Platné znění částí zákona České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. s vyznačením navrhovaných změn
Zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. se mění takto:
1. § 2 odst. 2 zní:
"(2) Ministerstvo vydává právní předpisy pro regulaci a sjednávání cen, určení nepřiměřeného hospodářského prospěchu a neoprávněného majetkového prospěchu v souvislosti s porušením cenových předpisů, cenovou evidenci, poskytování cenových informací, kontrolu cen.".
b) se vypouští.
"b) oceňování zboží a oceňování majetku a majetkových práv k jiným účelům než pro sjednávání cen (dále jen "oceňování majetku")."
2. § 4a odst. 1 zní:
(1) Obec v rozsahu a za podmínek stanovených rozhodnutím ministerstva může obecně závaznou vyhláškou
a) stanovit maximální ceny, pokud nejsou stanoveny ministerstvem,
b) stanovit maximální ceny nižší, než jsou maximální ceny stanovené ministerstvem,
c) stanovit maximální ceny vyšší, než jsou maximální ceny stanovené ministerstvem nebo určit případy, na které se maximální ceny stanovené ministerstvem nevztahují.".
d) se vypouští.
"d) stanovit pro účely oceňování pozemků a dalšího majetku nižší nebo vyšší ceny, než jsou stanoveny ministerstvem.".
Příloha
Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.
(1) Jako budovy a haly se oceňují stavby, které nelze zařadit podle účelu jejich užití mezi stavby oceňované podle § 3 až 10.
(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou za m3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.
(3) Základní cena budovy uvedená v příloze č. 2 a haly uvedená v příloze č. 3 se násobí koeficienty K1 až K5 podle vzorce
ZCU = ZC x K1 x K2 x K3 x K4 x K5
kde
ZCU základní cena upravená,
ZC základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3,
K1 koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,
K2 koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části se vypočte podle vzorce
6,60
K2 = 0,92 +
počet m2 průměrné zastavěné
plochy,
kde 0,92 a 6,60 jsou konstanty,
K3 koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce
2,10
K3 = + 0,30 pro budovy
v
2,80
K3 = + 0,30 >= 0,60 pro haly
v
kde v je průměrná výška podlaží v metrech,
2,10, 2,80, 0,30 a 0,60 jsou konstanty,
K4 koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
1 + (0,54 x n),
kde
0,54 je konstanta,
n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.
Dále platí, že
l. není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ve výši nákladů na její pořízení v době ocenění, vynásobí se koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,
2. chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.
Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.
K5 koeficient polohový podle přílohy č. 13.
(4) Podzemní budovy a podzemní haly se oceňují
podle § 9.
(1) Cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku [ § 44 odst. l, § 49 a §50 vyhlášky ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/l976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 376/l992 Sb.])
se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 5 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 5 se násobí koeficienty K4 a K5 podle vzorce
ZCU = ZC x K4 x K5,
kde
ZCU základní cena upravená,
ZC základní cena podle přílohy č. 5,
K4 koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
1 + (0,54 x n),
kde
0,54 je konstanta,
n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3 s nadstandardním vybavením snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.
Dále platí postup podle bodů 1. a 2. uvedených u definice n v § 2 odst. 3.
Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.
K5
koeficient polohový podle
přílohy č. 13.
(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 2.
(4) Hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kriteria rodinného domu, se ocení podle § 3. Koeficienty Kl až K4 se stanoví zvlášť pro hospodářskou část nezávisle na obytné části.
(5) Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.
(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty [ § 47, § 48, § 5l a § 53 vyhlášky č. 83/l976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/l979 Sb.])
se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K4 a K5 podle vzorce
ZCU = ZC x K4 x K5,
kde
ZCU základní cena upravená,
ZC základní cena podle přílohy č. 6,
K4 koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
l + (0,54
x n),
kde
0,54 je konstanta,
n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4 s nadstandardním vybavením snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.
Dále platí postup podle bodů 1. a 2. uvedených v definici n v § 2 odst. 3.
Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.
K5 koeficient polohový podle přílohy č. 13.
(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení uvedené v příloze č. 7. Při nižším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 1,01 do 1,10 podle skutečného vybavení. Použitý koeficient musí být zdůvodněn. Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.
(3) Základní
cena podle odstavců l a 2 se dále násobí
koeficientem K5 uvedeným
v příloze č. 13.
(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže [/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb.])
se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 8 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení uvedené v příloze č. 8. Při nižším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 1,01 do 1,10. Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.
(3) Základní cena podle odstavců 1 a 2 se dále násobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.
(4) Pokud zastavěná
plocha stavby nerozdělená příčkami
přesáhne 100 m2
nebo stavba má
více než dvě podlaží, cena garáže
se zjistí podle §2.
(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu m hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 9 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.
(2) Narážené studny se ocení jako vrtané studny s průměrem do 150 mm.
(3) Vrtané studny s průměrem od 500 mm výše se ocení jako studny kopané.
(4) Cena studny, která
trvale neslouží svému účelu pro
ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí
u kopané studny 20% z ceny zjištěné
podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené
studny je cena nulová.
(1) Cena venkovních úprav se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 10, popřípadě v příloze č. 11. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 10, popřípadě v příloze č. 11, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce.
(2) Cena venkovních úprav neuvedených v příloze č. 10 nebo č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování.
(3) Cena podle odstavce 1 nebo
2 se násobí koeficientem K5
uvedeným
v příloze č. 13.
Cena inženýrské a speciální
pozemní stavby kromě staveb rybníků
a malých vodních nádrží se zjistí
vynásobením počtu příslušné
měrné jednotky m3,
m2, m, kus nebo hektar základní
cenou uvedenou v příloze č. 11 a násobí
se koeficientem K5
uvedeným v příloze
č. 13.
Cena jednotlivých částí
hřbitovní stavby se zjistí vynásobením
počtu měrných jednotek základní
cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé
stavby se zjistí jako součet cen jednotlivých
částí s připočtením
ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení
vynásobený koeficientem K5
uvedeným v příloze
č. 13.
Cena stavby, která je kulturní památkou [ §7 zákona č. 20/l987 Sb., o státní památkové péči])
, se zjistí podle příslušného
§ 2 až 10, § 15
a § 17. K této ceně se
připočte cena uměleckých a uměleckořemeslných
děl, která jsou součástí stavby,
zjištěná podle znaleckého posudku.
Cena bytu a cena nebytového prostoru se zjistí jako podíl z ceny stavby zjištěné pro její druh podle ustanovení tohoto oddílu.
Cena nedokončené stavby se
zjistí podle ustanovení tohoto oddílu vyhlášky
na základě projektové dokumentace ověřené
stavebním úřadem, a není-li projektová
dokumentace, podle předpokládaného stavu
stavby po jejím dokončení a sníží
se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících
a nedokončených konstrukcí uvedené
v příloze č. 14.
Pro stavby neuvedené v příloze č.
14 se výše podílů nedokončených
konstrukcí zjistí odborným odhadem.
(1) Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu, popřípadě o náklady na úpravu terénu.
(2) Převýší-li
náklady na zbourání a odklizení materiálu
a popřípadě náklady na úpravu
terénu obvyklou cenu použitelného materiálu,
je cena stavby nulová.
Ceny staveb, které v této vyhlášce
nejsou výslovně uvedeny, se zjistí podle
výše nákladů, které by byly nutné
na její pořízení v místě
stavby a v době jejího oceňování,
nebo porovnáním s cenou srovnatelné stavby
podle příslušných kriterií, zjištěnou
podle této vyhlášky.
Stavby, které nejsou spojeny se zemí pevným základem [ §119 občanského zákoníku])
, se ocení podle příslušných
ustanovení této vyhlášky s tím,
že zjištěná cena se násobí
koeficientem 0,90.
(1) Cena zjištěná podle § 2 až 12 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.
(2) U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby podle § 15 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.
(3) Při výpočtu
opotřebení stavby bez základů se přihlédne
k její kratší životnosti oproti nemovité
stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená
v příloze č. 14 se zpravidla sníží
o 20 až 40%.
Cena domu s nájemními byty (dále jen "nájemní dům) je aritmetickým průměrem ceny zjištěné nákladovým způsobem a ceny zjištěné výnosovým způsobem.
(1) Při oceňování nájemních domů výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce
N
CV = x 100,
p
kde
CV cena nájemního domu zjištěná výnosovým způsobem,
N roční nájemné z bytů a nebytových prostorů (dále jen "roční nájemné),
p míra kapitalizace v procentech ve výši 14%.
(2) Roční
nájemné je souhrn měsíčního
nájemného z pronajatých i nepronajatých
bytů a nebytových prostorů přepočteného
na kalendářní rok. Do ročního
nájemného se zahrne i propočtené nájemné
za byty a nebytové prostory užívané
vlastníkem oceňovaného nájemního
domu a dále i za byty i nebytové prostory bezúplatně
užívané. Do ročního nájemného
se nezahrnují ceny služeb poskytovaných
s užíváním
bytu a nebytových prostorů [/l993
Sb., o nájemném z bytu a úhradě za
plnění spojená s užíváním
bytu, ve znění vyhlášky č. 30/1995
Sb.])
(3) Roční
nájemné se zjistí podle nájemních
smluv. V případech, kdy nájemní smlouvy
nejsou k dispozici, nebo kdy byt nebo nebytový prostor
užívá vlastník oceňovaného
nájemního domu, nebo kdy jsou užívány
bezúplatně, se roční nájemné
zjistí ve výši nájemného podle
cenových předpisů [6/1993
Sb., ve znění č. 30/1995 a vyhlášky
č. 274/1995 Sb.])
(4) Roční nájemné zjištěné podle odstavců 2 a 3 se sníží o
a) roční částku daně z nemovitosti, nevztahuje-li se na nájemní dům osvobození od této daně,
b) roční částku zaplaceného pojistného z nájemního domu,
c) průměrné roční odpisy, náklady na běžnou údržbu, opravy a správu nájemního domu v maximální celkové výši 4% z ceny oceňovaného nájemního domu zjištěné nákladovým způsobem,
d) roční nájemné zaplacené z pozemku vedeného v katastru nemovitostí [ Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).])
jako zastavěná plocha a nádvoří náležející k oceňovanému nájemnímu domu.
(5) Má-li roční
nájemné snížené podle odstavce
4 nulovou nebo zápornou hodnotu, je cena zjištěná
výnosovou metodou nulová.
(1) Základní cena za m2 stavebního pozemku činí:
a) 1 700 Kč v hlavním městě Praze,
b) 800 Kč ve statutárních městech [90 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/l992 Sb.])
Františkových Lázních, Mariánských Lázních,
c) 500 Kč v Českém Krumlově, Jáchymově, Karviné, Luhačovicích, Poděbradech a Teplicích,
d) 250 Kč v obcích s počtem obyvatel podle posledního sčítání lidu nad 25 tisíc,
e) 150 Kč v obcích nad 15 tisíc obyvatel do 25 tisíc obyvatel a v Jeseníku,
f) 100 Kč v obcích nad 5 tisíc obyvatel do 15 tisíc obyvatel,
g) 70 Kč v obcích nad 2 tisíce obyvatel do 5 tisíc obyvatel,
h) 40 Kč v obcích nad 1 tisíc obyvatel do 2 tisíc obyvatel,
i) 25 Kč v obcích do 1 tisíce obyvatel.
Tato cena se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 15 tabulky č. 1.
(2) Základní cenou za m2 stavebního pozemku pro rekreační a zahrádkářské chaty je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) násobená koeficientem 0,75, nejvýše však 100 Kč za m2. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 2.
(3) Cenou za m2 zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceňovanými podle odstavců 1 a 2, je cena vypočtená podle odstavců 1 a 2 násobená koeficientem 0,40. Cena za 1 m2 zahrady a cena za 1 m2 ostatní plochy nesmí být nižší než cena podle § 23 odst. 2. Za jednotný funkční celek se považuje soubor reálně existujících pozemků tvořený zastavěnou plochou a zahradou, pokud se nejedná o zemědělskou půdu, nebo ostatní plochu evidovanou v katastru nemovitostí, popřípadě nezastavěnou částí původního stavebního pozemku, který vznikl za účelem využití stavby, a který je ve vlastnictví stejného subjektu.
(4) Pokud jsou v katastru nemovitostí pod označením ostatní plochy uvedeny dráhy a jejich provozní plochy, dálnice včetně nájezdu a dalších ploch sloužících k provozu dálnice, silnice I. až III. třídy, místní a účelové komunikace včetně parkovacích ploch, veřejná prostranství, plochy letišť a přístavů, nejsou-li užívány k podnikání za úplatu, chodníky a parkové cesty, popřípadě pozemky k takovým účelům určené [976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky federálního výboru pro životní prostředí, Ministerstva životního prostředí České republiky a Slovenské komise pro životní prostředí č.378/1992 Sb.]0)
, ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0,70. Tyto ceny se dále neupravují.
(1) Základní ceny pozemků zapsaných v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina bonitované podle půdně ekologických jednotek jsou uvedeny v příloze č. 16 .
(2) Ceny podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o další vlivy podle přílohy č. 17.
(3) Nezpevněné polní cesty, které jsou v katastru nemovitostí součástí druhu pozemku ostatní plochy, se ocení cenou přilehlých zemědělských pozemků podle odstavců l a 2. Jsou-li ceny těchto pozemků rozdílné, použije se cena nejvyšší.
(4) Pro ocenění zemědělských pozemků, které nebyly bonitovány, se použijí průměrné ceny pro jednotlivá katastrální území podle zvláštních předpisůll)
.
(1) Základní cena lesního pozemku a zalesněného nelesního pozemku (dále jen "lesní pozemek) se zjišťuje za lesní pozemek podle cen plošně převládajících souborů lesních typů. Ceny za m2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 18.
(2) Pokud soubor lesních typů na oceňovaném pozemku není v příloze č. 18 uveden, použije se cena souboru nejblíže srovnatelného.
(3) Základní
cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami
nebo srážkami podle přílohy č.
19 se zdůvodněním.
(1) Hospodářsky nevyužitelné pozemky a neplodná půda, jako je například roklina, mez s kamením, ochranná hráz, močál, bažina, vodní tok se oceňují cenou 0,50 Kč za m2.
(2) Pozemky neuvedené v odstavci 1 a pozemky, které nejsou stavebními, zemědělskými a lesními pozemky ani pozemky rybníků a vodních nádrží, se oceňují cenou 5 Kč za m2.
(1) Cena rybníka určeného pro chov ryb a vodní drůbeže (CRI) se zjistí jako součet ceny pozemku (CPI) a ceny stavby (CSI) podle vzorce
CRI = CPI + CSI. CRI = CPI + CSI. CRI = CPI + CSI.
(2) Ceny rybníků neuvedených v odstavci 1 a malých vodních nádrží (CRII) se zjistí jako součet ceny pozemku (CPII) a ceny stavby (CSII) podle vzorce
CRII = CPII + CSII.
(3) Cena za m2 pozemku rybníků a malých vodních nádrží uvedených v odstavcích 1 a 2 (CPI, CPII) činí 2 Kč.
(4) Cena velkých vodních nádrží a ostatních vodních nádrží se zjistí jako součet ceny inženýrské stavby podle §9 a ceny pozemku 0,50 Kč za m2.
(5) Cena stavby rybníků a malých vodních nádrží uvedených v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby v době jejího ocenění a násobí se koeficienty KR1 až KR9 podle vzorce
a) pro rybníky s chovem ryb a vodní drůbeže CSI = CSRI x KR1 x KR2 x KR3 x KR4 x KR5 x KR6 x KR7 x KR8 x KR9,
b) pro ostatní rybníky a malé vodní nádrže SII = CSRII x KR1 x KR2 x KR3. Výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů KR1 až KR9 jsou uvedeny v příloze č. 20.
(6) Cena rybničních objektů neuvedených v příloze č. 20 se zjistí podle oddílu druhého části druhé.
(7) Vodní plochy,
jejichž součástí nejsou stavby, se oceňují
cenou 0,50 Kč za m2.
(1) Cena lesního porostu je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 21 vážených jejich plošným zastoupením v porostu.
(2) Základní cena za m2 jednotlivých skupin dřevin se vytvoří podle vzorce
Ha = [(Au - c) x fa + c] x Ba,
kde
Ha = cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,
Au = cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,
c = náklady na zajištěnou kulturu,
fa = věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,
Ba = zakmenění ve věku ke dni ocenění.
(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu [995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).]2)
nebo lesní hospodářské osnovy a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu.
(4) Cena mýtní výtěže Au ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 22. Pro neuvedené obmýtí se cena mýtní výtěže Au zjistí jako přiměřená hodnota interpolací, po posouzení skutečného stavu lesního porostu.
(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v něm uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 22, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 22 stanovené nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.
(6) Náklady na m2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 23. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury [3) § l odst. 5 vyhlášky ministerstva zemědělství č. 248/l993 Sb., o zakládání a obnovování lesních porostů.]3)
a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, jako jsou zejména náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.
(7) Věkový hodnotový faktor fa pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 24.
(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 24 se cena za m2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce
1
Ha = [(Au - c) x fa x + c] x Ba,
1
fuv
kde
fa se převezme z přílohy č. 24 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,
1 je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota fuv se
fu převezme z přílohy č. 24 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce, jako hodnota fa .
(9) Je-li skutečný
věk dřevin vyšší než obmýtí
pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze
č. 24, má věkový hodnotový
faktor fa hodnotu
jedna.
(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Ocenění se provede podle § 25 s použitím nejnižšího obmýtí uvedeného v příloze č. 24.
(2) Je-li cena mýtní výtěže Au nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 23.
(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 23 upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců [4) § l odst. 2 vyhlášky č. 248/l993 Sb.]4)
.
(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle §25 a 26 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 25 tabulek č. 1 a 2 se zdůvodněním.
(2) Jsou-li splněny
podmínky pro uplatnění více druhů
srážek, lze základní cenu snížit
výjimečně až o 90%.
(1) Lesní porosty na nelesních pozemcích se oceňují podle § 25 až 27, popřípadě podle § 29.
(2) Skupiny stromů a jejich řady na nelesních pozemcích s výměrou do 1 000 m2 nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů, se oceňují podle § 30.
(3) Sousedí-li
skupina stromů na nelesních pozemcích s lesními
porosty na lesních pozemcích, oceňuje se
podle § 25 až 27 nebo § 29 i v případech,
jde-li o skupinu menší než 50
stromů nebo je-li na výměře menší
než l 000 m2.
(1) Lesní porost na lesních i nelesních pozemcích, který má výměru do jednoho hektaru včetně lze ocenit i postupem podle přílohy č. 26.
(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 21.
(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce
CSD = VLP x PSD x ZLP x CLP x SSBSD,
kde
CSD = cena skupiny dřevin,
VLP = výměra lesního porostu v m2,
PSD = podíl skupiny dřevin v lesním porostu,
ZLP = zakmenění lesního porostu,
CLP = cena lesního porostu v Kč za m2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 26,
SSBSD = součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 26.
(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné a chmelové révy jsou uvedeny
a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 27,
b) pro vinnou révu včetně zařízení vinic v příloze č. 28,
c) pro chmelovou révu včetně zařízení chmelnic v příloze č. 29.
(2) Ceny okrasných
rostlin jsou uvedeny v příloze č. 30.
(1) Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části samostatně podle příslušných ustanovení.
(2) Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdním a podkrovním prostorům zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Není-li to možné, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu cenou za příslušnou měrnou jednotku stanovenou ve vyhlášce. Půdní a sklepní prostory, pokud nejsou užívány nebo upraveny k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou stanovenou v této vyhlášce, kromě § 4, pro daný účel užívání.
(3) Zjištěná cena oceňovaných nemovitostí včetně staveb bez základů se zaokrouhlí na desetikoruny.
(4) Při prodeji stavby, pozemku a trvalého porostu právnické osobě, jejímž společníkem, anebo v případě akciové společnosti nebo zájmového sdružení právnických osob [5) § 20f občanského zákoníku.]5)
zakladatelem, je zahraniční osoba, předloží prodávající [2 zákona č. 526/l990 Sb.]6)
Ministerstvu financí
do 30 dnů od pravomocného rozhodnutí o povolení
vkladu do katastru nemovitostí informaci o ceně
zjištěné podle této vyhlášky,
včetně dokladu o způsobu ocenění,
a o ceně sjednané.
Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, ve znění vyhlášky č. 295/1995 Sb.
Tato vyhláška nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1997.
Příloha č. 1 - Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí
Příloha č. 2 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení
Příloha č. 3 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení
Příloha č. 4 - Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K1
Příloha č. 5 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení
Příloha č. 6 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení
Příloha č. 7 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení
Příloha č. 8 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení
Příloha č. 9 - Ceny studní
Příloha č. 10 - Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení
Příloha č. 11 - Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních
Příloha č. 12 - Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení
Příloha č. 13 - Koeficient polohový - K5
Příloha č. 14 - Opotřebení staveb
Příloha č. 15 - Úprava základních cen stavebních pozemků
Příloha č. 16 - Základní ceny zemědělských pozemků
Příloha č. 17 - Úprava základních cen zemědělských pozemků
Příloha č. 18 - Základní ceny za m2 lesních pozemků
Příloha č. 19 - Úprava základních cen lesních pozemků
Příloha č. 20 - Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu
Příloha č. 21 - Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin
Příloha č. 21a - Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin
Příloha č. 22 - Ceny za m2 mýtní výtěže Au v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin
Příloha č. 23 - Náklady na m3 zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin
Příloha č. 24 - Věkové hodnotové faktory fa pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí
Příloha č. 25 - Úprava základních cen lesních porostů
Příloha č. 26 - Ocenění lesních porostů podle §33
Příloha č. 27 - Ceny ovocných dřevin
Příloha č. 28 - Ceny vinné révy včetně zařízení vinic
Příloha č. 29 - Ceny chmelové révy včetně zařízení chmelnic
Příloha
č. 30 - Ceny okrasných rostlin
Poznámka:
Věcný obsah příloh
této vyhlášky bude totožný s přílohami
vyhlášky č. 178/1994 Sb., ve znění
vyhlášky č. 295/1995 Sb.