Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Svatomír Recman se svým vystoupením. Prosil bych, aby se slova ujal poslanec Ivan Mašek. Pan zpravodaj Jozef Wagner prosí, aby veškeré návrhy, které zazněly, mu byly dodány v písemné podobě.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená sněmovno, nebývá zvykem v této sněmovně příliš se zabývat státními závěrečnými účty. Obvykle se to činí pouze s pohledem na to, co učinit s přebytkem. Je to škoda. Státní závěrečný účet je důležitá věc a je dobře se jím zabývat. Je např. dobře sledovat ve státním závěrečném účtu za rok 1995 okamžik, ve kterém dojde ke změně v dynamice růstu peněžních agregátů M1, M2, tedy k růstu množství peněz v ekonomice. Je zajímavé sledovat, jaké jsou výsledky utrácení peněz na mzdy ve státních podnicích, v rozpočtových a příspěvkových organizacích, a jak se na tom podílejí státní úřady centrální, a porovnat to s tím, nakolik byly v tom roce naplněny tabulkové počty pracovníků. To jsou všechno zajímavé věci. Ale o to vlastně nejde.
Podstatné je, že rozpočet roku 1995 je rozpočet jistého zvratu. Je to poslední návrh státního rozpočtu, který byl navržen ve výdajové stránce rozumně. Návrh státního rozpočtu počítal s tím, že výdaje porostou proti minulému roku pod inflaci, u státního rozpočtu, přímo šlo cca o 108 %, a u veřejných rozpočtů šlo o 105,7 %. To bylo velmi rozumné. Při inflaci, kterou máme, to znamenalo, že stát zde nehodlá rozpoutávat další poptávku. Že nechce podporovat inflaci.
Bohužel už zdaleka nebyl tak rozumný tento návrh schválený touto sněmovnou co se týká stránky příjmové. Stránka příjmová - aby byl rozpočet vyrovnaný - byla také navržena u státního rozpočtu na částku 411 miliard, a to bylo evidentní podcenění příjmů. Vláda a tato sněmovna se v té chvíli neodhodlaly k tomu, aby učinily to, co učinit měly, a aby řekly, že příjmy budou vyšší, a proto je možné snížit dané. V té chvíli měly být daně sníženy. A to o několik desítek miliard.
Rozpočet tedy byl navržen rozumně ve výdajové stránce, byl navržen bez snížení daní jako vyrovnaný, a tím skrytě přebytkový o desítky miliard. To se velmi rychle projevilo v průběhu roku, takže vláda sama, když viděla, jaký vývoj mají daňové a jiné příjmy, došla k tomu, že je třeba státní rozpočet v souladu s rozpočtovými pravidly změnit. Dne 16. srpna a následně pak došlo k celkovému zvýšení výdajů státního rozpočtu o 25 miliard a ještě něco více, tedy o více než 6 %. To znamenalo samo o sobě - a to je ten okamžik zvratu - že namísto rozpočtu navrženého ve výdajích pod inflací, cca na 108 %, se rozpočtové výdaje zvýšily na 114 %, tj. nad inflaci, a stát začal utrácet více a začal vlastně inflaci pro příští dobu podporovat.
Došlo tedy k tomu, že v tomto roce výdaje veřejných rozpočtů, které původně byly navrženy na 490 miliard, vzrostly až na cca 532 miliard. To je vzrostly zhruba o 15 % proti minulému roku. To znamená, že stát, který se tyto peníze samozřejmě snažil utratit (ono se mu to zcela nepodařilo, přes veliké utrácení v závěru roku 1995, zůstal ještě přebytek 7,2 miliardy), utratil více než 41 miliard proti návrhu rozpočtu na rok 1995.
Znamená to - když připočteme přebytek, který zůstal a odečteme přebytek z roku 1994 - že stát v roce 1995 vybral od občanů cca o 40 miliard více než bylo třeba a než bylo ekonomicky rozumné.
Já nenavrhuji a nechci navrhovat nic jiného, než to, co je ve vládním návrhu. Domnívám se, že je správné, že částka necelých 5,5 miliardy, o které zde hovoříme, která zbude z těch peněz, které stát nerozpustil, má být zahrnuta k posílení státních finančních rezerv. Souhlasím s tím proto, protože o těchto penězích bude rozhodovat tato sněmovna. Už dopředu chci avizovat, že budu navrhovat, aby tyto peníze se staly příjmem státního rozpočtu na rok 1997. Myslím si, že je správné a rozumné, aby tato sněmovna, jestliže stát od daňových poplatníků před 2 lety vybral více než 40 miliard (jenom v tom jednom roce) navíc, postupovala tak, aby v roce 1997 (při inflaci, kterou máme, to nebude příliš) aspoň o těchto 5,5 miliardy Kč mohly být sníženy daně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Maškovi a končím rozpravu, protože další přihlášky nemám.
Ptám se, zdali chce vystoupit pan ministr Kočárník a přednést závěrečné slovo. Zdá se, že tomu tak je, takže ho prosím, aby přistoupil k mikrofonu, a tutéž příležitost samozřejmě dám zpravodaji Jozefu Wagnerovi.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především děkuji za tuto rozpravu, nicméně rád bych se k některým vystoupením vrátil.
Především chci reagovat na pana poslance Štraita, na paní poslankyni Fischerovou, na pana poslance Recmana a poslance Maška, jsou to vlastně všichni. kdo vystoupili. Pokud jde o návrhy pana poslance Štraita, tyto peníze převést do výdajů ještě letošního roku, s těmito transakcemi zásadné nesouhlasím. Je třeba počítat s tím, že tak, jak je navrženo rozdělení přebytků, sleduje vláda i určitou makroekonomickou pozici této ekonomiky. To znamená, domácí poptávku - co učiníme, co neučiníme s domácí poptávkou - a bylo by určitě nedobré tuto domácí poptávku zvyšovat.
Mnohokrát jsem tady ve sněmovně říkal, že dokud nebudeme mít zákon o fondu na sociální pojištění, tak peníze nejsou omašličkovány tak, aby byly příjmem přímo tohoto fondu, jsou to prostředky státního rozpočtu, které jsou uvnitř státního rozpočtu volně použitelné. Diskutujme o tom, jestli tempo valorizací bylo takové nebo jiné. Víte dobře, že důchody nejdříve dosáhly po transformačním poklesu reálné úrovně z roku 1989, a to daleko dříve, než toho dosáhly platy, čili tady i tato politika byla dělána citlivě.
Pokud jde o návrh spojený s tím, že došlo k pozdějším valorizacím a že se tedy doporučuje dát ty peníze do letošního roku a udělat valorizaci, která by kompenzovala pozdější termín valorizace, pak vláda to, že to bylo později, kompenzovala tím, že udělala větší tuto valorizaci, tím to kompenzovala, čili ten argument rovněž neplatí.
Souhlasím s paní poslankyní Fischerovou, že je třeba stále jak v rozpočtu, tak v závěrečné účtu rozšiřovat analytické přístupy a ti z vás, kdo pozorně studují jednotlivé rozpočty a jednotlivé závěrečné účty, mi určitě dají za pravdu, že rok od roku jsou naše rozpočty i závěrečné účty podrobnější, takže toto se snažíme plnit.
Nicméně rád bych řekl, že při jednání ve výborech, kdy projednáváte jednotlivé kapitoly, máte vždycky absolutní možnost se daného pana ministra zeptat velmi podrobně téměř na každou korunu, na její efektivnost, což se týká i výboru zdravotního. čili trochu jsem nerozuměl tomu, že hodnocení programu v kapitole bylo nějaké neprůkazné. Měli jste a máte vždycky plnou možnost každého pana ministra, který odpovídá za kapitolu, důkladně zpovídat a tím získat také informace, které vlastně požadujete.
Pokud jde o pana poslance Recmana, já bych jeho vystoupení musel odmítnout jako celek. Samozřejmě pokud jde o výroky, že je toto hodnocení nekritické, povrchní hodnocení ekonomické situace - neberu nikomu právo na to, dělat si vlastní názory, vlastní analýzy, hlásat určité ideologie. Nicméně to hodnocení odráží situaci, je to hodnocení nejen naše, je to hodnocení, které naleznete v publikacích mezinárodních, které monitorují vývoj v České republice, ať už je to Mezinárodní měnový fond i jednotlivé banky, jednotlivé investiční společnosti zahraniční, které monitorují vývoj u nás. A ty ho nemonitorují, jak už jsem několikrát tady ve sněmovně říkal, pro naše modré nebo zlaté oči, ty ho monitorují pro svůj byznys, aby věděly, co se v České republice děje, aby věděly, zda vývoj, na který ony vsadí buď svojí investicí, kterou dají do republiky nebo nedají, jde v nějakém směru, kterému ony důvěřují, nebo ne. Já bych tedy s tímhle polemizoval velmi silně.
Diskusní je, jestli růst produktivity práce v roce 1995 v průmyslu o 10 % je, jak pan poslanec označil - já jsem si přesné nepoznamenal jeho výrok - malý nebo ne. Myslím si, že 10 % reálné produktivity je číslo velké, samozřejmě bychom rádi měli možná ještě větší číslo tohoto typu, ale 10 % nárůst produktivity v průmyslu je myslím číslo velké.
Snad ještě na jednu poznámku z toho vystoupení zareaguji - ta se týká příjmů rozpočtových, zejména daně z příjmu právnických osob. Tady je vždy nedorozumění velmi časté, a to jak v diskusi mezi ekonomy, tak i zde ve sněmovně k němu dochází a týká se toho, že se automaticky předpokládá, že s růstem ekonomického výkonu poroste i výnos daně z příjmu právnických osob. Ono to tak nemusí být a nemusí to tak být ze dvou důvodů. Ta daň se platí pozpátku, platí se zálohové, to je jeden důvod a druhý důvod je ten, že v konstrukci daně je obsaženo ustanovení, že jestliže podnik měl ztrátu, může tuto ztrátu odečítat od svého daňového základu po dobu sedmi let. Čili když se podnik, který byl v červených číslech neboli ve ztrátě, dostane do černých čísel, neznamená to automaticky, že bude platit daň. Může si odečíst ty ztráty. Takže nedělejme z tohoto hlediska nějaké zkratkovité závěry. Je to vždycky otázka nějaké velmi podrobné analýzy.
Panu poslanci Maškovi bych rád řekl pouze jednu věc, že ze všech údajů, které jsou, když se dají dohromady, kolik je rozdělení produktu, spotřeba vlády, když se dají veřejné rozpočty dohromady, tak prostě platí jedna teze, že vláda nepřidávala žádné inflační impulsy k celkovým inflačním impulsům, které jsou v ekonomice. To za prvé.
Za druhé. Vysvětloval jsem v rozpočtovém výboru, že je velmi komplikované, aby veřejné výdaje i důchody, na které máme valorizační schémata v zákonech, mohly růst pod inflací. Je-li podstatná část těchto mandatorních povinných výdajů, které vyplývají ze zákona dána a je nastavena na určitý růst, pak by muselo dojít v ostatní části rozpočtových výdajů k absolutnímu zmrazení, aby došlo k tomu, že celkové výdaje budou pod inflací. A to v řadě případů nejde.
Tolik k rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Ivanu Kočárníkovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pan poslanec Jozef Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nechci zneužívat zpravodajské zprávy k tomu, abych kvalifikoval stanoviska těch pánů kolegů, kteří promluvili v rozpravě. Přesto chci podotknout několik málo poznámek k některým vystoupením.
S pány kolegy Štraitem a Recmanem mohu v příčinách v kvalifikaci problémů - které zde byly, v mnohém souhlasit, ale nemohu souhlasit v tom zásadním. Úkolem této sněmovny v tuto chvíli je mimo jiné prohlásit, že i po volbách v roce 1996 je Česká republika zemí, ve které je schopna Poslanecká sněmovna rozhodovat a ve které Poslanecká sněmovna bere na vědomí svou odpovědnost za věci, které nejsou posuzovány jenom v této místnosti, ale které jsou posuzovány v širokém ekonomickém okolí, které tvoří podmínky, za nichž máme nárok měnit něco k lepšímu či nikoli. Přesné z toho důvodu, ač velmi souhlasím s mnohými vašimi názory, páni kolegové, a ač v minulé sněmovně v konkrétních debatách o rozpočtech roku 1995 a 1994, o nichž je tady řeč, jsem nesl hlavní tíhu sporu opozice ve sporu s panem ministrem Kočárníkem - opakuji, v příčinách souhlasím, ale pokud bychom postupovali jak navrhujete, dopustili bychom se daleko horší chyby než byla chyba vlády, že připustila ono hospodaření, které jste kritizovali.
Z tohoto důvodu nedoporučuji žádné změny v návrhu rozdělení přebytku hospodaření státního rozpočtu za rok 1995 i za rok 1994, i když samozřejmě z tohoto místa potvrzuji to co jsme tady říkali, když jsme rozpočty schvalovali, že jsou skrytě schodkové, protože používají zdrojů z oblasti sociální a používají zdrojů z fondu národního majetku. Nyní je řeč ale o něčem zcela jiném.
K návrhu paní kolegyně Fišerové se domnívám, že by bylo na místě, aby se sněmovna vyslovila kladně z logiky, že tento návrh může být jedním z pokusů zpřísnit a zpřesnit hospodaření a může pro resorty ukázat. na to, že sněmovna je připravena se zabývat i jejich problémy, a to důsledně.
K vyjádření pana kolegy Maška. Domnívám se, že už jednou musí zaznít velmi rezolutní odmítnutí - promiňte - hloupostí. Tato země má v mezinárodním srovnání ve dvou důležitých parametrech, v parametrech tvorby hrubého domácího produktu na občana a v parametrech daňového břemena na občana ať čistého daňového břemene nebo daňového břemene včetně pojištění takové parametry, že se řadí v daňovém zatížení po vývoji posledních rozpočtů mezi ty země, které v první skupině mají malé daňové zatížení. Ve druhé skupině, tedy včetně pojištění jsme na tom hůře, ale to není otázka naší dobré nebo špatné vůle zatížení snížit, to je otázka tvorby produktu, růstu mezd, aby si občané mohli dovolit z vyšších mezd platit menší sazbu a přitom zajistit potřeby pojištění. O tom to je.
V hrubém domácím produktu musím na adresu kritiky pana poslance Maška říci, že bohužel už tak slavní nejsme v tom produktu jako jsme v zatížení daňovém. V produktu je to tak, že se řadíme ke konci Evropské unie. Za námi jsou dva. Toť vše, k tomu není co dodat. Až bude produkt stoupat, bude klesat daňové břemeno. Nemůžeme ale připustit, aby klesalo daňové břemeno tak, aby státní a veřejný rozpočet neplnily své povinnosti vůči občanům, aby tato sněmovna nedostála svým povinnostem. Je mi to líto, nazval jsem to tvrdé, ale jednou to muselo být vyřčeno. S populismem podbízením se neuskutečnitelným snahám se nikam nedojde.
Dovolte, abych se vrátil ke svým skutečným zpravodajským povinnostem a k těm patří, o čem budeme hlasovat. Nejdříve upozorňuji na § 17 rozpočtových pravidel, který explicitně říká, že můžeme hlasovat o vládním návrhu státního závěrečného účtu po částech, neb návrh státního závěrečného účtu republiky včetně návrhu o použití přebytku atd. předkládá vláda ke schválení České národní radě nejpozději do 30. dubna každého roku atd. - praví se v odst. 4. Odst. 6 praví: o použití přebytku rozpočtového hospodaření ve státním závěrečném účtu republiky nebo o způsobu úpravy jeho schodku rozhodne na návrh vlády Česká národní rada, tedy tato sněmovna. Tedy o té části tři budeme hlasovat jako o celku. To všechno ostatní můžeme hlasovat po částech. Byl jsem požádán, abych tento návrh předložil. Domnívám se, že je z logiky zákona o jednacím řádu i z logiky zákona o rozpočtových pravidlech možný. Ptám se pana předsedajícího, zda po projednání pozměňovacích návrhů a po hlasování o nich můžeme zvolit tento postup, jestli není třeba procedurálního rozhodnutí sněmovny před tím.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Viděl jsem zdviženou ruku pana poslance Maška. Nevím, zda se hlásí s faktickou poznámkou, nebo jako předseda klubu, nebo odpovědět na otázku, kterou pan poslanec Wagner tady položil. Proti proceduře, kterou pan zpravodaj navrhl, osobně nic nenamítám. Předpokládám, že pan poslanec Mašek chce vystoupit před hlasováním ještě s něčím jiným. Jsem na rozpacích, protože pan poslanec Wagner měl své vystoupení a teď lze chápat, že přistoupíme k hlasování. Vznikla tam logicky mezera, která vám umožní, abyste vystoupil. Jinak by to bylo ode mne poněkud nefér, kdybychom to chápali jinak.
Poslanec Ivan Mašek: Nechci rozhodovat o tom, jak vystupuji. Mám právo vystoupit a mám právo i případně zneužít toho, že jsem předsedou klubu. Pan poslanec Wagner zneužil toho, že je zpravodajem a hovořil o mém vystoupení. Je to trochu zvláštní. Pan poslanec Wagner nehovořil odborně, hovořil politicky jako sociální demokrat, který se domnívá, že vyššího růstu dosáhneme tím, že zvětšíme daně a budeme více přerozdělovat. Já se tak nedomnívám. Domnívám se, že kdybychom nedosáhli většího růstu než 5 %, je to současný růst, a i kdybychom ho drželi trvale a kdyby zároveň západní Evropa trvale po celou dobu dosahovala tak nízkých temp růstu, které má teď, trvalo by nám více než půl století, než bychom dosáhli úrovně západoevropských zemí.
Domnívám se, že je třeba učinit prorůstová opatření a jedním z nich je snižování daní. Domnívám se, že jen touto cestou můžeme dosáhnout vyšších příjmů jak státního rozpočtu, tak našich občanů.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Hlásí se další předseda, klubu pan poslanec Filip. Ale předtím ještě pan poslanec Ransdorf s faktickou poznámkou.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Domnívám se, že tyto rozpravy nemají žádný smysl. V praxi se ukázalo, že snižování daní samo o sobě nevede k růstu hrubého domácího produktu. Praxe anglosaských zemí ukázala v průběhu 80. let, že to není schůdná cesta. Soustřeďme se na to, co máme projednávat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Jsem téhož mínění, nicméně omlouvám se všem poslancům i panu poslanci Ransdorfovi, že jsem mu dal prostor k faktické poznámce. Měl jsem označit jeho přihlášku jako procedurální návrh v tomto případě, protože prostor pro faktické poznámky je pouze při rozpravě. Omlouvám se.
Nicméně předseda poslaneckého klubu KSČM může vystoupit kdykoliv a k čemukoliv, takže na něj se to nevztahuje.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, pane předsedo, pane premiére, členové vlády. Nechtěl jsem reagovat v bodě předchozím na to, co řekl premiér k mému vystoupení. Ale nezlobte se na mě, po vystoupení pana ministra Kočárníka, resp. po jeho reakci a nesouhlasu s použitím peněz, které pocházejí ze sociálního pojištění, je opět zřejmé, že vláda nechce změnit svůj přístup k potřebám občanů. Raději dále budeme našim občanům vysvětlovat, že nelze zvýšit tuzemskou osobní spotřebu; a že celou tíhu stlačování inflace ponesou na sobě zejména tito bezbranní občané, důchodci. (Nesouhlasný šum.) Prostě se bude dále lidem říkat buď polopravda, nebo se raději odpovědi vyhneme. K tomuto vystoupení jsem nucen právě tím, co se odehrálo před nedávnem.
Totéž se totiž uplatňuje vůči nám poslancům. V této Poslanecké sněmovně se před malou chvílí jednalo o zařazení nebo rozhodlo se o povinnosti vlády, aby se zabývala antidumpingovým zákonem. Jeden z našich poslanců, kolega Matulka připomněl, že tady existovalo usnesení, kterým si vláda určila, že tento úkol splní. Toto usnesení pochází z roku 1994 a úkol měl být splněn do roku 1996. Vláda a pan ministr Dlouhý, ale ani pan premiér buď z nechtění nebo z neznalosti - nebudu jim podsouvat ani jeden úmysl, protože bych jinak musel uvažovat o tom, že se tady také lže - neřekli, se tímto návrhem budou zabývat v obecné rozpravě v listopadu letošního roku a v prvním pololetí příštího roku podle legislativního plánu vlády, budou teprve jednat o návrhu zákona s tím, že tento zákon má platit až od roku 1997. Tedy potažmo musím říct, že v tomto případě se upírá této sněmovně právo uložit vládě, aby předložila v krátké době legislativní návrh.
Tedy nezbývá mi nic jiného, než v tuto chvíli požádat další poslance, aby se připojili k našemu návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. K tomu je třeba získání 50 podpisů, abych mohl požádat tuto sněmovnu o zařazení tohoto bodu na program jednání. Včera jsem tak neučinil s tím, že jsem očekával od projednávání právě návrhu státního závěrečného účtu a rozpočtu republiky na příští rok něco jiného, než jsem se tady dneska dozvěděl.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak to byl předseda poslaneckého klubu KSČM a nyní prosím, aby pan poslanec Wagner pokračoval ve svých zpravodajských povinnostech, tedy předkládal sněmovně návrhy k hlasování. Mezi tím vás, paní a pánové, odhlásím a poprosím vás o nové přihlášení.
Poslanec Jozef Wagner: Pan kolega Štrait předložil první pozměňovací návrh. V bodu 111. v prvním odstavci, písmeno c), aby znělo takto: částku 4 751 186 857,38 Kč použít na posílení důchodového pojištění ve státním rozpočtu na rok 1996 a částku 700 mil. Kč převést do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 1996 a použít na výplaty dlužných částek státní sociální podpory, sociální potřebnosti a příspěvku v nezaměstnanosti v důsledku opožděné valorizace životního minima.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Takže zahájíme hlasování č. 56.
Poslanec Jozef Wagner: Pardon, jsme povinni říci své stanovisko. Pan ministr ani pan zpravodaj nedoporučují.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Hlasování pořadové č. 56 prohlašuji za zmatečné a v tuto chvíli zahajuji hlasování č. 57.
Ptám se, kdo souhlasí s předneseným návrhem, kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Výsledek: pro 44, proti 99. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Jozef Wagner: Poslední pozměňovací návrh, který předložila paní kolegyně Fischerová, zní takto:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá ministra zdravotnictví, aby do konce roku 1996 zpracoval a předložil opatření k nápravě současného zjištěného stavu hospodaření s prostředky kapitol 335 a 715 státního rozpočtu v návaznosti na závěry šetření č. 95/26, které bylo provedeno NKÚ.
Tento návrh doporučujeme.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan ministr nedoporučuje. Zahájil jsem hlasování, pořadové č. 58.
Ptám se, kdo je pro návrh paní poslankyně Fischerové? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování v tuto chvíli právě skončilo. Výsledek: pro 101, proti 86. Návrh byl přijat.
Poslanec Jozef Wagner: Ostatní páni kolegové, kteří v rozpravě vystoupili, nepřednesli pozměňovací návrhy, takže můžeme hlasovat o vládním návrhu usnesení. Byl vznesen požadavek, aby se hlasovalo po částech, takže doporučuji, aby se hlasovalo nejdříve o první části "I. schvaluje".
Místopředseda PSP Jan Kasal: Hlasujeme o části I. schvaluje. Zahájil jsem hlasování č. 59.
Ptám se kdo je pro návrh? Děkuji Kdo je proti?
Zpochybňuji hlasování, znovu vás odhlásím, protože mi připadá divné, že 72 poslanců nehlasovalo a připadá mi divné, že se nehýbaly ani položky u jednotlivých ukazatelů. Znovu vás odhlásím a poprosím o novou prezentaci Přesvědčíme se o tom, zdali vezmete můj návrh za svůj. V hlasování č. 60 rozhodneme o tom, zdali je moje námitka oprávněná.
Ptám se, kdo je pro? Omlouvám se, mně se to nestává s tímto aparátem příliš často, ale zdá se mi, že těch 20 sekund uplynulo příliš rychle. Hlásí se Čestmír Hofhanzl. (Poslanec Hofhanzl hovoří mimo mikrofon.) Právě mám pocit, že se to zablokovalo, takže jsme v takové zvláštní situaci.
Paní a. pánové, možná bude nejjistější, když se pokusíme ještě jednou se přihlásit, takže vás odhlašuji a prosím o novou prezentaci. V hlasování č. 61 rozhodneme o oprávněnosti mé procedurální námitky.
Kdo souhlasí s mým návrhem, ať to dá patřičným způsobem najevo. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 61 skončilo výsledkem 119 pro, proti 43.
Takže budeme znovu hlasovat o části I, nemýlím-li se, pane poslanče. Rozhodneme tedy v hlasování pořadové číslo 62 a pořadové číslo 62 jsem zahájil.
Ptám se, kdo je pro tuto část usnesení? Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo.
Výsledek 98 pro, proti 38, takže bylo dosaženo potřebného počtu hlasů a návrh byl schválen.
Poslanec Jozef Wagner: Druhá část "bere na vědomí" - rovněž k samostatnému hlasování. Domnívám se, že není potřeba hlasovat o jednotlivých bodech, že můžeme hlasovat o celé druhé části "bere na vědomí".
Místopředseda PSP Jan Kasal: Nejsou námitky? Nejsou, takže v hlasování č. 63 rozhodneme o osudu II.
Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo. Pro 111, proti 25. Konstatuji, že návrh byl přijat.
Poslanec Jozef Wagner: Domnívám se, že třetí část je možno rozdělit na bod první vztahující se k roku 1995 a na bod druhý vztahující se k roku 1994. Nedoporučuji to a ptám se, jestli někdo má námitku, ať ji vysloví. Doporučuji hlasovat o celé třetí části najednou.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Zpravodaj doporučuje, abychom o celé třetí části hlasovali zvlášť. Jsou námitky proti tomu? Nejsou. Takže v hlasování pořadové číslo 64 budeme hlasovat o návrhu III.
Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji,
Hlasování skončilo výsledkem pro 152, proti 16. Návrh byl přijat.
To je vše. Byly schváleny všechny návrhy na usnesení tak, jak je předložil pan poslanec Wagner, rozpočtový výbor, i návrh paní poslankyně Fischerové byl schválen.
Paní a pánové, je 18.24 hodin. Za šest minut začne své 7. zasedání organizační výbor a my teď musíme rozhodnout o tom, zdali budeme pokračovat po 19. hodině v našem programu. Takže rozhodneme hlasováním, zdali budeme od 19.00 zhruba do 21.00 hodin jednat a hlasovat s tím, že bychom začali asi v 19.15. Čili víme, o čem hlasujeme.
Kdo souhlasí s tím, abychom podle jednacího řádu prodloužili dnešní den zhruba do 21. hodiny? Zahájil jsem hlasování č. 65.
Ptám se, kdo je pro ? Kdo je proti? Děkuji.
Paní a pánové, hlasování skončilo výsledkem pro 108, proti 72, Takže organizační výbor zahájí v 18.40 a my všichni se sejdeme zde v 19.15 .a jednání ukončíme zhruba ve 21.00 hodin.
(Schůze přerušena v 18.17 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 19.41 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, zasedání organizačního výboru skončilo. Věřím, že v tuto chvíli už není nic, co by bránilo, abychom pokračovali v dalším bodu schváleného pořadu. Tím je
14.
Informace rozpočtového výboru ke zprávě o plnění státního
rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1996
Organizační výbor přikázal zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor zprávu projednal a pověřil svého předsedu, aby o výsledku jednání podal informaci na schůzi Poslanecké sněmovny. Prosím proto pana poslance Jozefa Wagnera, aby přistoupil k mikrofonu a tuto zprávu podal. (Hluk v sále.) Ostatní prosím o klid.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rozpočtový výbor projednal zprávu vlády o plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí letošního roku a s ohledem na malou vypovídací schopnost při projednávání v říjnu výsledků za 1. čtvrtletí se rozhodl doporučit, aby Poslanecká sněmovna vzala na vědomí, že rozpočtový výbor tuto zprávu projednal.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jozefu Wagnerovi a otevírám rozpravu. Písemné přihlášky nemám. Hlásí se pan poslanec Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená sněmovno, vážená vládo, chtěl bych přednést návrh na doplnění usnesení, tak jak bylo předloženo rozpočtovým výborem. Jsem si vědom, že výsledky státního rozpočtu za 1. čtvrtletí i teď za 9 měsíců ve značné míře závisí na vývoji našeho zahraničního obchodu, na jeho saldu. Domnívám se, že ta situace je nazrálá k tomu, aby se začala řešit i ve vládě. Proto bych chtěl iniciovat usnesení. Současný návrh - Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí informaci o projednávání zprávy ... atd. - bych rád označil jako I. a doplnil bych usnesení bodem II. žádá vládu České republiky, aby zpracovala koncepci proexportní politiky vlády a předložila ji Poslanecké sněmovně do konce letošního roku.
Takže návrh usnesení by potom měl v části I. text, který je předložen, to znamená: "Poslanecká sněmovna I. bere na vědomí informaci o projednání zprávy vlády o plnění státního rozpočtu ČR za 1. čtvtletí 1996, II. žádá vládu České republiky, aby zpracovala koncepci proexportní politiky vlády a předložila ji Poslanecké sněmovně do konce letošního roku."
Doporučuji, aby se o tomto návrhu usnesení hlasovalo po jednotlivých částech. Děkuji.