Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Materiál se předkládá v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 793 ze dne.2. listopadu 1995

Obsah:

I. Zpráva o plnění úkolů vyplývajících z "Programu sociální prevence a prevence kriminality-aktuální stav a východiska do roku 1996"

II. Přílohy

Předkládá:

Prof. Ing. Václav KLAUS, CSc. v.r.

předseda vlády

Jan RUML, v. r.

ministr vnitra

1. Zprávu o plnění úkolů vyplývajících z "Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996" předkládá na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 793 ze dne 2. listopadu 1995 předseda Republikového výboru pro prevenci kriminality a ministr vnitra Jan Ruml.

Konkrétně se jedná o usnesení ke Zprávě o plnění úkolů vyplývajících z "Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996" v němž Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby v termínu do 28. února 1996 předložila novou, "Zprávu", která by byla výrazem komplexního pojetí této problematiky a která by obsahovala také hodnocení věcné náplně a splnění termínů uvedených v této projednávané "Zprávě" k 31. prosinci 1995.

Zpráva byla zpracována z podkladů resortů zastoupených v Republikovém výboru pro prevenci kriminality (RVPPK). Úžeji byla konzultována s předsedou branného a bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Vladimírem Šumanem, s pracovníky Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, Policejního prezídia a dalšími odborníky.

Zprávu o plnění úkolů vyplývajících z " Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996" projednala a schválila svým usnesením č. 137 ze dne 21.února 1996 vláda České republiky a zároveň uložila:

- místopředsedovi vlády a ministru financí uvolnit polovinu účelově vyčleněných finančních prostředků na realizací Programu sociální prevence a prevence kriminality na rok 1996 do rozpočtových kapitol věcně příslušných resortů,

- ministru vnitra a předsedovi RVPPK a ministru vlády a předsedovi Meziresortní protidrogové komise zpracovat do 31.srpna 1996 systém sdružování a vynakládání

finančních prostředků ze státního rozpočtu na programy sociální prevence, prevence

kriminality a prevence drogových závislostí,

- ministru vnitra a předsedovi RVPPK zpracovat do 31.května 1996 metodiku programů sociální prevence a prevence kriminality na místní úrovni,

- na základě těchto zpracovaných podkladů uložila místopředsedovi vlády a ministru

financí uvolňovat i druhou polovinu účelově vyčleněných finančních prostředků.

2. Cílem materiálu je poskytnout přehled o dosavadním vývoji konstituování systému sociální prevence a prevence kriminality v České republice od počátku roku 1993;k němuž dalo impuls usnesení vlády č. 22 ze dne 20. ledna 1993 ke Koncepci ministerstva vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a k doktríně Policie ČR a usnesení č. 31 k Návrhu řešení některých aktuálních problémů spojených s migrací v rámci České republiky z téhož dne.

Dále předkládá informaci Republikového výboru pro prevenci kriminality o plnění Programu sociální prevence a prevence kriminality do roku 1996, priority na rok 1996 a shrnutí poznatků resortů z uskutečňování uvedeného Programu. Přičemž za zvláštní pozornost stojí závěry předloženého materiálu které na dosavadní poznatky reagují.

V příloze materiálu je zařazena:

tabulka - schéma systému sociální prevence a prevence kriminality s uvedením působnosti jednotlivých resortů,

informace o rozdělení účelově vázaných finančních prostředků, vyčleněných ze státního rozpočtu na realizaci programu sociální prevence a prevence kriminality na rok 1996,

přehled systému sociální prevence a prevence. kriminality na ústředních orgánech

státní správy.

K materiálu se v rámci připomínkového řízení vyjádřily resorty, které se na jeho zpracováni -podílely. Po zapracováni připomínek byla Zpráva projednána a schválena dne 26. ledna 1996 -na zasedání Republikového výboru pro prevenci kriminality a doporučena k předložení na jednání vlády České republiky.

3. Vymezení pojmu prevence je pro šíři toho, co si pod ním lze představit, mimořádně obtížné. Snad právě proto prevence nalézá velkou společenskou odezvu, skloňuje se ve všech pádech a je prezentována jako lék na nejrůznější společenské problémy.

Prevence není právním pojmem. Přesto se při vymezování jejího obsahu lze nepřímo opřít o několik významných právních norem. V nejširším smyslu je ochrana občanů dána Ústavou České republiky. Konkrétně pak k prevenci směřuje trestní řád, kde v Hlavě první, § 1 Obecných ustanovení, je uvedeno, že trestní "Řízení musí působit k upevňování zákonnosti " k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti". V §158 odst. 2 téhož zákona je konstatováno, že "Vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni učinit všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů; jsou povinni činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti".

Další právní normou, která se problematiky prevence dotýká, je zákon ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky, v němž v § 47 odst. 3 je ustanovení, podle něhož "Policejní útvary upozorňují orgány a osoby uvedené v odst. 1 na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení veřejného pořádku anebo ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.

4. Kvantitativní a kvalitativní změny v oblasti kriminality a výskytu dalších sociálně patologických jevů (přičemž kriminalita je chápána jako nejextrémější článek sociální patologie) po roce 1990 vyvolaly naléhavou společenskou diskusi o způsobech ovlivňování tohoto vývoje. Přitom bylo zřejmé, že vedle zkvalitnění represivních prvků je třeba zavést nejrůznější formy sociální prevence a prevence kriminality.

Tato diskuse vyústila v rozhodnutí vlády konstituovat Republikový výbor pro prevenci kriminality - meziresortní koordinační, koncepční a iniciativní orgán, jehož úkolem bylo zpracovat Program sociální prevence a prevence kriminality a vymezit oblasti za něž budou odpovídat jednotlivé resorty.

(Pozn.: Vedle toho vznikla celá řada dalších meziresortních orgánů, které se zabývají specifickými otázkami prevence sociálně patologických jevů, jako je např. Meziresortní protidrogová komise - viz. příloha č. 3.)

Členy Republikového výboru pro prevenci kriminality se staly Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo obrany a Generální prokuratura.

Zvláštní postavení v této struktuře má Ministerstvo vnitra. Ostatně to, že ministr vnitra byl jmenován předsedou Republikového výboru pro prevenci kriminality nebylo samoúčelné, nebo dokonce náhodné rozhodnutí. Toto rozhodnutí bylo dáno úkoly policejních a vyšetřovacích orgánů vyplývajícími z již uvedených právních norem. Policie je senzorem, který ve vztahu ke kriminalitě plní roli analytickou, informační a samozřejmě i represivní. Ví co se děje, kde a proč. A právě tyto informace jsou základním východiskem pro formulování bezpečnostních a preventivních opatření.

Dalším zásadním rozhodnutím vlády České republiky bylo vyčleněni účelově vázaných finančních prostředků ve výši 100 mil. Kč ze státního rozpočtu na uskutečňování preventivních programů v roce 1996.

5. Nyní, po dvou letech existence Republikového výboru pro prevenci kriminality, je předkládána zpráva o výsledcích jeho činnosti, o systému sociální prevence a prevence kriminality a o úkolech; které jednotlivé resorty splnily, plní a plnit budou. Materiál také obsahuje shrnutí pozitivních a negativních zkušeností, které z uskutečňování preventivních aktivit vyplynuly.

Prvním úkolem Republikového výboru pro prevenci kriminality bylo vytvořit strukturu sociální prevence a prevence kriminality, ujasnit úkoly a odpovědnosti státu, jednotlivých resortů, obcí a občanů. Zároveň bylo nutné pro potřeby formulování státní preventivní politiky vymezit obrysy prevence a její obsah.

Výsledkem byly zpracované resortní programy v oblasti prevence a komplexní Program sociální prevence a prevence kriminality, který byl vládě předložen v létě roku 1994. o plnění těchto programů informuje předložená Zpráva.

Z přípravy těchto koncepčních materiálů vyplynulo, že středem, úhelným kamenem preventivních aktivit - je jedinec (lidský činitel). Zjednodušeně lze odvodit, že to je potenciální (či skutečný) pachatel trestného činu, potenciální (či skutečná) oběť trestného činu a profesní reprezentant toho kterého resortu (policista, učitel, zdravotník, sociální pracovník, soudce, atp.). Přičemž záměry jednotlivých resortů směřují k vrcholům tohoto trojúhelníku, každý z hlediska své působnosti a profesního zaměření.

Preventivní záměry jednotlivých ministerstev se realizují jednak v oblasti legislativní, v oblasti. metodicko koncepční a v oblasti výkonné. Nezastupitelné místo při uskutečňování preventivních programů mají obce, které jsou prostředníkem aktivního zapojení občanů do preventivních opatření.

Z dosavadní činnosti Republikového výboru pro prevenci kriminality však vyplynula potřeba systematičtějšího informačního propojení nejvýznamnějších meziresortních orgánů zabývajících se prevencí sociálně patologických jevů, posílení úlohy Policie ČR při vytváření preventivních opatření a vytvoření efektivního mechanismu vynakládání účelově vázaných finančních prostředků ze státního rozpočtu na preventivní programy. Proto je nezbytné upravit Statut Republikového výboru pro prevenci kriminality ve smyslu rozšíření členů o zástupce Meziresortní protidrogové komise, Policejního prezídia a Ministerstva financí.

6. Dalším poznatkem je, že co do účinnosti jsou nejefektivnější komplexní programy prevence na místní úrovni, přičemž koncipování takto pojatých programů vychází že dvou přístupů. Jedním z nich je vytváření preventivních aktivit, zaměřených na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek prostředí, produkujících pachatele trestné činnosti. V pra to např. znamená vytvářet podmínky pro vznik konkrétních projektů, cílených především do oblastí, zahrnujících specializovanou péči o děti a mládež, pomoc při vzdělávání, naplňování volného času a vytváření pracovních příležitostí.

Druhým přístupem je tvorba specifických opatření, založených na zkušenosti, že určité druhy trestné činnosti se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Situační prevence kriminality na tyto okolnosti reaguje, případně je předjímá a ve svých důsledcích eliminuje.

Sociální a situační přístupy se vzájemně doplňují v primární, sekundární a terciární prevenci.

(Pozn.: Pro doplnění je třeba uvést, že v rámci primární prevence jsou preventivní aktivity určeny pro všechny občany, sekundární prevence se zaměřuje na rizikové jedince a skupiny osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli trestné činnosti, na sociálně patologické jevy a na příčiny a podmínky vzniku kriminogenních situací. Terciární prevence se pak soustřeďuje na kriminálně narušené jedince (včetně recidivistů) a na nefunkční sociální prostředí.)

Zájem měst o tyto komplexní programy prevence se zvyšuje. Jejich představitelé však často podmiňují jejich realizaci finančním zajištěním programů ze státního rozpočtu. Z prostředků, které na projekty požadují, chtějí financovat investice (auta, počítače, budovy, lůžková zařízení) a mzdy. Obce se tímto způsobem snaží nepřímo posílit své rozpočty, případně finančně zajistit svoji obecní sociální politiku.

7. Dalším zjištěním je, že má-li být systém prevence jak na státní, tak i na místní úrovni efektivně a kontinuálně realizován, je třeba zajistit ho kvalitním profesionálním zázemím a jeho koordinací. Přitom je potřebné hledat metody racionálního využívání personálních zdrojů na více problematik podobného charakteru na místní úrovni (např. protidrogoví koordinátoři a pracovníci odpovědní za programy sociální prevence a prevence kriminality).

Závěrem lze konstatovat, že základ systému sociální prevence a prevence kriminality v České republice je na centrální úrovni v zásadě položen. Úkolem tedy zůstává racionální a efektivní koncipování komplexních preventivních programů na místní úrovni a jejich financování. S touto otázkou pak bezprostředně souvisí vyhledávání nejrůznějších finančních zdrojů a jejich umísťování do investičních, neinvestičních a mzdových nákladů a míra finanční spoluúčasti státu. Zároveň je nutné zpracovat realistickou nabídku spolupráce státní správy s orgány místních samospráv a nevládních subjektů včetně propojení metodického, personálního a finančního. Přitom je důležité specifikovat úkoly státní správy a samosprávy.

Bezprostředním úkolem Republikového výboru pro prevenci kriminality pak je zpracovat na základě dosavadních zkušeností modelový komplexní projekt prevence na místní úrovni a ten ověřit v několika městech republiky.

1. Úvod

2. Informace Republikového výboru pro prevenci kriminality o konstituování systému sociální prevence a prevence kriminality v ČR

3. Plnění programu sociální prevence a prevence kriminality v předcházejícím období

3.1. Ministerstvo vnitra

3.2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

3.3. Ministerstvo práce a sociálních věci

3.4. Ministerstvo spravedlnosti

3.5. Ministerstvo zdravotnictví

3.6. Ministerstvo obrany

4. Priority resortů zastoupených v Republikovém výboru pro prevenci kriminality na rok 1996

4.1. Ministerstvo vnitra

4.2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

4.3. Ministerstvo práce a sociálních věci

4.4. Ministerstvo spravedlnosti

4.5. Ministerstvo zdravotnictví

4.6. Ministerstvo obrany

5. Priority Republikového výboru pro prevenci kriminality v roce 1996

6. Závěr

Příloha č. 1 Schéma prevence kriminality

Příloha č. 2 Systém vynakládání finančních prostředků vyplývajících z usnesení vlády č. 418/1995

Příloha č. 3 Systém sociální prevence a prevence kriminality na ústředních orgánech státní správy

Sociální prevence a prevence kriminality se stala standardní součástí aktivit státu a celé společnosti ve všech demokratických státech a jako významný úkol je pociťována i v České republice. Prevence je oblast, která nemůže kriminalitu a sociální `

patologii zcela eliminovat, ale jejíž zanedbání by mohlo mít závažné následky. Nelze opomenout také skutečnost, že kvalitní a fungující programy prevence, a to zejména na místní úrovni, významně pomáhají spoluvytvářet pozitivní atmosféru ve společnosti.

S jistou nadsázkou lze říci, že nejdůležitější veřejnou silou v každé společnosti je schopnost této společnosti se sama regulovat. Tato schopnost se v prvé řadě odvozuje z kvality rodinného a komunálního života společnosti, z jejích sociálních, ekonomických, politických a dalších institucionálních struktur a z kulturních tradic a hodnot.

Úkoly státu jsou v tomto smyslu významné, ale omezené. Státní orgány musí plnit zejména úlohu koncepční, legislativní, informační a do jisté míry ekonomickou.

Realizační úloha státu se týká pouze vybraných oblastí, nejmarkantnější je vyvážená a aktivní trestní politika, v níž represe plní nezastupitelnou preventivní úlohu. Další významnou oblastí je sociální péče o skupiny obyvatel zasažené sociálně patologickými vlivy. V současné době je stále významná i úloha iniciační, i když lze předpokládat, že obce a občané sami budou přebírat větší iniciativu.

Prevence může být z hlediska svého působení zaměřena na společenské faktory kriminality, pak se mluví o sociální prevenci, nebo na omezování kriminogenních situací, a pak se mluví o situační prevenci.

Preventivní opatření, ať již sociální nebo situační prevence, můžeme podle cílových skupin jejich působení dělit na tři skupiny. Primární prevence je zaměřena na celou populaci, dospělé i děti, sekundární prevence se zaměřuje na konkrétní rizikové skupiny obyvatelstva, úžeji vymezené podle věku, druhu ohrožení, teritoria apod. Terciární prevence představuje resocializační opatření zaměřující se na ty, kteří trestný čin již spáchali (viz příloha č.l). Speciální kategorií jsou potom potenciální a skutečné oběti trestných činů. 1 zde se aktivity strukturují na pomoc obětem trestných činů a na podporu ochrany před trestnými činy.

Efektivita opatření sociální prevence a prevence kriminality závisí do značné míry na tom, jak se podaří provázat opatření jednotlivých orgánů státní správy, samosprávy a konečně i nevládních organizací a jednotlivců, a to nejen na centrální úrovní, ale zejména na místní úrovni pří realizaci konkrétních preventivních programů.

Velmi významné místo v celém systému hrají obce jakožto prostředník aktivního zapojení občanů do preventivních činností. Právě projekty prevence kriminality na místní úrovni, které vycházejí z konkrétní analýzy kriminality a sociálně patalogických jevů a opírají se o aktivní spoluúčast obyvatel a obecních zastupitelstev, mají největší naději na dosažení viditelného efektu. Úkoly jednotlivých resortů vyplývají z jejich kompetencí ve vztahu k jednotlivým aspektům prevence.

Pro konstituování sociální prevence a prevence kriminality bylo důležitých pět usnesení vlády České republiky:

A. Usnesení vlády č. 22 ze dne 20. ledna 1993 ke Koncepci Ministerstva vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a k doktríně Policie ČR.

B. Usnesení vlády č. 31. z 20. ledna 1993 k Návrhu řešení některých aktuálních problémů spojených s migrací v rámci České republiky (bod II. č. 2).

C. Usnesení vlády č. 617 ze dne 3. listopadu 1993, kterým bylo uloženo ministru vnitra zřídit Republikový výbor pro prevenci kriminality a ministrům vnitra, spravedlnosti, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, obrany, zdravotnictví a generálnímu prokurátorovi jmenovat zástupce do Republikového výboru pro prevenci kriminality.

D. Usnesení vlády č. 341 ze dne 15. června 1994, kterým vláda schválila "Program sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996" a uložila úkol vypracovat resortní programy činností v oblasti prevence kriminality.

E. Usnesení vlády č. 418 ze dne 12. července 1995 ke Zprávě o plnění "Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996". Tímto usnesením vláda uložila místopředsedovi vlády a ministru financí vyčlenit účelové finanční prostředky na realizaci "Programu" v návrhu rozpočtu na rok 1996.

Konečná výše vyčleněných finančních prostředků pro rok 1996 činí 100 mil. Kč. Návrh rozdělení této částky do jednotlivých resortů, které jsou členy Republikového výboru pro prevenci kriminality je zařazen v příloze č. 2.

Platformou pro meziresortní spolupráci, koordinaci a iniciaci preventivních činností na úrovni ústředních orgánů státní správy je Republikový výbor pro prevenci kriminality. Jeho předsedou je ministr vnitra.

Činnost sekretariátu zajišťuje odbor prevence Ministerstva vnitra, který zároveň plní funkci zprostředkovatele mezi Republikovým výborem pro prevenci kriminality a obecními zastupitelstvy, nevládními organizacemi a dalšími institucemi vyvíjejícími aktivity v oblasti sociální prevence a prevence kriminality.

Republikový výbor pro prevenci kriminality se od počátku roku 1994, kdy byl ustaven, sešel osmnáctkrát. Na svých jednáních projednával úkoly, které pro jednotlivé resorty vyplynuly z plnění Programu sociální prevence a prevence kriminality. Jeho "další aktivity směřovaly k přípravě projektů prevence kriminality na místní úrovni, do oblasti mezinárodních kontaktů (např. IX. Kongres OSN k prevenci kriminality a zacházení s pachateli), a do oblasti informačně koordinační (např. Národní konference k prevenci kriminality). Z jeho podnětu byl vydán Katalog informací prevence kriminality.

V rámci ministerstev, členů Republikového výboru pro prevenci kriminality, byla vytvořena pracoviště (MV, MPSV, MS, MO) nebo vyčleněni jednotliví pracovníci (MŠMT, MZ), jejichž pracovní zaměřeni je cíleno do oblasti sociální prevence, prevence kriminality a prevence drogových závislostí. Přehled odborných pracovišť je následující:

- Ministerstvo vnitra - koordinačním pracovištěm je odbor prevence,

- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - koordinačním pracovištěm je odbor pro mládež,

- Ministerstvo práce a sociálních věcí - oddělení sociální prevence a oddělení sociálně právní ochrany rodiny a dítěte v rámci odboru sociální politiky. Speciálním pracovištěm je odbor poradenství a zprostředkování správy služeb zaměstnanosti,

- Ministerstvo spravedlnosti - Institut pro kriminologii a sociální prevenci (v rámci své působnosti oblast legislativní, soudů a státních zastupitelství a vězeňství),

- Ministerstvo zdravotnictví - kontaktním pracovištěm pro prevenci kriminality je odbor péče o zdravotně postižené a pro protidrogovou problematiku je odbor zdravotní péče,

- Ministerstvo obrany - oddělení personálních služeb odboru personalistiky a oddělení sociální prevence a pomoci.

Dále byla vytvořena celá řada meziresortních orgánů zřízených v gesci vedoucího Úřadu vlády České republiky nebo jednotlivých ministrů, které se zabývají některými specifickými problémy prevence sociálně patologických jevů. Jejich hlavním úkolem je koordinace činností, kooperace a zjednodušení vzájemné komunikace mezi věcně příslušnými resorty. - Z nich k nejvýznamnějším patří Meziresortní protidrogová komise která vzniklá na základě "usnesení vlády České republiky č. 275 ze dne 26. května 1993 (podrobněji viz příloha č. 3).

Pro doplnění je třeba uvést, že na místní a okresní úrovni pracují koordinační orgány, které řeší různé aspekty sociálně patologických jevů v rámci své místní působnosti. V těchto orgánech jsou zastoupení představitelé veřejné správy, školských úřadů, obecní policie, Policie ČR, nevládních organizací apod.

Úkoly vyplývající z usnesení vlády č. 341 ze dne 15. června 1994 k "Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1991" jsou splněny nebo se průběžně plní. Jsou jedním z hlavních témat jednání Republikového výboru pro prevenci kriminality.

V následující kapitole je uvedena bližší informace o těch aktivitách, které se nejmarkantněji promítají do oblasti sociální prevence a prevence kriminality.

3.1. Ministerstvo vnitra

Východiskem pro zpracování koncepce preventivních aktivit Ministerstva vnitra jsou každoroční zprávy o bezpečnostní situaci v České republice a hlavní bezpečnostní rizika ve zprávách formulovaná. Pro Ministerstvo vnitra, jakožto člena Republikového výboru pro prevenci kriminality, je významná zejména oblast trestné činnosti mládeže, majetková kriminalita (z ní pak pouliční kriminalita, krádeže vloupáním do bytů a objektů), násilná kriminalita, problematika drog a rasové konflikty. V širších souvislostech pak organizovaný zločin, finanční machinace a závažná hospodářská kriminalita. Prioritní úkoly Ministerstva vnitra a Policie ČR směřovaly k nutnému propojení činností jednotlivých útvarů a služeb resortu. Zvláštní důraz byl kladen na vytváření potřebných podmínek pro realizaci prevence na místní úrovni. Projekty prevence kriminality v zájmu jednotlivých měst a obcí a jejich uplatňování měly vytvořit základ preventivního systému v České republice.

a) oblast koncepční

Ministerstvo zpracovalo několik významných koncepčních materiálů směřujících do některé z oblastí kriminality. Patří sem zejména Koncepce postupu proti organizovanému zločinu, Protidrogová koncepce Ministerstva vnitra, Informace o vývoji extremistických postojů v České republice, Zpráva o trestné činnosti policistů, Zpráva o porušování služebních povinností pracovníků Ministerstva vnitra a Policie ČR a Informace o analýze stavu v oblasti migrace na území České republiky. Všechny tyto materiály obsahovaly nejen analytickou část dané problematiky, ale i návrh opatření v oblasti legislativní, organizační a personální.

Řada těchto materiálů svým významem přesahuje rámec Ministerstva vnitra (např. materiál Rozbor situace v oblasti organizovaného zločinu a návrh MV na další postup). Informační a vzdělávací působení vůči dalším státním orgánům, bankám a institucím je zaměřeno na omezení možnosti páchání hospodářské kriminality a má tudíž výrazný preventivní charakter.

b) legislativní oblast

V legislativní oblasti Ministerstvo vnitra participovalo na tvorbě nových právních norem, které reagují na změny společenských podmínek. Kromě toho se podílelo na práci meziresortních komisí, které pracují na přípravě důležitých zákonů. V roce 1995, to byla především účast na přípravě zákonů reagujících na zcela nové fenomény v trestné činnosti, a to organizovaný zločin a "praní špinavých peněz". Pracovníci sekce legislativy se podílí také na přípravných pracích spojených s rekodifikací trestního práva hmotného a procesního.

c) trestná činnost mládeže a trestná činnost páchaná na mládeži

Zásadní kroky byly učiněny na úseku odhalování trestné činnosti mládeže a trestné činnosti páchané na mládeži. Skupiny kriminalistů, které se touto oblastí kriminality zabývají, řeší ještě problematiků toxikomanie, mravnostní kriminality a problematiku extremistických seskupení,

- byla zpracována koncepce a program činnosti k problematice delikvence mládeže, trestné, činnosti páchané na mládeži, mravnostní kriminality a extremismu v působnosti České republiky,

- v závěru raku 1995 bylo rozhodnuto posílit pracoviště kriminální policie územních policejních útvarů o 140 tabulkových míst policistů na problematiku mládeže a extremismu k 1. 1. 1996,

- k problematice drogové kriminality, extremismu, prostituce a vyšetřování trestné činnosti páchané na mládeži se uskutečnila celá řada instrukčně metodických zaměstnání. Těchto aktivit se zúčastnili: policisté, vyšetřovatelé, kurátoři pro mládež, soudci i státní zástupci a další odborníci,

- zvláštní pozornost byla přitom věnována metodice výslechů dětských pachatelů, svědků a obětí. Zajímavostí je, že pro potřeby násilné a mravnostní kriminality páchané na dětech byly vyvinuty demonstrační loutky. Metodika jejich využití je zpracována.

d) pomoc obětem trestného činu

- v roce 1995 byla připravena metodika pro pomoc policistů při jednání s oběti trestného činu,

- byla vydána publikace "SOS" - informace pro oznamovatele, poškozeného a svědka v trestním řízení.

e) mezinárodní kontakty a spolupráce

- v roce 1995 se uskutečnila 2. národní konference v Brně k prevenci kriminality s mezinárodní účastí. Na konferenci vystoupili přední odborníci i představitelé nevládních organizací,

- byla připravena účast zástupců Republikového výboru pro prevenci kriminality na IX. Kongresu OSN k prevenci kriminality a zacházení s pachateli (Káhira).

f) projekty prevence kriminality na místní úrovni

V minulém období byla pozornost oddělení prevence Ministerstva vnitra věnována přípravě projektu prevence kriminality na místní úrovni. Po prvním projektu ve Vsetíně následovaly další. V současné době jsou zpracovány kompletní projekty prevence kriminality ve městech Kladno, Plzeň, Rokycany a Vsetín. Ve městech Mladá Boleslav, Ostrava, Praha 4 a Praha 8 jsou projekty postupně připravovány, přičemž termín zahájení jejich realizace se předpokládá v první polovině roku 1996. Zájem dalších měst a obcí o informace, metodiku a výměnu zkušeností z realizace projektů prevence kriminality na místní úrovni se zvyšuje (Brno, Kopřivnice, Olomouc, Zlín atd.). Z akcí a aktivit v rámci místních projektů se například uskutečnila výstava zabezpečovací techniky ve Vsetíně a anketa, která měla za cíl zmapovat Současnou situaci stavu kriminality. Policie ve Vsetíně vy,dala a zdarma poskytla všem občanům publikaci obsahující rady, kontaktní místa s telefonními čísly, s možností jejich využití v případě nouze. V Teplicích byl instalován a ověřen kamerový systém pro potřeby Městské policie a za účelem zveřejnění zkušeností s touto technikou a jejím uplatněním v praxi byla uskutečněna tisková konference.

g) situační prevence

- resort Ministerstva vnitra participoval na přípravě výstavy vojenské a zabezpečovací techniky IDET 95, výstavy zabezpečovacích systémů Pragoalarm 95. Jedná se o nejprestižnější výstavy zabezpečovací a vojenské techniky v České republice,

- podílel se na práci Stálého odborného výboru Cechu zřizovatelů bezpečnostních systémů a Grémia Alarm při tvorbě "Pravidel montáže EZS (elektrické zabezpečovací signalizace). V rámci resortu dále pracovala dvě zkušební pracoviště, provádějící schvalování jednotlivých zařízení a systémů EZS a EPS (elektrická a požární signalizace). Certifikace výrobků má vazbu na pojistné podmínky pojišťoven,

- průběžně je vytvářen systém spolupráce s hlavními subjekty oboru zabezpečovací techniky (Česká asociace pojišťoven, cechy zabezpečovacích odborných firem, zkušebny zabezpečovací a požární techniky atd.).

h) spolupráce se sdělovacími prostředky a veřejností

Ministerstvo vnitra ve spolupráci s policejními orgány uspořádalo kromě standardních tiskových konferencí i specifické besedy k problematice trestné činnosti. Specifikem těchto pořadů byla preventivní doporučení a způsoby ochrany zdraví a majetku občanů. Pravidelnou se stala spolupráce na tvorbě televizních pořadů (Policejní magazín, Pachatel neznámý, Poldové apod.). Těsná spolupráce při zajišťování a realizaci osvětově výchovných akcí, zejména pro děti a mládež, již tradičně probíhá s Muzeem Policie ČR.

ch) vědecko výzkumná činnost

V roce 1995 byl v rámci Ministerstva vnitra zřízen grantový systém, který je upraven zákonem č. 1/1995 Sb. a slouží k podpoře výzkumu a vývoje především v oblasti vnitřního - pořádku a prevence kriminality. V současné době jsou řešeny tři projekty vztahující se k problematice drogových závislostí a jeden projekt k tématu resocializace skupin mládeže ohrožených sociálně patologickým vývojem.

V roce 1995 bylo na granty vyčleněno 5 mil. Kč a na rok 1996 částka 10 mil. Kč.

3.2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Zpracovalo úkoly uložené vládou a úkoly z resortního programu prevence kriminality zapracovalo do Plánu hlavních úkolů ministerstva a přímo řízených organizací. Úkoly, které byly finančně kryty z rozpočtu resortu, nebo které nevyžadovaly finanční prostředky ze zdrojů mimo resort, jsou plněny dle harmonogramu.

a) V rámci plnění usnesení vlády č. 341 ze dne 15. června 1994 byla vypracována koncepce právní a etické výchovy na základních školách. V současné době jsou zpracovávány expertní posudky a učivo, bude zapracováno do učebních dokumentů pro základní školy. Pro střední školy je dokončován vzdělávací standard, pro gymnázia a odborné školy se zapracováním témat etické a právní výchovy.

b) Úkol zřizovat střediska výchovné péče v místech s vyšším výskytem sociálně patologických jevů je plněn průběžně, do konce roku 1995 byla zřízena v osmnácti místech České republiky. Jsou to poradenská zařízení, která se věnují dlouhodobé terapii dětí s problémovým chováním a ohrožením návykovými látkami.

c) Společný úkol s Ministerstvem spravedlnosti ověřování institutu probace a vzdělávání probačních úředníků byl splněn zřízením pomaturitního studia na Justiční škole v Kroměříži.

d) Dále byla zpracována koncepce výchovy mimo vyučování a koncepce nových forem práce pedagogicko psychologického poradenství ve vztahu k sociální prevenci a prevenci kriminality, která definovala nové směry poradenské práce a navrhla systém realizace na školách.

e) Na koncepčních odborech ministerstva byla zpracována vyhláška o výši kapesného pro děti ve výchovných ústavech (nedostatek finančních prostředků vede k majetkové trestné činnosti).

Úkol zajistit kapacity výchovných ústavů pro mládež tak, aby odpovídaly aktuální potřebě i perspektivním výhledům, je průběžně plněn od roku 1994. Postupně je dobudováván a naplňován výchovný ústav pro chlapce nad 15 let ve Střílkách a Hraničkách.

3.3. Ministerstvo práce a sociálních věcí

Vládním usnesením č. 341 ze dne 15, června 1994 bylo Ministerstvu práce a sociálních věcí v bodě 2 ve spolupráci s ministrem vnitra, přednosty okresních úřadů, primátory měst Plzně, Brna a Ostravy a primátorem hlavního města Prahy uloženo:

- nadáte vytvářet podmínky pro zřízení 1 000 funkčních míst terénních sociálních pracovníků oddělení péče o rodinu a děti, okresních a obvodních úřadů a funkční místa průběžně v letech 1994 až 196 naplňovat,

- nadále vytvářet podmínky pro zřízení 250 funkčních míst kurátorů pro mládež,

- v dalších vybraných lokalitách s výskytem vysoké koncentrace děti a mládeže ohrožených sociálně patologickým vývojem experimentálně zavést funkci sociálního asistenta a po vyhodnocení experimentu případně postupné zavádět tuto funkci do systému sociální práce.

a) terénní sociální práce

Zvyšování počtu terénních sociálních pracovníků oddělení péče o rodinu a děti okresních úřadů i zvyšování počtu kurátora pro mládež zabezpečuje oddělení sociálně právní ochrany dětí a rodiny odboru sociální politiky. Na základě analýzy počtu řešených případů v jednotlivých okresech a po konzultacích se zástupci okresních úřadů byl na léta 1994 - 1996 vypracován návrh na zvýšení počtu pracovníků oddělení péče o rodinu a děti a kurátorů pro mládež, přičemž se vychází i ze specifik jednotlivých okresů. Současně je též magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně a magistrátu hlavního města-Prahy doporučeno konkrétní zvýšení počtu pracovníků. Tímto způsobem došlo v roce 1994 ke zvýšení počtu pracovníků referátů sociálních věci okresních úřadů o 26 pracovníků a v roce 1995 o cca 310 pracovníků. V současné době pracuje na okresních úřadech přibližně 1 300 terénních sociálních pracovníků v oddělení péče o rodinu a děti, 300 kurátorů pro mládež a 138 sociálních kurátorů (pro dospělé):

V průběhu roku 1994 byla poprvé v České republice zavedena nová forma terénní sociální práce - práce na ulici (street work), orientovaná na starší děti a mládež. Jejím posláním je ochrana ohrožených skupin mládeže před sociální patologií, nabídka pozitivních alternativ, orientace směrem ke zdravému životnímu stylu, výchova k toleranci jiných postojů a názorů. Nově zavedená funkce sociálního asistenta se orientuje na děti staršího školního věku a mládež odmítající institucionální nabídky a trávící svůj volný čas převážně na ulici. Sociální asistent vyhledává a kontaktuje skupiny i jednotlivce v jejich přirozeném prostředí, tj. na ulicích, diskotékách, v hernách, v rockových klubech apod.

V uplynulých dvou letech vykonávalo dosud funkci sociálního asistenta celkem 24 osob (22 mužů, 2 ženy). Výběr lokalit pro jejich působení nebyl prováděn direktivně "shora" podle určitého klíče, nýbrž podle zájmu, který v připomínkovém řízení k Programu sociální prevence projevili přednostové okresních úřadů. V současné době vykonává tuto funkci celkem 22 pracovníků (jeden je,pracovníkem nestátního sdružení, dva zaměstnanci městského úřadu a ostatní jsou zaměstnanci OkÚ) v těchto lokalitách - Most, Brno, Ostrava, Náchod, Jaroměř, Pardubice, Hradec Králové, Příbram, Klatovy, České Budějovice, Kladno, Plzeň, Jablonec n. Nisou, Karlovy Vary, Frýdek-Místek (2 pracovníci), Chrudim (2 pracovníci), Uherské Hradiště, Praha 9, Louny a Liberec.

Již dnes se ukazuje, že tato nová forma sociální práce se osvědčila. V následujících letech považujeme za žádoucí napojení této terénní formy sociální práce na centra komunitní práce, krizová centra pro děti a mládež, střediska Diakonie a jiných nestátních subjektů zabývajících se shodnou problematikou.

b) sociální práce s pachateli trestné činnosti

" Stejným usnesením uložila vláda v bodě-4 ministru práce a sociálních věci ve spolupráci s ministrem spravedlnosti koncipovat do 31. března 1995 systém kontinuálního resocializačního (průběžně nápravného) působení ve fázi výkonu trestu a po výkonu trestu a prohloubit spolupráci sociálních kurátorů se sociálními pracovníky vězeňské služby při vypracovávání individuálních programů znovuzačlenění propuštěných do občanského života.

Ke splnění tohoto úkolu zpracovalo MPSV ve spolupráci s MS a s odborníky z teorie a praxe "Informaci o kontinuální sociální práci s pachateli trestné činnosti", se kterou se vláda seznámila dne 5. dubna 1995.

c) speciální pracoviště sociální prevence

V bodě 5 téhož usnesení vlády bylo uloženo přednostům okresních úřadů, primátorům měst Plzně, Brna a Ostravy a primátorovi hlavního města Prahy stabilizovat a rozšiřovat existující specializovaná pracoviště sociální prevence a podle potřeby je zřizovat v dalších městech a okresech (obvodech).

V průběhu roku 1994 a 1995 vznikla specializovaná pracoviště sociální prevence na více než 30 okresních úřadech (magistrátech měst). Tato oddělení spojují zpravidla výkon agendy sociálního kurátora a kurátora pro mládež, přičemž další agendy oddělení jsou podle místních podmínek a potřeb různé (např. protidrogový koordinátor, sociální asistent, poradce pro národnostní menšiny; psycholog, právník). Činnost těchto oddělení je mj. orientována na organizaci preventivních programů v oblasti kriminality, gamblingu, zneužívání drog a na komunitní práci, linky důvěry, metodickou činnost směrem k azylovým domům, městským a obecním úřadům, spolupráci s nestátními subjekty apod. V souladu s programem sociální prevence je prioritou v práci těchto oddělení práce kurátora s mládeží, některá z těchto pracovišť se angažovala i v ověřování institutu narovnání mezi pachatelem a poškozeným.

3.4. Ministerstvo spravedlnosti

a) legislativní oblast

- Ministerstvo spravedlnosti v legislativní oblasti splnilo úkol uložený usnesením vlády č. 341 ze dne 15, června 1994, když zpracovalo návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších zákonných` úprav, trestní zákon, zákon č. 141/1961 Sb., ve znění `"pozdějších zákonných úprav, o trestním řízení soudním (soudní řád), zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. Uvedený zákon byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu dne 29. června 1995 a publikován pod č.152/1995 Sb.,

- v zákoně je zakotven nový druh trestů "obecně prospěšné práce" jako alternativní trest k trestu odnětí svobody. Nově bylo doplněno ustanovení § 40 trestního zákona, upravující mimořádné zmírnění trestu odnětí svobody,

- nově je zakotven do oddílu čtvrtého institut "zločinné spolčení" jako významný represivní prvek v boji proti organizovanému zločinu,

- novelizován byl zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, zavedením institutu "narovnání", jakožto jedné z forem odklonu umožňujícího soudu rozhodnout o něm a zastavit trestní stíhání obviněného,

- je zpracováno paragrafové znění návrhu zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Zákon sleduje komparaci světových trendů a našich podmínek při výkonu trestu odnětí svobody a prohloubení integrační funkce výkonu trestu ve smyslu začleňování odsouzených do společnosti,

- jakožto základ budování probační služby vznikla v rámci institutu vyšších soudních úředníků koncepce probačních úředníků. Tato služba je podmínkou k praktickému zajištění institutu probačního charakteru v širším slova smyslu, což míří k vhodnějšímu zacházení s vybranými pachateli trestných činů. Pro účely vzdělávání probačních úředníků bude využita nedávno zřízená resortní justiční škola v Kroměříži, která poskytuje tříleté pomaturitní studium.

b) oblast soudnictví a státního zastupitelství

- těžiště preventivní práce v oblasti soudnictví a státního zastupitelství spočívá v rychlosti, správnosti a přesnosti rozhodování, v zachovávání všech procesních náležitostí a věcně bezchybném zdůvodnění rozhodnutí. Tato činnost orgánů státního zastupitelství a soudů je veřejností velmi pozorně sledována. Z toho vyplývá, že důsledné dodržování právního řádu a přesvědčení o kvalitní justici je důležitým předpokladem preventivní práce,

- soudci a státní zástupci prováděli právně výchovnou činnost v oblasti právní osvěty, především v obvodech okresních a krajských soudů a státních zastupitelství. Jednotlivé akce byly zaměřeny zejména na ty oblasti trestné činnosti, které jsou závažným problémem (trestná činnost proti majetku, násilná trestná činnost, zejména s rasovým kontextem, ublížení na zdraví, trestné činy spáchané mladistvými pachateli a trestná činnost páchaná pod vlivem alkoholických nápojů a dalších návykových látek),

- na uvedenou problematiku trestné činnosti byla zaměřena i hlavní líčení s veřejností, spojená s následnými besedami v některých závažných případech trestné činnosti.

c) Vězeňská služba ČR

- ve Vězeňské službě ČR byl ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vytvořen systém kontinuálního resocializačního působení,

- programy,přípravy odsouzených na propuštění z výkonu trestu nejsou v potřebném rozsahu realizovány. Důvodem je chybějící úprava zákona o výkonu trestu (v současné době je návrh zákona zpracován), nedostatečná ubytovací kapacita věznic a nedostatečný oběh investičních i provozních prostředků,

- resocializační programy aplikované ve výkonu trestu odnětí svobody byly hodnoceny pozitivně, jejich realizaci je nutno věnovat ze strany odboru výkonu vazby a trestu GŘ Vězeňské služby ČR zvýšenou metodickou pozornost,

- průběžně je plněn úkol systematického zajišťování vhodné pracovní příležitosti pro vězně a zlepšování spolupráce s úřady práce, církvemi, charitativními institucemi, zájmovými sdruženími občanů a nevládními organizacemi. Připravována je dohoda o spolupráci s nadací "Klíč". Ke zvýšení zaměstnanosti odsouzených je připravován materiál, který bude v prvém čtvrtletí roku 1996 předložen vládě ČR,

- ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Fakultou tělesné výchovy a sportu UK Praha a Fakultou tělesné výchovy UP Olomouc, byl splněn úkol zpracovat koncepci využiti sportu při resocializaci odsouzených,

- postupně je realizována koncepce zacházení s mladistvými pachateli. Odbor výkonu vazby a trestu: GŘ Vězeňské služby ČR harmonizuje spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věci a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci koordinační skupiny pro harmonizaci postupu jednotlivých subjektů při řešení příčin a důsledků sociálně patologických jevů mládeže,

- průběžně je realizován projekt schválený Ministerstvem spravedlnosti "Soubor: protidrogových opatření ve výkonu trestu odnětí svobody",

- průběžně je připravována ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví koncepce výkonu ochranného léčení v návaznosti na výkon trestu odnětí svobody, v souvislosti s přípravou návrhu nového zákona o výkonu trestu odnětí svobody.

d) vědecko výzkumná oblast

Prevence kriminality na místní úrovni:

Byla zpracována teoreticko-metodická publikace k preventivnímu působení na místní úrovni včetně seznámení s preventivními programy uplatňovanými v zahraničí. Ve vybrané lokalitě byl zkoumán strach z kriminality ve vazbě na konkrétní výskyt trestné činnosti a byly zpracovány mapy kriminality, s cílem konkretizovat potřeby situační prevence. Na úrovni městských úřadů byl proveden průzkum využívání stávajících právních možností pro preventivní působení a byla uskutečněna metodická příprava vybraných pracovníků městských a obvodních úřadů některých lokalit, které projevily zájem o praktickou realizaci preventivních aktivit.

Vyhodnocení užití institutu podmíněného zastavení trestního stíhání.

V roce 1995 proběhlo anketní šetření u pracovníků justičních orgánů a dále analýza a vyhodnocení relevantních spisových materiálů. Úkol trvá.

Problematika a možnosti uplatnění alternativních trestů.

Pracovníci právní skupiny Institutu pro kriminologii a sociální prevenci se podíleli na přípravě příslušných legislativních úprav včetně zpracování srovnávací studie navrhovaných úprav právního řádu ČR se zahraniční praxí. Úkol trvá.

Stav a trendy ve vybraných oblastech sociální patologie mající vztah k mládeži v České republice.

Jedná se o dvouletý úkol. V roce 1995 byly řešeny vstupní. dílčí úkoly (výzkum extremismu mezi mládeží, hodnotové orientace pražské mládeže ve vztahu k lidským právům, problematika týraných dětí), byla navázána spolupráce s policejními orgány při zkoumání obecné a mravnostní trestné činnosti ve vztahu k mládeži. Úkol trvá.

Vyhodnocení účinnosti prostředků preventivního působení zakotvených v trestném řádu a vypracování návrhu jejich budoucího promítnutí do nového zákona o trestním řízené.

Úkol byl rozšířen ve smyslu analýzy a vyhodnocení účinnosti veškerých legislativních úprav trestního zákona a trestního řádu. Proběhla matematická=statistická analýza dat a obsahová analýza pramenů.

Prvá část úkolu; významná především obecné z hlediska metodického, přístupu, bude uzavřena počátkem roku 1996, ve, druhé fázi se předpokládá posouzení právních a preventivních aspektů některých nových institutů trestního zákona/a trestního řádu.