Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zpráva o plnění úkolů vyplývajících z " Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996".

Informace o plnění úkolů vyplývajících z " Programu sociální. prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996 " je předkládána na základě usnesení PSP ČR č. 592 č 9.2.1995. Výše uvedená informace je zpracována z podkladů, které předložili zástupci jednotlivých resortů RVPPK.

A. Plnění úkolů vyplývajících z " Programu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996 ".

" Program sociální prevence a prevence kriminality -,aktuální stav a východiska do roku 1996 " schválila vláda ČR usnesením č.341 ze dne 15.6.1994 a uložila:

k bodu II.

1. Ministru školství, mládeže a tělovýchovy

a) zřizovat střediska výchovné péče v místech s vyšším výskytem sociálně patologických jevů,

b) zpracovat do 1. září 1995 Koncepci nových forem práce výchovného poradenství,

c) vytvořil a realizovat do 1. září 1996 Koncepci právní a etické výchovy na všech typech státních základních a středních škol.

V současné době jsou v resortu MŠMT vytvářeny předpoklady pro splnění uložených úkolů v uvedených termínech. V rámci školských zařízeni pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy by měla střediska výchovné péče (jako poradensko-terapeutická zařízení) sehrát významnou roli v sekundární a terciální prevenci. Perspektivně by měla být zřízena ve všech okresech. poradenské systémy musí sehrát v prevenci kriminality podstatnější úlohu než dosud. V Koncepci nových forem práce výchovného poradenství se počítá i se začleněním nových trendů v činnostech zařízení výchovného poradenství. Koncepce právní a etické výchovy se vztahuje ke školnímu prostředí, jako podstatnému faktoru výchovy. Škola tvoří důležité sociální prostředí, kde dítě buduje své postavení ve společnosti, přejímá sociální role, získává představu a poznatky o sociálních vazbách a životě společnosti. Všechny úkoly jsou zařazeny v Resortním programu činnosti vztahujícímu se k prevenci kriminality.

2. Ministru práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministrem vnitra, přednosty okresních úřadů, primátory měst Plzně, Brna, Ostravy a primátorem hl.m. Prahy

a) nadále vytvářet podmínky pro zřízení 1000 funkčních míst terénních sociálních pracovníků oddělení péče o rodinu a děti okresních a obvodních úřadů a funkční místa průběžně v letech 1995 - 1996 naplňovat,

b) nadále vytvářet podmínky pro zřízení.250 funkčních míst kurátorů pro mládež,

c) ve vybraných lokalitách s výskytem vysoké koncentrace děti a mládeže ohrožené sociálně patologickým vývojem experimentálně zavést funkci sociálního asistenta a po vyhodnocení experimentu, případně postupně zavádět tuto funkci do systému sociální práce.

V současné době se sociálně právní ochranou dětí zabývá více než 1100 terénních sociálních pracovníků oddělení péče v rodinu a děti, jeden pracovník řeší ročně přibližně 200 případů. Postupným zvyšováním počtu těchto pracovníků.vzniká větší prostor pro vyhledávaní dětí ohrožených, týraných či zneužívaných, tedy pro prevenci.

K 31.5.1995 pracuje na sociálních referátech 283 kurátorů pra mládež; t. j. sociálních pracovníků specializovaných na problematiku delikventní mládeže. Každý z nich řeší ročně přibližné 700 případů nezletilých a mladistvých, kteří se dopustili trestné činnosti, nebo u kterých se projevují závažné výchovné problémy. V rámci prevence uskutečňují na školách přednášky o kriminalitě, toxikomanii apod.. Provádějí též, ve spoluprácí s policií, preventivní akce na diskotékách a v místech kde jsou umístěny hrací automaty.

V roce 1994 pracovalo celkem 9 sociálních asistentů, pro rok 1995 projevilo vážný úmysl zavést místa těchto asistentů dalších 11 přednostů okresních úřadů. K 31.5.1995 tvoří tým sociálních asistentů 14 lidí, z nichž jeden je pracovníkem nestátního sdružení, jeden zaměstnancem městského úřadu a ostatní jsou zaměstnanci Okresních úřadů (magistrátů). Jde o Most, Brno, Ostravu, Náchod, Jaroměř, Jablonec nad Nisou, Pardubice, Hradec Králové, Příbram, Klatovy, České Budějovice, Kladno, Plzeň, Karlovy Vary. V současné době sociální asistenti vlastními silami budují zázemí pro svou práci, t.zn. že d okáží získat prostory v majetku obce, případně se dohodnout s jiným nestátním subjektem o využívání prostor. Počítá se s napojením práce sociálního asistenta na krizová centra pro mládež, střediska nestátních subjektů, která se zabývají shodnou problematikou, předběžně je dohodnuto propojení s budoucími centry komunitní práce.

3. Ministru spravedlnosti ve spolupráci s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy do 31.1.2.1995 ověřit možnosti zavedení systému probace v České republice včetně zavedení funkce probačních úředníků v rámci systému trestní justice a institutu prospěšné práce.

K tomuto úkolu navrhlo MS, v rámci novelizace trestního zákona, nový druh trestu obecně prospěšné práce jako alternativní možnosti k trestu odnětí svobody. Tento druh trestu by měl být ukládán pachatelům trestných činů, za které: zákon stanoví trest odnětí. svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let. Návrh novelizace byl koncipován po vyhodnocení zahraničních zkušeností a poznatků, které ovšem poukazují i. na nutnost přijetí navazujících opatření. účinnost tohoto trestu závisí také na spolupráci justičních orgánů a orgánů státní správy, neboť trest obecně prospěšné práce musí být zajištěn i po stránce organizační a kontrolní. Jedním z jeho významných aspektů by mělo být snížení zatím neúměrně vysokého indexu uvězněných osob v ČR a částečné řešení přeplněnosti věznic. Dalším významným přínosem tohoto alternativního opatření je přenesení výkonu trestu do prostředí domovských komunit, což kromě jediného slibuje i preventivní působení.

Zavedeni institutu probace do našeho právního řádu rovněž vyžaduje, aby byl k dispozici dostatečný počet vyškolených soudních úředníků, kteří budou agendu probace kvalifikovaně zabezpečovat. Pro přípravu těchto vyšších soudních úředníků byla nově zřízena škola se sídlem v Kroměříži. Výuka bude zahájena v září 1995.

4. Ministru práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministrem spravedlnosti koncipovat do 31.3.1995 systém kontinuálního a resocializačního (průběžně nápravného) působení ve fázi výkonu trestu a po výkonu trestu a prohloubit práci sociálních kurátorů se sociálními pracovníky vězeňské služby při vypracovávání individuálních programů znovuzačlenění do občanského života.

Návrh kontinuálního resocializačního působení byl projednán RVPPK a po diskusi bylo navrženo vytvořit komisí odborníků pro dopracování tohoto materiálu. Komise bude zřízena při MS ČR.

Kontinuální sociální práce s pachateli trestné činnosti umožňuje řešit problémy obviněných a odsouzených ve všech fázích trestního řízení (ve vazbě či na svobodě), v průběhu soudního řízení i ve výkonu trestu. Vyžaduje úzkou spoluprácí s kurátory pro mládež a se sociálními kurátory okresních (městských) úřadů, případně středisek sociální prevence. Současná praxe se zaměřuje na přechod odsouzených do občanského života po celou dobu výkonu trestu. Resocializační program zpracovávají pedagog, psycholog a sociální pracovník pro každého odsouzeného individuálně na počátku výkonu trestu. Již v této fázi vstupuje do resocializačního působení sociální kurátor, který se tak stává garantem návaznosti penitenciární a postpenitenciární práce.

Ve vězeňské službě ČR je v současné době zřízeno 70 míst sociálních pracovníků, na jednoho sociálního pracovníka tak připadá 250 - 300 vězňů. V letech 1994 - 1996 dochází k personálnímu posílení kurátorů pro mládež o 250 pracovníků, což je přibližně trojnásobek původního stavu. U sociálních kurátorů (pro dospělé) byl. v uplynulém období kladen důraz na zkvalitňování jejich činností, bez nároku na jejich personální posílení. Kontinuální resocializační působení snižuje nebezpečí reci.divy těsně po propuštění klienta na svobodu a zvyšuje jeho šance vyrovnat se s požadavky občanské společnosti.

5. Přednostům okresních úřadů, primátorům měst Plzně, Brna, Ostravy a primátorovi hl.m. Prahy stabilizovat a rozšiřovat existující specializovaná pracoviště sociální prevence a podle potřeby je zřizovat v dalších městech a okresech (obvodech).

Jak je uvedeno výše, u sociálních kurátorů (pro dospělé) byl v uplynulém období kladen důraz na zkvalitňování této sociální služby bez nároků na personální posílení. To se projevuje důrazem na resortní vzdělávání těchto pracovníků. Reorganizací některých pracovišť vznikla dle místních potřeb oddělení sociální prevence v rámci sociálních referátů Okresních úřadů res. magistrátů (v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Bruntále, Liberci, Vsetíně, Jablonci nad Nisou, Praze západ, Českých Budějovicích, Trutnově, Zlíně, Karviné a v Šumperku). Rozšiřují se též poskytované sociální služby, z nichž nejdůležitější je již zmíněná kontinuální sociální práce s pachatelem trestné činnosti v průběhu trestního řízení a po jeho skončení..

B. Vypracování resortních programů činnosti vztahujících se k prevenci. kriminality.

k bodu II. uložila vláda:

6. Ministrům vnitra, spravedlnosti, práce a soc. věci, školství mládeže a tělovýchovy, zdravotnictví a obrany vypracovat resortní programy činností vztahujících se k prevenci kriminality.

Koncepce a program prevence kriminality v působnosti MV ČR a Policie ČR (příloha č. 5.1.1.) plně respektuje prioritní úkoly vypracované v " Programu sociální. prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996 ". Proto preventivní aktivity ministerstva vnitra a Polici.e ČR jsou zaměřeny zejména do těchto oblastí:

1) realizace projektu prevence kriminality na místní úrovní,

2) poradenská činnost veřejnosti a realizace preventivních opatření v oblasti situační prevence především se zaměřením na používání a nasazování nástrahové a zabezpečovací techniky,

3) mezinárodní spolupráce a plnění úkolů souvisejících s přípravou vstupu ČR do Komise prevence kriminality a trestní soudnictví při OSN,

4) spolupráce s masmédii s cílem působit na širokou veřejnost a aktivizovat občany k účasti na preventivních aktivitách,

5) realizace opatřeni zaměřených na zvyšování profesionální zdatnosti policistů včetně uplatňování nejrůznějších vzdělávacích programů,

6) pomoc potencionálním i skutečným obětem trestné činnosti.

Preventivní aktivity jsou realizovány ve dvou základních rovinách: celostátní a místní.

Na celostátní úrovni jde o opatření MV a Policejního prezídia ČR a útvarů Policie ČR s působnosti na celém území ČR. Realizace prevence kriminality je na této úrovni garantována postavením resortu MV v systému státní správy. Oddělení prevence odboru public relations a prevence MV ČR je koncepčním, koordinačním a metodologickým centrem prevence kriminality v působnosti MV ČR.

Na úrovni útvarů s územně vymezenou působností (například správy krajů, okresní, městská, obvodní ředitelství) jde o konkretizaci celospolečenských opatření k prevenci kriminality, v nichž jsou začleněny místní podmínky. Jedním z příkladů možného propojení obou rovin pohledu jsou projekty prevence kriminality na místní úrovni. Tento systém zaručuje i zpětný přenos informací z konkrétní. lokality k případnému zobecnění a k celostátnímu využití pro všechny subjekty prevence kriminality.

V Resortním programu činnosti k prevenci kriminality se ministerstvo spravedlnosti (příloha č.5.2.) zaměřuje na čtyři okruhy působnosti:

1. legislativní oblast

2. oblast justice (soudy a státní zastupitelství)

3. oblast vězeňství

4. vědecko-výzkumná oblast.

ad 1)

V legislativní oblasti ministerstvo spravedlnosti zakotvilo nový druh trestu obecně prospěšné práce jako alternativního trestu k trestu odnětí svobody do návrhu novelizace trestního zákona, v úvahu je vzato i použití širší škály možných opatřeni typu probace, dále pak kontinuální resocializační působení ve fázi výkonu trestu.

ad 2)

V oblasti justice spočívá těžiště preventivní práce v rychlosti, správnosti, a přesnosti rozhodováni, v zachování všech procesních náležitostí a v jasném a věcně bezchybném zdůvodnění rozhodnutí. Rozvíjet se bude spolupráce pracovníků justice se školami a zájmovými sdruženími občanů. Možnou formou preventivního působení soudů. je i konání hlavního líčení na pracovišti nebo v mí.stě bydliště obžalovaného.

ad 3)

V oblasti vězeňství bude hlavním úkolem do roku 1996 vytváření příznivých podmínek pro účinné zajišťování účelu výkonu trestu odnětí svobody, jehož součástí. je i působení směřující k resocializaci odsouzených osob. Výkon trestu se bude zaměřovat na zdokonalování integrační péče o odsouzené. Zaměřovat se bude především na odsouzené mladistvé pachatele a pachatele s psychopatickými rysy. Novým prvkem působení na osoby odsouzené k nepodmíněnému trestu odnětí svobody jsou tzv. resocializační programy. V souvislosti s rozšiřujícím se významem postpenitenciární péče je potřebné, aby vězeňství více spolupracovalo s organizacemi i jednotlivci vně vězení (úřady práce "církve, charitativní instituce, zájmové sdružení občanů, nevládní organizace apod.).

ad 4)

V oblasti vědecko-výzkumné práce budou řešeny v Institutu pro kriminologii a sociální prevenci úkoly, které se budou týkat problematiky prevence kriminality na místní úrovni, problematiky sociálně patologických jevů u mládeže (včetně možností preventivního působení) a dále otázek uplatňováni alternativních trestů a alternativních opatření v oblasti trestního práva.

Program sociální prevence MPSV ČR (tento materiál byl projednán vládou ČR v červenci 1993) spatřuje těžiště celého programu v oblasti sociální práce s mládeží. Sociální prevence a sociální práce jsou pojaty jako inkerentní součást sociální politiky. Povaha sociální politiky a rozsah sociálních redistribucích. jsou -také otázkou sociální prevence. Jde o systémy sociálního pojištění, státní sociální podpory -a sociální pomoci. Koncipováním systémů pojištění se vytváří podmínky pro to, aby občan byl zabezpečen pro široké spektrum sociálních situací, zejména v pohledu vývojovém. Systém státní sociální podpory orientovaný zejména na pomoc rodinám s dětmi, představuj e významný stabilizující faktor je v zásadě o aktivitu, která má povahu makroekonomické sociální prevence. Sociální. pomoc je přímo nástrojem sociální prevence.

Cílem programu sociální prevence je vyjádřit postoj státu k sociálně patologickým jevům, jejichž výskyt a šíření společnost ohrožuje. Dalším úkolem je chránit občany a společnost před sociální patologií, předcházet, resp. ji tlumit a dostávat ji pod sociální kontrolu.

Východiskem sociální prevence je působení na rodinu, děti a mládež. Na tuto práci se zaměřují zejména sociální pracovnice oddělení péče o rodinu a děti referátu sociálních věcí, kurátoři pro mládež. Významnou rolí sehrávají komise péče o rodinu a děti okresních úřadů. Důležité je zprostředkování práce pro mladistvé, kteří ukončili školní docházku a z různých důvodů nemohou najít vhodné zaměstnání apod.

Působení a řešení jednotlivých sociálně - patologických jevů doznává zásadní systémové změny, přenáší se také " na ulici ". Tyto formy sociální práce (street work) se realizují zejména u ohrožených skupin a jednotlivců. V této souvislosti se zavádí nový typ sociálního pracovníka (sociální asistent).

Resortní program činností vztahujících se k prevenci kriminality MŠMT ČR (příloha č.5.4.) mapuje výskyt a tav negativních sociálních jevů a delikvence dětí a mládeže v resortu školství. Program je zaměřen na preventivní činnosti v oblasti:

- vzdělávání dětí a mládeže,

- volného času, zájmové činnosti a výchovy mimo vyučování,

- školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče,

- poradenských systémů.

Důraz je kladen i na vzdělávání pedagogických pracovníků a na spolupráci s ostatními zainteresovanými resorty.

Ministerstvo zdravotnictví ČR se v Resortním programu činností vztahujících se k prevenci kriminality (příloha č.5.5.1.) podílí na prevenci kriminality v několika sférách:

- ve sféře primární zdravotní péče, v linii prvotního kontaktu pacienta se zdravotnickým zařízením,

- na úrovni Republikového výboru pro prevenci kriminality,

- na úrovni soudně-lékařské diagnostiky násilných a trestných činů,

- na úrovni spolupráce s ostatními resorty,

- na úrovni podpory a spolupráce s nestátními a neinstitucionálními zařízeními zabývajícími se prevencí stavů, které mohou vést ke kriminalitě,

- na úrovní právních norem ovlivňujících poskytování zdravotní péče.

Převážné procento aktivit MZ je soustředěno na děti a mladistvé, neboť právě v tomto věku je kontakt mezi dětmi (rodiči) a zdravotnickými pracovníky poměrně intenzivní a zdravotně - sociální prostředí, ve kterém se dítě nalézá lze aktivně ovlivňovat. Jde zejména o včasné odhalení problematických rodin, toxikomanie, alkoholismus, prostituci a další negativní jevy. V resortu MZ je řešena i problematika týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte.

V preventivní činnosti je kladen důraz na posouzení sociální úrovně rodiny praktickým lékařem pro děti a dorost. V dispenzární péči jsou tito lékaři povinni dispenzarizovat děti. ohrožené sociální prostředím, t.zn. i děti týrané. Další preventivní aktivity se zaměřují na povinnost ošetřujícího lékaře zajistit komplexní péči v případě, že zjistí, že nastalo, nebo hrozí postižení, ohlašovací povinnost pro všechny zdravotnické pracovníky při podezření na týrání, zanedbávání a zneužívání dětí a mladistvých, spolupráce při realizaci programu PEER, kde se využívá aktivní účasti předem připravených vrstevníků pří prevenci kriminálních deliktů mládeže, projektu LATA, který je zamřen na delikventní mládež apod. MZ připravilo též zdravotní očkovací průkaz dítěte a mladistvého, který mimo zdravotních údajů o dítěti obsahuj e poučení rodičů a dětí týkající se prevence kouření, drog, sexuální výchovy, laické první pomoci, prevence úrazovosti dětí, zásad správné výživy. Ministerstvo zdravotnictví aktivně podporuje občanská sdružení, která doplňují institucionální péči o drogově závislé oběti trestných činů, děti i dospělé v krizi apod.(Linka bezpečí, Bílý kruh bezpečí).

Ministerstvo obrany ČR v Koncepci a programu prevence kriminality v resortu obran ČR (příloha č. 5. 6.) konstatuje, že po roce 1989 došlo v naší republice ke značnému nárůstu kriminality a ten se zákonitě projevil i resortu obrany. Na trestné činnosti se podílejí všechny kategorie příslušníků Armády ČR, vojáci v základní službě, z povolání, v další činné službě, vojáci povolaní na vojenské cvičení a občanští zaměstnanci. Převažují vojáci v základní službě. Trestná činnost je v armádě koncentrována především do dvou základních skupin - trestné činy vojenské (64 % celkového počtu trestných činů) a majetkovou trestnou činnost (29,8 %).

Koncepce a program prevence kriminality je v primární oblasti zaměřen na zájmové sociální skupiny (brance, odvedence, vojáky v činné službě, občanské zaměstnance) a na vojenské prostředí, odhalování příčin a podmínek vzniku kriminality v AČR, stanovení principů ochrany jedince i majetkových hodnot svěřených armádě.

V sekundární oblasti se práce soustřeďuje na problémové jedince a skupiny, eliminaci rizikových faktorů vojenského prostředí, příčin a podmínek kriminogenních situací.

Terciární opatření se soustřeďují na kriminálně narušené jedince nebo skupiny osob (včetně recidivistů), na nefunkční a sociálně narušené klima umožňující vznik recidivy trestné činnosti.

Otázka prevence kriminality je především problémem řízení a vedení lidí. Hlavním subjektem jeho uskutečňování je na všech mravních příslušný velitel (řídící pracovník). Zřízená resortní komise pro prevenci sociálně-patologických jevů, jako poradní orgán ministra, řeší problematiku prevence kriminality, zneužívání drog, šikanování, projevy rasismu, abusu alkoholu apod.. Oddělení služeb personalistiky odboru personalistiky MO plní koncepční a normativní úkoly v oblasti prevence sociálně-patologických jevů. Oddělení sociální prevence a pomoci personálního úřadu MO je výkonným orgánem. Nositeli úkolů v oblasti prevence sociálně-patologických jevů v AČR jsou velitelé, náčelníci a ostatní vedoucí pracovníci.

C. Požadavky jednotlivých resortů na předpokládané náklady na realizaci " Programu sociální, prevence a prevence kriminality - aktuální. s-tav a východiska do roku 1996 " na rok 1996.

Ministerstvo vnitra předkládá strukturu předpokládaných nákladů na realizaci prevence kriminality v resortním rozpočtu na rok 1996 (příloha č. 5.1.2.). Rozpočet zahrnuje účelové finanční prostředky požadované formou navýšení rozpočtu kapitoly ministerstva vnitra ČR. Finanční náklady jsou uplatňovány ve čtyřech základních oblastech:

1) zajišťování preventivních aktivit a opatření na celostátní úrovni se zaměřením na aktivizaci občanů, koordinaci činností a zpracovávání obecně platné metodologie realizace preventivních aktivit a opatření - 5,053 mil. Kč,

2) vypracování a realizace komplexních projektů prevence kriminality na místní úrovni s důrazem na činnost Policie ČR - 39,852 mil. Kč,

3) navýšeni tabulkových míst pro specialisty na úseku prevence kriminality mládeže v Policii ČR - 25,010 mil. Kč,

4) plnění funkce sekretariátu Republikového výboru pro prevenci kriminality a zajišťování jeho činností - 0, 085 mil. Kč,

Celkově předpokládané náklady ministerstva vnitra a Policie ČR na realizaci prevence kriminality na rok 1996 činí 70,0 mil. Kč.

Ministerstvo spravedlnosti pokryje náklady na realizaci prevence kriminality ze svého rozpočtu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předpokládá náklady na posílení počtu pracovníků referátu sociálních věcí v celkové částce 110,7 mil. Kč na rok 1995 a 187,8 mil Kč na rok 1996 dále navrhuje zvýšení. částky u funkce sociální asistent z 0,5 mil. Kč na 2,0 mil Kč ročně, tedy nad rámec rozpočtu požaduje 1,5 mi.l. Kč (příloha č. 5.3.).

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy vykalkulovalo na celkový školský resortní program prevence kriminality 236,5 mil. Kč, dále bylo počítáno s 25,0 mil. Kč, které byly na zřizování středisek výchovné péče požadovány na rok 1995 a jsou uvedeny v usnesení vlády ČR č.341/94. Rozdíl. v celkové kalkulaci a v požadované částce 159,9 mil. Kč se rozhodl pokrýt ze svého rozpočtu. Vzhledem k tomu, že nebylo předem známo, že nelze nárokovat mzdové náklady na navýšení počtu pracovníků - v programu se jedná o pracovníky pedagogicko-psychologických poraden - a vzhledem k obecně známé situaci resortu školství v uspokojování platových požadavků, žádá resort o výjimku přidělení finančních požadavků v původně požadované výši a struktuře, t.j. 76,6 mil. Kč, jinak totiž nebude moci být v oblasti poradenství program realizován.

Ministerstvo zdravotnictví požaduje 10,0 mil. Kč nad rámec rozpočtu MZ (příloha č. 5. 5. 2.).

Ministerstvo obrany pokryje plánované položky převážně z rozpočtu rtu obrany. V roce 1995 v celkové výši 91,0 mil. Kč (z toho investiční náklady 87,7 mil. Kč a neinvestiční 3,3 mil. Kč), roce 1996 v celkové výši 137,6 mil. Kč (z toho investiční rady 133,0 mil. Kč, neinvestiční 4,6 mil. Kč. S ohledem nárůst plánovaných aktivit se zaměřením na prevenci sociálně logických jevů požaduje resort z prostředků vládou vyčleněných na prevenci kriminality na rok 1996 nad rámec rozpočtu resortu částku 22,0 mil. Kč (příloha č.5.6.).

Tabulka 1: Předpokládané požadavky na účelové vymezeni finančních prostředků nad rámec rozpočtu resortů na rok 1996 (v mil Kč.)

Na základě předložených požadavků resortů na realizaci gramu sociální prevence a prevence kriminality - aktuální a východiska do roku 1996 " činí finanční požadavky resortů bezpečení realizace prevence kriminality v České republice k 1996 180,1 mil. Kč nad.rámec rozpočtu resortů.

OBSAH.

5.1.1. Koncepce a program prevence kriminality v působnosti Ministerstva vnitra a Policie České republiky.

5.1.2. Rozpočet a struktura předpokládaných nákladů na realizací Koncepce a programu prevence kriminality v působnosti. Ministerstva vnitra a Policie České republiky (zejména ve vztahu k realizaci projektů prevence kriminality na místní úrovní).

5 2. Prevence kriminality Resortní program činnosti. Ministerstva spravedlnosti České republiky do roku 1996.

5 3. Předpokládané náklady (Ministerstva práce sociálních věcí České republiky).

5.4. Resortní program činnosti vztahujících se k prevenci kriminality Ministerstva školství mládeže a -tělovýchovy České republiky (včetně rozpočtu).

5.5.1. Resortní program činností. Ministerstva. zdravotnictví České republiky vztahujících se k prevenci kriminality

5.5.2. Předpokládané náklady (Ministerstva zdravotnictví České republiky).

5.6. Návrh koncepce a programu prevence kriminality v resortu obrany České republiky (včetně rozpočtu).

Důraz na prevenci kriminality se v posledních letech stává nedílnou součástí uplatňování bezpečnostní politiky vlády České republiky (dále jen "vláda"). Proto i nutnost realizace nejrůznějších preventivních strategií, přístupů a metod je zohledněna v Koncepci Ministerstva vnitra České republiky v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a doktríně Policie České republiky (dále jen "Doktrína "), která byl ale přijata vládou počátkem roku 1993.

Ministerstvo vnitra zřídilo v lednu 1993 oddělení prevence v rámci odboru public relations a prevence, kterému bylo na základě usnesení vlády č. 22 ze dne 20. ledna 1993 uloženo zpracovat Koncepci a program prevence kriminality (dále jen "Koncepce").

Koncepce byla vzata na vědomí usnesením vlády č. 617 ze dne 3. 11.. 1993. Podle tohoto usnesení je garantem prevence kriminality v České republice Ministerstvo vnitra. Ministru vnitra bylo uloženo zřídit Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále jen "republikový výbor").

Republikový výbor začal pracovat od 1. 1. 1994 a vytvořil dostatečný prostor pro meziresortní spolupráci a koordinaci preventivních činností na celospolečenské úrovni. O práci tohoto meziresortního, koordinačního a metodického orgánu je pravidelně informována vláda. ("Informace a stavu prevence kriminality v České republice", č. j.: PP-45/95 ze dne 31. 1. 1995 - příloha č. 1)

Oddělení prevence odboru public relations a prevence vycházejí c z usnesení vlády č. 617 ze dne 3. 11. 1993 se zapojilo do zpracovávání a realizování programů prevence kriminality na místní rovni. Podařilo se navázat množství kontaktů se zástupci měst a obcí, s nejrůznějšími orgány, organizacemi, hnutími, občanskými iniciativami, církvemi apod., jejichž činnost je orientována do oblasti prevence kriminality. Výsledkem těchto aktivit bylo vytvořeni databáze nejrůznějších občanských sdružení, o kterých lze předpokládat, že budou zapojovány do realizace projektů prevence kriminality na místní úrovni.

První projekt prevence kriminality na místní úrovni byl vypracován a je realizován ve městě Vsetín již od roku 1994. Další projekty jsou postupně zpracovávány a uplatňovány ve městech Kladno, Rokycany, Plzeň a České Budějovice. V rámci preventivních aktivit sehrávají nezastupitelnou roli masmédia, která plní významnou úlohu zejména při komunikaci s občany a jejich aktivizaci k preventivním činnostem.

V roce 1994 uskutečnilo oddělení prevence odboru public relations a prevence I. národní konferenci k prevenci kriminality s mezinárodní účasti v Brně. Nyní je připravována II. národní konference, která proběhne v květnu 1995 opět s mezinárodní účastí.

V červnu 1994 vláda svým usnesením č. 341 ze dne 15.6. 1994 schválila "Program sociální prevence a prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996".

V současné době je prevence kriminality realizována v souladu s usneseními vlády č: 617 z 3. 11. 1993 a č. 341 z 15. 6. 1994, z kterých mimo jiné vyplynul úkol zpracovat Koncepci a program prevence kriminality v působnosti Ministerstva vnitra a Policie České republiky.

V působnosti Ministerstva vnitra a Policie České republiky byla vypracována Koncepce.a program prevence kriminality, která vymezuje prioritní úkoly Ministerstva vnitra a Policie České republiky ve vztahu ke struktuře a předpokládanému vývoji kriminality v České republice. Z předkládaného materiálu je současně zřejmé propojení činností jednotlivých útvarů a služeb resortu při plnění úkolů zaměřených na předcházení trestné činnosti. Zvláštní důraz je kladen i na vytváření potřebných podmínek pro realizaci prevence kriminality na místní úrovni. Projekty prevence kriminality, uplatňované v jednotlivých městech a obcích, tvoři základ realizace preventivního systému v naší republice.

Preventivní opatření navrhovaná v Koncepci a programu prevence kriminality v působnosti Ministerstva vnitra a Policie České republiky jsou zaměřena i na trestnou činnost příslušníků Policie České republiky (dále jen "policista") a na porušování služebních povinností pracovníků Ministerstva vnitra a Policie České republiky.

Koncepce a program prevence kriminality v působnosti Ministerstva vnitra a Policie České republiky předpokládá účinnou spolupráci s celou řadou dalších subjektů při řešení konkrétních úkolů prevence kriminality, a to jak v celostátní, tak i na místní úrovni.

Policejní praxe již nyní ukazuje, že úspěšnost realizace předkládaného materiálu vyžaduje pochopení důležitosti celé problematiky prevence kriminality a aktivizaci každého policisty nebo pracovníka Ministerstva vnitra a Policie České republiky. Každý by měl být v rámci své působnosti odpovědný za naplňování preventivních programů.