Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

3.5. Ministerstvo zdravotnictví

V rámci resortního rozpočtu plnilo v roce 1995 úkoly související s prevencí kriminality tvorbou právních norem (zdravotní řád, zákon o podmínkách poskytování zdravotní péče).

a) osvětová činnost

Propagace v rámci boje proti kouření, alkoholismu a drogám byla realizována ve spolupráci s Národním centrem podpory zdraví a následně se Státním zdravotním ústavem formou osvěty (billboardy, výchovně vzdělávací akce, informační materiály).

b) plánované rodičovství a sexuální výchova

Zásady správné sexuální výchovy byly zveřejňovány. formou osvětových a výchovných akcí. Formou dotací bylo podpořeno rozšíření poraden v rámci center ochrany nenarozeného života: Tato centra zahájila svoji činnost již v 15 městech České republiky.

c) krizová zařízení pro děti a mládež

Finančně i metodicky byla podpořena občanská sdružení a záchranná pracoviště pro děti a mládež v krizových situacích (např. Linka bezpečí; Bílý kruh bezpečí) při realizaci preventivně zaměřených projektů. Projekty se týkaly např. resocializace prvotrestaných dívek, pomoci traumatizovaným obětem trestných činů. Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo metodiku peer programů zaměřených na zdravotně sociální prevenci (např. AIDS) a postupné ji ve spolupráci s.Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zavádí do škol. Ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem práce a sociálních věcí byla dokončena příprava v resocializace zejména prvotrestaných dívek ve věznici Řepy. Ve spolupráci s Národním centrem podpory zdraví a následně s Ústavem veřejného zdravotnictví a preventivního lékařství 2. lékařské fakulty UK je vytvářen monitoring dětských úrazů včetně otrav.

3.6. Ministerstvo obrany

V souladu s usnesením vlády ČR. č. 341 ze dne 15. června 1994 zpracovalo Ministerstvo obrany Koncepci a program prevence kriminality. Na základě usnesení resortní Komise pro prevenci sociálně patologických jevů byla v průběhu roku 1995 rozšířena o oblast protidrogové prevence a 22. listopadu 1995 schválena ministrem obrany.

Úkoly prevence kriminality jsou plněny v souladu s touto koncepcí a programem. V letošním roce byly především zabezpečovány aktivity v primární prevenci, i když nebyla opomíjena ani prevence sekundární a terciární.

Vzhledem k tomu, že hlavními subjekty preventivních aktivit na všech stupních řízení jsou velitelé, byla pozornost věnována jejich přípravě. Byl zabezpečen odborný kurz výcviku sociálně-psychologických dovedností, byly distribuovány a jsou připravovány publikace k otázkám vojenských trestných činů, k prevenci drogových závislostí. Byl zpracován videopořad k prevenci drogových závislostí. Pro nastávající vojáky v základní službě je připravována příručka "Deset kapitol o vojně", která si klade za cíl stručně informovat o průběhu vojenské základní služby (práva a povinnosti vojáků, vojenská kázeň, denní řád apod.). V prevenci sociálně patologických jevů je využíváno vojenského tisku - pro vojáky v základní službě (Magazín) i pro vojáky z povolání (Výběr statí, "A" Report).

Na prevenci kriminality se podílí rovněž Vojenská policie, především formou besed s vojáky v základní službě, kontrolní činností apod: Úkoly v této oblasti plní i další složky resortu (odbor pro styk s veřejností, odbor vojenských škol a vzdělávání, odbor vojenského zdravotnictví). Pokračuje realizace projektu zaměřeného proti majetkové kriminalitě - ochrana majetku technickými prostředky.

Skupiny humanitní služby, které již působí v Armádě České republiky, věnují mimo jiné pozornost prevenci sociálně patologických jevů, především šikaně.

Problému šikanování je v resortu věnována trvalá pozornost. Armádní výzkumy neustále dokazuji, že tento negativní jev je zde velmi rozšířen a boj proti němu bude záležitost dlouhodobá. Zapojuje se do něj i Svaz vojenské mládeže, který ve spolupráci s 2. armádním sborem vyvíjí aktivitu "Šikaně stop" zaměřenou především na využívání peer programu ve vojenském prostředí.

4.1. Priority Ministerstva vnitra

1. Ministerstvo vnitra se prioritně soustředí na koncepční a metodickou pomoc při realizaci činností v oblasti prevence kriminality na místní úrovni.

2. Zpracovat koncepci spolupráce s nevládními organizacemi v oblasti prevence kriminality a pomoci obětem trestných činů.

3. Na základě analýzy vývoje kriminality v České republice bude formulovat hlavní směry prevence kriminality v oblasti legislativní, koncepční, metodické a výkonné pro následující období.

4. Soustředěná pozornost bude věnována sociálně patologickým jevům mezi mládeží (kriminalita, projevy rasismu a xenofobie, gambling, prostituce, gangy).

5. V oblasti propagačně informační akcentovat působení na veřejnost prostřednictvím sdělovacích a dalších prostředků s cílem posílit osobní zodpovědnost za bezpečnost vlastní i svého okolí.

6. V oblasti činnosti Policie ČR propracovat metody situační prevence. Zkvalitnit práci policistů informační a vzdělávací přípravou na preventivní činnost a na pomoc obětem trestných činů.

7. V rámci grantového systému Ministerstva vnitra finančně podporovat projekty řešící problematiku prevence kriminality.

Na realizaci Programu sociální prevence a prevence kriminality požaduje MV 31,5 mil. Kč ze státního rozpočtu na rok 1996.

4. 2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

1. V oblasti výchovně-vzdělávací činnosti je prioritou optimalizovat podmínky a průběh vzdělávání v celém kontextu působení školy jako vzdělávací instituce a důležitého sociálního prostředí. Dítě zde buduje své postavení ve společnosti, přejímá sociální role, získává představu a poznatky o sociálních vazbách a životě společnosti.

2. V oblasti výchovy mimo vyučováni je prioritou zabezpečení dostatečně nabídky hodnotných aktivit pro volný čas, podpora občanských sdružení dětí a mládeže, Domů dětí a mládeže pro volný čas, sportovní činnosti mladých lidí a uměleckých škol.

3. V oblasti pedagogicko psychologického poradenství je prioritou zabezpečit:

- včasnou depistáž a diagnózu příznaků odchylného vývoje dětí a mládeže a vytvoření podmínek pro rychlé zjednání nápravy a odstraňování příčin (pedagogičtí pracovníci, školní psychologové),

- vytvoření dostatečné sítě zařízení poskytujících odborné pedagogicko psychologické poradenské služby za spolupráce všech zúčastněných subjektů (pedagogicko psychologické poradny, střediska výchovné péče, diagnostické ústavy a linky důvěry).

4. V oblasti ústavní a ochranné výchovy rozšířit a zkvalitnit síť těchto školských zařízení, a to zvýšením počtu lůžek, snížením počtu dětí ve výchovných skupinách, individualizací výchovné péče, snížením útěkovosti.

Na realizaci Programu sociální prevence a prevence kriminality požaduje MŠMT 42 mil. Kč ze státního rozpočtu na rok 1996.

4.3. Ministerstvo práce a sociálních věcí

1. V rámci služeb zaměstnanosti:

- i nadále zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání občanům, kteří mají ztíženou možnost uplatnění na trhu práce (zákon č. I/1991 Sb., o zaměstnanosti),

- vypracování návrhu na zintenzívnění spolupráce příslušných odborných pracovníků - poradců pro nezaměstnané se ztíženou možností uplatnění na trhu práce s pracovníky středisek (oddělení) sociální prevence, sociálními kurátory a sociálními asistenty v regionech v oblasti sociální prevence.

2. V oblasti sociální práce:

- završení personálního posílení terénních sociálních pracovníků oddělení péče o děti a rodinu okresních úřadů a kurátorů pro mládež v souladu s usnesením vlády č. 341 ze dne 15. června 1994,

- rozšíření funkce sociálního asistenta do dalších lokalit a plynulé zařazení této sociální služby do systému sociální práce v České republice,

- zavádění systému kontinuální sociální práce s pachateli trestné činnosti do práce všech sociálních kurátorů.

Na realizaci Programu sociální prevence a prevence kriminality nepožaduje MPSV ze státního rozpočtu na rok 1996 žádné finanční prostředky,

4. 4. Ministerstvo spravedlnosti

1. V legislativní oblasti budou pokračovat práce na přípravě návrhu rekodifikace trestního zákona a trestního řádu a příprava návrhu zákona o částečném odškodňování obětí trestné činnosti.

2. V oblasti soudů a státních zastupitelství bude těžiště preventivní práce spočívat v rychlosti, správnosti a přesnosti rozhodování, v zachovávání všech procesních náležitostí a v bezchybném a přesvědčivém zdůvodňování rozhodnutí. Bude pokračovat vytváření probační služby včetně výchovy vhodných pracovníků pro tuto oblast.

3. V oblasti vězeňství bude prioritním úkolem v roce 1996 dotvořit ucelený systém kontinuálního resocializačního působení na odsouzené, včetně jejich přípravy na propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, v úzké součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Dalším úkolem je zkvalitnit integrační péči o odsouzené, zejména o odsouzené mladistvé pachatele a o pachatele s psychopatickými rysy.

4. V oblasti vědecko-výzkumné práce budou hlavními úkoly vypracování Koncepce probační služby v justici, metodická pomoc lokalitám při rozvíjení jejich vlastních preventivních aktivit, včetně posuzováni preventivních projektů vzniklých na místní úrovni, úkoly na úseku trestní politiky ve vztahu k prevenci a výzkumná činnost zaměřená na otázky patologických jevů u dětí a mládeže a možnosti jejich předcházení.

Na realizaci Programu sociální prevence a prevence kriminality požaduje MS 10 mil. Kč ze státního rozpočtu na rok 1996.

4.5. Ministerstvo zdravotnictví

1. Podílet se na prevenci kriminality ve sféře primární zdravotní péče, tzn. v linii prvotního kontaktu pacienta se zdravotnickým zařízením. Zvýšit citlivost zdravotnické veřejnosti na případy latentní kriminality, především na týrání dětí nebo mentálně postižených, šíření pohlavních chorob atd.

2. Podporovat vznik krizových center a obdobných zařízení nabízejících radu a pomoc ve složitých životních situacích a zařízení zaměřených na pomoc rizikovým skupinám především mládeže

3. Vytvářet takové typy programů zdravotní prevence, které by předcházely vzniku rizikového chování.

4. Podporovat relevantní občanské iniciativy, které vedou k posílení aktivní úlohy občana při zachování vlastního zdraví.

5. Vytvořit předpoklady pro léčbu nezletilých a mladistvých toxikomanů.

Na realizaci Programu sociální prevence a prevence kriminality požaduje MZ 4,5 mil. Kč ze státního rozpočtu na rok 1996.

4.6. Ministerstvo obrany

1. Rozpracovat koncepci sociálně patologických jevů do činnosti vojsk. Sjednotit a zefektivnit působená všech odpovědných složek resortu obrany v této oblasti Zkvalitňovat činnost všech subjektů podílejících se v resortu obrany na výchově a procesu adaptace mladých lidí na vojenskou službu. Odbornou přípravu velitelů a ostatních vedoucích pracovníků zaměřit na "umění jednat s lidmi".

2. Výzkumnou činnost zaměřit na odhalování příčin vzniku; sociálně patologických jevů v armádě a navrhovat účinnější postupy v jejich prevenci. Využívat zkušeností armád demokratických států.

3. U příslušníků Armády České republiky rozvíjet zdravy životní styl. Podporovat aktivní využívání volného času - významnou složku primární prevence sociálně patologických jevů.

Na realizaci Programu sociální prevence a prevence kriminality požaduje M 12 mil: Kč ze státního rozpočtu na rok 1996.

1. Zintenzívnit propagační a informační kampaň o významu uskutečňování preventivních aktivit na místní úrovni pro omezování kriminality.

2. Vytvořit model organizace preventivní práce na místní úrovni, tento model ověřit na omezeném počtu měst. Města budou vybrána na základě daných podmínek, které vyhlásí Republikový výbor pro prevenci kriminality. Výsledky posoudí odborný tým jmenovaný Republikovým výborem pro prevenci kriminality.

3. Zpracovat systém finanční podpory preventivním aktivitám na místní úrovni ze státního rozpočtu.

4. Zpracovat koncepci propojení činností jednotlivých resortů v oblasti prevence, a to především s důrazem na metody a formy spolupráce na úrovni místa (např. města).

5. Zpracovat realistickou nabídku spolupráce státních institucí s institucemi města při realizaci preventivních programů.

6. Vytvářet otevřenou databázi informací o pozitivních a negativních zkušenostech z preventivních programů.

7. Na základě analýzy vývoje kriminality a dalších sociálně patologických jevů formulovat náměty a možné směry preventivního působení a zajišťovat podmínky jejich realizace.

8. Vyjadřovat se ke všem zákonům, které by mohly mít vztah k prevenci kriminality.

9. Vyhodnotit plnění vládního usnesení č. 341 ze dne 15. června 1994 k Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996 a připravit podklady pro nový dlouhodobý program v této oblasti.

10. Projednávat vynakládání finančních prostředků na realizaci komplexních programů sociální prevence a prevence kriminality na místní úrovni z rozpočtů jednotlivých resortů v kooperaci s místními zdroji.

6. ZÁVĚR

V průběhu zpracovávání předkládaného materiálu se došlo k následujícím závěrům:

1. Prevence se stává významným společenským tématem. Přetrvává však nejasnost v chápání jejího obsahu a tendence ke státnímu paternalismu. To se projevuje jak v přenášení plné odpovědnosti za organizaci, řízení a financování preventivních opatření na stát, tak i v přeceňování preventivního významu represe. Současně je nedoceňována úloha občanů a místních zastupitelstev při iniciování, organizování a financování preventivní činnosti.

2. Předpoklad pro koordinaci v oblasti sociální prevence a prevence kriminality na úrovni resortů zastoupených v Republikovém výboru pro prevenci kriminality je v zásadě splněn. Mechanismus informačních vazeb mezi orgány zabývajícími se problematikou sociálně patologických jevů není po vertikální ani po horizontální úrovni systémově propracován.

3. Ingerence státu do preventivně zaměřených programů je zatím jak po metodické, tak po koordinační i finanční stránce nezbytná, přičemž dlouhodobým cílem je decentralizace preventivních programů.

4. Programy prevence kriminality a sociálně patologických jevů, včetně prevence zneužívání drog, se překrývají a nelze je navzájem jednoznačně specifikovat. To se odráží i v oblasti projektování a financování těchto programů.

5. Při plánování využití účelově vázaných finančních prostředků na programy sociální prevence a prevence kriminality mají resorty sklon z těchto zdrojů zajišťovat aktivity, které by měly být financovány z běžného rozpočtu resortu.

Je tedy nezbytné vytvořit systém propojení meziresortních orgánů zabývajících se problematikou prevence sociálně patologických jevů a systém sdružování a využívání finančních, materiálních a personálních zdrojů na realizaci preventivních programů. To se ostatně týká i zajištění takových programů na místní úrovni. V rámci těchto opatření je nutné jednoznačně stanovit povinnosti a odpovědností orgánů státní správy na jednotlivých úrovních, včetně hodnotících mechanismů.

Schéma prevence kriminality

Systém vynakládání finančních prostředků vyplývající z usnesení vlády č. 418 ze dne 12. července 1995

Ve "Zprávě o plnění úkolů vyplvajících z Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996", k níž vláda přijala usnesení č. 418/1995, byly uplatněny účelové finanční prostředky ve výši 180,1 mil. Kč na realizaci sociální prevence a prevence kriminality v působnosti jednotlivých resortů pro rok 1996.

Schválením rozpočtu České republiky na rok 1996 byly vyčleněny v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa finanční prostředky na prevenci jen ve výši 100 mil. Kč. Na jednání Republikového výboru pro prevenci kriminality dne 12.1.1996 byla tato částka po dohodě všech resortů rozdělena následujícím způsobem:,

Za nakládání s uvolněnými finančními prostředky z kapitoly 398.- Všeobecná pokladní správa - odpovídají jednotlivé resorty podle stanovených rozpočtových pravidel.

Při financování projektů prevence mají priority programy sociální prevence a prevence kriminality na místní úrovni. Tyto programy budou projednávány na zasedáních Republikového výboru pro prevenci kriminality a bude určena i participace jednotlivých resortů.

Legenda k tabulce:

sloupec A - původní požadavky resortů v tis. Kč

sloupec B - dohodnuté konečné rozděleni v tis. Kč

1. Ministerstvo vnitra

V rámci odboru public relations a prevence bylo na Ministerstvu vnitra začátkem roku 1993 zřízeno oddělení prevence. Po zřízení Republikového výboru pro prevencí kriminality plnilo oddělení funkci jeho sekretariátu.

Mimo to se oddělení zabývalo vytvářením modelu komplexního programu prevence kriminality na místní úrovni. Navázalo kontakty s orgány státní správy, se zástupci mést a obcí a s nevládními organizacemi, jejichž činnost je orientována do oblasti prevence kriminality. Výsledkem bylo vytvořeni databáze subjektů, o nichž lze předpokládat, že budou spoluvytvářet koncepci vlády v oblasti předcházení sociálně patologickým jevům.

Od 1. ledna 1996 je oblast prevence kriminality zajišťována prostřednictvím nově vzniklého odboru prevence odbor prevence má 32 pracovníků a je členěn na oddělení prevence kriminality (8 pracovníků), oddělení bezpečnosti silničního provozu (BESIP) a redakci časopisu Policista.

Oddělení prevence kriminality plní nadále úkoly sekretariátu Republikového výboru pro prevenci kriminality a koordinační komise k problematice diváckého násilí a nevhodného chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech a je koncepčním, koordinačním, metodickým a informačním pracovištěm pro oblast prevence kriminality v rámci resortu Ministerstva vnitra.

2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Těžiště činnosti ministerstva spočívá:

- ve vytvoření podmínek pro optimalizaci průběhu výchovně vzdělávacího procesu dětí a mládeže

- v oblasti volného času, zájmové činnosti, výchovy mimo vyučování,

- v oblasti pedagogicko psychologického poradenství,

- v provozování školských zařízeni pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče,

- ve vědecko výzkumné činnosti.

Ministerstvo prozatím vyčlenilo v rámci odboru mládeže 1 pracovní místo na problematiku prevence drogových závislosti a prevence kriminality.

Vyčleněné finanční prostředky na zřizování a provoz středisek výchovné péče pro rok 1995 představovaly 35 mil, Kč z rozpočtu resortu.

V Programech podpory a ochrany dětí a mládeže je každoročně vyhlašován program "Porozumění". Tento program řeší mimo jiné i ochranu mládeže před sociálně patologickými jevy a pomoc v obtížných životních situacích.

Celkově bylo na Programy podpory a ochrany dětí a mládeže v roce 1995 vyčleněno ze státního rozpočtu 220 mil. Kč pro podporu činností občanských sdružení. Cílem programu "Porozumění" je omezení, případně eliminace vliv drog, alkoholu, prostituce, působení na děti a mládež z dysfunkčních rodin a z asociálních skupin mládeže. V rámci programu EXTRA byla dotována mimo jiné i projektová oblast rizikové skupiny dětí a mládeže (z rozpočtu resortu na rok 1995 byla vyčleněna k tomuto účelu částka 2,2 mil. Kč).

Výzkumnou a analytickou činnost v rámci resortu zajišťují organizace přímo řízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy: Ustav pro informace ve vzděláváni, Výzkumný ústav. pedagogický (6 odborných pracovníků), Institut pedagogicko psychologického poradenství (S pracovníků), institut dětí a mládeže (2 pracovníci).

Uvedené jsou počty pracovníků, kteří se zabývají problematikou prevence.

Tato významná a odborná pracoviště se zabývají především statisticko analyticko činností školské problematiky, tvorbou metodik a učebních dokumentů pro všechny druhy škol a školských zařízení. Pro příklad lze uvést vypracování metodiky činnosti středisek výchovné péče, jejíchž hlavní náplní je sekundární prevence kriminality. Institut pedagogicko psychologického poradenství zpracovat metodiku diagnózy a intervence při výskytu šikanování ve školách. Výzkumný ústav pedagogický zpracoval analýzu příčin zvýšené útěkovosti z výchovných ústavů s návrhem na jejich omezeni, dále metodiku peer programů principem je neformální působení prostřednictvím vrstevníků) k prevenci závislostí na návykových látkách. Tato metodika je zaváděna například pedagogicko psychologickými poradnami do praxe:

3. Ministerstvo práce a sociálních věcí

V rámci resortu bylo k 1. 9.1992 zřízeno specializované pracoviště orientované na prevenci sociálně patologických jevů (oddělení sociální prevence). Toto oddělení je organizačně začleněno do odboru sociální politiky, agendou se zabývá celkem S pracovníků. Oddělení sociální prevence mimo jiné metodicky řídi sociální kurátory a sociální asistenty a zajišťuje úkoly sekretariátu resortní protidrogové komise.

Kromě uvedeného pracoviště na ministerstvu tradičně pracuje oddělení sociálně právní ochrany rodiny a dítěte. 6 pracovníků oddělení metodicky vede pracovníky oddělení péče o děti a mládež OkÚ a kurátory pro mládež, zabývá se problematikou sociálně právní ochrany ohrožených, týraných a zneužívaných dětí (včetně jejich vyhledávání) a otázkou dětí a mladistvých, kteří se dopustili trestné činnosti či přestupku nebo u kterých se projevují závažné výchovné problémy (např. závislosti, absence ve škole, agresivita). Podílí se na tvorbě metodiky prevence sociálně patologických jevů u mládeže.

Vedle těchto oddělení se preventivními aktivitami v rámci ministerstva zabývá především odbor poradenství a zprostředkování Správy služeb zaměstnanosti, který ve smyslu § 9 zákona č. 1/1991, Sb., o zaměstnanosti věnuje ve své koncepci poradenské činnosti ve spolupráci s úřady práce zvýšenou pozornost občanům, kteří při svém uplatnění na trhu práce potřebují zvláštní pomoc, neboť mají v tomto směru objektivně ztíženou možnost svého uplatnění. Koncepce poradenství je rozpracována na jednotlivé poradenské směry. Pro občany se ztíženou možností uplatnění na trhu práce jsou na každém úřadu práce k dispozici odborní poradci, kteří se cíleně zaměřují na poskytování pomoci lidem z tzv. marginálních skupin obyvatelstva.

Součástí koncepce poradenství na úřadech práce je i poradenství zaměřené na volbu povolání. Při všech úřadech práce jsou zřízena Informační poradenská střediska pro volbu povolání, která sehrávají významnou preventivní roli především u skupiny mladistvých, kteří poprvé vstupují do zaměstnání. Těmto mladým lidem poskytují kompletní poradenský ser při volbě povolání.

V rámci dotační politiky uvolnilo ministerstvo v roce 1995 celkem 32,1 mil. Kč na podporu činnosti nestátním subjektům, které se orientují na pomoc lidem v sociální nouzi (lidé bez přístřeší, osamělé matky s dětmi, mladí lidé v krizových situacích, ohrožené děti atd.).

4. Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti se podílí na problematice prevence kriminality v oblasti legislativní, soudů a státních zastupitelství, kde probíhají preventivní aktivity kontinuálně. .

Výzkumnou a analytickou činnost v oblasti prevence kriminality a sociální prevence v rámci resortu zajišťuje výzkumné pracoviště mezioborového zaměření Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

V roce 1995 se odbornou činností na úseku prevence zabývali 4 pracovníci týmu prevence kriminality. Výzkum byl zaměřen na ověření možností preventivních aktivit v lokalitách a s tím související kriminologický výzkum. Pracovníci právní skupiny se zabývali problematikou účinnosti trestního zákonodárství, alternativami za trest odnětí svobody, formami odklonu, probací a problematikou mládeže, tedy tématy majícími těsný vztah k prevenci kriminality prostředky trestního práva.

Z běžných rozpočtových prostředků Institutu pro kriminologii a sociální prevenci na rok 1995 bylo na krytí nákladů spojených s těmito úkoly vynaloženo, zhruba 1 470 tis. Kč. Úkol "Prevence kriminality na místní úrovni" byl kromě toho azyl také finančními prostředky přidělenými formou grantu Grantovou agenturou České republiky ve výši 307 tis. Kč. Tato finanční podpora Grantové agentury České republiky skončila dnem 31. 12. 1995 z důvodů dokončení tříletého grantového projektu.

V edici Institutu bylo vydáno několik publikací s významem pro oblast prevence konkrétně metodická příručka "K vybraným aspektům prevence kriminality na místní úrovni", studie k výskytu násilného a sociálně nežádoucího jednání rodičů vůči dětem a překlady zahraničních právních norem a materiálů k systémům trestní justice v Evropě, vynaložené rozpočtové prostředky představovaly 90 tis. Kč.

5. Ministerstvo zdravotnictví

K hlavním oblastem působnosti resortu ve vztahu k problematice prevence kriminality patří:

- sféra primární zdravotní péče (prvotní kontakt pacienta se zdravotnickým zařízením, zaměření pozornosti na výskyt příznaků např, týraného, zneužívaného dítěte, mentálního poškození a pohlavních nemoci),

- činnost krizových center a obdobných zařízení nabízejících pomoc a radu ve složitých životních situacích (zaměřeni na rizikové skupiny dětí a mládeže),

- plánované rodičovství a sexuální výchova,

- léčba nezletilých a mladistvých narkomanů.

V rámci resortu Ministerstva zdravotnictví bylo vyčleněno 1 pracovní místo v odboru

zdravotní péče na protidrogovou prevenci.

6. Ministerstvo obrany

Ministerstvo řeší problematiku sociální prevence a prevence kriminality pod souhrnným označením prevence sociálně patologických jevů. Jde a soubor aktivit zakotvených v koncepci resortu obrany. Postihuje dva hlavni směry působení. Prvním je prevence zneužívání drog a alkoholismu, druhým prevence kriminality, mimořádných událostí, vážných kázeňských přestupků, šikanování, projevů rasismu apod. Na realizaci prevence se podílí více složek (např. Vojenská policie, personální orgány, vojenské zdravotnictví apod.) Koordinační roli plní resortní Komise pro prevenci sociálně patologických jevů.

Oddělení personálních služeb odboru personalistiky ministerstva. - připravuje koncepční materiály a zprostředkovává styk s mimoresortními institucemi a orgány. Oddělení sociální prevence a pomocí Hlavního personálního úřadu je výkonným orgánem s celoresortní působností.

Oddělení sociální prevence a pomoci má 4 odborné pracovníky. Jeho činnost je zaměřena na prevenci sociálně patologických jevů nejčastěji se vyskytujících v armádě a zahrnuje především:

- koordinaci preventivních činností v resortu,

- rozpracovávání koncepčních záměrů a jejich realizaci v Armádě České republiky,

- iniciaci normativních úprav a novelizací právních norem platných v Armádě České republiky,

- organizační a obsahové zabezpečení činnosti resortní komise,

- spolupráci s civilními institucemi při zabezpečování prevence,

- organizaci využívání armádních sdělovacích prostředků k propagaci prevence,

- zabezpečování vzdělávacích aktivit v dané oblasti (kurzy pro velitele, pedagogické pracovníky apod.),

- zabezpečování zájmových akcí na podporu prevence sociálně patologických jevů.

V roce 1995 byly náklady prevence kriminality uhrazeny z rozpočtových položek jednotlivých subjektů k zabezpečení záměrů a jejich realizaci.

7. Meziresortní pracovní komise

7.1. Meziresortní orgány v působnosti Úřadu vlády

V rámci Úřadu vlády České republiky jsou zřízeny zejména dva orgány, jejichž činnost souvisí se sociální prevencí a prevencí kriminality.

Meziresortní protidrogová komise - je koordinačním, iniciativním a metodickým orgánem ve věcech koncepce a politiky státu v oblasti prevence omamných a psychotropních látek. Členy komise jsou ministři vnitra, práce a sociálních věcí, spravedlnosti, školství, mládeže a tělovýchovy, zdravotnictví, financí, průmyslu a obchodu, obrany, zemědělství, zahraničních věcí. Působnost Meziresortní protidrogové komise do značné míry souvisí s působností dalších podobných meziresortních orgánů, které se zabývají oblastí sociálně patologických jevů.

Rada pro národnosti vlády České republiky - je poradním, koordinačním a kontrolním orgánem vlády České republiky pro otázky národnostní politiky. V rámci svých jednání řeší i problémy související s projevy xenofobie, rasismu a antisemitismu ve společnosti. Členy jsou ministerstvo vnitra, práce a sociálních věcí, kultury, financí, školství, mládeže a tělovýchovy, zahraničních věcí, Kancelář prezidenta České republiky a zástupci jednotlivých národnostních menšin.

7.2. Meziresortní orgány, komise a pracovní skupiny zřízené v.gesci jednotlivých ministrů

a) Ministerstvo vnitra je mimo Republikový výbor pro prevenci kriminality gestorem připravované Koordinační komise k problematice diváckého násilí a nevhodného chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Členy jsou zástupci ministerstva vnitra, policie a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Externími spolupracovníky komise budou zástupci sportovních svazů. Zřízení této, komise vychází z usnesení vlády České republiky č. 27 z 11. ledna 1995, kterým přistoupila Česká republika k Evropské úmluvě k diváckému násilí a nevhodnému chováni při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech.

Ministerstvo vnitra je spolu s ministerstvem financí členem Komise ministerstva kultury pro ochranu movitého kulturního dědictví. K hlavním úkolům komise patří příprava návrhů novel právních předpisů, výměna informací o odcizených, nalezených předmětech kulturního dědictví České republiky a vytváření komplexního Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví.

b) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nese gesci za činnost Meziresortní grantové komise na projekty řešící problémy rizikových skupin dětí a mládeže. Komise je koordinační a kontrolní orgán. Hlavním úkolem je vzájemné předávání informací o přidělování finančních prostředků na granty v jednotlivých resortech. Členové komise - ministerstva vnitra, školství, mládeže a tělovýchovy, zdravotnictví, kultury, hospodářství. a Úřadu vlády (zástupce z Rady pro národnosti) se podílejí na činnosti při výběrových řízeních a v konkurzních komisích jednotlivých ministerstev, které rozhodují o přidělování státních dotací na projekty.

Ustanoveny byly i pracovní resortní komise pro prevenci drogových závislostí a prevence kriminality. Výstupy z těchto komisí směřují k tvorbě koncepčních materiálů a k plnění úkolů uložených ministerstvu školství a aktivitám resortu dle potřeb prevence kriminality v terénu.

c) Ministerstvo práce a sociálních věcí zřídilo na základě usnesení vlády č. 549 ze dne 5. října 1994 Meziresortní koordinační skupinu pro harmonizaci postupu jednotlivých subjektů při řešení příčin a důsledků sociálně patologických jevů u mládeže. Členy této skupiny jsou zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, vnitra, zdravotnictví, Nejvyššího soudu, Vrchního státního zastupitelství, Ředitelství služby kriminální policie ČR, Úřadu vyšetřování pro ČR, Ředitelství vězeňské služby ČR, Rady pro národnosti Úřadu vlády ČR, Institutu pro kriminologií a sociální prevenci a odborníci z praxe. Těžiště činnosti koordinační skupiny spočívá v řešení dílčích otázek prostřednictvím ad hoc vytvořených specializovaných týmů.

V rámci služeb zaměstnanosti je při Ministerstvu práce a sociálních věcí zřízena pracovní skupina pro posuzování, programů pro pomoc a ochranu dětí a mládeže (zastoupení ministerstev práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, kultury a zdravotnictví), pracovní skupina pro tvorbu programů a projektů pro nekvalifikovanou mládež a tvorbu videoklipů profesí (zastoupení ministerstev práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy a hospodářství). Při Ministerstvu práce a sociálních věcí pracuje i Meziresortní rekvalifikační komise (zastoupení všech resortů).

d) Při Ministerstvu zdravotnictví pracuje Meziresortní komise pro řešení problematiky týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte. Zástupci za jednotlivé resorty v této komisi jsou ministerstva zdravotnictví, školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí, Policie ČR a ministerstvo spravedlnosti (zastoupené Institutem pro kriminologii a sociální prevenci), Státní zastupitelství a specialisté z věcně příslušných zařízení (např. Dětské krizové centrum SOS vesniček Psychiatrická klinika I. lékařské fakulty, Kriminální služba Policie ČR Brno, Dětská chirurgie, Psychiatrická léčebna Bohnice, Dětský domov Stránčice). Výstupem komise jsou návrhy preventivních opatření týkajících se žen a dětí v působnosti resortu zdravotnictví a zajištění vzájemné informovanosti o připravovaných předpisech a přijímaných opatřeních v působnosti jednotlivých resortů s přímým dopadem do praxe.

V rámci Ministerstva zdravotnictví existuje ještě poradní sbor pro boj proti alkoholismu a jiným toxikomaniím.

e) Ministerstvo obrany je smluvní stranou "Smlouvy o spolupráci a vzájemných vztazích" mezi Vojenskou policií a Policií ČR a "Dohody mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem financí ČR o vzájemné pomoci a součinnosti Celní správy ČR s Vojenskou policií". Ministerstvo obrany zřídilo resortní Komisi pro prevenci sociálně patologických jevů, která vznikla spojením Komise pro prevenci kriminality a Protidrogové komise.