Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/ 989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jana Kryčera na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pan

PhDr. Milan Uhde

předseda PS PČR

na předsedu vlády Václava Klause ve věci zápisů obecního majetku v obcích kde po válce proběhlo přídělové řízení a s tím spojené scelování pozemků

Vážený pane předsedo vlády,

obracím se na Vás ze situace, kdy již po dva roky hledáme společně se starosty postižených obcí řešení ve shora uvedené věci, avšak bez úspěchu. Uvedená problematika se dotýká téměř poloviny obcí na břeclavském okrese a není vyloučeno, že s obdobnými problémy se potýkají i další okresy bývalých Sudet.

Přechod majetku do vlastnictví obcí dle zákona č.172191 Sb. stanoví, že obec musí prokázat, že její právní předchůdce, t.j. národní výbor, měl k majetku právo hospodaření a s majetkem také hospodařil. Problémy však nastávají při prokazování tzv. historického majetku dle paragrafu 2 citovaného zákona. V obcích bývalých Sudet byl po válce dle Benešových dekretů konfiskován majetek a současně probíhalo řízení o scelování technicko hospodářských úpravách pozemků dle zákona č. 47/1948 Sb. Tyto úpravy se již dotýkaly nejen přídělců pohraničních obcí, ale také starousedlíků a institucí, které v obcích zůstaly - tedy i samotných obcí. V některých částech republiky se konfiskovaný majetek přiděloval pod stejným označením parcel a ve stejných hranicích jako byl konfiskován, tedy neprobíhalo zde současně s příděly řízení scelovací. V těchto okresech se přídělové řízení nedotklo starousedlíků ani obcí. Na okrese Břeclav byly však příděly majetku prováděny podle grafických přídělových plánů, v nichž byly pozemky označeny v jiných hranicích a jinými čísly než parcely původní. Z uvedeného vyplývá, že katastrální úřady vycházejí již z grafických přídělových plánů o označením projekčního oddělení. Kdyby tomu tak nebylo, obce by prokázaly výpisem z příslušné knihovní vložky, že parcely vlastnily ke dni 31 12. 1949 a katastrální úřad by jim toto vlastnictví bez průtahů zapsal, protože však přídělové a scelovací řízení nebylo ve většině obcí na okrese Břeclav dokončeno, obce nemají v knihovních složkách vyznačenu ani konfiskaci ani, že pozemky a majetek daly do směny (chybí oboustranně potvrzené směnné protokoly), vlastnily by tedy v lepším případě něco co nelze v terénu. určit a co se překrývá s projekčními odděleními dle grafických přídělových plánů a tedy i s jinými vlastníky, kteří mají přídělové listiny.

V horším případě, pokud obce daly pozemky do směny a existuje o tom doklad, nevlastnily by ani tyto původní pozemky ani pozemky nově vyměřené dle grafického přídělového plánu,

protože nemají právně relevantní doklad, v němž by bylo uvedeno, které projekční oddělení ze své parcely dostaly do vlastnictví. Navíc jsou mnohdy v knihovních vložkách uváděni jako vlastníci odsunutí Němci.

Některé obce mají přídělové listiny, kterými získaly část majetku z konfiskace, ale většinou ne jako náhradu za svůj původní majetek, ale jako něco navíc. Tyto problémy jsou menší v místní trati (zastavěné území obce), kde k přečíslování u některých obcích nedošlo a je možné zapsat původní historický majetek podle knihovních vložek. Obce však většinou vlastnily značné výměry zemědělské půdy, na kterou plně dopadá popisovaný problém. 1 v případě, že je tato zemědělská půda zapsána na listu vlastnictví č.1 a bývalý národní výbor k ní právo hospodaření získal, nelze tyto pozemky zapsat do vlastnictví obce, neboť obec nemůže prokázat, že její předchůdce t.j. národní výbor s ní hospodařil. (zákon č.123/75 Sb. o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby svěřil toto právo zemědělským organizacím). Národní výbory tedy právo hospodaření měly, ale s pozemky fakticky nehospodařily. S ohledem na dnešní stav katastru nemovitostí je pro obce nepřekonatelným problémem prokázat historický majetek obcí.

Dle mého mínění by řešením mohla být novela zákona č. 179/91 Sb. která by umožnila zjednodušit prokázání obecního majetku (např. do vlastnictví obcí by mohl přejít veškerý majetek dosud napsaný na listu vlastnickém č.1 - Česká republika, s označením konkrétního obecního úřadu v daném katastrálním území a na dalších listech vlastnictví, kde je dosud Česká republika a konkrétní obecní úřad veden jako spoluvlastník.) V rámci případné novelizace by bylo možno též doplnit stávající znění zákona o nový paragraf, kde by bylo uvedeno, že pro přídělové obce stačí k nabytí majetku buď předběžná přídělová listina (návrh přídělu) nebo přídělové mapy, kde je příděl obce vyznačen a tyto doklady brát jako nabývací titul.

Současný stav brzdí i proces privatizace státního majetku prováděny FNM a Pozemkovým fondem.

V Brně dne 6.7.1995