Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon upravuje ochranu chmelové sadby a chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák stanovením chmelařských oblastí a chmelařských poloh a stanovením podmínek pro zajištění pravosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti chmele a pro zamezení falšování při jeho úpravách.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) chmelem plodenství samičích rostlin chmele otáčivého evropského (Humulus lupulus L. ssp. europeus Ryb.) odrůdy Žateckého poloraného červeňáku zapsané ve Státní odrůdové knize, [§ 5 odst. 3 zákona č.61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.]
b) podnikatelem s chmelem podnikatel, [§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.] který v chmelařských oblastech pěstuje chmelovou sadbu a chmelové rostliny, chmel ošetřuje a upravuje nebo chmel a chmelovou sadbu uvádí do oběhu, skladuje nebo přepravuje,
c) ošetřováním technologické operace po očesání chmele prováděné za účelem konzervace chmele a dosažení požadované čistoty,
d) neupraveným chmelem chmel, který je při sklizni usušen a zabalen,
e) upraveným chmelem chmel, který po vysypání z obalů prošel dalšími technologickými operacemi, zejména proséváním, lisováním, mletím a granulací,
f) známkováním označování místního původu chmele podle katastrálních území a ověřování původu chmele prováděné Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským [§ 3 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů.] (dále jen "ústav"),
g) označováním uvedení tímto zákonem stanovených údajů na obalech chmele, včetně vydání dokladu o hmotnosti,
h) ověřováním uvedení tímto zákonem stanovených údajů o původu chmele na obalu a vydání ověřovací listiny,včetně údajů o hmotnosti,
i) registračním číslem chmelnice číslo, které vydává ústav pro účely evidence chmelnic v jednotlivých katastrálních územích.
(1) Chmelařské oblasti jsou Žatecko, Úštěcko a Tršicko.
(2) Chmelařské polohy jsou Podlesí a Údolí Zlatého potoka na Žatecku a Polepská Blata na Úštěcku.
(3) Chmelařské oblasti a chmelařské polohy jsou územně vymezeny katastrálními územími [§ 2 odst. 1 zákona České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).] stanovenými prováděcím předpisem.
(1) Veškeré chmelnice ve chmelařských oblastech osázené chmelem podléhají evidenci, kterou vede ústav. Při založení nové chmelnice je podnikatel s chmelem povinen předat ústavu kopii katastrální mapy [§ 27 písm. g) zákona České národní rady č. 344/1992 Sb.] s vyznačením produkční a pomocné plochy nejpozději do 30.dubna každého kalendářního roku. Ústav přidělí nově založené chmelnici registrační číslo, kterým je podnikatel s chmelem povinen chmelnici označit.
(2) Zrušení nebo změny v obhospodařování chmelnice je podnikatel s chmelem povinen ohlásit ústavu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vzniku nových skutečností.
(1) Známkování podléhá pouze chmel vypěstovaný ve chmelařských oblastech.
(2) Známkování provede ústav neprodleně, jakmile ho o to podnikatel s chmelem požádá.
(1) Ústav označí při známkování přihlášeného chmele každý obal s chmelem štítkem s názvem republiky, ročníkem sklizně, názvem chmelařské oblasti, popřípadě i polohy, katastrálního území, číslem obalu a názvem odrůdy a uzavře ho plombami. Po provedeném označení a zvážení vystaví výkaz podle jednotlivých podnikatelů s chmelem a katastrálních území obsahující údaje o počtu obalů s chmelem a jejich zjištěné hmotnosti
(2) Z označování musí být vyloučen chmel, který neposkytuje dostatečné záruky místního původu.
(1) Ústav ověří jen označený chmel.
(2) Ústav vyloučí z ověřování chmel zplesnivělý, znečištěný, silně poškozený škůdci nebo chorobami anebo smíchaný s cizími předměty a chmel, který nesplňuje požadavky stanovené prováděcím předpisem.
(3) Při ověřování chmele ústav
a) vyznačí na obalu název republiky, ročník sklizně, odrůdu, chmelařskou oblast, popřípadě chmelařskou polohu a ověřovací číslo,
b) zjistí hmotnost jednotlivých obalů s chmelem a vystaví souhrnnou vážní listinu a na jejím základě vydá ověřovací listinu.
(4) Po úpravách chmele míseného podle § 8 písm. e) ústav chmel znovu ověří.Na obalu se vyznačí kromě údajů uvedených v odstavci 3 i hmotnostní podíl chmele z jednotlivých chmelařských oblastí v procentech.
a) pěstovat v jedné chmelnici osázené chmelem jen chmelové rostliny odrůdy Žatecký poloraný červeňák,
b) sklízet, skladovat a balit chmel podle jednotlivých katastrálních území,
c) přihlásit veškerý chmel vypěstovaný ve chmelařských oblastech u ústavu k označení,
d) označené obaly s chmelem přihlásit k ověření, předložit průvodní doklady a zajistit vhodné podmínky pro ověřování,
e) při úpravách označeného nebo ověřeného chmele mísit jen chmel stejného ročníku sklizně a jen za přítomnosti zaměstnance ústavu, jemuž předloží recepturu mísení, popřípadě ověřovací listiny,
f) balit chmel jen do takových obalů, které zajistí jeho ochranu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí,
g) zajistit skladování chmele odděleně od jiných odrůd.
(1) Podnikatel s chmelem, který vyváží chmelovou sadbu a chmel z chmelařských oblastí smí vyvážet
a) chmelovou sadbu a všechny vegetativní části chmelových rostlin použitelné pro jeho rozmnožování pouze se souhlasem majitele šlechtitelského osvědčení, [Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.]
b) pouze ověřený chmel.
(2) Podnikatel s chmelem je povinen předložit celnímu orgánu souhrnnou vážní listinu nebo ověřovací listinu.
(1) Orgány dozoru jsou ústav a Česká zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen "inspekce"). [Zákon České národní rady č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci.] Orgány dozoru dozírají, zda podnikatelé s chmelem dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků ukládají rozhodnutím odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.
(2) Ústav provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4, § 8 písm. a) až f) a § 9 odst. 1 písm. a).
(3) Inspekce provádí dozor nad dodržováním povinnosti stanovené v § 8 písm. g).
(4) Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů dozoru a kontrolovaných osob jsou stanoveny zvláštními předpisy. [Zákon České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon České národní rady č. 63/1986 Sb.]
(1) Inspekce uloží podnikateli s chmelem při prokázání zdravotní závadnosti chmele zákaz jeho uvádění do oběhu a uvědomí o tom místně příslušný orgán hygienické služby.
(2) Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut uložených podle
§ 12.
(1) Ústav uloží podnikateli s chmelem, který
a) ztěžuje nebo maří výkon dozoru anebo neodstraní ve lhůtě stanovené rozhodnutím podle § 10 odst. 1 nedostatky a jejich příčiny, pokutu až do výše 50 000 Kč,
b) poruší povinnosti uvedené v § 4 nebo § 8 písm. a) pokutu až do výše 100 000 Kč,
c) poruší povinnosti uvedené v § 8 písm. c) nebo d) pokutu až do výše 200 000 Kč,
d) poruší povinnosti uvedené v § 8 písm. e) pokutu až do výše 500 000 Kč.
(2) Inspekce uloží podnikateli s chmelem, který
a) poruší povinnosti uložené zvláštním opatřením podle § 11 odst. 1, ztěžuje nebo maří výkon dozoru anebo neodstraní ve lhůtě stanovené rozhodnutím podle § 10 odst. 1 nedostatky a jejich příčiny, pokutu až do výše 50 000 Kč,
b) poruší povinnost uvedenou v § 8 písm. g) pokutu až do výše 100 000 Kč.
(3) Za opětovné porušení povinnosti uloží příslušný orgán dozoru podnikateli s chmelem pokutu až do výše dvojnásobku částek uvedených v odstavci 1 a 2.
(4) Opětovným porušením povinnosti se rozumí porušení, jehož se podnikatel s chmelem dopustil v době do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž mu byla pokuta uložena.
(5) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(6) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán dozoru zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(7) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. Pokutu vymáhá územní finanční orgán [Zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.] podle zvláštních předpisů. [Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.]
(8) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.
(9) Pokuty podle odstavců 1 a 2 nelze uložit v případech, kdy byla uložena pokuta podle zvláštního zákona. [Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.]
Správní řád [Zákon č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] se nevztahuje na rozhodování podle § 5, 6 a 7 tohoto zákona.
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou
a) katastrální území, která tvoří chmelařské oblasti a chmelařské polohy,
b) podrobnosti vedení evidence chmelnic,
c) podrobnosti o známkování chmele (známkovací řád),
d) požadavky na jakost ověřeného chmele,
e) požadavky na zdravotní nezávadnost chmele,
f) metody zkoušení včetně odběru vzorků.
Chmelnice ve chmelařských oblastech evidované podle dosavadních předpisů se považují za evidované podle tohoto zákona.
Zrušují se:
1. zákon č.39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č.77/1962 Sb.,
2. § 28 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Obecná část
Chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák je významnou exportní komoditou s dlouhodobou tradicí a důležitou surovinou pro domácí pivovary. Jako jedna ze surovin je také používán při výrobě některých léků a kosmetických přípravků. Patří do skupiny jemných aromatických chmelů a z tohoto důvodu má výsadní postavení na světových trzích; je produktem přírodních podmínek našich chmelařských oblastí i dlouholeté šlechtitelské práce. K zachování dominantního postavení na světovém trhu však musí mít garantovaný původ a stálou vysokou kvalitu. Jeho šlechtění, pěstování i úpravy je však nutno přizpůsobit současným světovým trendům.
Český chmel je unikátním zbožím již od středověku, a proto bylo také jeho pěstování i prodej regulováno císařskými patenty. Prvý zákon o chmelu z roku 1907 vymezuje chmelařské výrobní oblasti, známkování chmele stanoví jako dobrovolný úkon. Povinné známkování stanoví až zákon č. 297/1921 Sb. z. a n., o povinném známkování chmele, který zároveň podrobněji vymezuje chmelařské oblasti. Zákon č. 89/1934 Sb. z. a n., o povinném známkování chmele a úpravě rozsahu pěstování chmele, má navíc zakotveny chmelařské polohy.
Platná právní úprava je roztříštěná, zastaralá a prakticky neumožňuje ukládání sankcí. Jedná se o zákon č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic, vyhlášku č. 78/1962 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic, § 28 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, upravující některé základní povinnosti pěstitelů chmele a ustanovení vyhlášky č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, které tyto povinnosti upřesňují a v některých případech i doplňují. Technické podmínky pro nákup, zpracování a dodávání chmele obsahují technické normy.
Specifičnost výroby chmele, posklizňových úprav a úprav pro použití v pivovarech v návaznosti na kvalitativní požadavky přinesla potřebu zákona o chmelu s jasnou formulací práv a povinností v celé oblasti chmelařského podnikání včetně účinného systému kontroly.
Navrhovaný zákon kontinuálně navazuje na dřívější právní úpravy, rozvíjí je a modernizuje. Vymezuje chmelařské oblasti a polohy, které vycházejí z tradice, stanoví zásady evidence chmelnic jako důležitého podkladu pro rozhodovací proces zásahu státu do komodity chmele a jako důležitý podklad pro známkování, kterému podléhá chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák vypěstovaný ve chmelařských oblastech. Známkováním se dokládá místní původ této odrůdy chmele a zaručuje její pravost a je ochranou chmele před falešnou deklarací místa původu v souladu s Madridskou konvencí o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží. Známkování chmele v různé podobě provádějí státní orgány i v jiných zemích (např. v SRN, USA).
Návrh ukládá povinnosti právnickým a fyzickým osobám při výrobě a obchodování s chmelovou sadbou, pěstování, zpracování a odbytu chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Neupravuje ty povinnosti, které budou upraveny obecnými předpisy, tj. zákonem o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin a zákonem o rostlinolékařské péči. Odlišně upravuje pouze ty okruhy problémů, které jsou specifické pro pěstování a úpravu této odrůdy chmele.
Základní povinnosti podnikatelů s chmelem je nezbytné vzhledem k Listině základních práv a svobod stanovit zákonem. Rovněž tak úprava zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými na jeho základě bude pro podnikatele s chmelem mnohem přehlednější, než stávající úprava v ČSN a daleko lépe zajistí ochranu jejich práv.
Návrh zákona o ochraně chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák je zpracován pro pěstování, úpravy a uvádění chmele do oběhu. Obecně závazné právní předpisy, k jejichž vydání návrh zákona zmocňuje, jsou důležitými detailními doplňky zákonných ustanovení a nahradí dosud platné prováděcí předpisy.
Ochrana podnikatelů s chmelem i spotřebitelů vyžaduje, aby dodržování zákonem stanovených požadavků na pěstování chmele, jeho úpravu a uvádění do oběhu bylo pod důslednou kontrolou příslušných orgánů státní správy. Proto návrh zákona upravuje též výkon dozoru, oprávnění jeho pracovníků a systém sankcí, kterými lze postihnout porušení stanovených povinností.
Při přípravě návrhu zákona byly ve smyslu usnesení vlády ČR ze dne 9. října 1991 č. 396 vzaty v úvahu právní dokumenty ES, a to zejména nařízení Rady ES č. 1696/71, č. 1784/77, č. 890/78 a jejich změny a doplňky.
Nařízení Rady ES č. 1696/71 je zaměřeno na organizaci společného trhu v ES. Pro dovoz chmele z třetích zemí (včetně ČR) do zemí společenství platí článek 5 - rámcové požadavky na označování a průvodní doklady. Požadavkům článku 5 vyhovuje způsob známkování jak je uveden v předkládaném návrhu zákona. Nařízení Rady ES č. 1784/77 rozvíjí pravidla pro certifikaci chmele, kde se v článcích 4 a 5 definují parametry povinně uváděné při označování obalů a na certifikátech. V souladu s těmito pravidly byla v navrhovaném zákoně zpracována ustanovení o označování a ověřování chmele. V souladu s tímto nařízením budou řešeny prováděcí předpisy navazující na zákon (např. minimální požadavky na jakost chmele, odběr vzorků, kontrolní metody).
Návrh zákona je v souladu s právem a legislativními záměry ES.
Přijetí zákona si nevyžádá zvýšení rozpočtových výdajů oproti stávajícímu stavu vzhledem k tomu, že odborný dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem bude prováděn i nadále již existujícími orgány odborného dozoru, a to Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Poplatky za označování a ověřování chmele budou plně uhrazovat veškeré náklady na tyto práce. Stanovení sazeb těchto poplatků bude řešeno obdobně jako v jiných zákonech (např. v zákoně č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů) doplněním sazebníku správních poplatků, který je přílohou zákona České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zvláštní část
K § 1:
Chmel je již více než sto let tradiční vývozní komoditou a jeho odrůda Žatecký poloraný červeňák má svým specifickým biochemickým složením a dalšími jakostními znaky dominantní postavení na světovém trhu. Kvalitní a zdravotně nezávadné hlávky chmele jsou jedním z předpokladů pro zajištění výroby kvalitního a zdravotně nezávadného piva. Základním posláním zákona je stanovit povinnosti všem podnikatelům v celém procesu od výroby chmelové sadby až po obchodování s chmelem odrůdy Žatecký poloraný červeňák a vytvořit tak podmínky pro udržení jeho priority, záruk pravosti a původu včetně zdravotní nezávadnosti.
K § 2:
V tomto ustanovení jsou vysvětleny pojmy běžně užívané v chmelařské terminologii. Chmel otáčivý je dvoudomá rostlina, jejíž samčí rostliny jsou nežádoucí, proto se ve všech oblastech České republiky pěstují pouze samičí chmelové rostliny,jejichž plodenstvím je hlávka. Hlávky se při sklizni oddělují od chmelové rostliny česáním. Ihned po očesání se ošetřují sušením, klimatizací, oddělováním hlávek poškozených při česání a jejich součástí, odstraňováním cizích a chmelových příměsí.
K § 3:
Ustanovení vymezuje tradiční chmelařské oblasti a polohy, v nichž výroba chmele skýtá záruky zejména z hlediska kvality a udržení konkurenceschopnosti chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák na světovém trhu. Chmel se ve středověku pěstoval téměř na celém území České republiky, postupně pak docházelo k soustředění ploch do několika oblastí, které se projevily jako nejvhodnější pro pěstování chmele svými klimatickými a půdními podmínkami. Přesné vymezení chmelařských oblastí a poloh podle katastrálních území se navrhuje stanovit prováděcím předpisem. Úprava vyhláškou je volena proto, že je nezbytné v určitých časových intervalech revidovat, zda některá katastrální území nejsou nepříznivě ovlivněna rozvojem průmyslu a tím nedošlo ke zhoršení vlastností chmele. Novelizace zákona, kterou by si vyžadovalo vyřazení katastrálního území, by byla velice nepraktická.
K § 4:
Chmelnice jsou vzhledem k trvalému charakteru a nákladům na jejich založení investičním dílem vysoké hodnoty. Výstavba chmelnic závisí na terénních podmínkách a je omezena ochrannými pásmy vodních zdrojů. V oblastech pěstování chmele jsou často situována nadzemní a podzemní vedení (energovody, plynovody), a proto je nutná informovanost k vzájemnému dodržování ochranných pásem. Změny majetkových poměrů a rozšíření počtu podnikatelů s chmelem vyžadují, aby evidenci těchto ploch vedla organizace, která nemá v náplni obchodní činnost a je schopna údaje o plochách a sklizni kontrolovat i pro účely známkování. Podrobnosti k této evidenci stanoví prováděcí vyhláška.
K § 5:
Známkování chmele se skládá ze dvou úkonů, z označování chmele a z ověřování chmele. Systém známkování byl v průběhu dlouhodobého vývoje propracován a upřesněn tak, aby nemohlo dojít k záměnám původu sklizeného a ošetřeného chmele u podnikatele s chmelem a dále k záměnám chmele upravovaného. Známkování chmele je v českých zemích tradičním pojmem, a proto je také používán v návrhu nového zákona. Známkování je jinými slovy certifikace původu chmele a v tomto smyslu odpovídá nařízení Rady ES č. 1784/77. To znamená, že je na každém obalu chmele a na ověřovací listině (certifikátu) potvrzována hmotnost, původ, odrůda, rok sklizně a chmelařská oblast tak, jak to vyžaduje čl. 4 a 5 citovaného Nařízení Rady ES. Naše ověřovací listiny jsou uznávány jak v Evropě, tak v zámoří (USA, Japonsko).
K § 6:
Označováním se dokládá hmotnost a místní původ chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák na základě údajů předaných podnikatelem s chmelem v porovnání se skutečným stavem. Z důvodu ochrany původu chmele je nezbytné stanovit zvláštní způsob označování chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák pocházejícího z chmelařských oblastí a zakázat použití tohoto označení pro chmel, jehož původ je možno zpochybnit.
K § 7:
Ověřování chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák navazuje na jeho označování, skýtá záruky dodržení původu a pravosti a je ochranou chmele před falešnou deklarací místa původu v souladu s Madridskou konvencí. Znemožňuje, aby v rámci dalších úprav chmele, zejména při kompletování partií v obchodním styku docházelo k nezákonnému míchání či falšování chmele. Jeho smyslem je potvrdit s konečnou platností původ chmele.
K § 8:
Toto ustanovení vymezuje základní povinnosti podnikatelů s chmelem, které směřují k zachování jeho vysoké kvality a k vytvoření podmínek pro známkování chmele a k dodržení zásad, podle kterých je stanovena provenience chmele. Povinnosti podnikatelů, kteří obchodují s chmelem jsou upraveny tak, aby byly v souladu s Madridskou dohodou o potlačování falešných a klamavých údajů o původu zboží ze dne 14. dubna 1891, revidovanou 2.června 1911, 6. listopadu 1925, 2. června 1934 a 31. října 1958 včetně Stockholmského dodatkového znění.
Ustanovení uvedené pod písmenem e) obsahuje také nový, často diskutovaný prvek, a to mísení ověřeného chmele. Toto ustanovení vychází ze snahy regulovat výrobu a zpracování chmele jen v nejnutnější míře, aby byl obchod s chmelem zákonem omezován co nejméně. Požadavky zákazníků jsou zaměřeny v čím dál větší míře na dodávky granulovaného chmele nebo chmelových extraktů s určeným stabilním obsahem alfa hořkých kyselin. Lze toho docílit ve většině případů mísením chmele. Takto se chmel zpracovává i v zahraničí, např. v SRN. Navrhované ustanovení umožňuje mísení chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák pocházející z různých chmelařských oblastí.
Stejně jako v zahraničí však musí být tento proces regulován, kontrolován a potvrzován na obalech i na ověřovacích listinách.
K § 9:
V tržním hospodářství je zvláště důležité klást důraz na ochranu vlastnických práv k nehmotným statkům; to se také týká ochrany práv k novým odrůdám. Navrhované ustanovení vyplývá i z revidovaného znění konvence ÚPOV z r. 1991.
Požadavek vývozu ověřeného chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák pocházejícího z chmelařských oblastí má zabránit jeho falšování v zahraničí a s tím spojenou možnost snížení jakosti a zhoršení postavení českého chmele na světovém trhu.
K § 10:
Ustanovení zákona se vztahují k pěstování a výrobě chmele, jeho úpravám, skladování, přepravě a uvádění do oběhu. Proto ustanovení o dozoru zahrnuje zákon v celé jeho šíři. Dozor pomůže odhalit a eliminovat nepříznivé vlivy, které by mohly ohrozit jakost chmele a zdraví lidí. Ustanovení též rozděluje výkon dozoru mezi ústav a inspekci.
K § 11:
Zvláštní opatření postihují nejzávažnější porušení povinností, které mohou mít za následek znehodnocení chmele, ohrožení lidského zdraví a ohrožení špičkového postavení chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák na světovém trhu. Sankčními prostředky vůči těm, kdo poruší nejzávažnější povinnosti je sledováno zamezení poškozování zájmů ostatních podnikatelů s chmelem a ochrana zájmů spotřebitele.
K § 12:
Přísnost navržených sankcí má své opodstatnění ve velkém finančním objemu, který výroba a obchod s chmelem představují.
K § 13:
V zájmu zajištění právní jistoty subjektů je nezbytné, aby se na rozhodování o jejich právech a povinnostech vztahovaly předpisy o správním řízení. Výjimku tvoří odborně technické úkony prováděné při známkování chmele.
K § 14:
Některá ustanovení navrhovaného zákona vyžadují podrobnější úpravu v prováděcím předpise. Jedná se především o přesné vymezení katastrálních území, která tvoří chmelařské oblasti a chmelařské polohy, některé podrobnosti při provádění evidence chmelnic a podrobný popis postupu při známkování chmele.
Dále se navrhuje upravit prováděcím předpisem minimální požadavky na jakost chmele, které musí splňovat, aby mohl být ověřen. V souladu se Směrnicí komise ES č. 890/78 se navrhuje upravit i metody zkoušení chmele, včetně odběru vzorků.
K § 15:
Vzhledem k tomu, že platné právní předpisy upravují evidenci chmelnic, je nezbytné v přechodných ustanoveních řešit vztah současné evidence s evidencí, kterou předpokládá navrhovaná právní úprava.
K § 16:
V souvislosti s vydáním nového zákona je třeba zrušit ustanovení zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby,které upravuje chmelařství a dosud platný zákon č. 39/1957 Sb.,o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic, ve znění pozdějších předpisů.
K § 17:
Navrhuje se stanovit takovou účinnost zákona, která by umožnila chmelařské veřejnosti i kontrolním orgánům seznámit se s dostatečným předstihem před zahájením sklizně se změnami, které nová právní úprava přináší.