Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám poslancům
následující interpelaci poslance Pavla Seifera
na ministra dopravy Jana Stráského. Interpelace
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
POSLANEC
POSLANECKÉ SNĚMOVNY
PARLAMENTU ČESKÉ
REPUBLIKY
Mgr. Pavel Seifer |
V Praze dne 28. 6. 1995
POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENT ČR
POSLANECKÝ KLUB ČSSD
V Praze dne 28. 6. 1995 |
Vážený pane
ministře,
obracím se na Vás
formou interpelace s dotazem, který se týká
jen zdánlivě pouze jednoho města, případně
regionu.
Jak jistě víte,
při projektování trasy v přiblížení
v Ostravsko-karvínské aglomeraci kornunikací
R 48 hraje důležitou otázku obchvat města
Frýdek - Místek. Jde o několik aspektů
problému: co nejefektivnější spojení,
co nejmenší náklady a co nejmenší
zatížení životního prostředí.
Pouze jednostranné posuzování celé
problematiky, např. zohlednění zájmu
jednoho podniku - např. pivovaru - může na
dlouhou dobu, ne-li nenávratné, znehodnotit dobrý
původní záměr.
Jako poslanec si Vám neodvažuji
radit variantu, která by byla optimální,
pouze bych Vás rád přesvědčil,
že je účelné odpovědně
posoudit i varianty další.
Z tohoto důvodu si Vám
dovolím položit jedinou otázku: je pravda,
že Vaše ministerstvo při trasování
komunikace R 1/48 nezvážilo všechny možnosti
vedení trati "severní" od města
Frýdek - Místek ve směru Žukov - Těšín?
A ještě otázka doplňující:
je-li to pravda, tak proč?
V příloze si Vám
dovoluji zaslat odbornou studii na základě, které
jsem si dovolil Vás interpelovat.
S pozdravem | Mgr. Pavel Seifer |
poslanec PSP ČR |
R48 - ÚSEK: RYCHALTICE
- ČESKÝ TĚŠÍN
NÁMĚT VARIANTNÍCH KORIDORŮ TRASY
v přiblížení
k Ostravsko-karvinské aglomeraci
ÚVOD Poznámky ze studie severní alternativy
obchvatu Frýdku - Místku
V roce 1994 zpracovala firma VIAPONT,
na základě výsledku veřejné
soutěže vyhlášené městem
Frýdek-Místek (resp. jeho Útvarem hlavního
architekta), dopravně-urbanistickou vyhledávací
studii severní alternativy koridoru pro trasu R48 v obchvatu
města. Vypsání soutěže a zadání
studie bylo vyvoláno odporem veřejnosti v jižních
okrajových částech města proti dlouhodobě
sledované jižní trase obchvatu a nesouhlasem
obce Staré Město,
a bylo současně i správnou reakcí
samosprávy města a ÚHA na zpochybnění
tohoto záměru. (Poslední studie: Dopravoprojekt
Ostrava v r. 1992).
Hlavním clem nové
studie bylo tedy prověří průchodnost
území severně města, resp. nalézt
pro severní alternativu vhodný a akceptovatelný
koridor, který by mohl posloužit k vzájemnému
porovnání obou principiálních možností
řešení obchvatu. Legitimním požadavkem
zadavatele bylo soustředit pozornost především
na dopravní a urbanistické vazby obchvatu k městu,
s nadějí
(ukázalo se, že nepříliš oprávněnou)
dosáhnout významnějšího snížení
dopravní zátěže na východo-západní
centrální městské ose dnešního
tahu silnice I/48. (V 80. letech vybudovaný dopravně
komfortní čtyřpruh, který není
v úseku Frýdek - Místek - Dobrá
v délce cca 4,5 km ještě
dokončen, vykazuje v maximu až 19.000 voz. /24 hod.)
Tomu a také finančním
možnostem města odpovídala i formulace zadání
a především vymezení úseku Rychaltice
- Dobrá (prakticky body "A" a "B" v
přiložené silniční mapě)
zajišťujícího návaznost na rozestavěný
úsek Příbor - Rychaltice a dosud výhledově
uvažovaný koridor trasy v úseku Dobrá
- Český Těšín.
Není účelem
tohoto textu podrobně popsat postup studijních prací
a vývoj názorů na danou problematiku - je
to ostatně obsahem studie samé, ani hodnotit výsledek
hlasování zastupitelstva města, které
se na svém zasedání dne 29. 3. tr. rozhodlo
pro jižní alternativní obchvatu. Zmíníme
zde proto jen ta zjištěná fakta a souvislosti,
které mají přímý vztah k podávanému
námětu a z nichž tento
námět prakticky vychází:
- Při hledání
optimální polohy liniové stavby s funkční
úrovní a významem, který je přisuzován
budoucí silnici R48 (trasa mezinárodního
významu - výhledové evropské propojení
sever - jih, součást vnitrostátní
silniční sítě nejvyšší
kategorie, spolu s D47 jedna ze dvou nejdůležitějších
komunikací regionu severovýchodní Moravy
a Slezska), nelze ze souvislého tahu vytnout relativně
krátký úsek, aniž bychom si nebyli vědomi
hrozby zavádějících závěrů,
k nimž takový postup může vést.
- V současné době
prakticky každá obec v jejíž blízkosti
je navrhována komunikace obdobného charakteru takový
závěr vetuje.
- V přiložené
mapě 1:50 000 jsou vyznačena rozhodující
místa střetů základních (srovnávaných)
variant, reprezentujících obě alternativy
obchvatu, se zásadami ochrany a tvorby životního
prostředí, nebo s chráněnými
přírodními lokalitami. Popis stručných
charakteristik těchto kritických míst je
uveden v legendě, přehled základních
údajů v přiložené tabulce.
- V zadání studie bylo dohodnuto,
že pomocná metoda multikriteriálního
hodnocení bude zpracována v II. etapě studijních
prací a její výsledky pak promítnuty
do závěrů studie. To se provedlo zapracováním
tzv. severní subvarianty, vedené mimo zástavbu
obce Sviadnov a přilehlé průmyslové
podniky, která kromě průchodu rozvolněnou
zástavbou tzv. slezského typu (max. 6 demolic RD
proti min. 20 u jižní alternativy) nevykazuje žádné
místo střetů ve smyslu předchozího
bodu.
NÁMĚT
Část tahu I/48 mezi
Rychalticemi a Českým Těšínem
by, dle vládního usnesení č. 513 z
21. 9. 1994, měla být postupně dobudována
v letech 1998 - 2005. V dosavadních koncepčních
dokumentacích, včetně územního
plánu VÚC Ostravské aglomerace, je trasa
uvažována v poloze jižně odsunuté
od stávající silnice T/48 a z přiložené
mapy je dobře patrné, že vlastně nemá
do koncového bodu nově vybudovaného hraničního
přechodu v Českém Těšíně.
Základní myšlenka
námětu je: Zpracováním vyhledávací
studie koridoru (zahrnující krajinářské
vyhodnocení a studijní dokumentaci vlivů
na životní prostředí) vedeného
v severněji vymezeném území ověřit
možnost "napřímeni" trasy a současně
tím získat srovnávací alternativu
k doposud uvažované trase R48. Tím pro rozhodovací
proces na koncepční úrovni vytvořit
základní podmínky odpovídající
současným
metodám a postupům přípravy obdobných
staveb, jak je dán platným legislativním
rámcem.
ODŮVODNĚNÍ
Následující
stručně formulované hlavní důvody
vycházejí z poznatků a informací,
které jsme získali při zpracovávání
studie severního obchvatu Frýdku - Místku
a ze zkušeností z přípravy obdobně
významných staveb od r. 1990 - D47, RS2, R35, R43
a pod.
- Dosavadní koncepce tahu I/48 byla vytvářena za zcela odlišných hospodářsko-politických poměrů před 20 - 30 lety a vycházela (kromě minima financí) z teze o postačující hustotě silniční sítě našeho státu, kterou je třeba jen "vylepit" úpravami technických parametrů v kritických úsecích - homogenizační úpravy a tzv. velké opravy. Současný cíl vybudování moderní dopravní infrastruktury, zakotvený ve zmíněném vládním usnesení, vychází z diametrálně odlišného přístupu: Postupně realizovat zcela novou síť komunikací nejvyšší funkční úrovně (D a R), která vyhoví dopravním požadavkům otevřeného hospodářského života i ve středo-východní části Evropy. To samo je obecně dostatečným důvodem důsledného ověřování při přejímání koncepcí z minulých let.
- Trasa R48 je, spolu s D47, součástí
evropského dopravního propojení sever - jih
v prostoru Moravské brány. (Oba uvažované
hraniční přechody - plánovaný
Bohumín i realizovaný Český Těšín
- jsou funkčně i významem do budoucna nesporné.)
Současně tvoří právě
úsek Příbor - Frýdek - Místek
- Český Těšín druhou (jižní
tangentu k celé aglomeraci, jejíž požadavky
na automobilovou dopravu budou v důsledku restrukturalizace
narůstat. (Na př.
charakter dopravy Válcoven plechu F - M se již nyní
výrazně přesouvá na kamionovou dopravu.)
Z obou faktů vyplývá:
- dopravní význam
a charakter připravované komunikace neobsahuje žádné
důvody, aby byla trasována v těsné
blízkosti menších obcí (Chlebovice,
Dobrá, Dobratice, Tošanovice, Třanovice, Žukov).
Pro dopravní vztahy v užším regionu podél
severního úpatí Beskyd a pro vstupy do jejich
území by měla sloužit stávající
silnice I/48.
- naopak by nová silnice
R48 měla menší obce míjet v dostatečném
odstupu (problematika ŽP) a pouze k větším
městům se tangenciálně přiblížit.
V souvislosti s předchozím
pak severnější poloha R48 nabízí:
- 4 vykazovací body pro severní okraj města
Frýdek - Místek;
- průchod průmyslovým
pásem území mezi Frýdkem - Místkem
a Ostravou a tím krátké napojení zde
soustředěných podniků na nejvyšší
komunikační síť;
- spolu se silnicí I/56
komfortní propojení z vnitrozemí do jižní
průmyslové oblasti Ostravy;
- možnost kratšího
připojení Havířova a okolí
na nadregionální síť - a to ve směru
do vnitrozemí i do Polska a na Slovensko;
- severnější
koridor R48 by mohl přispět i k řešení
komplikovaného problému dopravního propojení
ve směru Ostrava - Slovensko (souvisí s námětem
jižní tangenty k aglomeraci);
- Ve vztahu k městu Frýdku
- Místku, které je hospodářskou součástí
celé aglomerace
- byť poněkud excentricky
odsunutou od jejího jádra, by pak trasa R48 byla
vedena v poloze severní tangenty. Spolu s vybudovanou čtyřpruhovou
silnicí I/56 by byl vytvořen základní
kříž nejvyšší kategorie komunikací
navazující na optimální roštové
soustavy komunikačních systémů Ostravy
i Frýdku - Místku. Dotvořilo by se tím
již založené schéma komunikačního
roštu v aglomeraci, jako ověřený a funkční
systém pro území takového charakteru.
- Z hlediska ochrany přírody
a ŽP by námět mohl být přínosem:
- odsunem koridoru od neprůmyslové
podhorské krajiny a naopak přiblížením
k aglomeraci a tím i zkrácením cest; (nedošlo
by ani k oddělení Frýdku - Místku
od bližšího i vzdálenějšího
přírodního zázemí jižně
města);
- odstupem od menších obcí.
ZÁVĚR
Je nám známo, že
trasa R48 dle původní koncepce byla převzata
do územního plánu VÚC Ostravské
aglomerace, v jehož rámci byla, na této nejvyšší
koncepční úrovni, schválena vládou
České republiky. Dále, podle nám dostupných
informací, že pro její koridor nebylo dosud
zpracováno posouzení vlivů na životní
prostředí podle § 14 zákona č.
244/1992 Sb. týkajícího se posuzování
koncepcí.
Myslíme si proto, že
studijní doplnění ve smyslu našeho námětu
je v daném případě nejen žádoucí
pro ověření koncepce tak významné
stavby, ale že je, ve smyslu výše uvedeného
zákona, bude nutné stejně provést.
Samozřejmě jsme
základní myšlenku námětu přednesli
již v průběhu prací na studii severní
varianty obchvatu Frýdku - Místku (již na vstupním
jednání 1. 9. 1994 a znovu při závěrečném
projednání 25. 11. 1994). Ohlasem byly jen dvě
"zásadní" námitky:
- tato problematika není
předmětem zpracované studie (což bylo
věcně pravdivé);
- "nabourání"
dlouhodobě sledované koncepce by mohlo přivodit
ztrátu tempa přípravy akce a znehodnotit
výsledky úsilí vynaloženého po
řadu minulých let. Protože s druhou námitkou
se z řady zde stručně zmíněných
důvodů nemůžeme ztotožnit, dovolujeme
si Vám tento námět předložit
k posouzení s vírou, že jeho
motiv, vedený snahou o pozitivní přispění
projektantů k závažné problematice dopravních
investic, shledáte oprávněným.
S pozdravem | Ing. Robert Tomšík |
V Brně dne 10. dubna 1995
Rekapitulace tras obchvatu Frýdku -Místku
Silnice 148, úsek Rychaltice - Dobrá
Údaje jsou převzaty
ze zpracovaných vyhledávacích studií
severního a jižního obchvatu, veškeré
údaje svou přesností odpovídají
zpracovanému stupni dokumentace.
SEVERNÍ ČERVENÁ S1 | 17,835 | 2 238 000 | 10 | 23 | 3 | 30 | 13/860 | 6/17 | 13 280 | 1 250 | 2 200 | 960 | 4 160 |
SEVERNÍ MODRÁ S2 | 19,475 | 1 677 000 | 6 | 14 | 1 | 27 | 11/750 | 6/10 | 16 300 | 2 450 | 1 800 | 660 | 4 700 |
JIŽNÍ ČERVENÁ J1 | 14,814 | 2 194 000 | 28 | 44 | 1 | 27 | 16/550 | 6/15 | 10 550 | 1 300 | 2 110 | 1 400 | 4 700 |
JIŽNÍ MODRÁ J2 | 15,816 | 1 734 000 | 43 | 55 | 1 | 34 | 17/980 | 7/8 | 7 050 | 2 150 | 2 510 | - | 2 050 |
JIŽNÍ ZELENÁ J3 | 15,518 | 1 999 000 | 28 | 49 | 1 | 24 | 14/350 | 6/11 | 6 900 | 3 650 | 5 100 | 700 | 1 900 |
JIŽNÍ DOPORUČ. J4 | 15,714 | 2 097 000 | 20 | 44 | 1 | 30 | 15/350 | 6/13 | 8 400 | 2 200 | 2 230 | 1 000 | 4 200 |
kombinace červené + zelené trasy dle doporučení ŽP | |||||||||||||
Zpracováno ÚHA města Frýdek - Místek v 03/95 |