Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Český rozhlas

Praha

Věc: Zpráva o vývoji právních otázek spojených s Rozhlasovým střediskem Pankrác, Runczikova ul. Praha 4

Rada pro rozhlasové vysílání bere předloženou zprávu na vědomí

Československý rozhlas byl zrušen zákonem č. 597/1992 Sb. k 31. 12. 1992. Podle § 2 cit. zákona veškeré nemovité a movité věci ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, k nimž příslušelo právo hospodaření Československému rozhlasu, majetková a jiná práva ČSFR, k nimž příslušelo právo hospodaření Československému rozhlasu a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, majetková práva, s výjimkou práv nehmotné povahy a jiná práva a závazky Československého rozhlasu, přešly dnem 31. 12. 1992 na Českou republiku, pokud zákon ČNR nestanoví jinak.

Zákon ČNR č. 36/1993 Sb. stanovil, že do vlastnictví Českého rozhlasu dnem zániku Československého rozhlasu se převádějí nemovité věci uvedené v příloze č. II. tohoto zákona a dále movité, které k nim patří a movité věci, které se nalézají ke dni účinnosti tohoto zákona v nemovitých věcech ve vlastnictví Českého rozhlasu.

V příloze č. II. zákona č. 36/1993 Sb. pod bodem 3, je uvedeno Rozhlasové středisko Praha 4, Runczikova ul. a tato nemovitost je dále identifikována jako dům čp. 107 se stavební plochou čp.1246 a ostatní plochou (staveniště) č. 2860. Tento zákon nabyl účinnosti 30. 12. 1992.

Fakticky od přijetí tohoto zákona začaly diskuse o tom, co je vlastně obsahem bodu 3 jeho přílohy č. II. Dům čp. 107, číslo parcely 1246 nepatří do areálu RS Pankrác. Dále pod pojem staveniště nebylo možné podřadit rozestavěnou stavbu RS, jakož i stavby dočasného charakteru.V průběhu let 1993 - září 1994 se proto připravovaly dvě alternativy upřesnění věcí nemovitých, které patří pod RS Pankrác.

Prvá alternativa - převod z České republiky na Český rozhlas smluvně, nebo druhá alternativa, kterou prosazovalo Ministerstvo financí, novelizovat zákon č. 36/1993 Sb. V průběhu roku se prosadila alternativa druhá a byl připraven návrh novely zákona, který byl předložen do Legislativní rady vlády ČR. Zde převládl názor opačný, tj. že je možné provést nápravu smlouvou o bezplatném převodu vlastnictví z ČR na Český rozhlas.

Smlouva darovací, o postoupení pohledávek a o převzetí dluhů byla podepsána Ministerstvem financí ČR 29. 12. 1994 a Českým rozhlasem 3. 1. 1995. Smlouvou se jednak převádí částí stavby, které byly protokolem o předání a převzetí předány zhotovitelem Konstruktivou Branko, a. s.) objednateli (Československému rozhlasu), jednak se převádí vlastnictví i ke stavbám dočasným, které tvoří zařízení staveniště. Převedly se práva a závazky ze smluv zajištujících výstavbu RS Pankrác. Účinnost práv ze smluv, u nichž je potřeba souhlas oprávněných osob (věřitelů) se váže až k získání tohoto souhlasu.

Ihned s přípravou smlouvy byly kontaktovány oprávněné osoby a bylo od nich vyžádáno stanovisko k převodu jejich práv z České republiky na Český rozhlas. Celkem se jedná o devět dílčích smluv a smlouva o dílo s Konstruktivou Branko, a. s. Český rozhlas v návaznosti na předchozí smlouvu uzavřenou Československým rozhlasem a Konstruktivou Branko, a. s. uzavřel smlouvu novou s Konstruktivou Branko, a. s., která se stala generálním dodavatelem stavby se závazkem převzít práva a závazky i ze smluv dílčích.

Souhlas se vyžaduje od smluvních partnerů, ke který měl Československý rozhlas finanční závazek, který je již splatný:

a) Philips Linhting. s.r.o., Praha 7, V Sadech 15

Kupní smlouva na dodávku svítidel v ceně cca 14,046 tis. Kč Věc je řešena soudem, zatím nemáme rozsudek.

b) Spojprojekt, Praha 3, Olšanská č.9

Zaplacení autorského dozoru na stavbě v ceně 1800 tis. Kč. Souhlas již získán.

c) ČKD Praha-DIZ, a.s. Kolbenova 49, Praha 9

Úhrada za provedené práce a odkoupení zásob, zakoupených pro dodávku technologie v celkové hodnotě cca 17 mil. Kč (hodnota zásob se teprve vyčísluje).

Dále se pokračuje v jednání s těmito smluvními partnery:

a) OVS Prago-Union, a.s. Praha 1, Václavské nám.

Dodávka výtahů a technické dokumentace (firma KONE Corporation, Helsinky)

Dodávka fasádních lávek a technické dokumentace (firma Mannesmann)

b) STUDER REVOX AG (STUDER). Regensdorf

rámcová smlouva na rozhlasovou technologii

c) CERTEX, s. r. o. Praha 10, Hradešínská 25, CERBERUS A. G. Švýcarsko rámcová smlouva na dodávku komponentů elektrické požární technologie

d) STEX, a.s. Václavské nám.56, Praha 1. SAUTER, Švýcarsko

rámcová smlouva, dodávka výměníkové stanice, centrální velín

e) STEX, a.s. Václavské nám. 56, Praha 1, NICKEL, NSR

rámcová smlouva na dodávku klimatizace;

U zahraničních smluvních partnerů je problém času. Každé jednání. obchodními zastoupeními vyžaduje konzultaci do zahraničí.

Pokud se týká parcely č. 2860, na které je staveniště umístěno, byla uplatněna na malou část restituce. Věc je řešena soudně proto, že nebylo jasno, zda se jedná o pozemek zastavený. Na základě posudku stavebního úřadu, že jde o pozemek nezastavený tj., že ho lze vydat a na doporučení soudu, jsme jednali oprávněnou osobou. V současné době je připraven oddělovací geometrický pln a tento pozemek bude vyměněn za jiný pozemek na okraji parcely č. 2860.

Zmínit se je třeba i o dočasných stavbách - zařízení staveniště, na pozemcích v areálu Písnice. Tyto pozemky měl býv. Československý rozhlas v nájmu a smlouvy byly na Český rozhlas převedeny ji výše zmíněnou smlouvou uzavřenou mezi Českým rozhlasem a Českou republikou - Ministerstvem financí. Jak se dá očekávat, vlastníci těchto pozemků, jímž se platí jen symbolické nájemné budou tyto smlouvy vypovídat. V jednom případu se tak již stalo, v dalším případě byl uplatněn restituční nárok. Celkem se jedná o 11 smluv.Na pozemcích jsou umístěny sklady materiálu.

Před prodejem bude nutné provést zápis nemovitostí do katastru nemovitostí. V současné době je zpracováván geometrický plán, který bude přílohou žádosti zápisu.

Na Český rozhlas nebyly převedeny závazky ze smlouvy s firmou Investiment and Controlling AG, Bern. Česká republika tuto smlouvu vypověděla.

Prodej rozestavěné stavby Rozhlasové střediska Pankrác se připravuje realizovat formou obchodní veřejné soutěže.

V Praze dne 1.3.1995

Z celkového rozpočtu 672 tis. Kč bylo čerpáno 634,05 tis. Kč. úspora činí 37,95 tis. Kč.

Přehled expertiz - k hospodaření Českého rozhlasu za rok 1994

1/ Zpráva pro radu Čro k předběžným výsledkům hospodaření Českého rozhlasu za 1993 - Dr. Holý

2/ Zpráva o ověření účetní uzávěrky Českého rozhlasu za rok 1993 - Dr. Holý

3) Zpráva pro Radu Českého rozhlasu k rozpočtu Českého rozhlasu na rok 1994 - dr. Holý

4/ Odborný posudek ekonomiky Českého rozhlasu na rok 1994 - ing. Geuss.

5/ Stanovisko k plnění rozpočtu Českého rozhlasu za I. pololetí 1994 - Dr. Holý

7/ Stanovisko k rozdělení plánovaných výnosů Českého rozhlasu na rok 1995 a k rozpočtu Českého rozhlasu na rok 1995 - Dr. Holý

8/ Odborný posudek k rozpočtu Českého rozhlasu na rok 1995 - Ing. Geuss

9/ Dodatek k odbornému posudku - k rozpočtu Českého rozhlasu na rok 1995 - Ing. Geuss

Posudky a expertizy li nájemním a prodejním smlouvám

1/ Posouzení a připomínky k

a/ k návrhu smlouvy o nájmu nebytových prostor mezi Českým rozhlasem a nájemcem St. Šístkovou,

b/ k návrhu smlouvy o nájmu nebytových prostor mezi Českým rozhlasem a nájemcem Janem Sovičkou,

c/ k návrhu smlouvy o nájmu nebytových prostor mezi Českým rozhlasem a nájemcem OMNICON, spol. s.r.o.,

d/ k návrhu smlouvy o nájmu nebytových prostor mezi Českým rozhlasem a nájemcem Ing. Mir. Šafránkem,

e/ k návrhu smlouvy o nájmu nebytových prostor mezi Českým rozhlasem a nájemcem Jiřím Doskočilem

JUDr. Elena Hornová

2./ Odborný posudek dvou smluv o pronájmu nebytových prostor z hlediska ekonomického

a/ návrh smlouvy o nájmu nebytových prostor mezi Českým rozhlasem a Jiřím Doskočilem,

b/ návrh smlouvy o nájmu nebytových prostor mezi Českým rozhlasem a Ing. Šafránkem

Ing. Geuss

3/ Odborný posudek k návrhům dvou nájemních smluv a jedné smlouvy kupní z hlediska ekonomického

a/ návrh nájemní smlouvy mezi Českým rozhlasem a nájemcem TRANS - EX - objekt Pec,

b/ návrh nájemní smlouvy mezi Českým rozhlasem a p. Vinduškou - objekt v Liberci,

c/ návrh kupní smlouvy mezi Českým rozhlasem a Ing. Skoupilem - objekt Mariánská

Ing. Geuss

Posouzení a připomínky z hlediska právních náležitostí

a/ návrh nájemní smlouvy mezi Českým rozhlasem a nájemcem TRANS - EX - objekt Pec,

b/ návrh nájemní smlouvy mezi Českým rozhlasem a p. Vinduškou - objekt v Liberci,

c/ návrh kupní smlouvy mezi Českým rozhlasem a Ing. Skoupilem - objekt Mariánská

JUDr. Elena Hornová

Přehled o činnosti studií Českého rozhlasu v roce 1994

1. Studio Brno

Čro Brno oslavil 70. výročí své existence. Akce vyvrcholily odhalením pamětní desky a slavnostním koncertem v Národním divadle.

V říjnu 1994 se vzdal funkce ředitel studia Ludvík Němec. Vedením Čro Brno byl pověřen JUDr. Tomáš Vencálek, který bude tuto funkci vykonávat do března 1995. Poté do funkce ředitele nastoupí vítěz výběrového řízení Ivo Kučera.

Čro Brno procházel i v roce 1994 rozsáhlou reorganizací směřující ke snížení stavu pracovníků a sledující vyšší efektivitu a racionalizaci práce. K. 1. 1. 1994 zaměstnával Čro Brno v přepočteném stavu 181 pracovníka, k 31. 12. 1994 148 pracovníků. Zároveň k 31. 12. 1994 dostali výpověď další zaměstnanci.

Během rok 1994 vyrobil Čro Brno celkem 3619,9 hodiny vysílání pro region (z toho 153,2 činí reprízy). Redakce hudební výroby realizovala celkem 1073 hodin, redakce zpravodajství a publicistiky 1105,8 hodin, redakce volné rozhlasové tvorby 1205,6 hodin, redakce literárně-dramatická 182,5 hodin. Na stanici Vltava odvysílala redakce hudební výroby 338 hodin premiér a 47,8 hodin repríz. Redakce literárně-dramatická 144,6 hodin premiér, 52,25 hodin repríz.

Pro stanici Praha připravila redakce hudebního vysílání 150,5 hodin premiér, 34,8 hodin repríz. Redakce literárně-dramatická 76,2 hodin premiér, 66,9 repríz. Redakce zpravodajství a publicistiky 7,8 hodin premiér.

Na stanici Radiožurnál odvysílala redakce zpravodajství a publicistiky 1075 příspěvků, což je nejvyšší počet ze všech regionálních studií (i přesto, že od 1. 9. 1994 pracuje v Brně zpravodaj Čro 1). Stejné tak podíl Brna na vysílání Čro 2 a Čro 3 je nejvyšší ze všech studií Českého rozhlasu.

Z výzkumu AISA/Gfk vyplývá, že Brno si udržuje poměrně stabilní hranici poslechovostí, která se pohybuje okolo 60 - 70 tis. posluchačů, což v relativním vyjádření znamená cca 4% denního poslechu v regionu jižní Moravy.

Rozdíl v překročení výnosů a překročeni nákladů činil v roce 1994 necelých 442 tis. Kč ve prospěch nákladů. Pokud jde o náklady, nejvyšší překročení nastalo v těžko ovlivnitelných položkách, jako je nájemné objektů, modulační linky a služby agentur. Z lépe ovlivnitelných položek došlo k překročení jen u spotřeby energií a u oprav a údržby. Mzdy byly vyplaceny ve výši pouze 90%.

Plán vlastních výnosů činil 6 500 tis. Kč (skutečnost byla 8 817 tis. Kč. Z toho reklama 2 052 tis., hudební blahopřání 1 151 tis. Kč, sponzoring 726 tis. Kč, pronájem studií 1 741 tis. Kč, tržby z prodeje majetku 866 tis. Kč, ostatní služby 1 304 tis. Kč).

2. Regina Praha

V roce 1994 Regina Praha vysílala ve všední dny vlastní program od 6,00 do 19.00 (s přebíráním hlavních zpravodajských relací Čro a vysíláním denního půlhodinového pořadu Radio Prague Calling připravovaného Zahraničním vysíláním Čro), v sobotu od 8,00 do 18,00, v neděli od 8,00 do 19,00 (s přebíráním poměrně velkého počtu víkendových pořadů ze stanice Čro 2 Praha). Proti stavu v roce 1993 to představovalo nárůst vlastního vysílání. Od října převzala Regina Praha zcela pořad Oblastní zelená vlna a od listopadu jej vysílá i z vlastního vysílacího pracoviště Karlíně. Převzetí Oblastní zelené vlny bylo nejdůležitějším programovým i organizačním činem Reginy Praha v roce 1994. Dále Regina Praha začala vysílat několik nových pořadů, z nich relaci "Slyšíme Vás" se dosud nepodařilo vyprofilovat.

Zpravodajství Reginy Praha nadále trpí nedostatkem informačních zdrojů, za publicistiku se často vydává rozšířené zpravodajství, málo kvalitní komentáře a bezvýznamné zajímavostí. Dobrým testem zpravodajství je spolupráce s Radiožurnálem. (Podařilo se rychle reagovat na nabídku z Centra dopravních informací, které dodává aktuální informace o dopravní situaci v regionu.)

Velkým úspěchem Reginy Praha bylo dvoudenní přímé vysílání ze XIII. Všesokolského sletu. Ostatní sdělovací prostředky na tuto událost v podstatě absentovaly, a tak Regina Praha byla jediná, která průběžně v přímých přenosech o sletu informovala, což se setkalo s bezprecedentním ohlasem posluchačů.

Minoritní vysílání se v roce 1994 rozšířilo a zkvalitnilo. Do Klubu dorozumění přibyly další dvě národnosti: Němci a Vietnamci. Během 14 dní se střídaly kluby romské, slovenské, ukrajinské, maďarské, polské, chorvatské, německé a vietnamské. Takový rozsah národnostního vysílání nemá v žádné české rozhlasové stanici konkurenci. Všechny kluby mají určitou poslouchanost, v žádném případě nejde o vysíláni do prázdna. Pozoruhodné je, že stanice nezaznamenala vůbec žádné negativní reakce od českých posluchačů. V závěru roku 1994 začala Regina Praha jedenkrát za 14 dní vysílat půlhodinové relace pražské židovské komunity, které připravuje ředitel židovského muzea Dr. Leoš Pavlát. Regina Praha též pokračuje ve vysílání pro slabozraké, tělesně postižené, seniory.

Z průzkumu plyne, že vysílání Reginy Praha oslovovalo v roce 1994 spíše starší generaci, přičemž nižší poslechovost mezi mladšími lidmi není způsobena tím, že by o existenci Reginy Praha nevěděli. Regina Praha se rozhodla proto hledat cesty, jak oslovit mladší ročníky.

Díky polovičatému řešeni u Oblastní zelené vlny došlo v Regině Praha v 1. polovině roku k jistému napětí mezi rozpočtovými výdaji na OON a potřebou. Na konci roku se podařilo díky spolupráci se sponzory začít s realizací modernizace Studia 33 (jako vhodněji vybaveného vysílacího pracoviště obsluhovatelného jedním pracovníkem) bez nároků na jakékoliv investice.

3. Studio Ostrava

Pro studio Ostrava byl rok 1994 pravděpodobně nejsložitějším

rokem jeho existence. Byla vyměněna řada vedoucích pracovníků (změnil se ředitel, programový náměstek, vedoucí literární redakce. Ke změnám ekonomického náměstka a vedoucího redakce zpravodajství a publicistiky došlo v průběhu roku dokonce dvakrát. Současně došlo i k celkovému omlazení vedení.) Z původních 86 zaměstnanců poklesl stav až na 79. Cílovým stavem je 85 lidí - což je dle názoru ředitele Čro Ostrava optimální a reálný počet na zvládnutí vlastního dvanáctihodinového vysílání i udržení poměrně vysokého podílu vysílání na všech třech celoplošných okruzích. Osou vlastního vysílání se staly pořady zpravodajské a publicistické. Druhou základní složku tvoří pořady hudební (od rocku až po vážnou hudbu. Studio se rovněž prakticky jako jediné věnuje meditativnímu trendu hudby.)

Významnou stránku zaujímá vysílání pro národnostní menšiny kromě pořadů přebíraných z Centra (slovenské, romské, německé) zajišťuje Čro Ostrava mimo neděli vlastní denní vysílání pro polskou menšinu. Výrazný podíl má na vysílání všech tří Celoplošných okruhů. Příspěvky literárně dramatické redakce jsou rovnoměrně rozděleny mezi dva celoplošné okruhy. Redakce zpravodajství a publicistiky přispívá zejména na okruh Radiožurnál, v menší míře na okruh Praha.

Úroveň programu se odráží i v postavení studia v regionu. Na Ostravsku je silná konkurence rozhlasových stanic (vedle šesti celoplošných stanic tu působí sedm lokálních a regionálních stanic). Přesto si Čro Ostrava udržuje podle výzkumů AISA/Gfk zhruba 4.-5. místo v denní poslechovosti.

Nejdůležitějším problémem v technické oblasti je pokrytí vlastního regionu rozhlasovým signálem. Počátkem roku 1994 předala Ostrava výkonný vysílač na Pradědu novému studiu Olomouc. Koncem roku 1994 přestala Ostrava vysílat na středních vlnách a v pásmu

VKV I. Náhradou obdržela kmitočet 107,3 MHz na vysílači Ostrava - Hošťálkovice. Kvůli problémům s leteckým provozem má však na tomto vysílači povolen výkon pouze 2,8 kW ERP, což je zhruba jedna dvacetina původně přiděleného výkonu. Tento stav má trvat až do roku 1998. Dále Ostrava vysílá na vysílačích Třinec 105,3 MHz, Valašské Meziříčí 99,0 MHz a Vsetín 85,5 MHz. Jejich vyzářený výkon je však nepoměrně menší. Výsledkem tohoto stavu je skutečnost, že Čro strav a nepokrývá přidělený region, a to západní část okresu Opava okres Bruntál vůbec a řadu dalších lokalit pouze ve špatné monofonní kvalitě.

Napjatá finanční situace v celém Čro se projevila i v Ostravě (plánovaný rozpočet v roce 1993 zde byl 31 mil. Kč, v roce 1994 pouhých 20,5 mil. Kč). To se odrazilo i v personálním obsazení ekonomického úseku: Počet zaměstnanců byl redukován o více než o třetinu, studio bylo od února do června bez ekonoma, v prosinci musel být odvolán i jeho nástupce. Studio zápasilo i s problémy v obchodní činnosti. Slabá práce obchodního oddělení se projevovala v nedostatku reklamy i ve slabých obchodních aktivitách. Situace v obchodním oddělení rovněž byla řečena personální změnou. Přes silná restriktivní opatření se plán nákladů nepodařilo splnit. Roční plán nákladů byl překročen o více než 2,5 mil. Kč. Plán výnosů byl splněn.

4. Studio Plzeň

Poslechovost Čro Plzeň i přes peripetie s odchodem ze SV (v únoru a v červnu) a s pozdním náběhem hlavní frekvence 101,7 MHz zřejmě stoupala. Vysoko předstihla Čro 2 a dostala se na úroveň Čro 1. Znamená teď údajně 17,1% regionálního rozhlasového trhu nebo denní dosah 74 tis. posluchačů. To je s výjimkou Regíny absolutně největší poslechovost mezi studii Čro. Nedostatečné je pokrytí města KV signálem, podobně jako v jižní polovině okresu Klatovy.

Čro Plzeň má skvělá "plovoucí studia" - zejména velké hudební (1500 m²) a velké činoherní (1000 m²). Výroba v prvním je silně omezená. Druhé je zcela zavřené, aby nečerpalo provozní náklady. (Problém velkých studií není ovšem jen problémem Čro Plzeň, ale celého českého rozhlasu.) Malá studia (z nichž dvě jsou též "plovoucí") dostatečně pokrývají potřebu výroby i vysílání pro okruhy Čro.

Nejsilnějšího konkurenta měla a má Čro Plzeň v FM Plus - "jediné privátní stanici v ČR vyrostlé v lůně Čro". (FM Plus má 3 frekvence a provádí úspěšnou obchodní a technickou expanzí!). Následují karlovarské Draon, Dianaa, Egrensis. V prosinci 1994 k ním přibyl konkurent pro Čro nejtěžší: regionální Proton, jehož vedení sestává z bývalých pracovníků Čro Plzeň. I přes odchod mnoha předních techniků k "soukromým rádiím" od 1990 do 1994 má Čro Plzeň dnes již technických pracovníků dostatek.

Zpravodajství a publicistika - pro region a o regionu - se výrazně zlepšovaly již od roku 1993, po změně doktríny, již razilo minulé programové vedení, (které preferovalo tzv. "pohodové" neboli "bezproblémové" rádio).:

V první polovině roku 1994 probíhaly pravidelné středeční publicistické besedy "na aktuální a konfrontační témata" - které vak ve 2. pololeté téměř vymizely. (Asi se projevil vliv dotčených osob a organizací, míní ředitel Čro Plzeň.)

Téměř celý rok si Čro Plzeň vypomáhal Zprávami Radia Svobodná Evropa v 6,00 a po celý rok komplexním publicistickým pořadem Události a názory téže stanice. (V roce 1995 už to budou jen reprízy Událostí a názorů v sobotu a v neděli ráno, kdy je nereprizuje ani RFE.) Tato - včas ohlašovaná - změna nebyla posluchači vítaná, jistě nejen proto, že v západních echách není RFE dobře slyšitelná. Rozhodně však - po téměř celé dva roky sloužila takto Svobodná Evropa k užitku Čro.

Vlastní programovou tvorbu vysílání pro menšiny Čro Plzeň nemá, šíří však přebírané vysílání pro slovenské, německé a romské spoluobčany. Náboženské vysílání (během roku 1994 rozšířené z 30 až na 120 minut) v neděli ráno je zaměřeno ekumenicky a založeno na osobním svědectví prostých lidí o víře. Dostávají v něm hlas i zástupci reformních církví, židovské obce, Nadace Operace Jerusalem. Problémem zatím vyřešeným je zastavení kritiky a útoků zejména na islám a buddhismus.

Ze slovesné tvorby je třeba jmenovat alespoň nedělní pořady "Dobrý den Francie" vznikající ve spolupráci s RFE a francouzským velvyslanectvím. Zřejmě je to jediný literárně-hudební pořad tohoto druhu Čro. Občas jej přebírá i Regina Čro.

Výroba pro Čro 2 a Čro 3 poklesla za rok 1994 na zhruba 353 hodin (oproti zhruba 500 hodin v roce 1993). Hudební pořady Plzně mají ve schématu Prahy i Vltavy své pevné místo.

Čro Plzeň tradičné přebírá sobotní hru pro mládež a nedělní pohádku, jakož i Kávu u Kische (v sobotu) a Hosta do domu (ve všední den).

Vcelku lze říci, že Čro Plzeň s poměrně malým stavem zaměstnanců (79 - 69) odvedl výkony jako studia tzv. "velká" (Brno, Ostrava).

5. Studio Olomouc

Olomoucké studio začalo vysílat 3. ledna 1994, nejdříve hodinový, pak - ve spolupráci s ostravským a brněnským studiem Čro - ve všední. dny pětihodinový a o víkendu až sedmihodinový program. Koncepce programu zaměřená na spolupráci s Ostravou a Brnem (v tzv. moravském vysílání) se však ukázala jako účelová a neplodná. Více se osvědčilo zaměření na celoplošné okruhy, které mělo za následek rychlý odborný růst programových pracovníků nového studia.

Byly položeny základy výkonné zpravodajsko-publicistické redakce, která vedle vlastního regionálního vysílání zásobuje svými příspěvky i Radiožurnál. Tím se podstatně zlepšila zpravodajská "výtěžnost" území střední a severní Moravy.

V roce 1994 Čro Olomouc rovněž vyprofiloval základní typy pořadů uměleckých, naučných, servisních i zábavných, zapracoval řadu nových redaktorů, moderátorů, hlasatelů a zavedl všechny navazující činnosti do programového, personálního, technického, ekonomického, správního i obchodního provozu. Na celoplošných okruzích Radiožurnál a Vltava dosáhly programy nového studia Čro Olomouc úrovně srovnatelné s ostatními regionálními studií: Ačkoliv právě olomoucké studio je ze všech regionálních studií po stránce technické i technologické vybaveno nejhůře.

Nesplnění plánovaných výnosů bylo ovlivněno skutečnosti, studio nemá možnost pronájmu režií - a obchodní činnost s reklamou a sponzorováním se v průběhu roku 1994 teprve zaváděla. Převážnou část investic pohltila technologie nového vysílacího pracoviště, které bude zkompletováno v roce 1995.

6. Studio ústí nad Labem

Rok 1994 byl v Čro ústí nad Labem obdobím "pokračující transformace". Postupně během roku - prakticky do října - bylo nutné přejít z pásma VKV 1 do pásma VKV 2 a současné opustit středovlnné vysílače. Přes veškerou vysvětlovací kampaň řada posluchačů ubyla (většinou starší lidé, kteří nemají radiopřijímače pro VKV 2 a bohužel ani prostředky na jejich pořízení). Průzkumy poslechovosti sice nejsou uspokojivé, (36 tis. posluchačů denně v zhruba 800 tis. regionu), ale dle výzkumů je to prý stabilní posluchačská základna.

Páteří vysílání ve všedních dnech je zpravodajství. Od 6,00 do 18,00 se pravidelně přebírají zpravodajské relace od Radiožurnálu Čro, doplňované každou hodinu severočeskou zpravodajskou relací.

Největší fluktuace a největší problémy byly v Čro ústí nad Labem ve zpravodajské redakci. Ani konkurzy, kterých již ve studiu proběhlo několik, nejsou ideálním řešením. (Spíše jsou obrazem toho, že z vysokých škol vycházejí lidé profesně nevybavení.) Nelze ovšem nepřipomenout, že severní Čechy jsou regionem s nejnižší úrovní vzdělanosti.

7. Studio české Budějovice

Český rozhlas České Budějovice poslouchá přibližně 14 jihočeské populace. K růstu poslechovosti přispěla kromě stabilizace schématu také mnohem důslednější orientace na regionální charakter vysílání, především na zpravodajství.

Pokud jde o spoluprácí s celoplošnými okruhy, v prosinci 1994 uplatnilo studio české Budějovice na Radiožurnálu 50 příspěvků (ještě v srpnu 1994 to bylo pouze 12 příspěvků). Stabilní je i účast na stanici Vltava - (přímé přenosy hudebních pořadů z českého Krumlova).

Jinak byl rok 1994 negativné poznamenán čtyřmi změnami ve vedení studia. Direktivní nařízení o snížení rozpočtu v 1, čtvrtletí 1994 o 10% snížilo "manévrovací prostor" studia na minimum a jen okrajově korespondovalo se zajištěním nejzákladnějších potřeb studia. Tato cesta vytvořila tlak na využití vlastních podnikatelských aktivit. Přinesla řadu problémů, ale na druhé straně možná položila základy samostatného ekonomického chování.

Rozpočtový objem nákladů (154 153 tis. Kč) byl nakonec včetně povoleného překročeni - vyšší o 863 tis. Kč. Naproti tomu za pronájem studií Čro České Budějovice utržil 119 tis. Kč, za "písničky na přání" 1 511 tis. Kč, za reklamu 1 836 tis. Kč atd.

Dodržení hospodářského výsledku je sice zajisté pozitivní, ale zároveň je třeba upozornit na fakt, že se nedostávalo prostředků na nutné opravy a údržbu zařízení studia, obnovu DHIM, nákup knih, novin a časopisů i na vlastní propagaci -- což má pak dopad i na program.

8. Studio Hradec Králové

Od začátku roku 1994 bylo zrušeno vysílání na SV, v provozu jsou dva vysílače VKV v souladu s přidělenými frekvencemi: (Přetrvával ovšem problém s rušením jedné VKV frekvence.) Jinak lze říci, že se studiu Hradec Králové podařilo zvýraznit veřejnoprávní charakter vysílání.

Během týdne studio vysílá 12 hodin denně, v sobotu devět, v neděli osm hodin.

Rozsah přebíraných pořadů - kromě zpravodajství - se zúžil na simultánní vysílání "Kávy u Kische" v sobotu a na nedělní pohádku.

Během roku 1994 se vyvíjel i programový formát stanice. Nedělní schéma zůstalo nedořešeno (radikální změny se zrealizují až v průběhu roku 1995). Ve zpravodajství se osvědčil systém pěti filiálek (čtyři jsou obsazeny stálými pracovníky, pátá externistou. Redakce v Pardubicích údajně vykazuje velmi dobré výsledky). Rozšířila se spolupráce s celoplošnými stanicemi. V soutěži Report 94 získalo studio Hradec Králové 4 ceny.

Přesto v I. čtvrtletí 1994 došlo k poklesu poslechovosti a k stagnaci. (Jednou z příčin je ovšem rozrůstající se konkurence.)

Během roku 1994 došlo téměř k třetinové obměně zaměstnanců především v redakci a v technice. údajně změny nepřinesly vážnější důsledky. Rovněž došlo k důležitým personálním změnám (ve funkcích programového náměstka a vedoucího zpravodajství). Třetí výběrové řízení se týkalo ředitele studia.

K nejvýznamnějším akcím technického úseku patřily rekonstrukce a modernizace vysílacího pracoviště a vybudováni počítačové sítě. V závěru roku se podařilo modernizovat i reportážní techniku - jejíž stav však bude vyžadovat i další pozornost.

Obchodní činnost Českého rozhlasu je založena především na příjmech z reklamy ediční činnosti, sponzoringu, licencí a koprodukcí, pronájmu studií a nebytových prostor, a pod.

Reklamu pro český rozhlas zprostředkovává agentura INTEI Media s. r. o. Smlouva s touto agenturou byla uzavřena už před lety, ještě za existence československého rozhlasu. Podařilo se smlouvu upravit tak, že v současné době celkem vyhovuje potřebám Českého rozhlasu. Základní odměna ze zprostředkování reklamy je stanovena v roce 1994 na 25% z čisté ceny. Pokud INTEI překročila sjednaný objem tržeb náležel jí bonus. Sjednaný objem překročila agentura o cca 10 mil. Kč:. I v roce 1993 byl sjednaný objem překročen. Tyto dva roky však byly výjimečně, neboť reklamní trh byl nadměrně velký díky kupónové privatizaci. V roce 1995 může objem reklamy klesnout.

Také sponzoring byl v letech 1993 a 1994 poměrné vysoký. Teprve v letošním roce bude možno určit uskutečnitelný plán.

Ediční činnost Český rozhlas začal dělat teprve v roce 1993.

Výsledky prvních dvou let jsou nadějné. Příjmy z této činnosti by mohly v budoucnu velmi výrazně posílit rozpočet. Většinou se jedná o vydávání nahrávek z archivu českého rozhlasu, buďto samostatně nebo koprodukci s některou. zavedenou firmou. Distribuce je zadávána případ od případu zavedeným firmám. S touto činností souvisí příjmy z licencí a koprodukcí.

Pronájmy studií nejsou velkou položkou v příjmech, avšak příjmy mají rostoucí vývoj. Totéž se týká přetáčení.

Samostatnou kapitolou jsou příjmy, plynoucí ze smlouvy s firmou harmonia Mundi. Kolem této smlouvy bylo mnoho diskusí, její uzavření bývalým vedením Českého rozhlasu je hodnoceno jednoznačně jako chyba. Smlouva je pro Český rozhlas nevýhodná, zbavuje jej práv na vydávání nejlepších nahrávek z archivu a zavazuje jej platit tantiémy výkonným umělcům a autorům. Příjmy se nerovnají nákladům. Současné vedení českého rozhlasu hledá cestu, jak se danou skutečností vyrovnat.