Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Gross. Připraví se kolega Dlouhý.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás v tuto chvíli - byť v nepříliš hojném počtu zákonodárců - seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické k projednávanému bodu, k Vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu. Nejprve vás seznámím s návrhem usnesení, který předkládá náš poslanecký klub této sněmovně k hlasování. Text dodám písemně zpravodaji k tomuto bodu a poté se pokusím tento návrh stručně komentovat.
Nejprve tedy text usnesení, neboť musí zaznít do mikrofonu.
Poslanecký klub čssd navrhuje Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení:
Poslanecká sněmovna
I. doporučuje vládě
1. Uvést do souladu text § 1 odst. 2 a § 2 návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1997 (dále jen návrh zákona o státním rozpočtu) s textem zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny § 102 tak, aby nemohlo docházet k nejednotnému výkladu projednávání zákona o státním rozpočtu.
2. Zvýšit dotace rozpočtu obcí uvedené v § 1 odst. 2 návrhu zákona o státním rozpočtu o předpokládaný negativní dopad novely zákona o dani z příjmu.
3. Snížit zmocnění přednostů okresních úřadů a primátorů hlavního města Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, uvedené v § 2 návrhu zákona o státním rozpočtu v rozhodování o odchylkách od částek přidělených příspěvků ze státního rozpočtu k částečné úhradě osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy na maximálně 10 %.
4. Zúžit rozsah zmocnění vládě, resp. ministru financí, k úpravě závazných ukazatelů státního rozpočtu, uvedených v § 3 návrhu zákona o státním rozpočtu takto: Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit závazné ukazatele státního rozpočtu podle § 1 tohoto zákona v souladu s organizačními nebo metodickými změnami, avšak maximálně do výše 5 % celkového objemu příjmů a 5 % celkového objemu výdajů státního rozpočtu České republiky na rok 1997. Do tohoto limitu se nezapočítávají změny v kompetencích ústředních orgánů státní správy plynoucí ze zákona.
Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu.
II. Stanoví vládě podle § 102 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny termín pro předložení nového zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1997 nejpozději do 31. 10. 1996."
Tolik návrh usnesení, který předložím písemně. V tuto chvíli chci zdůraznit následující.
Česká strana sociálně demokratická má dobrou vůli přispět ke schválení státního rozpočtu a udržení stability v české finanční sféře. To, co navrhujeme, není v rozporu s tím, co v tuto chvíli prohlašuji jménem poslaneckého klubu ČSSD.
Pokud bude náš návrh přijat, lze při dodržení zákonných lhůt dospět ke schválení státního rozpočtu na rok 1997 do konce roku 1996. Bohužel zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny nám v tuto chvíli nedává jinou možnost, jak změnit základní údaje státního rozpočtu, které navrhla vláda.
Ještě chci vyjádřit určitou lítost nad tím, že tento návrh zákona o státním rozpočtu nebyl s námi předem konzultován, protože možná bychom se vyhnuli tomu, abychom v tuto chvíli tento návrh zde předkládali a k určitým změnám mohlo dojít dříve než v tuto chvíli na jednání Poslanecké sněmovny.
Chci v tuto chvíli ale znovu na závěr zdůraznit jednu věc. Při plnění všech lhůt, které jsou stanoveny v zákoně o jednacím řádu, lze dospět k tomu, aby zákon o státním rozpočtu byl schválen v tomto roce a abychom mohli začít příští rok podle řádného zákona o státním rozpočtu i v případě, že toto naše usnesení bude přijato.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Dlouhý, připraví se pan kolega Lux.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, omlouvám se především za zvuk svého hlasu, což je dáno nastuzením.
Dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k některým vystoupením - jak k vystoupení pana zpravodaje, tak i k celkovému hodnocení dosavadního ekonomického vývoje a k působení této i předešlé vlády, které převáželo v základních hlavních vystoupeních i v diskusi ke státnímu rozpočtu na rok 1997.
Vyjdu-li z hodnocení, které zde provedl - nebo z upozornění na čtyři body - pan předseda Poslanecké sněmovny a předseda ČSSD pan Miloš Zeman, chtěl bych polemizovat s některými s těchto závěrů.
Především konstatoval, že dochází ke zpomalení hospodářského růstu.
Za prvé se domnívám, že hospodářský růst v České republice je velmi solidní od roku 1994 a upozorňuji, že je zhruba dvakrát větší než je průměrný růst v zemích Evropské unie, ne-li možná více.
Nicméně ani čísla, která můžeme vyčíst - 4,6 % za rok 1995, 4,3 pro obě dvě čtvrtletí - nedávají zatím jakýkoli prostor k závěru, že dochází ke zpomalení hospodářského růstu, neboť tato čísla budou buď shodná jako 1995/1996, anebo nemůžeme vyloučit, že budou i vyšší nebo o desetinu nižší. Prostě není to prostor k tomu, abychom řekli, že dochází ke zpomalení hospodářského růstu v této zemi.
Stejně tak to mohu ukázat na číslech, která hovoří o vývoji průmyslové produkce.
Stejně tak není přesné, že neklesá inflace nebo že nedochází k poklesu inflace v této zemi. 9,1 % za rok 1995, 9,0 za první čtvrtletí, 8,6 % za první pololetí. A i když to poslední číslo za měsíce 1 - 9 je, jestli se nemýlím, 8,9, tak je to opět číslo, které je dáno měsíčními fluktuacemi a nemůžeme z toho odvodit, že by nedocházelo k poklesu inflace. Jistě, přáli bychom si pokles inflace větší.
Často vzpomínaný schodek zahraničního obchodu - myslím, že ještě budeme mít v následujících týdnech a měsících v tomto domě mnoho příležitostí, abychom o tom hovořili, ale přesto bych chtěl připomenout jednu věc, která zatím nám možná není příliš známa. Česká republika se vůbec nevymyká z hlediska schodku svého zahraničního obchodu v tomto roce z pozice ostatních zemí ve střední a východní Evropě, dokonce mohu říci z pozice zemí Cesty. Jestliže v prvním čtvrtletí
- omlouvám, že nemám z hlediska mezinárodního srovnání čísla i za první pololetí
- měla Česká republika zhruba miliardu USD schodek zahraničního obchodu, potom Slovensko mělo schodek půl miliardy, Polsko 2,1 miliardy, Maďarsko mělo bilanci -0,8 a Slovinsko mělo schodek 0,3 miliardy USD. To znamená, tyto schodky více méně korespondují s rozsahem těchto ekonomik a Česká republika se z toho nijak nevymyká.
To neznamená, že chci tento problém bagatelizovat. Jen asi odráží toto mezinárodní srovnání některé asi trochu objektivnější trendy, které zase nesvádějme pouze na recesi na některých hlavních trzích v západní Evropě, ale odráží to asi i určitý stav transformace těchto zemí střední Evropy a je tomu tak i u nás.
Stejně tak si nemyslím, že bychom měli hovořit o zpomalení přílivu zahraničního kapitálu, neboť i to má v jednotlivých čtvrtletích svoje kolísání, i to odráželo to, že jsme měli volby na konci května roku 1996 a mohu hovořit o očekávaném přílivu ještě do konce tohoto roku.
Nemohu tedy z tohoto učinit závěr, že by hospodářská politika v České republice neexistovala a že by celkový vývoj této ekonomiky byl špatný. Naopak mrzí mě, že v těch základních příspěvcích bylo tak negativní hodnocení našeho minulého vývoje.
Dovolte mi, abych citoval krátce z ankety, kterou uspořádala instituce, která vládě rozhodně není příliš příznivě nakloněna a nikdy s ní nejedná příliš v rukavičkách - Svaz průmyslu a dopravy.
Je to anketa, věnovaná celé řadě otázek - problematice investic, daňových zákonů, financí a kapitálového trhu apod. Vypovídací schopnost ankety není malá. V průměru na ni odpovědělo zhruba kolem 700 organizací. Cituji ze závěrů ankety.
"Transformace na tržní hospodářství probíhá v českém průmyslu bezesporu úspěšně. Od r. 1994 nastalo hospodářské oživení, které stejně jako ve většině sousedních transformujících se zemí je dále na postupu." Konec citátu.
Dále na anketní otázku, zda vláda zasahuje do podnikání v oblastech, kde jí to nepřísluší, téměř 90 % podniků kladně hodnotilo, že nikoliv, že v podstatě se věnuje pouze těm oblastem, kterým to přísluší, což znamená, že podniková sféra nepociťuje potřebu, aby vláda zasahovala, aspoň 90 % respondentů této poměrně solidní ankety si nepřeje, aby vláda zasahovala do dalších oblastí.
Nechci tím navodit dojem, že vše je v této ekonomice ideální a růžové. Jistě je celá řada věcí, které nám leží na stole a kterými se musíme velmi intenzivně zabývat.
Ale musím odmítnout tvrzení, že v této zemi nebyla hospodářská politika. Byla. Její makroekonomická část; co jiného byla fiskální politika, která udržela vyrovnanost státního rozpočtu od roku 1990 v této zemi způsobem, který je prostě kladně hodnocen po celém světě, ať se to komu líbí nebo nelíbí.
Co jiného byla daňová reforma se všemi daňovými úniky, na které si právem opozice, ale i koalice stěžují, co jiného byla tato daňová reforma, která vedla k tomu, že daňový výnos z příjmů v této zemi byl daleko procentně největší ve srovnání se všemi ostatními reformujícími se ekonomikami, tzn., že i objem daňových úniků je v této zemi, po tak rozsáhlé daňové reformě, nejmenší. Neznamená to, že bychom měli rezignovat na boj s daňovými úniky, ale uvědomme si to.
Údajně nebyly i další aspekty hospodářské politiky. Tvrdím, že byla i politika v oblasti strukturálních záměrů tam, kde to bylo především nutné. V oblasti uhelného hornictví došlo ke restrukturalizaci před privatizací, v oblasti hutí na Ostravsku došlo k restrukturalizaci před privatizací způsobem, který udržel ostravské hutě poměrně na velmi solidní úrovni jak z hlediska vývozu do zahraničí, kde s tím máme spíše problémy opačného rázu, tak i z hlediska dodávek domácímu průmyslu.
Jestliže hovoříme o krizi kolem Poldi Kladno, je to dáno něčím úplně jiným, že výchozí finanční situace byla taková, že neumožňovala restrukturalizaci. Problémy kolem Poldi Kladno - a pevně věřím, že to komise vyšetří, jsou problémy pochybení věcného v konkrétních prováděcích krocích.
Ale i v oblasti energetiky dochází k aktivní politice státu. Tam, kde je to nutné, jsme tuto politiku dělali, ne vždy bez chyb, ale dělali.
I v oblasti obchodní musím odmítnout poněkud již vousaté obvinění, že jsme rozložili RVHP. Žertoval jsem, že jsem to podepsal tehdy tímto perem jako poslední, protože podle ruské abecedy jsem byl poslední, a že toto pero přijde do muzea. Skutečně si myslím, že přijde do muzea jako kladný exponát. RVHP bylo politicky řízené těleso. Musím konstatovat, že v té době již byly vyčerpány jakékoliv možnosti, které by nám přes mechanismus RVHP třeba i poslední přístup na trh těchto zemí dávaly. Naopak od r. 1991 byla česká vláda a Česká republika v čele snah, abychom novými, moderními nástroji obchodní politiky získali přístup na trhy zemí střední a východní Evropy, ať je to v oblasti Cesta, ať je to sjednáváním smluv o volném obchodu a dalšími kroky.
Dovolte mi vyjádřit se krátce k předloženému státnímu rozpočtu. Nebudu to komentovat, kolega Kočárník je za to plně zodpovědný a kompetentní. Chci ale zdůraznit, že státní rozpočet musí odrážet rozdílný pohled na svět. Je to také vidět z této diskuse. Ano, my chceme snižovat daně, nikoliv zvyšovat. Ano, máme představu pouze o určitém zasahování státu do ekonomiky, nikoliv o jiném. Toto státní rozpočet musí odrážet. Proto je to předmětem sporu.
Nevytýkal bych státnímu rozpočtu, že je protitransformační. Míra transformace šla v této zemi tak rychle, jak to bylo možné. Patřím k těm, kteří by si přáli daleko rychlejší transformační kroky. Míra transformace ale také odráží určitý konsensus uvnitř koalice a i v této Sněmovně.
Nevytýkal bych návrhu státního rozpočtu, že není protiinflační. V transformující se ekonomice je možnost určitého ovlivňování mezd a cen legitimním nástrojem k tomu, abychom zamezili inflaci. Jestliže máme určitý objem výdajů, tak jejich objem a struktura je výsledkem určitého konsensu jednání koalice a bude tomu tak i tady.
Nechtěl bych ani vytýkat tomuto rozpočtu, že je protirůstový nebo že není prorůstový. Obecně se nedomnívám, že je to jen primérně věc rozpočtu. Růst musí být podporován zdola, jako důsledek privatizace, jako důsledek systémových změn v podnikání a všeho co s tím souvisí.
Hovoříme-li o daních, znovu připomínám, že zde máme jistě rozdílný pohled na svět s opozicí. V současné době ale rovněž připomínám, že celková makroekonomická situace nás vyzývá k tomu, abychom byli při dlouhodobé politice jednoznačně zaměřeni na snižování daní a abychom krátkodobě byli i k návrhu na snižování daní obezřetní.
Že není vyrovnaný. Budeme-li diskutovat s představiteli Mezinárodního měnového fondu, dospějeme k jiným číslům. Pokud je přebytkový, bude to v dané makroekonomické situaci v rozumné míře dobře.
Hlásím se k řadě dalších kroků, které by měly co nejrychleji posunout transformaci, k liberalizaci, zbývající deregulaci nebo vybudování liberálního regulačního rámce všude tam, kde je to nutné, především přirozených monopolů, ke všem krokům, které zvýší celkovou míru úspor jako podmínky financování investic z domácích zdrojů, ke zlepšení podmínek na kapitálovém trhu, ke zvýšení transparentnosti a ke zvýšení míry ochrany drobných akcionářů. To jsou však kroky, které jsou součástí budoucí hospodářské politiky této vlády. Jsem si jist, že jsou to kroky plně realizovatelné v rámci tohoto rozpočtu jak je Sněmovně navržen a předložen. Proto pevně věřím, že tento rozpočet bude vámi podpořen. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení páni kolegové, faktická připomínka neumožňuje reagovat na vstup předřečníka věcně. Chci pouze konstatovat, že ministr financí české vlády sedí ve zpravodajské lavici vedle mne a že přede mnou mluvil ministr obchodu české vlády a ministr průmyslu a obchodu, jemuž jsem položil mnoho relevantních otázek ve zpravodajské zprávě. Zabýval se ve svém vystoupení vším možným z logiky financí.
Proto si dovolím požádat pana ministra, aby laskavě věnoval pozornost odpovědi na dosud nejvýznamnější problém naší hospodářské situace, a to na otázku, jaká má řešení pro varující vysokou, špatnou obchodní bilanci. V rámci tohoto problému by mohl osvětlit i to, co nelze řešit instrumenty finanční politiky, problém oněch daňových úniků při stánkových prodejích. Na to jsem se rovněž ptal ve své zpravodajské zprávě.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Lux.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Včera v podvečer, tak jako mnozí z nás jsem velmi pečlivě poslouchal zprávu pana zpravodaje. Byla to zpráva vyčerpávající nejen obsahem, ale i časem. Skoro jsem si začal myslet, že se naší opozici blýská na lepší časy, už jsem si začal myslet, že je to dobrá řeč opozičního poslance, protože suma kritiky, tak jako v ostatních vyjádřeních opozičních poslanců, byla zdrcující. Pěstoval jsem si tento pocit až do doby, než pan poslanec skončil. Chyběla mi tam ta druhá věta - věta o tom, jak sociální demokraté chtějí tyto problémy vyřešit, pominu-li dva návrhy o bytové politice a proexportní politice, které jsou dvěma návrhy ze tří priorit, které vlády předložila v tomto rozpočtu této Sněmovně, tzn., že alternativa v tomto vyjádření ani v žádném dalším vyjádření na stůl položena nebyla. Vypadá to, že buď tuto alternativu naši přátelé z opozice tají, nebo ji neznají.
Dámy a pánové, tento Parlament vyslovil důvěru této nové české vládě na základě programového prohlášení, které tato vláda předložila tomuto Parlamentu. Na základě tohoto programového prohlášení je také připraven tento návrh rozpočtu, který je vyrovnaný a který ve svých prioritách obsahuje to, co vláda chce skutečně učinit. Je nepochybně svrchovanou pravomocí, ale také povinností Parlamentu diskutovat rozpočet. Mimo jiné proto také Parlamenty vznikly. Je také právo korigovat tento vládní návrh rozpočtu. Pro korektnost naši vzájemné diskuse je třeba říci, že ještě nikdy za šest let Parlament neschválil čistý vládní návrh. Vždycky byl do nějaké míry v nějakých drobnostech a věcech tento vládní návrh v historii korigován. Myslím, že je to tak správné.
Ovšem to, co se děje tady - snaha vracet tento rozpočet vládě atd., není dle mého názoru snaha hledat nejlepší řešení pro tuto zemi, ale je to politická hra, hra dle mého soudu málo odpovědná, hra, kde není ještě jisté, kdo zvítězí, ale myslím, že jedno je jisté: kdo prohraje. Jsem přesvědčen, že když se tato hra bude hrát, že prohraje občan této země, lidé této země. Myslím, že ti, kteří tuto hru otevírají, nedohledají na konec této hry.
Proto si dovolím, ctihodní páni poslanci této neméně ctihodné Poslanecké Sněmovny, vás vyzvat, abyste diskutovali o tomto rozpočtu ve druhém čtení, abyste dávali na stůl návrhy v jednotlivých výborech, aby tyto výbory o nich rozhodly a ve finále aby hlasováním o tomto rozpočtu rozhodla tato Sněmovna.
Myslím, že je to správné a korektní. Alternativou tohoto - dle mého názoru - jediného možného a odpovědného přístupu je návrh oné pochybné hry tak, jak byla položena na stůl, hry, která nedohlédne do konce, protože kdyby ti, kteří organizují, chtěli dohlédnout, tak by někde na konci museli vidět obrazy předčasných voleb nebo chaosu, a to, jestli poslouchám dobře, si nikdo nepřeje. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dále je přihlášen pan kolega Špidla, poté pan kolega Grulich.
Poslanec Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan poslanec Lux a místopředseda vlády vykreslil neobyčejně dramatický obraz. Začal pro mne s poněkud překvapivou myšlenkou, že opozice dost nevládne. Před poměrně krátkou dobou vyjádřil jinou myšlenku, že opozice se do vládnutí až příliš plete. Myslím si, že základní princip je jasný. Exekutivní moc je u vlády a na vládě je především, aby předkládala komplexní alternativy. Myslím, že to je nepochybné.
Co je dál podstatné. Pan místopředseda Lux nastínil projednávání státního rozpočtu, které velmi výrazně změnilo jednací řád sněmovny, protože prohlásil, že vládní návrh rozpočtu v prvém čtení se přijímá bez rozpravy a rozprava se odehrává až ve druhém čtení, v podstatě nad dílčími věcmi, protože pan místopředseda Lux nepřipustit myšlenku, že o tomto prvním čtení se má jednat vážně, že jeho základní parametry jsou k diskusi. Uvedli jsme parametr zmocnění vlády, problematiku vztahu k místním rozpočtům. To jsou všechno základní parametry návrhu, o kterém se má jednat v prvém čtení.
Jednací řád parlamentu je koncipován tak, že pokud se o těchto věcech má jednat vážně, je třeba postupovat zhruba takovým způsobem, jako navrhla sociální demokracie. Myslím, že využití normálních a běžných ústavních principů, běžných kroků jednacího řádu, běžných lhůt, které umožňují zvládnout problém bezpečně do konce roku, je normální součást politické praxe a politické práce a je svým způsobem neodpovědné od vládního politika, když se tuto zcela běžnou a obyčejnou parlamentní praxi snaží dávat do pozice nějakého vzrušujícího a fatálního politického střetnutí. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Grulich. Je posledním z přihlášených.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, pan poslanec a ministr a místopředseda vlády Josef Lux prohlásil, předpokládám, že zodpovědně, že se tady hraje hra. Je možné, že pan Lux je hravý člověk. Proč ne. Ale já bych se ho rád zeptal, v čem vidí hru.
Řekl, že se tady hraje hra proti zájmům občanů této země. To jsou rozhodně vážná slova. To je věta, která se v televizních novinách i v denním tisku bude jistě překrásně vyjímat. Když tam dají fotku pana Luxe, bude se to vyjímat ještě lépe.
Zeptal bych se ho, samozřejmě, že se ho nemohu zeptat přímo, protože to jednací řád nedovoluje, tak to berte jako řečnickou otázku, jestli je tady nějaká hra v tom, jestliže sociální demokracie upozorňuje na nesoulad dvou zákonů, podle kterých je koncipován a předložen zákon, a podtrhuji slovo zákon, o státním rozpočtu?
Státní rozpočet není věc vlády, pouze vlády. Vláda je povinna státní rozpočet předložit, předkládá ho parlamentu, tedy Poslanecké sněmovně a Poslanecká sněmovna rozhoduje o jeho přijetí nebo nepřijetí, o jeho změnách nebo nezměnách. Poslanecká sněmovna na sebe přejímá velkou váhu odpovědnosti jako za každý jiný zákon. Tento zákon, bude-li špatný, nebude špatný jenom jeden rok. Bude-li špatný, tak ve svých důsledcích ohrozí hospodářství, sociální, školskou, kulturní a další sféru možná na celá další léta. To většině z vás, kteří máte ekonomické zkušenosti a znalosti, není potřeba vysvětlovat.
Musel bych se dál pana ministra Luxe zeptat, jestli je něco proti občanům této země, jestliže návrh sociální demokracie navrhuje zvýšit dotace rozpočtů obcí, které byly poníženy ztrátou 2 mld. Kč. Kde vidí poškození zájmů občanů této země? Anebo je to jen vypuštěná fráze, aby přehlušil věcné připomínky, protože tento návrh byl podán v dobré víře zlepšit rozpočet a jeho dopad právě na občany této země. Falešné výkřiky zůstanou jen falešnými výkřiky. Ničím jiným.
V čem vidí ohrožení zájmů této země, jestliže navrhujeme, aby suverénní rozhodování primátorů vyjmenovaných měst bylo jenom ve výši 10 %, tzn., že se snažíme o posílení zastupitelských orgánů těchto statutárních měst. Posílení pravomocí zastupitelstev je proti zájmům občanů tohoto státu? Asi se pan Lux ve své hravosti velice hluboce, ale velice hluboce mýlí.
V čem vidí ohrožení zájmů občanů této země, jestliže navrhujeme, aby zmocnění vlády se týkala 5 % rozpočtu a ne dnes nekonečného rozsahu, kdy sice tento parlament přijme zákon, ale vláda bude potom moci suverénně rozhodovat o jakékoliv vnitřní změně jeho jednotlivých ustanovení a položek.
Nedomníváme se, a ani já se nedomnívám, ale bezpečně vím, že každý odstavec, každá řádka a každé slovo tohoto návrhu usnesení není proti zájmům, ale je ve prospěch zájmů občanů této země. Žádné vykřikování o falešné nebo jakékoliv jiné hře není nic jiného, než účelná politická manipulace. Ať si vláda laskavě uvědomí, že sociální demokracie má hluboký a opravdový zájem na prosperitě této země.
Sociální demokracie dříve nebo později dojde k situaci, kdy převezme vládu v této zemi. Nechceme začínat na spáleništi, nechceme začínat u snědeného krámu. Chceme dosáhnout toho, aby už tato vláda vedla tento stát k prosperitě nejenom vcelku, ale i k prosperitě jednotlivých občanů.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se přihlásil pan ministr Josef Lux. Má přednostní slovo.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, byl jsem vyvolán a psal jsem si poznámky, takže se na ně sluší odpovědět.
Pan poslanec má pravdu, že jsem hravý člověk, ale, aby bylo jasno, této hry se já neúčastním. Kdybychom se dobře poslouchali, tak bychom slyšeli, že jsem řekl, že je svrchovaným právem a povinností parlamentu diskutovat tento návrh, čili já jsem neřekl, že rozpočet je pouze záležitostí vlády, to bylo posunuto trochu dál a buďme k sobě korektní. Otázka špatného zákona je samozřejmě věcí názoru a je otázkou, jestli jednotlivé konkrétní věci je možné řešit v té či oné fázi věci projednávání.
Co se týká rozpočtu obcí, návrh, který předkládá vláda, je návrh, který vznikl po velké diskusi. Z pohledu vlastních příjmů obcí jsou tyto příjmy na srovnatelné úrovni s příjmy státního rozpočtu. Co se týká dotace státního rozpočtu obcím, dokonce vyšší. Jestliže onen průměr je 11,8 % u státního rozpočtu, u obcí je srovnatelný, co se týká dotace státu obcím, je na úrovni 114 %, to znamená, je tam větší dotace, než je průměr z pohledu státu.
Co se týká onoho zmocnění vlády, pan poslanec jistě ví, že těch 5 % je trochu úsměvných, protože představuje 27 miliard korun a nikdy se takové pohyby nestaly a nikdo ani nepředpokládá, že se stanou. Čili jde o nějakou jenom diskusi, když bych nechtěl říct hru. Navíc tady byla vyslovena připravenost tento návrh příjmout. A účelové manipulace - já jsem je nepoužíval, ale lituji, že zazněly v řeči pana poslance o snědených krámech atd., toho by se nechtěl dočkat nikdo, já bych si přál, aby opoziční poslanci, ti, kteří se hlásí k tomu, že chtějí být státotvorní, aby to také projevili konkrétním postojem v hlasování. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, nerad zneužívám svého práva, protože se domnívám, že předsedající schůze nemá věcně do bodu mluvit. Já tak ale tentokrát učiním. Jen proto, abych vám všem připomněl přesné znění § 102, a to odst. 2 a 3: Sněmovna v obecné rozpravě projedná v prvém čtení základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, kterým jsou výše příjmů a výdajů, saldo, způsoby pořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územně samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů.
Odstavec 3: Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválí nebo doporučí vládě jejich změny, zdůrazňuji jejich změny - tady v tom usnesení je jedna změna, usnesení čssd, to znamená povýšení nákladů obcí, to je změna, to se týká § 3, nikoli § 2. A stanoví termín po předložení nového návrhu atd.
Promiňte, že jsem si vzal slovo. Chtěl jsem jen tím pádem poprosit, aby všichni poslanci diskutovali se znalostí tohoto návrhu. Děkuji za pochopení.
Slova se ujme pan kolega Janeček, pak se připraví pan kolega Dlouhý, pak je přihlášený pan kolega Jičínský. Pan kolega Filip má ještě slovo. Pan kolega Dlouhý dá přednost panu kolegovi Filipovi.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl jsem dvě věci. Jednak jsem měl faktickou poznámku k vystoupení pana ministra Dlouhého, proto jsem stál o to, jestli bude mluvit ještě jednou, že bych to spojil. Myslím si, že není věcí diskuse o státním rozpočtu, co bylo nebo nebylo RVHP. Jen připomínám to, co on jistě velmi dobře zná, že to byla mezivládní organizace, nikoli nadvládní, jako je EU, a že měla jiné poslání. O politizaci tohoto problému nestojím. Beru to čistě jako právník se znalostí statutu Evropské unie, se znalostí statutu RVHP.
Druhá věc je: Po tom, co předložil klub ČSSD a protože s tím náš klub není seznámen, bych chtěl požádat o přestávku na jednání klubu na 1 hodinu s tím, že bych rád prostudoval návrh usnesení čssd a vyjádřili bychom se k němu, abychom mohli o něm hlasovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane kolego, poprosím jen o doplnění. Znamená to po ukončené rozpravě? (Poslanec Filip souhlasí.) Děkuji. Slova se ujme pan kolega Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně a kolegové, byla zde položena otázka (předsedající: Dámy a pánové, prosím o klid), že se zde jedná proti zájmům občanů této země. Bylo to zpochybňováno. Domnívám se, že je to pravda. Kolegové ze sociální demokracie jistě vědí, že státní rozpočet neobsahuje pouze zákonem dané položky, ale obsahuje i formu nenárokových dotací, to jsou občanská sdružení, to jsou charitativní organizace. Tato sdružení nemohou dostat žádnou částku bez toho, že by byl zákon schválen. Pokud by nebyl schválen, znamená to, že od 1. 1. 1997 se bez sociální péče a bez zdravotní péče ocitne přes 20 tisíc občanů tohoto státu. Já se domnívám, že to je na zamyšlenou, a proto mi připadá ta hra o to, zda-li rozpočet bude či nebude schválen, skutečně hrou se sociálními jistotami tohoto státu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou poznámkou pan kolega Kraus. Pan kolega Kraus má faktickou poznámku a v rozpravě má přednost.
Poslanec Michal Kraus: Chtěl bych jen říci panu kolegovi Janečkovi, že právě to všechno náš návrh obsahuje. Ty lhůty, které zákon o státním rozpočtu předpokládá, říkají, že v případě, že nebude zákon v prvním čtení schválen, musí vláda do 20 až 30 dnů předložit návrh nový. Pokud byste pozorně poslouchal náš návrh, my jsme říkali, že vláda je povinna návrh předložit do 31. 10. Potom je druhé čtení, na které má být minimálně 30 dnů, tzn., že to je do 30. 11., a do 48 hodin potom musí být třetí čtení, tzn. do 2. prosince. Takže tam máme pořád rezervu nejméně 14 dnů.
Myslím si, co bychom si měli vzít z projednávání státního rozpočtu pro příští rok, je věc, zda-li tato úprava v tomto jednacím řádu, který schválila minulá vládní koalice, je právě šťastná, protože ten problém je v tom, že my prakticky nemáme možnost provést v zákoně o prvním čtení žádnou změnu bez toho, aniž bychom vrátili zákon vládě k dopracování. V tom je to jádro. Jestliže my tu možnost nemáme, a my považujeme za nutné ty změny tam provést, nemůžeme učinit jinak než doporučit vládě změny s určitou lhůtou na jejich přepracování.