Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický zaslal odpověď na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka dopisem ze dne 8. srpna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

MINISTR

PRO SPRÁVU NÁRODNÍHO MAJETKU

A JEHO PRlVATIZACI ČESKÉ REPUBLIKY

Ing. Jiří Skalický

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ve věci postupu ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR při privatizaci s.p. Pražské komunikace sděluji následující:

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR vydalo dne 30. 9. 1993 pod č. j. 422/1650/95 rozhodnutí o privatizaci s.p. Pražské komunikace metodou vložení privatizovaného majetku do akciové společnosti s následujícím rozdělením akcií:

61% bezúplatný převod na hl. město Praha

podmínka: - zabezpečit dostavbu spalovny Malešice

- zabezpečit následný provoz ve spalovně Malešice

34% kuponová privatizace

3% Restituční investiční fond

1 % Nadační investiční fond

1 % dočasně ponechat ve vlastnictví FNM pro případné restituce

na základě návrhu schvalovací komise ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, rozporovacího řízení mezi zástupci příslušných orgánů a opakovaného posouzení MSNMP ČR.

Forma privatizace byla tedy zvolna po řádném zvážení a schvalovací proces proběhl v souladu s usnesením vlády č 510/1992 o projednávání a schvalování privatizačních projektů, ve znění pozdějších úprav.

Podkladem pro realizaci tohoto rozhodnutí byl privatizační projekt předložený vedením podniku, vedený v evidenci ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci pod č. 26759.

Ve své interpelaci uvádíte, že "v soutěži zvítězil privatizační projekt v podobě, v níž ho nikdo nepodal a který není podnikatelsky životaschopný".

Dle ustanovení odst. 6 § 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších úprav, může orgán příslušný k rozhodování o privatizaci změnit rozhodnutím o privatizaci podmínky, rozsah a způsob privatizace obsažený v návrhu privatizačního projektu.

To, že výše uvedeným rozhodnutím byl privatizován celý podnik, mělo a má svou logiku. Rozdělení podniku na dvě části, tj. vlastní podnik a rozestavěnou spalovnu Malešice (v hodnotě v době předložení projektů cca poloviny majetku, tj. 600 milionů Kč, v době aktualizace privatizačního projektu již cca 1 486 mil. Kč), jak navrhoval základní projekt i prakticky všechny konkurenční projekty (s tím, že na vlastní podnik byla navrhována metoda privatizace přímým prodejem předem určenému nabyvateli a na spalovnu Malešice metoda bezúplatného převodu na obec či založení akciové společnosti s rozdělením akcií částečně na obec a většiny na kupony), by bylo v rozporu s citovaným usnesením vlády č. 510 z roku 1992. Spalovna Malešice byla rozestavěná stavba, před privatizaci financovaná ze státního rozpočtu, která v současnosti a ani v blízké budoucnosti není schopna samostatné ekonomické existence a nemohla být proto privatizována jako samostatná jednotka.

Rovněž tak nebylo možné schválit privatizační projekty, které eliminovaly přímý vlastnický vliv hlavního města Prahy, neboť na podniku se základním předmětem činnosti, který přímo ovlivňuje ekologii města a zajišťuje základní funkce vymezené zákonem o odpadech a obecním zřízení, by město mělo mít přímou účast.

Předmětným rozhodnutím se tak stalo. Na základě vydaného rozhodnutí o privatizaci město Praha zabezpečí dostavbu spalovny Malešice a její následný provoz, což by mělo mít pro ekologii Prahy pozitivní význam.

Smlouva mezi Magistrátním úřadem hl. města Prahy a Fondem národního majetku je v současné době již uzavřena a převod 61 akcií do vlastnictví města Prahy je proveden. Privatizace akcií as. Pražské služby je tak prakticky ukončena. O dalším nakládání s předmětným majetkem již rozhodují reální vlastníci akcií.

Věřím, že hlavní město Praha, jako vlastník majoritního podílu akcií, má všechny předpoklady pro uspokojivé naplnění schváleného privatizačního projektu.

Dále uvádíte, že "privatizační rozhodnutí ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci nerespektovalo rozhodnutí ministerstva hospodářství ze dne 27. 9. 1993 o tom, že malešická spalovna je stavbou bez stavebního povolení".

Vydání rozhodnutí o privatizaci s.p. Pražské komunikace naším ministerstvem předcházel téměř dva měsíce trvající schvalovací proces a ministerstvo hospodářství nevzneslo v rámci připomínkové ho řízení v tomto směru námitky.

Ze smlouvy o převodu 61% akcií mezi hlavním městem Praha a Fondem národního majetku je zřejmé, že hlavní město Praha se seznámilo se stavem stavebního řízení ve věci spalovny Malešice a že jej bere na vědomí včetně skutečnosti, že stavba probíhá dosud bez stavebního povolení.

Jsem přesvědčen, že hlavní město Praha, potažmo Magistrát hlavního města Prahy, který byl ostatně i zakladatelem původního státního podniku Pražské komunikace, je schopen jako majoritní vlastník akcií výrazně přispět k dořešení této věci.

Ve Vaší interpelaci je rovněž uvedeno, že "ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci svým rozhodnutím zprivatizovalo spalovnu, aniž řádně prozkoumalo vlastnictví pozemků a restituční nároky a aniž zjistilo, že malešická spalovna stojí na cizích pozemcích".

Ministerstvu bylo z předložených privatizačních projektů, především ze základního privatizačního projektu předloženého vedením podniku, i z jednání s vedením podniku známo, že stavba malešické spalovny nestojí na státních pozemcích, které by měl mít držení s.p. Pražské komunikace. Proto také v základním privatizačním projektu nebyly vedením podniku uvedeny v majetku určeném K privatizaci a rovněž nebyly uvedeny v seznamu privatizovaného ne movitého majetku v aktualizovaném privatizačním projektu předaném Fondu národního majetku k realizaci. Pozemky pod vlastní spalovno tedy nebyly předmětem rozhodnutí o privatizaci s.p. Pražské komunikace a nebyly na základě rozhodnutí ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci vloženy do majetku a.s. Pražské služby. Předmětem privatizace byla pouze vlastní stavba. Uvedené skutečnosti jsou ze smlouvy o převodu 61% akcií mezi Fondem národního majetku a hlavním městem Praha rovněž zřejmé.

Dalším bodem Vaší interpelace je, že "ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci přispělo k současné situaci také tím, že již dříve při transformaci Dopravních podniků na as. převedlo neoprávněně na tuto as. pozemky, které předchozí podnik nikdy nevlastnil".

Dopravní podnik hl. města Prahy, a.s. vznikl na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 1991 č. 22 Co 245/91 Sa 843 dle Zakladatelského plánu Zastupitelstva hl. města Prahy ze dne 19. 3. 1991 jako nástupce státního podniku Dopravní podnik hl. města Prahy - kombinát a nikoliv dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.

Naše ministerstvo tedy rozhodně žádné pozemky do as. Dopravní podnik hl. města Prahy nepřevedlo a tato Vaše připomínka je pro mne bohužel nesrozumitelná.

Závěrem mohu konstatovat, že ve všech Vámi připomínkovaných záležitostech nedošlo ze strany ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci k žádnému pochybení.

Vážený pan

Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc.

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha