Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jana Kryčera dopisem ze dne 11. srpna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jana Kryčera. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav Klaus

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci, týkající se problematiky zápisů obcí jako vlastníků nemovitého majetku v obcích, kde po válce proběhlo přídělové řízení v souvislosti s aplikací zákona ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, Vám sděluji:

Zákon ČNR č. 172/1991 Sb., je ve své podstatě zákonem transformačním s restitučními prvky.

Znamená to, že zákon pouze vymezuje věci, které z vlastnictví státu přecházejí do vlastnictví obcí stanovením určitých podmínek. Neobsahuje žádnou specifickou úpravu, pokud jde o provádění zápisů vlastnictví obcí k tomuto majetku v katastrech nemovitostí. Problematika zápisů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a vztahů s tím souvisejících je upravena zvláštními předpisy. Ve své interpelaci poukazujete především na problematiku prokazování vlastnictví tzv. historického majetku podle 2 citovaného zákona.

Podle tohoto ustanovení je podmínkou přechodu vlastnictví skutečnost, že obce tento majetek vlastnily k datu 31. prosince 1949, byl ve vlastnictví České republiky k 24. květnu 1991 a nepřechází do vlastnictví obcí podle § 1 zákona, který má prioritní postavení. K datu 31. prosince 1949 (až do 31. prosince 1950) platil na území Čech a Moravy obecný zákoník občanský z roku 1811. Dle citovaného právního předpisu se vlastnictví nemovitých věcí, až na výjimky, nabývalo zápisem do pozemkových knih, tj., zápis měl konstitutivní účinky. Ve většině případů lze tedy vlastnictví obcí k rozhodnému datu doložit výpisem z pozemkové knihy. V souvislosti s aplikací § 2 byl však výjimkou z výše uvedeného principu nabývání vlastnictví nemovitých věcí dekret presidenta republiky č. 28/1945 Sb., kterým se přiděloval zemědělský majetek, konfiskovaný dekretem č. 12/1945 Sb. Vlastnictví tohoto majetku se podle § 5 citovaného dekretu nabývalo dnem převzetí držby takového majetku přídělcem, tj. dnem skutečného převzetí držby. Je skutečností, že v tomto případě je obtížné doložit nabytí vlastnictví písemnou listinou.

S Vaším návrhem novelizovat zákona ČNR č. 172/1991 Sb. tak, jak je uvedeno v interpelaci, však nelze souhlasit. Navrhovaný přechod vlastnictví "majetku dosud napsaného na listu vlastnickém č. 1 - Česká republika, s označením konkrétního obecního úřadu v daném katastrálním území a na dalších listech vlastnictví, kde je dosud česká republika a konkrétní obecní úřad veden jako spoluvlastník", by ve svém dopadu znamenal zásah do existujících majetkoprávních vztahů. Zápisy v katastru nemovitostí byly převzaty z evidence nemovitostí bývalých středisek geodézie a podle tehdy platné právní úpravy měly pouze evidenční a deklaratorní charakter. Mnohdy vůbec neodpovídaly skutečně existujícím právním vztahům k nemovitostem. Navrhovaný způsob by tak vedl k rozporu se základními principy vlastnictví (čl. 11 Listiny základních práv a svobod).

Rovněž nelze podpořit návrh na doplnění zákona ČNR č. 172/1991 Sb. o ustanovení, které by jako rozhodné doklady pro uplatnění vlastnictví obcí k majetku z titulu citovaného zákona určovalo přídělové listiny nebo přídělové mapy.

Řešení problémů vzniklých z nedokončeného scelovacího řízení podle zákona č. 47/1948 Sb., o některých technickohospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon), představuje důležitou podmínku pro úspěšné narovnání majetkových vztahů.

K řešení zmíněných problémů byly již v předchozím období připraveny různě návrhy. Byla zvažována možnost postupovat cestou práva vydržení nebo poskytování osvědčení či rozhodnutí o vlastnictví k pozemkům dotčeným nedokončeným scelovacím řízením. Navržené postupy legalizace však byly odmítnuty, a to především s ohledem na negativní stanovisko dřívějších státních notářství, ale i soudů, které poukazovaly na to, že náš právní řád přiznává oprávnění rozhodovat o vlastnictví obecně pouze soudům.

Protože se problém nedokončeného scelovacího řízení netýká jen obcí, ale i fyzických osob, dospěl sem k názoru, že nelze předmětnou problematiku vyřešit jen doplněním zákona č. 172/1991 Sb., o majetku obcí.

Vážený pane poslanče, chci Vás ubezpečit, že vláda nadále hledá cestu možného řešení daného problému, i když příprava příslušné úpravy je legislativně velmi obtížná, zejména s ohledem na nutnost respektovat ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle kterého "vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva e možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu".

Vzhledem k tomu, že si e vláda vědoma také naléhavosti urychlení celého procesu, projedná do konce října 1995 návrh Ministerstva zemědělství na další postup diskuse všech zainteresovaných orgánů státní správy v této otázce.

S pozdravem

Vážený pan

Jan Kryčer

poslanec PSP ČR

Praha