Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

I. Obecná část

Základním právním předpisem pro výrobu a oběh lihu je zákon č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů.

V návaznosti na tento zákon byla vydána řada dalších právních předpisů, vymezujících podmínky pro výrobu a oběh lihu. Jedná se o vyhlášku Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č.66/1991 Sb., vyhlášku Federálního ministerstva financí č.17/1972 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu, ve znění vyhlášky Ministerstva financí č. 193/1993 Sb. a vyhlášky Ministerstva financí č. 7/1994 Sb. a vyhlášku Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce.

Na tyto právní předpisy navazují normy vymezující například druhy lihu, denaturaci, podmínky pro skladování, metody zkoušení, včetně alkoholometrických tabulek, ztráty lihu, které se však po 31.12.1994 staly nezávaznými.

Dosud platná právní úprava vychází z podmínek státního, plánem řízeného hospodářství, nevyhovuje současným podmínkám a tím, že povinnosti při výrobě a uvádění lihu do oběhu jsou ukládány právnickým a fyzickým osobám vyhláškami, není v souladu s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod.

Líh je výrobkem, který vyžaduje zvláštní a zvýšený dohled státu. Tato zvláštnost spočívá v mnohostranném užití, vyplývajícím z vlastností lihu, pro které je zpracováván v řadě průmyslových oborů, zdravotnictví a v potravinářských odvětvích. Jen asi jedna třetina domácí produkce lihu je využívána k výrobě lihovin. Výrobu lihovin stát reguluje stanovenou sazbou spotřební daně, která ve výši 195 Kč zajeden litr absolutního alkoholu je mezi sazbami této daně sazbou nejvyšší. Roční výnos spotřební daně u lihu a lihovin činí v České republice více než 6 miliard Kč.

Líh je možno vyrobit poměrně snadno z dostupných surovin. Tyto okolnosti vyvolávají častý spekulativní záměr využít dostupnosti a zaměnitelnosti jednotlivých druhů lihu s cílem dosáhnout vysokých příjmů, získaných na úkor příjmů státního rozpočtu. Záměny syntetického lihu za líh kvasný při výrobě lihovin mohou být příčinou vážného ohrožení zdraví lidí.

Tyto skutečnosti vyvolávají potřebu vytvoření specifických mechanismů, zabezpečujících ochranu zájmů státu i jeho obyvatel. Tento problém není specifický jen pro Českou republiku. V řadě států západní Evropy existuje doposud státní finanční lihový monopol (SRN, Rakousko), anebo stát chrání své zájmy v této oblasti přísným vymezením povinností, které určuje zákon.

Předkládaný návrh zákona uplatňuje zásady a podmínky výroby a oběhu lihu pro ekonomiky v tržním prostředí. Návrh zákona neomezuje podnikatelské aktivity právnických a fyzických osob, ale vytváří právní rámec pro tuto činnost. Zároveň zajišťuje zájmy státu, související s touto komoditou.

Při přípravě návrhu zákona bylo přihlédnuto k právním dokumentům Evropských společenství a právní úpravě v SRN a Rakousku. V Evropské unii neexistuje společná tržní organizace pro líh. Nařízení Evropských společenství se týkají definic jednotlivých druhů lihovin, kterými se však návrh zákona o lihu nezabývá. Lihoviny jsou potravinou, a proto jsou předmětem navrhovaného zákona o potravinách. Jejich jednotlivé druhy budou upraveny prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Směrnice EHS 76/765 "O lihoměrech a hustoměrech pro líh" a směrnice EHS 76/766 "O lihoměrných tabulkách" se dotýkají problematiky, která bude upravena prováděcími vyhláškami k navrhovanému zákonu o lihu. V současné době jsou již vyhotoveny lihoměrné tabulky, při jejichž zpracování se vycházelo z lihoměrných tabulek platných v zemích Evropské unie.

Navrhovaná právní úprava si nevyžádá zvýšení rozpočtových výdajů ze státního rozpočtu.

Navrhované rozšíření některých činností finančních úřadů a Ministerstva financí, které si vyžádá zvýšení nákladů cca o 5 milionů Kč ročně, bude zajištěno v rámci rozpočtu kapitoly Ministerstva financí.

II. Zvláštní část

K § 1:

Zákonnou úpravu vyžaduje specifičnost komodity, která spočívá ve spotřebě lihu a výrobků z lihu, vlivu spotřeby lihu na zdraví obyvatelstva, ve finančním výnosu daní do státního rozpočtu převyšujícím částku 6 miliard Kč ročně. Současná právní úprava je obsažena především ve vyhláškách. Vzhledem ke změněným ekonomickým a právním podmínkám je nutno provést úpravu zákonem. Líh je používán v řadě průmyslových odvětví, jen menší část lihu je používána k výrobě lihovin.Existuje množství různých druhů lihu, které se kvalitativně liší a záměny těchto druhů mohou způsobit vážné škody na zdraví lidí. Je proto nutno vytvořit způsob ochrany před negativními důsledky nesprávného používání lihu. Návrh zákona stanoví podmínky pro výrobu, úpravu a uvádění lihu do oběhu tak, aby byla zajištěna ochrana zájmů obyvatelstva a ekonomiky státu.

K § 2:

V tomto ustanovení jsou definovány základní pojmy užívané při výrobě, úpravě a uvádění lihu do oběhu, které jsou používány v zákoně a v prováděcích vyhláškách k tomuto zákonu.

K § 3:

Podmínkou pro výrobu nebo úpravu lihu je udělení koncese podle živnostenského zákona, kterou je možno vydat na základě odborného stanoviska Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva průmyslu a obchodu. Zařazení výroby lihu mezi koncesované živnosti je nezbytné především vzhledem k nutnosti zajištění odborné kvalifikace osob, vyrábějících líh. Líh je hořlavinou I. třídy, organickým rozpouštědlem,jeho páry tvoří s kyslíkem výbušnou směs a je vyráběn ve více druzích, k jejichž výrobě jsou používány různé technologie a suroviny. Působnost ministerstev při udělování koncese vychází z hlediska odbornosti, nezbytné při posuzování žádostí o provozování výroby a úpravy lihu.

K § 4:

Pěstitelské pálení je zvláštní kategorií výroby lihu, vycházející z dlouhodobých tradic; jeho účelem je zajistit odborné zpracování ovoce, vypěstované drobnými pěstiteli. Provozování této služby sleduje zároveň záměr zamezení nedovoleného, živelného domácího pálení. Zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, pamatuje pro tuto výrobu s odchylnou, nižší sazbou daně oproti sazbě z ostatní výroby lihu a destilátů. Různost daňových sazeb vyvolává nutnost omezení ve výrobě i prodeji takto vyrobených pěstitelských destilátů. Tato nutnost je podpořena i tím, že kvalita těchto destilátů značně kolísá, a to podle kvality surovin - kvasů, které si vyrábí pěstitel sám. Zachování této služby, která je obvyklá i v zahraničí, sleduje i zajištění daňových příjmů státu.

K § 5:

Nutnost státního dozoru nad výrobou a oběhem lihu vyžaduje stanovení přesných podmínek určujících uspořádání výrobního zařízení lihovarů a pěstitelských pálenic tak, aby veškeré vyrobené množství lihu mohlo být změřeno. Stanovení podmínek, uvedených v tomto ustanovení, je zároveň nezbytné z technologického hlediska výroby lihu.

K § 6:

Základní povinností je zajistit výrobní zařízení na výrobu lihu tak, aby veškeré množství vyrobeného lihu mohlo být změřeno. Umísťování závěr na výrobním zařízení zabraňuje odtahu vyrobeného lihu, který nebyl změřen. Závěry zajišťují zájem státu na výnosu daní a zároveň chrání výrobce před nedovoleným zneužitím lihu. Kompetence, stanovená v této věci finančním úřadům, vyplývá z toho, že tyto úřady jsou pověřeny výkonem správy daní. Rovněž síť těchto úřadů zajišťuje možnost pravidelného dohledu. Navrhované ustanovení dále řeší způsob znehodnocování vedlejších produktů při výrobě lihu (lutrové vody, vosky a oleje), úkapů a dokapů tak, aby nemohly být zdrojem nezměřeného a neevidovaného lihu.

K § 7:

Fyzikální vlastnosti lihu vyžadují, aby v zájmu zajištění přesného změření lihu byly zajištěny technické podmínky, které umožní spolehlivé změření lihu a to metodami, které umožní spolehlivé změření lihu. Typy a soustavy měřidel, způsob stanovení odchylky měřidel, manipulace s nimi, jejich zajištění, opravy, úpravy a metody měření, jsou přesně určeny a nedovolují tak různý výklad a propočet měřených hodnot a zabraňují takové manipulaci s měřidly, která by mohla vést ke zkreslení množství vyrobeného lihu.

K § 8:

Ustanovení řeší v praxi zcela výjimečné případy regenerace lihu, rektifikaci surového destilátu a druhou rektifikaci destilátu. Vzhledem k výjimečnosti těchto případů je nezbytné, aby pro každý případ byl stanoven způsob zajištění a měření individuálně s přihlédnutím k technickým podmínkám konkrétního lihovaru a zpracovávané surovině. Tyto případy bude povolovat Ministerstvo financí, které stanoví též podmínky pro zajištění a způsob měření.

K § 9:

Ustanovení určuje postup při denaturaci lihu a určuje podmínky tak, aby bylo zajištěno takové znehodnocení lihu, které nedovolí jeho zneužití k pitným účelům. Denaturace se provádí proto, aby bylo možno vyhovět podmínce zákona o spotřebních daních a umožnit nákup lihu potřebného pro některé výroby bez spotřební daně. Sazba daně by totiž nepřiměřeně zvýšila cenu lihu (desetinásobně) a projevila se tak v ceně výrobků a služeb.

Denaturace v provozovně kupujícího jsou připuštěny pouze ve stanovených případech, kdy množství a doprava denaturačního prostředku by způsobily velké komplikace (ocet). V těchto případech je záruka znehodnocení nezdaněného lihu podmíněna tím, že denaturace musí být prováděna za přítomnosti zaměstnance finančního úřadu.

K § 10:

Znehodnocování lihu musí odpovídat přesně stanoveným pravidlům. Na líh, který byl denaturován jinak, než stanoví prováděcí předpis, se z hlediska daňového hledí jako na líh čistý, nedenaturovaný. Denaturační prostředky jsou voleny tak, aby bylo znesnadněno oddělení denaturačního prostředku,tj. jeho vylučování z denaturovaného lihu a umožněno zpracování denaturovaného lihu na různé výrobky, aniž by denaturací byla změněna resp. zhoršena kvalita těchto výrobků.

Vzhledem k velkému množství výrobků a technologií, ve kterých se uplatňuje denaturovaný líh, je stanoveno větší množství různých denaturačních prostředků. K obecné denaturaci je používána vícesložková kompozice denaturační směsi, která je přesně definovaná a která není zveřejňovaná. Pro případy, ve kterých nelze použít obecně denaturovaný líh, jsou povolovány zvláštní denaturace jednosložkovým denaturačním prostředkem. Vylučování jednosložkového denaturačního prostředku z denaturovaného lihu je relativně snadnější. Proto je tato denaturace povolována pouze na přesně určené užití. Na líh zvláštně denaturovaný, použitý k jinému účelu, než pro který je určen, se pohlíží z hlediska daňového jako na líh nedenaturovaný.

K § 11:

Ustanovení určuje základní druhy lihu uváděné do oběhu. Kvalitativní znaky jednotlivých druhů lihu jsou stanoveny prováděcím předpisem. Na jednotlivé druhy lihu se odvolávají daňové zákony a podle druhů je také odvozena možnost jejich dalšího zpracování a užití.

K § 12:

Ustanovení určuje podmínky, za kterých může být líh uveden do oběhu. Proces povolování má za účel zajistit informace o zpracování lihu, které jsou pro stát nezbytné vzhledem:

- k vysoké sazbě spotřební daně a možnostem spekulativních krácení příjmů státního rozpočtu,

- k snadné zaměnitelnosti jednotlivých druhů lihů s důsledkem krácení výnosu daní a ohrožování zdraví,

- k záměrům agrární politiky státu, kde líh a jeho mnohostranné využití dávají možnost zhodnocení zemědělské produkce a využití zemědělské půdy; tento argument je důležitý ve vztahu ke konkurenci syntetického lihu,vyráběného z dovážených fosilních surovin.

Povolování má za účel posouzení oprávněnosti nákupu určitého druhu lihu včetně posouzení oprávněnosti k nákupu nezdaněného lihu ve vztahu k předmětu činnosti žadatele. Povolení, bez kterého nelze líh dovézt nebo expedovat z lihovaru, umožňuje finančním úřadům správu spotřební daně u kupujících nezdaněného lihu, resp. dohledu nad způsobem užití lihů zvláštně denaturovaných. Ustanovení zároveň chrání spotřebitele před dodávkami závadného lihu a dodávkami lihu neznámého původu. Ustanovení též upravuje postup a určuje způsob evidence při vyskladnění lihu prodávajícím a při přejímce lihu kupujícím.

K § 13:

Ustanovení postihuje zákazy těch postupů, které nejvíce poškozují zájmy státu na výnosech daní a které ohrožují zdraví obyvatelstva.

K § 14:

Ustanovením je určena podmínka, nezbytná pro změřitelnost zásob lihu. Měření zásob je nutné pro zpracovávání lihových bilancí, od kterých se odvíjí proces dohledu nad správou a výnosem spotřebních daní.

K § 15:

Ustanovení určuje povinnosti výrobce a odběratele lihu vést o výrobě a oběhu lihu i jeho zásobách evidenci. Líh při výrobě v lihovaru je úředně měřen. Při dalších operacích s lihem vznikají přirozené úbytky. Na úbytky, vznikající u změřeného lihu je možno uplatnit osvobození od spotřební daně. Tato osvobození jsou však možná pouze do výše maximálně přípustného limitu, kterým je technicky zdůvodněná, maximálně přípustná norma ztrát lihu, určená prováděcím předpisem.

K § 16:

Výroba lihu je kampaňovou výrobou. U kvasných lihů je tato kampaň vymezena sklizní a skladovatelností zpracovávaných zemědělských surovin. Na dobu výrobní kampaně má vliv klima - zejména teploty, technologicky podmiňující ekonomický průběh kondenzace lihových par. Počátek i konec kampaní se v těchto závislostech rok od roku mění. Oznamovací povinnost je nezbytná z důvodů

- dozoru nad řádným zajištěním výrobního zařízení závěrami,

- ověření technické způsobilosti instalovaných měřidel,

- nutnosti zpracování řádných lihových bilancí a tím i zabezpečení státního dozoru nad správou daní.

Ustanovení vymezuje povinnosti výrobce pro případy mimořádných událostí, ke kterým ve výrobě může dojít.

V případech těchto vad a poruch je sledován záměr minimalizace škod.

Přístroje, pomocí kterých je možno vyrábět líh, umožňují realizovat výrobu, která je zatížena vysokou sazbou spotřební daně a která zároveň z hlediska možného ohrožení zdraví lidí vyžaduje příslušný dohled. Proto je nezbytné zajistit informace o existenci, umístění a konstrukci těchto přístrojů.

K § 17:

Smyslem navrhovaných sankcí je zajistit důsledné plnění účelu zákona. Přísnost sankcí má své opodstatnění ve velkém finančním objemu, který výroba a obchod s lihem představují. Diferenciace výše pokut vyplývá z následků ohrožení zájmů obyvatelstva a státu při jednáních, která jsou v rozporu se zákonem. Rozpětí při stanovování výše pokut musí vystihovat rozdíly v objemech produkce jednotlivých lihovarů. Objem denní produkce lihu činí u pěstitelských pálenic několik desítek litrů, u zemědělských lihovarů cca 10 - 50 hektolitrů a u průmyslových lihovarů několik stovek hektolitrů. Pokud by tedy nebyla např. změřena výroba v objemu 100 hl lihu v měřících jednotkách, mohlo by dojít k úniku spotřební daně ve výši 1,9 mil. Kč a dalším daňovým únikům, odpovídajícím dani z přidané hodnoty, počítané ve výši 22 % ze základu, tvořeného kalkulovanou cenou zvýšeného o sazbu spotřební daně.

K § 18:

V souvislosti s ustanovením § 3 se provádí novelizace přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Předpokladem pro vydání koncese pro výrobu lihu bude vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání v oboru chemie, potravinářské chemie, zemědělství, lékařství nebo farmacie a v případě středoškolského vzdělání i tříletá praxe. Udělení koncese se nevyžaduje pro pěstitelské pálenice, protože jde o drobné provozovny, jejichž činnost je omezena sezónně na dobu čtyř měsíců a produkt pěstitelských pálenic není určen k tržnímu prodeji. S ohledem na tyto skutečnosti není nutné u osob provozujících tuto živnost odborné středoškolské, popřípadě vysokoškolské vzdělání, vyžadované pro ostatní lihovarskou výrobu.

K § 19:

Ze zákona o spotřebních daních se navrhuje vypustit ta ustanovení, která jsou duplicitní s návrhem zákona o lihu. Jedná se o definici lihu, definici měrné jednotky a o ustanovení upravující oznamovací povinnost, včetně uložení pokuty za nesplnění této povinnosti. V návrhu zákona o lihuje třeba upravit výrobu a nakládání s lihem komplexně a v zákoně o spotřebních daních ponechat jen ta ustanovení, která jsou určena jen pro účely spotřební daně.

K § 20:

Vzhledem k tomu, že povolování výjimek podle § 15 odst. 3 v jednotlivých odůvodněných případech je rozhodováním orgánu státní správy o právech a právem chráněných zájmech a povinnostech právnických nebo fyzických osob, musí mít toto rozhodnutí charakter správního rozhodnutí.

K § 21:

Některá ustanovení navrhovaného zákona vyžadují podrobnější úpravu v prováděcích předpisech. Zákon předpokládá vydání dvou prováděcích vyhlášek, Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí. Vyhláška Ministerstva zemědělství bude upravovat především technické požadavky na výrobní zařízení a jeho uspořádání, druhy a množství denaturačních prostředků, kvalitativní znaky jednotlivýchdruhů lihu, metody stanovení objemového množství a objemové koncentrace u lihu a způsob výpočtů množství lihu, které bude obsaženo v alkoholometrických tabulkách, jejichž rozsah se předpokládá asi na 350 stran. Vyhláška Ministerstva financí bude obsahovat především bližší technické podmínky pro zajištění výrobního zařízení a podrobnosti o způsobu vedení evidencí o oběhu lihu.

K § 22:

Navrhované ustanovení umožňuje plynulý, dostatečně rychlý a reálný přechod na nový režim povolování výroby a úpravy lihu a pěstitelského pálení.

Povolení k vyskladnění a uvedení lihu do oběhu vydaná podle dosavadní právní úpravy Ministerstvem zemědělství je třeba ponechat v platnosti po dobu, na kterou byla vystavena a zajistit tak plynulý přechod na povolování Ministerstvem financí.

K § 23:

Vzhledem k tomu, že navrhovaný zákon řeší problematiku výroby a oběhu lihu komplexně, je třeba zrušit jednak tu část zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů, která se týká hospodaření s lihem, a jednak vyhlášky, upravující hospodaření s lihem, kontrolu jeho výroby a oběhu a pěstitelské pálení. Zároveň je nutno zrušit i ustanovení § 76 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, které zmocňuje Ministerstvo financí k vydání prováděcích předpisů na úseku spotřebních daní spojených s kontrolou výroby a oběhu lihu, protože navrhovaný zákon obsahuje zmocnění k vydání prováděcích předpisů týkajících se výroby a oběhu lihu v celé šíři, a to jednak pro Ministerstvo zemědělství a jednak pro Ministerstvo financí.

K § 24:

Navrhovaný zákon je třeba z důvodů zajištění ochrany zdraví obyvatelstva a ohrožení příjmů státního rozpočtu ze spotřební daně z lihu a lihovin přijmout v době co nejkratší.

Platné znění části zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb. zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb. a zákona č. 286/1995 Sb., s vyznačením navrhovaných doplnění

__________________

Poznámka: Tučným písmem je uveden nově navrhovaný text

Platné znění částí zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 260/1994 Sb. a zákona č. 148/1995 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

_________

7a) Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České republiky č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce.

________

7a) § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. ./1996 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (zákon o lihu).

_________

7b) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 76/1988 Sb.

_________

7b) § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. ./1996 Sb.

Poznámka: Kurzívou je vyznačen text, který je měněn nebo vypouštěn. Tučným a podtrženým písmem je uveden nový navrhovaný text.

§ 9

Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a) až e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení¹⁶⁾ v případě jejich dovozu. Při uplatnění nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), b) a d), předloží nabyvatel povolení Ministerstva zemědělství, a při uplatnění nároků u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. e), povolení Ministerstva financí k nákupu nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.

Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a), b), d) a e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení¹⁶⁾ v případě jejich dovozu. Při uplatňování nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), d) a e), předloží nabyvatel povolení Ministerstva financí^15a), k nákupu nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.

_________

^15a) § 12 zákona č. ./1996 Sb.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se registrace a oznamovací povinnosti je uvedeno v § 30.

d) právnické a fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují líh a lihoviny s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f), pokud neprokáží, že se jedná o líh a lihoviny zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí nezdaněného lihu a lihovin. Průkazem o zdanění lihu je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6. Průkazem o zdanění lihovin je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož byly vybrané výrobky získány, nabyl tyto lihoviny již zdaněné. Průkazem o způsobu nabytí nezdaněného lihu a lihovin je povolení Ministerstva financí vydané podle § 29 odst. 1 písm. e) a zároveň daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6 nebo povolení Ministerstva zemědělství vydané podle zvláštního předpisu^21g) a zároveň daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6. U nezdaněných lihovin vyrobených plátcem se prokazuje pouze způsob nabytí lihu použitého při výrobě.

d) právnické a fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují líh a lihoviny s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f), pokud neprokáží, že se jedná o líh a lihoviny zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí nezdaněného lihu a lihovin. Průkazem o zdanění lihu je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6. Průkazem o zdanění lihovin je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož byly vybrané výrobky získány, nabyl tyto lihoviny již zdaněné. Průkazem o způsobu nabytí nezdaněného lihu a lihovin je povolení Ministerstva financí vydané podle zvláštních předpisů^15a) a zároveň daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6. U nezdaněných lihovin vyrobených plátcem se prokazuje pouze způsob nabytí lihu použitého při výrobě.

(1) Předmětem daně je líh²¹ⁱ⁾ obsažený v jakýchkoliv směsích s jinými látkami.

_________

²¹ⁱ⁾ § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. ./1996 Sb.

(2) Lihem se rozumí etylalkohol (etanol) získaný

a) destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin, celulozy a z jiných surovin obsahujících líh,

b) synteticky.

_________

^21h) § 3 vyhlášky č. 16/1972 Sb.

_________

^21h) § 3 zákona č. ./1996 Sb.

(1) Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a 26, vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrnou jednotkou je 1 litr absolutního alkoholu (dále jen "1 1.a.") při normální teplotě 20^oC. ^21c)

Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a 26, vyjádřené v měřicích jednotkách.^21c)

________

^21c) § 2 odst. 1 písm. j) zákona č. ./1996 Sb.

(1) Od daně je také osvobozen

a) líh podle § 25 odst. 2 písm. a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti⁸⁾ do výrobků při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků, éteru etylnatého, octanu etylnatého, léčiv a farmaceutických lučebnin a zvláštně denaturovaný líh k použití pro stanovený účel,^21a)

b) líh vyskladněný od výrobce nebo dovezený do státních hmotných rezerv,^20a)

c) líh obecně denaturovaný, líh syntetický technický, úkapy a dokapy,

d) líh vyskladněný od výrobce pro zvláštní denaturaci u odběratele,^21a)

e) na základě předchozího písemného souhlasu Ministerstva financí

1. líh syntetický zvláštně denaturovaný k použití pro stanovený účel,^21a)

2. líh syntetický nedenaturovaný, s výjimkou syntetického lihu technického, určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do vyráběných výrobků,

f) líh obsažený ve směsích s jinými látkami, přesahuje-li obsah absolutního alkoholu 15% objemu všech látek ve směsi obsažených, pokud tyto směsi nejsou uvedeny pod položkami 2207 nebo 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku.

_________

^21a) § 6 vyhlášky č. 16/1972 Sb.

(1) Od daně je také osvobozen

a) líh²¹ⁱ⁾ určený pro další úpravu nebo určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti⁸⁾ do výrobků při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků, léčiv a farmaceutických produktů, éteru etylnatého, octanu etylnatého a speciálních chemických výrobků podle odborného posudku,^21j)

_________

^21j) § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

b) líh vyskladněný od výrobce nebo dovezený do státních hmotných rezerv,^20a)

c) líh obecně denaturovaný, líh syntetický technický, úkapy a dokapy, přiboudlina,

d) líh vyskladněný od výrobce pro zvláštní denaturaci u odběratele,^21a)

e) líh zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný k použití pro stanovený účel,^21a)

f) líh obsažený ve směsích s jinými látkami, přesahuje-li obsah absolutního alkoholu 15% objemu všech látek ve směsi obsažených, pokud tyto směsi nejsou uvedeny pod položkami 2207 nebo 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku.

_________

21a) § 10 odst. 2 zákona č. ./1996 Sb.

Kromě povinností uvedených v § 15 jsou plátci povinni oznámit zahájení a předpokládané ukončení výroby příslušnému finančnímu úřadu nejméně 15 dnů předem; přerušení nebo zastavení výroby z nepředvídatelných důvodů jsou povinni oznámit neprodleně.

_________

²¹⁾ § 8 vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb.

_________

²¹⁾ § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. ./1996 Sb.

_________

22) Vyhláška č. 76/1988 Sb.

_________

22) § 4 zákona č. ./1996 Sb.

Platné znění části zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů, která je navrhovaným zákonem rušena

(1) Ministr výživy upraví hospodaření s lihem, zejména přejímání a odbavování lihu a soustředění v oboru plánování výroby a odbytu lihu. Opatření všeobecné povahy vyhlásí ministerstvo výživy v příslušném úředním listě.

(2) Majetku spravovaného dosud československým monopolem lihovým se použije způsobem, který stanoví ministr financí v dohodě s ministrem výživy.

Ministerstvo financí vydá k zajištění všeobecné daně z lihu a výrobků z lihu vyhláškou v příslušném úředním listě předpisy o kontrole výroby a oběhu lihu.

Platné znění části zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, která je navrhovaným zákonem rušena

Ministerstvo upraví obecně závazným právním předpisem

a) minimální požadavky na uspořádání výrobního zařízení pro výrobu lihu tak, aby zaručovalo spolehlivé zjištění vyrobeného množství alkoholu,

b) rozsah zajištění výrobního zařízení uzávěrami,

c) postup při registraci lihu měřidly,

d) postup při zjišťování vyrobeného množství lihu,

e) postup při zjišťování zásob lihu,

f) postup při oběhu lihu,

g) náležitosti evidence o výrobě a oběhu lihu,

h) oznamovací povinnost při zahájení, přerušení nebo zastavení a ukončení výroby lihu,

i) postup při kontrole výroby a oběhu lihu.