutěže mezi jednotlivými kolektivy řešitelů, objektivních kritérií výběrů a hodnocení předkládaných návrhů a požadavků. A nakonec mělo tam jít patrně i o kontrolu výsledků schválených a finančně někdy bohaté dotovaných programů.

Domnívám se, že na počátku ani nebylo úmyslem zřizovatelů těchto agentur omezit finanční zajištění vědy a jejího rozvoje pouze na tuto formu, ale že měla být část, byť menší, stále zabezpečena z tzv. institucionálních prostředků. Za současného stavu však rozpočtové prostředky přidělované jednotlivým ústavům Akademie a dalším pracovištím - a podobné to bude i v dalších rozpočtových a příspěvkových organizacích zabývajících se výzkumnými aktivitami - se stále častěji stávají nedostatečnými pro pouhé přežití pracovišť a nestačí ani na plné krytí režijních nákladů a mezd pracovníků. Na financování vědeckých programů zbývají většinou jen pouze grantové prostředky s výjimkou, kdy snad mohou být jen teoretické práce prováděné na dostatečně z dřívějška vybaveném pracovišti a i tyto prostředky jsou postupné stále více omezovány povinnými odvody z grantů na režii pracovišť. Aby byl grantový systém zabezpečení vědy účinný a spravedlivý a současně také umožňoval plynulost a návaznost probíhajících výzkumů, měl by podle mého názoru splňovat následující předpoklady:

1. Nestranné a kvalifikované posuzování předkládaných požadavků a návrhů.

2. Operativnost při schvalovacím řízení a včasné přidělení prostředků řešitelům.

3. Je nutné brát v úvahu dobu nezbytnou od předložení projektu, jeho realizaci, případně schválení, včetně zpracování získaných údajů a publikace výsledků.

4. Je třeba určit zvláštní formy podpory mladým a začínajícím vědeckým pracovníkům, pokud chtějí předložit samostatně vlastní programy, podobně tak i u nově vznikajících oborů a pracovišť, které ještě nemohou prokázat v dostatečné míře vlastní předchozí výsledky v daném směru, ale mohou být perspektivní ve světovém měřítku.

5. Ve své činnosti by se měl grantový systém řídit státní koncepcí vědeckých výzkumů - ta bohužel absentuje - v dlouhodobém měřítku s ohledy na vývoj vědních oborů ve světě.

Pokusím se nyní krátce, aniž bych chtěl zneužívat vaši trpělivosti, posoudit, jak se uvedené předpoklady uplatňují v současném systému.

1. Komisím, které posuzují podané grantové přihlášky jistě nelze upřít ve většině případů snahu o objektivní posouzení a dostatečnou kvalifikaci jejich členů. Problém však spočívá zpravidla ve velmi širokém záběru oborů pro každou z komisí, takže předmětu každé přihlášky rozumí i povrchné jen menší část jejích členů, nebo také nikdo z jejích členů. Proto se správně vyžadují odborné posudky od expertů mimo komisi. V tak malém státě, jako jsme my, s odpovídajícím počtem odborníků na každou oblast, je ovšem často obtížné najít dostatečný počet těch, kdo jsou schopni předložený návrh nezaujaté a bez osobních zájmů ohodnotit, kteří nemají žádné vazby na autory návrhů a jsou ochotni pracovat zdarma a rychle. Takových je skutečně velmi, velmi málo.

Pro vyžádání posudku ze zahraničí, které se v různé míře rovněž provádí, vzniká často problém časový, dále problém úhrady nákladů, od poštovného atd. po odměnu autorům. Toto je problém. Největší problém ovšem spatřuji ve způsobech výběru hodnotitelů, který, jak se domnívám, není kontrolovatelný a kde je nutno vzhledem k důvěrnosti celého řízení zajistit jeho nestrannost a objektivitu.

K bodu 2 - obecně se uznává, že složitost přípravy podkladů pro žádosti narůstá. Požadavky na zjednodušení a urychlení řízení jsou ovšem v rozporu se snahami o jeho maximální objektivitu. Přesto se zdá, že administrativní práce by se daly urychlit, a to zejména v přidělování prostředků schválením projektů na celé cestě, kterou musí projít ze státní pokladny až k řešitelům.

Jistým problémem - a velmi závažným - je i nejistota, zda při postupném uvolňování prostředků budou uvolňovány vždy včas a v plné míře.

Za třetí - maximální délka grantu 3 roky je nedostatečná pro mnoho projektů experimentálního a technického charakteru. Pro takové projekty, které vyžadují vývoj a výrobu různých zařízení, je naprosto nepřípustná.

Za čtvrté - pro podporu mladých pracovníků se již určité kroky uplatňují. Nutné je však zavést taková opatření na všech stupních schvalovacího řízení, která by umožnila mladým plné zaměření na tyto projekty. Za současného stavu budou v tomto směru zřejmě rozhodující poměry na prvním stupni celého řízení, a to na jednotlivých pracovištích, která mají rozhodující pravomoci.

A konečně za páté, jak už jsem naznačil, protože tento stát nemá v současné době - alespoň mně to není známo - nějakou dlouhodobou koncepci vývoje vědy, ačkoliv se v poslední době začalo už o její potřebě mluvit a byly snad už i stanoveny příslušné úkoly, zcela chybí něco podobného jako byl dříve velmi nedokonalý plán základního výzkumu - je veškeré rozhodování v rámci grantového systému chaotické, nekoncepční, nebere v úvahu prioritní potřeby státu i společnosti, a to jak současné, tak především, dámy a pánové. budoucí. Ostudná je i častá závislost v zahraničních grantech a podporách, bez nichž by úplně zanikly některé obory, o něž je ve světě mimořádný zájem a které jsou udržovány jen tak tak při životě.

Závěrem bych chtěl připojit ještě několik poznámek obecného charakteru.

Za prvé - grantový systém jako takový tím, že umožňuje úspěšným žadatelům prakticky volné nakládání s finančními prostředky, je vítán a podporován značnou částí vědeckých pracovníků a při srovnání se stavem před r. 1989 pochopitelně ovlivňuje i jejich politické myšlení.

Za druhé - snaha vyhovět co největšímu počtu žadatelů, což zvýší popularitu a umožní přežití a nebo i živoření většímu počtu pracovníků, vede k rozmělňování i tak nedostatečných prostředků vyčleněných vládou na vědu.

Za třetí - existující postupy a finanční objemy jimiž grantové agentury disponují, neumožňují ani obnovu současných základních prostředků a vybavení pro výzkum. Velmi často a možná i ve většině případů, je více než polovina přidělených peněz věnována na zahraniční cesty a tak je ztracena pro materiální zajištění rozvoje oboru.

A konečně za poslední bych chtěl říci, že konkretizovat samozřejmě některé z uvedených názorů příklady, jak byly projednány některé grantové přihlášky, je velmi obtížné, protože celý schvalovací proces je důvěrný a podklady, především posudky a jména autorů, nejsou veřejně přístupné. To se domnívám, že je chyba ve srovnání třeba s oponenturami vědecké práce. Tam by to mělo být transparentní a měla by tam být určitá možnost kontroly.

Grantový systém přinesl do způsobu financování vědy a výzkumu řadu pozitivních prvků, zároveň ale mnohé chybí do dokonalosti. Naše věda nutně potřebuje nová legislativní opatření a podstatné zvýšení přidělovaných finančních prostředků, pokud nemá hrát v mezinárodním měřítku brzo zcela podřadnou roli. Bez toho ji ovšem žádný grantový systém, byť sebelépe vymyšlený, nezachrání. Děkuji za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP