Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot (dále jen "majetek") a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy. [Např. § 111 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláška federálního ministerstva financí č.122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim, § 18 odst. 3 zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., § 6 zákona č. 546/1991 Sb., o soudních poplatcích za výpis z rejstříku trestů, ve znění zákona č. 273/1994 Sb., a zákona č. 36/1995 Sb., § 18 odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, § 4, 7 a 10 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb. a zákona č. 322/1993 Sb., § 5 odst. 2 zákono č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 242/1994 Sb., § 5 zákona č.368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, § 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č.149/1995 Sb., § 14 odst. 3, 6 a 18 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb. a zákona č. 258/1994 Sb., § 3 vyhlášky Mininisterstva spravedlnosti č. 612/1992 Sb., o odměnách notářů a správců dědictví, § 33 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.] Lze jej použít pro oceňování i tehdy, rozhodne-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo dohodnou-li se tak strany.

(2) Zákon neplatí pro sjednávání cen [Zákon č. 526/1990 Sb., ve znění zákona č. 135/1994 Sb.] a pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů.

(3) Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí

a) v případech, kdy zvláštní předpis stanoví odlišný způsob oceňování, [Např. § 24 až 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nařízení vlády České republiky č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, ve znění nařízení vlády České republiky č. 57/1993 Sb., § 5 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.]

b) při převádění majetku podle zvláštního předpisu. [Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby,ve znění pozdějších předpisů.

§ 11 a § 28a zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb.]

(1) Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim.

(2) Službou je poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností.

(3) Jiným způsobem oceňování stanoveným tímto zákonem nebo na jeho základě je

a) nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění,

b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu , který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry),

c) porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci,

d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní, nebo která je jinak zřejmá,

e) oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví,

f) oceňování podle kurzové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu,

g) oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen.

(1) Pro účely oceňování se stavby člení na

a) stavby pozemní, kterými jsou

1. budovy, jimiž se rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory,

2. haly, jimiž se rozumí stavby o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m³, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m²,

3. rodinné domy, rekreační chalupy a rekreační domky, [§ 44 odst. 1, § 49 a 50 vyhlášky federálního ministerstva pro technických a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných a technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb., a vyhlášky č. 376/1992 Sb.]

4. domy s nájemními byty, jimiž se bez ohledu na charakter stavby rozumí domy, v nichž ze součtu podlahových ploch bytů a nebytových prostorů nejméně 80% připadá na byty, přičemž z více než poloviny počtu bytů se ke dni ocenění platí nájemné; do počtu bytů s nájemným se zahrnují i bezúplatně užívané byty, kromě bytů vlastníků domu s nájemními byty, které nebyly v době ocenění pronajaty,

5. rekreační chaty a zahrádkářské chaty, [§ 47, 48, 51 a 53 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb.]

6. vedlejší stavby, jimiž se rozumí stavby tvořící příslušenství [§ 121 odst. 1 občanského zákoníku.] stavby hlavní nebo doplňující užívání pozemku, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m²; vedlejší stavbou není garáž,

7. garáže, [§ 80 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb.]

8. studny,

9. venkovní úpravy,

b) stavby inženýrské a speciální pozemní, kterými jsou

1. stavby dopravní, vodní, pro rozvod energií a vody, kanalizace, věže, stožáry, komíny, plochy a úpravy území a další stavby speciálního charakteru,

2. velké vodní nádrže, jimiž se rozumí stavby s objemem nad 2 miliony m³ po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m³/s,

c) vodní nádrže, kterými jsou

1. rybníky se zemní hrází a s přirozeným nebo zahloubeným dnem s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše,

2. malé vodní nádrže, jimiž se rozumí stavby s objemem do 2 milionů m³ po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m měřeno na pevné dno; stoletý průtok v profilu hráze do 60 m³/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,

3. ostatní vodní nádrže, zejména vodní nádrže s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m, jezera, zatopené lomy, pískovny, tůně, důlní propadliny,

d) hřbitovní stavby,

e) kulturní památky, jimiž se rozumí stavby, nikoli jejich části, zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky, [§ 7 zákona č. 20/1987 Sb., o paátkové péči.]

f) byty, jimiž se rozumí místnost nebo soubor místností určených k bydlení a jejich součásti a příslušenství [§ 121 odst. 2 občanského zákoníku.] včetně podílu na společných částech domu, [§ písm. e) a § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).] a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, včetně podílu na příslušenství domu a stavbách vedlejších a jejich příslušenstvích, určených pro společné užívání,

g) nebytové prostory, jimiž se rozumí místnost nebo soubor místností včetně příslušenství¹⁰⁾ určené k jiným účelům než k bydlení; pro účely ocenění zahrnuje nebytový prostor i podíl na společných částech domull⁾, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, jakož i podíl na příslušenství domu a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné užívání; nebytovým prostorem nejsou příslušenství bytu ani společné části domu,

h) nedokončené stavby,

ch) stavby určené k odstranění,

i) jiné stavby.

(2) Pro účely oceňování se stavba posuzuje podle účelu užití. Při nesouladu mezi účelem užití stavby uvedeným v kolaudačním rozhodnutí nebo ve stavebním povolení a skutečným užitím se vychází při oceňování ze skutečného užití stavby. Nejsou-li zachovány doklady o účelu, pro který byla stavba povolena, nebo při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí [Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb.

§ 3 odst. 3 vyhlášky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).] a skutečným stavem platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. [§ 85 a 104 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.]

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, stavba nebo její část [Např. § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb.] (dále jen "stavba") se oceňuje nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem nebo jejich kombinací, jejichž použití u jednotlivých druhů staveb uvedených v § 3 stanoví vyhláška Ministerstva financí (dále jen "vyhláška").

(2) Stavba, která není spojena se zemí pevným základem, se oceňuje podle účelu jejího užití stejným způsobem, jako stavba nemovitá stejného užití.

(1) Oceňuje-li se stavba nákladovým způsobem, vychází se

a) ze základních cen za měrné jednotky stavby nebo z nákladů na pořízení stavby; u stavby určené k odstranění se vychází z ocenění použitelného materiálu z jejího odstranění sníženého o náklady na odstranění,

b) z koeficientů úpravy základních cen zejména podle druhu konstrukce a charakteru zástavby, velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží, průměrné výšky podlaží, využití podkroví, vybavení a polohy stavby, dále u vodní nádrže a rybníku podle funkce rybochovné, zásobní, usazovací, záchytné, vyrovnávací a rekreační,

c) z technického opotřebení stavby.

(2) U kulturní památky se do ocenění započítávají ceny uměleckých a uměleckořemeslných děl a u hřbitovní stavby ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení.

(3) Základní ceny, koeficienty a rozsah jejich uplatnění u jednotlivých druhů staveb uvedených v § 3, postupy při měření a výpočtu výměr staveb a postupy při oceňování včetně způsobů zjištění a uplatnění technického opotřebení stanoví vyhláška. Ve stanovených cenách, koeficientech a postupech se zohledňují i vlivy působící na úroveň a relace cen staveb na trhu.

Oceňuje-li se stavba výnosovým způsobem, stanoví vyhláška způsob zjištění výnosu a výši míry kapitalizace pro dané časové období.

Oceňuje-li se stavba porovnávacím způsobem, stanoví vyhláška hlediska, která se při porovnání berou v úvahu.

(1) Cena bytu a cena nebytového prostoru se zjistí jako podíl z ceny stavby. Velikost tohoto podílu se rovná poměru podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostorů ve stavbě, do něhož se nezapočítávají plochy společného příslušenství stavby.

(2) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studny a vedlejší stavby sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru započte do ceny stavby.

(3) Podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru je součet všech plošných výměr podlah jednotlivých místností a prostor tvořících příslušenství bytu nebo nebytového prostoru.

(1) Pro účely oceňování se pozemky člení na

a) stavební pozemky, kterými jsou

1. nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným územním rozhodnutím určeny k zastavění; [§ 32 zákona č. 50/1976 Sb.] je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění,

2. pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří a v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny,

3. plochy pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí,

b) zemědělské pozemky evidované v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina,

c) lesní pozemky, kterými jsou lesní pozemky evidované v katastru nemovitostí a zalesněné nelesní pozemky,

d) pozemky evidované v katastru nemovitostí jako vodní nádrže a vodní toky,

e) jiné pozemky, kterými jsou například hospodářsky nevyužitelné pozemky a neplodná půda, jako je roklina, mez s kamením, ochranná hráz, močál, bažina.

(2) Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěný jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod.

(3) Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí¹²⁾. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.

(1) Stavební pozemek se oceňuje

a) cenou uvedenou v cenové mapě, kterou vydala obec,

b) základní cenou upravenou koeficienty, přirážkami a srážkami vyjadřujícími vliv polohy a další vlivy působící zejména na využitelnost pozemků pro stavbu, popřípadě jiným způsobem oceňování podle § 2, které stanoví vyhláška, není-li stavební pozemek oceněn v cenové mapě.

(2) Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v měřítku podrobnějším, s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách.

(3) Nejsou-li při zpracování cenové mapy sjednané ceny stavebních pozemků podle odstavce 2 v dané obci k dispozici nebo nelze-li je použít, protože již neodpovídají úrovni sjednaných cen porovnatelných pozemků ke dni vypracování cenové mapy, zjistí se ceny na základě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obci nebo v jiných obcích spadajících do stejné skupiny podle počtu obyvatel; skupiny obcí stanoví vyhláška. Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. Údaje o postupu a porovnání obce uvedou v textové části cenové mapy, která popřípadě obsahuje další vysvětlivky. Podrobnější metodiku zpracování cenových podkladů pro cenovou mapu stanoví Ministerstvo financí.

(4) Jestliže nelze cenu stavebního pozemku zjistit podle odstavce 2 nebo 3, do cenové mapy se cena takového pozemku neuvede a pozemek se oceňuje podle odstavce 1 písm. b).

(5) Návrh cenové mapy stavebních pozemků nebo její změny předkládá obec před jejím vydáním obecně závaznou vyhláškou Ministerstvu financí k vyjádření. Obec zašle vyhlášku současně s jejím vyhlášením Ministerstvu financí k uveřejnění v Cenovém věstníku.

(6) Koncem každého kalendářního roku se obecně závaznou vyhláškou obce doplňují cenové mapy o ceny stavebních pozemků. Změní-li se sjednaná cena, účel užití nebo stavební vybavenost pozemku, zjistí se nová cena pozemku způsobem podle odstavce 2 nebo 3. Přitom platí postup podle odstavce 5.

(7) Obec umožní nahlédnout bezplatně do cenové mapy pozemků vedené touto obcí každému, kdo o to požádá.

(1) Zemědělský pozemek se oceňuje cenou stanovenou výnosovým způsobem podle bonitovaných půdně ekologických jednotek.

(2) Základní ceny zemědělských pozemků a jejich úpravu přirážkami a srážkami vyjadřujícími vliv polohy a další vlivy působící zejména na využitelnost pozemků pro zemědělskou výrobu, jako jsou přírodní nebo technické překážky a vyhlášení zvláště chráněných území, [§ 18 a 19 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).] stanoví vyhláška.

(1) Lesní pozemek [Příloha č. 1 kód 10 vyhlášky č. 126/1993 Sb.] se oceňuje výnosovým a porovnávacím způsobem podle plošně převládajících souborů lesních typů.

(2) Základní ceny lesních pozemků a jejich úpravu přirážkami a srážkami vyjadřujícími zejména vliv kategorií lesů [§ 6 až 10 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých záknů (lesní zákon).] a další vlivy působící na využitelnost lesních pozemků stanoví vyhláška.

Pozemky vodních nádrží, vodních toků a jiné pozemky se oceňují cenami stanovenými vyhláškou.

Pro účely oceňování se trvalé porosty člení na

a) lesní porosty, [§ 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb.]

b) ovocné dřeviny,

c) vinnou a chmelovou révu,

d) okrasné rostliny.

(1) Lesní porost se oceňuje nákladovým a výnosovým způsobem. Vychází se ze skupin lesních dřevin podle jejich zastoupení v lesním porostu, podle věku, bonitních stupňů, obmýtí a zakmenění.

(2) Postup zjištění základních cen lesních porostů a jejich úpravu přirážkami a srážkami vyjadřujícími vliv kategorií lesů, hospodářského tvaru lesa, stupně poškození porostu, sortimentace porostu a další vlivy, které působí na produkci dřeva, stanoví vyhláška.

(3) Při oceňování se vychází z údajů o lesním porostu obsažených v závazném podkladu zpracovaném podle zvláštního předpisu. [§ 24 až 27 zákona č. 289/1995 Sb.] Není-li tento podklad zpracován nebo údaje v něm uvedené neodpovídají skutečnosti, zjistí se potřebné údaje podle skutečnosti.

(1) Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva se oceňují výnosovým způsobem podle druhu dřevin, jejich věku, pěstebního tvaru nebo způsobu založení jejich porostu. Ceny vinné a chmelové révy obsahují ceny zařízení vinic a chmelnic.

(2) Okrasné rostliny se oceňují nákladovým způsobem.

(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 a jejich úpravu přirážkami a srážkami vyjadřujícími zejména zdravotní stav porostů, stupeň poškození a jejich ekonomickou životnost stanoví vyhláška.

(1) Majetková práva, která jsou obsahem průmyslových práv [Např. zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat,;zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., Ministerstva zdravotnictví č. 331/1991 Sb., o osvědčeních na nové způsoby, prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovidičových výrobků, zákon č. 478/1992 Sb., o užitých vzorech.] a práv na označení [Např. zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně původu výrobků, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, práva vyplývající z obchodního jména podle § 8 a následujících obchodního zákoníku.] nebo vyplývající z jejich užití, a výrobně technické a obchodní poznatky (know-how) se oceňují výnosovým způsobem, a to částkou ročního čistého výnosu násobenou počtem let užívání.

(2) Roční čistý výnos užívání se zjistí

a) ze smluv o užívání práva (například licenční smlouva) platných v den ocenění,

b) podle skutečnosti za poslední kalendářní rok užívání v období pěti let předcházejících roku ocenění, nelze-li jej zjistit podle písmena a).

(3) Počet let užívání

a) se zjistí ze smluv, nejvýše však ve výši podle písmena b),

b) činí pět let u průmyslových práv a výrobně technických a obchodních poznatků a deset let u práv na označení v případě, že nelze zjistit počet let podle písmena a).

(4) Nelze-li právo z různých důvodů včetně toho, že nebylo užíváno, ocenit podle odstavců 1 až 3 nebo je-li cena zjištěná podle odstavců 1 až 3 nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá , ocení se právo cenou obvyklou.

(1) Právo odpovídající věcnému břemenu [§ 151n až 151p občanského zákoníku.] se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku ve výši obvyklé ceny.

(2) Ocenění podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek ze smlouvy, z výsledků řízení o dědictví nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku věcného břemene byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než cena obvyklá.

(3) Roční užitek podle odstavců 1 a 2 se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti.

(4) Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se podle stáří této osoby násobkem ročního užitku, a to při stáří osoby

a) do 15 let 18násobkem,

b) nad 15 do 25 let 17násobkem,

c) nad 25 do 35 let 16násobkem,

d) nad 35 do 45 let 15násobkem,

e) nad 45 do 50 let 14násobkem,

f) nad 50 do 55 let 13násobkem,

g) nad 55 do 60 let 11násobkem,

h) nad 60 do 65 let 9násobkem,

ch) nad 65 do 70 let 7násobkem,

i) nad 70 do 75 let 5násobkem,

j) nad 75 do 80 let 3násobkem,

k) nad 80 let 1násobkem.

(5) Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotně částkou 10 000,- Kč.

(1) Veřejně obchodovatelné cenné papíry [Zákon č. 591P1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákon č. 331/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.]

a) tuzemské nebo zahraniční, obchodované na tuzemském veřejném trhu nebo současně na tuzemském i zahraničním veřejném trhu, se oceňují kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v den ocenění. Pokud nebylo v den ocenění cenným papírem na tuzemské burze obchodováno, ocení se posledním kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v období předcházejících třiceti dnů přede dnem ocenění. Nebyl-li cenný papír obchodován na tuzemské burze v těchto posledních třiceti dnech, ocení se nejnižším dosaženým kurzem vyhlášeným ve stejném období u ostatních organizátorů tuzemského mimoburzovního trhu cenných papírů,

b) zahraniční, obchodované pouze na zahraničním veřejném trhu, se ocení kurzem vyhlášeným na veřejném trhu ve státě sídla emitenta ke dni ocenění, a není-li k dispozici, ocení se posledním kurzem vyhlášeným na veřejném trhu v tomto státě v období uvedeném v písmenu a). Pokud se cenným papírem neobchoduje na veřejném trhu ve státě sídla emitenta, ocení se posledním kurzem vyhlášeným na veřejném trhu v období uvedeném v písmenu a) ve státě, v němž byl cenný papír přijat k obchodování na veřejném trhu. Pokud byl ve stejný den vyhlášen kurz na veřejném trhu ve více státech, ocení se nejnižším vyhlášeným kurzem. Při postupu podle druhé a třetí věty se přednostně uplatní kurz vyhlášený na burzách cenných papírů určených opatřením Ministerstva financí po dohodě s Českou národní bankou. Kurz cenného papíru v zahraniční měně se přepočte kurzem České národní banky platným ke dni ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz amerického dolaru k této měně vyhlášený ústřední bankou státu s touto měnou.

(2) Nebyl-li kurz cenného papíru uvedeného v odstavci 1 vyhlášen v období třiceti dnů přede dnem ocenění na žádném trhu, ocení se cenný papír jako neobchodovaný na veřejném trhu podle § 20.

(1) Veřejně obchodovatelné cenné papíry neobchodované na veřejném trhu a veřejně neobchodovatelné cenné papíry se oceňují takto:

a) akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů podílem, v jehož čitateli je vlastní jmění akciové společnosti nebo uzavřeného podílového fondu podle účetní závěrky za předchozí účetní období a ve jmenovateli počet vydaných akcií nebo podílových listů, zvýšeným o stanovenou a dosud nevyplacenou dividendu, pokud nebyly vydány kupóny,

b) dluhopisy, kromě vkladových listů a vkladů na roveň jim postavených, jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroků, na něž má majitel ke dni ocenění právo, popřípadě s přihlédnutím k jiným očekávaným výnosům, pokud je lze ocenit; dluhopisy vydávané pod jmenovitou hodnotou se ocení jmenovitou hodnotou sníženou o poměrnou část rozdílu mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou do doby splatnosti. Tento podíl se určí jako poměr počtu dní zbývajících ode dne ocenění do dne splatnosti dluhopisu k celkové době splatnosti dluhopisu vyjádřené ve dnech,

c) směnky jmenovitou hodnotou, na kterou jsou vystaveny; směnky opatřené úrokovou doložkou jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroku, na nějž vzniklo majiteli směnky právo ke dni ocenění,

d) podílové listy otevřených podílových fondů částkou, kterou zaplatí emitent za vrácený podílový list v den ocenění, odpovídající hodnotě podílu podílového listu na majetku v podílovém fondu sníženém o závazky podílového fondu. Hodnota podílového listu může být snížena o srážku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu uplatňovanou při vrácení podílového listu. Pokud emitent v den ocenění neproplácí vrácení podílového listu, ocení se podílový list poslední cenou, která jím byla proplácena při vrácení takového podílového listu,

e) vkladové listy a vklady na roveň jim postavené částkou, která by podle smlouvy nebo podle potvrzení emitenta nebo banky byla jimi vyplacena při jejich předložení ke dni ocenění,

f) zatímní listy částkou odpovídající hodnotě splaceného vkladu, včetně emisního ážia ke dni ocenění, zvýšenou o stanovenou a dosud nevyplacenou dividendu, pokud nebyly vydány kupóny,

g) cenné papíry vyjadřující právo na vydání zboží cenou tohoto zboží zjištěnou podle tohoto zákona,

h) samostatné kupóny stanovenou a dosud nevyplacenou částkou výnosu po zdanění,

ch) ostatní cenné papíry jmenovitou hodnotou s připočtením poměrné části výnosu, na niž má majitel ke dni ocenění nárok, a nemají-li jmenovitou hodnotu, cenou pořízení. [§ 25 odst. 4 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.]

(2) Úroky a dividendy se do cen cenných papírů zahrnují snížené o daň z příjmů, pokud je vybírána srážkou zvláštní sazbou daně.

(3) Cenné papíry, které jsou předmětem sběratelského zájmu, se oceňují cenou obvyklou.

(1) Platný platební prostředek a cenina se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, pokud nejde o cenné papíry oceňované podle § 20.

(2) Peněžní prostředky na vkladní knížce a na účtu u banky se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, s připočtením úroků ke dni ocenění. Úroky se do ceny zahrnují snížené o daň z příjmů, pokud je vybírána srážkou zvláštní sazbou daně.

(3) Peněžní prostředky v cizí měně se přepočítají na Kč kurzem České národní banky platným ke dni ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz střed amerického dolaru k této měně vyhlášený ústřední bankou státu s touto měnou.

(4) Platební karta se oceňuje jmenovitou hodnotou, na kterou zní, sníženou o vyčerpanou částku ke dni ocenění.

(1) Peněžitá pohledávka a peněžitý závazek (dluh) se oceňují jmenovitou hodnotou, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti, vyplývající zejména z rozhodnutí soudu, cenu vyšší nebo nižší. Ostatní pohledávky a závazky se oceňují způsoby uvedenými v tomto zákoně podle druhu předmětu pohledávky a závazku.

(2) Nároky ze životního pojištění (kromě penzijního připojištění se státním příspěvkem) se oceňují částkou, která by byla vyplacena při plnění podle pojistné smlouvy ke dni ocenění.

(3) Nároky z penzijního připojištění se státním příspěvkem se oceňují částkou, která by byla vyplacena při poskytnutí dávky podle smlouvy o tomto připojištění ke dni ocenění.

(1) Podíl v obchodní společnosti a účast v družstvu se ocení podílem na čistém obchodním jmění v účetní hodnotě podle jeho stavu ke dni ocenění zvýšeným o stanovený a dosud nevyplacený podíl na zisku.

(2) Vypořádací podíl ve výši podle stanov, zakladatelské listiny, společenské smlouvy nebo obchodního zákoníku či občanského zákoníku se oceňuje jako podíl na čistém obchodním jmění na základě roční účetní závěrky za období, v němž účast nebo členství zanikly, popřípadě konsolidované účetní závěrky, pokud stanovy družstva neurčují jiný postup. Při oceňování vypořádacího podílu v družstvech se nepřihlíží ke jmění, jež je v nedělitelném fondu, a jestliže to vyplývá ze stanov, i v jiných zajišťovacích fondech, a dále k vkladům členů s kratším než ročním členstvím.

(1) Podnik nebo jeho část (dále jen "podnik") se oceňuje součtem cen jednotlivých druhů majetků zjištěných podle tohoto zákona sníženým o ceny závazků.

(2) Stanoví-li tak vyhláška, oceňuje se podnik výnosovým způsobem, popřípadě jeho kombinací s oceněním podle odstavce 1.

(3) Ocenění podniku výnosovým způsobem se zjistí jako podíl, v jehož čitateli je aritmetický průměr zisku po zdanění daní z příjmů, popřípadě ztráty, za stanovený počet let a ve jmenovateli úroková míra stanovená vyhláškou. Tento podíl se vynásobí stem. V případě, že údaj v čitateli bude mít zápornou hodnotu, je cena zjištěná výnosovým způsobem rovna nule.

(4) Jestliže je při prodeji podniku sjednaná cena vyšší než cena zjištěná podle odstavců 1 nebo 2, ocení se podnik cenou sjednanou. Kladný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou zjištěnou se považuje za cenu dobré pověsti podniku.

(1) Ministr financí může při vyvlastnění nebo nákupu majetku hrazeném ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných prostředků státu povolit svým rozhodnutím výjimku z ocenění majetku podle tohoto zákona ve prospěch dosavadního vlastníka.

(2) Ministerstvo financí vydává vyhlášky k provedení § 3 až 8, § 10 až 13, § 15, § 16 a § 24 a k ocenění některých věcí movitých a služeb.

(3) Obce mohou v rozsahu a za podmínek uvedených v § 10 stanovit obecně závaznou vyhláškou ceny stavebních pozemků v cenových mapách. Pro tento účel prodávající při prodeji stavebního pozemku zašle obci, na jejímž území pozemek leží, a to jen v případech a za podmínek stanovených obecně závaznou vyhláškou obce, informaci o jeho sjednané ceně za m², o parcelním čísle a názvu katastrálního území.

(4) Finanční úřady shromažďují v daňových spisech obsažené údaje o cenách zjištěných při oceňování nemovitostí a o cenách sjednaných za tyto nemovitosti v případě jejich prodeje. Finanční úřady předávají údaje Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu v členění a termínech stanovených Ministerstvem financí.

(5) Pokud je základem daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí skutečnost, která nastala před účinností tohoto zákona, postupuje se podle předpisů účinných v době, kdy k této skutečnosti došlo.

Ustanovení tohoto zákona se použijí pro případ vyvlastnění, jen pokud mezinárodní smlouvy o ochraně investic, které Česká republika ratifikovala, nestanoví jinak.

Zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. se mění takto:

1. V § 2 odst. 2 se ustanovení písm. b) vypouští, označení zbývajícího ustanovení písmenem a) se ruší a na konci tohoto ustanovení se čárka nahrazuje tečkou.

2. V § 4a odst. 1 se ustanovení písmene d) vypouští a na konci ustanovení písmene c) se čárka nahrazuje tečkou.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.