Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předkládá:

Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády České republiky

vlády k roční účetní závěrce Fondu národního majetku České republiky k 31. prosinci 1994 a výroční zprávě Fondu národního majetku České republiky za rok 1994

Vláda projednala roční účetní závěrku a výroční zprávu, které předložil ministr pro správu národního majetku a jeho privatizací a předseda prezídia Fondu národního majetku České republiky.

Předložená roční účetní závěrka byla auditorem schválena bez výhrad a výroční zpráva obsahuje přehled o činnosti Fondu národního majetku České republiky za rok 1994 v dostatečném rozsahu.

Vláda doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby roční účetní závěrku a výroční zprávu schválila.

Předkládá:

Ing.Jiří Skalický

předseda prezídia FNM ČR

a ministr pro správu národního

majetku a jeho privatizaci ČR

Ve smyslu zákona ČNR č. 171/1991 Sb., ve znění pozdějších Předpisů, patří do působnosti prezídia Fondu národního majetku české republiky projednat nejpozději do 30. dubna roční účetní závěrku a výroční zprávu o činností FNM za předcházející rok a předložit tyto materiály k projednání vládě České republiky, která je se svým stanoviskem předloží ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Prezídium Fondu národního majetku projednalo roční účetní závěrku včetně zprávy auditora o jejím ověření a výroční zprávu na svém jednání dne 28. dubna 1994 a souhlasilo s předložením zmíněných materiálů k projednání vládě České republiky.

Roční účetní. závěrka za rok 1994 byla ověřena auditorskou organizací A.D.U., s.r.o. Praha 1. Zpráva o ověření roční účetní závěrky včetně účetních výkazů je obsažena v částí III. tohoto materiálu.

Dle výroku auditora byla účetní závěrka sestavena na základě účetnictví vedeného v souladu s platnými právními předpisy a normami. Údaje v účetní závěrce správně zobrazují stav majetku, vlastního jmění, finanční situací a výsledek hospodaření za účetní období 1994. Auditoři na základě zjištěných skutečností doporučili schválení roční účetní závěrky bez výhrad.

Výroční zpráva FNM za rok 1994 obsahuje výčet hlavních aktivit FNM v roce 1994, přehled o stavu realizace privatizačních projektů podrobnou zprávu o finančním hospodaření FNM k 31.12.1994 a přehled o čerpání rozpočtových prostředků v roce 1994. Výroční zpráva je obsažena v části IV. tohoto materiálu.

Dozorčí rada Fondu národního majetku projednala zprávu auditora o ověření účetní závěrky k 31.12.1994 na svém jednání dne 29.3.1995 s tím, že k této zprávě neměla žádné připomínky. Výroční zprávu FNM ČR za rok 1994 projednala bez vážnějších připomínek na svém jednání dne 4.5.1995. Stanovisko dozorčí rady FNM je obsaženo v části V. tohoto materiálu.

Obsah:

1. Hlavní aktivity Fondu národního majetku ČR v roce 1994

2. Stav realizace privatizačních projektů ke konci.roku 1994

3. Finanční hospodaření Fondu národního majetku ČR k 31. 12. 1994

I. Souhrnná bilance peněžních příjmů a výdajů

II. Přehled o vydaných a splacených obligacích

III., Přehled o celkovém stavu majetku

IV. Přehled o zprivatizovaném majetku a o privatizaci akcií

V. Přehled o poskytnutých zárukách

4. Čerpání rozpočtových prostředků v roce 1994

1. Hlavni aktivity Fondu národního majetku ČR v roce 1994

Rok 1994 se stal významným privatizačním mezníkem, protože v tomto roce společně s druhou a poslední vlnou kupónové privatizace skončila v České republice i etapa "masové privatizace". Tato skutečnost se pochopitelně promítla výrazným způsobem do činností Fondu národního majetku (dále jen FNM). Zatímco v předchozích letech spočívalo těžiště práce FNM především v přípravě nabídky pro kupónovou privatizaci, v roce 1994 se hlavním úkolem stává dokončení privatizace těch akciových společností, jejichž zbytky akcií zůstaly ve vlastnictví FNM. V souvislosti s realizací tohoto úkolu se FNM začal výraznějším způsobem prezentovat se svou nabídkou na českém kapitálovém trhu.

Souběžně pokračovala privatizace majetku standardními metodami (přímé prodeje schválené vládou, veřejné dražby, veřejné soutěže, bezúplatné převody, restituce. Oproti předchozím letům, kdy byly standardními metodami privatizovány především výrobní a obchodní podniky, se charakter privatizovaného majetku postupně měnil. Postupně se rozběhla privatizace zdravotnických za.řízení, bytových podniků a některých dalších majetků nevýrobní.ho charakteru.

Kromě vlastní realizace schválených privatizačních projektů FNM zabezpečoval celou řadu činností, které s privatizací souvisejí. Nejzávažnějším úkolem byl řešení neuspokojivé platební morálky nabyvatelů privatizovaného majetku, která se projevila ve značném ob jemu pohledávek po lhůtě splatnosti..

Hlavní aktivity FNM v roce 1994 je možno rozdělit do těchto oblastí:

1. Privatizace majetku klasickým.i privatizačními metodami

2. Privatizace majetkových účastí FNM

3. Výkon akcionářských práv u majetkových účastí FNM

4. Ostatní činnosti

1. Privatizace majetku klasickými privatizačními metodami

Klasickými privatizačními metodami se pro tento účel. rozumí prodej majetku formou veřejných dražeb, veřejných soutěží, přímý prodej předem určenému vlastníku (na základě vládou schválených rozhodnutí), vydání majetku v rámci restitucí a bezúplatné převody majetku.

Veřejné dražby byly i v roce 1994 zabezpečovány převážně okresními komisemi pro privatizaci. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ukončením tzv. "malé privatizace" byly tyto komise k 31. 12. 1994 zrušeny, musel FNM v průběhu roku provést řadu metodických a organizačních opatření vedoucích k tomu, aby v následujícím roce mohly být veřejné d.ražby realizovány přímo FNM nebo externím.i firmami.

V roce 1994 se podařilo v rámci veřejných dražeb zprivatizovat tyto nejvýznamnější podniky:

Rybena Žalhostice za vyvolávací cenu 31.738.000,- Kč, Obchodní dům Petrov v Brně za vyvolávací cenu 53.725.000,- Kč, budova podnikového ředitelství Fruty Brno z vyvolávací ceny 41.500.000,Kč za 55.300.000,- Kč.

Při organizování veřejných soutěží spolupracoval FNM podobně jako v předchozích letech s celou řadou externích firem, jež zabezpečovaly především zpracování podkladových materiálů a organizační stránku jednotlivých soutěží.

Formou veřejné soutěže byly v roce 1994 zprivatizovány tyto nejdůležitější podniky:

Český plynárenský podnik, Praha 9 - Satalice za 580.320.500,- Kč (vyhlašovaná cena činila 321.000.000,- Kč)

Český plynárenský podnik, Hustopeče za 355.000.500,- Kč (vyhlašovaná cena činila 136.400.000,- Kč)

Český plynárenský podnik, Horní Suchá za 311.500.000,- Kč (vyhlašovaná cena činila 138.000.000,- Kč)

Metodu veřejné soutěže používal FNM i při privatizaci některých majetkových účastí. Ve sledovaném roce byly zprivatizovány tyto nejvýznamnější majetkové účasti:

70% akcií Gumotex a.s. za prodejní cenu 650.000.000,- Kč (vyhlašovaná cena činila 461.140.000,- Kč), 67% akcií Železárny Veselí a.s. za prodejní cenu 560.000.000,- Kč (vyhlašovaná cena činila 385. 932.000, - Kč), 51 % akcií Pragolaktos a.s. za prodejní cenu 436.000.000,- Kč (vyhlašovaná cena činila 405.000.000,- Kč)

Negativním jevem byl relativně vysoký počet stížnosti ze strany účastníků veřejných soutěží. Velmi často docházelo k spekulativnímu odstupování vítězů veřejných soutěží a převádění jejich práv na další nabídky v pořadí. Tato praxe ve svém důsledku vedla nejen ke snižování skutečně dosažených výnosů, ale také k neúměrnému prodlužování doby od vyhlášení soutěže do uzavření smlouvy a do skutečného zaplacení privatizovaného majetku

Orgány FNM proto na základě analýzy dosavadních výsledků rozhodly výrazným způsobem změnit pravidla pro organizování veřejných soutěží. Podle nových pravidel platných od počátku roku 1995 se od všech účastníků veřejných soutěží vyžaduje kauce (obvykle 10% z minimálně přípustné nabídky), která v případě nesplnění nabídky učiněné v soutěži propadá ve prospěch FNM. Další podstatnou změnou je, že FNM nebude vyzývat k uzavření smlouvy další účastníky v pořadí veřejné soutěže, pokud vítěz nevyužije svého práva na uzavření kupní smlouvy.

I v roce 1994 byla v rámci standardních privatizačních metod největší část majetku zprivatizována formou přímého prodeje předem určeným vlastníkům na základě vládou schválených rozhodnutí o privatizaci.

V rámci vládou schválených přímých prodejů odprodal v průběhu roku 1994 FNM následující nejvýznamnější. podniky:

MEZ Mohelnice za kupní cenu 1.271.272.000,- Kč, Elektropraga Jablonec za kupní cenu 280.000.000,- Kč, Šroubárna Libčice za kupní cenu 277.836.266,- Kč, Sklopísek Střeleč za kupní cenu 193.916.000,- Kč, Středočeské pekárny Kladno za kupní cenu 151.000.100,- Kč.

V průběhu tohoto roku se naplno rozjela rovněž privatizace zdravotnických zařízení. Ta jsou téměř výlučně privatizována formou přímého prodeje. Drtivou většinu privatizovaných jednotek z oblasti zdravotnictví tvoří jednotlivé ambulance a lékárny s majetkem v účetní hodnotě několika desítek tisíc korun. Na každou takovou jednotku je nutno zpracovat a uzavřít samostatnou kupní smlouvu, která je komplikovanější než v ostatních odvětvích, protože smluvně zakotvuje povinnosti nabyvatelů vyplývající z tzv. "kategorizace zdravotnických zařízení". Proto je privatizace zdravotnických zařízení pro FNM velmi pracnou záležitostí (na korunu výnosů při privatizaci zdravotnických zařízení musí FNM vynaložit daleko více práce než v ostatních odvětvích).

Předmětem bezúplatných převodů byl ve většině případů majetek, který přímo nesouvisí s výrobní a hospodářskou činností privatizovaných státních podniků. Nejvýznamnějšími bezúplatnými převody majetku na obce a města realizovanými v roce 1994 byla zejména majetek podniků vodovodů a kanalizací a zdravotnických zařízení.

2. Privatizace majetkových účastí FNM

V souvislosti s ukončením kuponové privatizace dochází k největším změnám právě na úseku privatizace majetkových účastí. V předchozích letech spočívalo těžiště činnosti sekce majetkových účastí především v zakládání akciových společností a dalších právních úkonech nutných k tmu, aby příslušné emise mohly být zahrnuty do nabídky pro kuponovou privatizaci.

Zveřejněním nabídky (Seznamu akciových společností privatizovaných ve druhé vlně kuponové privatizace) a její realizací byla etapa masové privatizace definitivně uzavřena. Na úseku privatizace majetkových účastí se hlavní pozornost přesunula na provedení inventarizace a analýzy veškerých akcií, které zůstaly ve vlastnictví FNM. Akcie bylo nutno rozdělit na tzv. strategické účasti, které v nejbližší době nebudou privatizovány a tzv. "dočasné držení" akcií. Do kategorie dočasného držení patří především neprodané zbytky z kupónové privatizace, akcie rezervované pro přímý prodej včetně případů, kdy se nepodařilo tyto transakce realizovat. Dále akcie určené pro prodej prostřednictvím zprostředkovatele (kapitálového trhu), dosud nerealizované veřejné soutěže, různé rezervy pro uspokojování restitučních nároků atd.

U akcií v dočasném držení FNM znovu přehodnotil důvody dočasného držení, resp. důvody proč nebyly tyto akcie dosud zprivatizovány. U každé společnosti pak bylo rozhodnuto, zda akcie v dočasném držení budou privatizovány podle původního rozhodnutí o privatizaci (zejména přímé prodeje a vícekriteriální veřejné soutěže) nebo zda se podmínky změnily natolik, že je účelné navrhnout změnu původního rozhodnutí o privatizaci (zpravidla je navrhován prodej na kapitálovém trhu).

Výše uvedeným způsobem se postupně vytváří seznam majetkových účastí, které FNM nabízí na kapitálových trzích. Při uvádění jednotlivých emisí na trh FNM upřednostňuje formu tzv. "blokových obchodů" (zájemce musí koupit celý nabízený balík akcií). Tímto způsobem prodeje se dosahuje vyšších prodejních cen než kdyby se stejné akcie prodávaly na kapitálovém trhu jednotlivě.

Od října 1994 nabízel FNM pravidelně každý týden akcie (schválené k prodeji na kapitálovém trhu) v rámci blokových obchodů na Burze cenných papírů Praha. Do konce roku 1994 prodal. tímto způsobem 22 emisí (bloků) akcií a dosáhl zhruba o polovinu vyšších výnosů než kdyby stejné akcie prodával za kurz platný v den prodeje na burze.

3. Výkon akcionářských práv u majetkových účastí Fondu

Výkonem akcionářských práv se rozumí jak průběžné rozhodování FNM jako 100% akcionáře, tak účast zástupců FNM na valných hromadách jednotlivých akciových společností. U vybraných akciových společností jsou zástupci FNM navrhováni a voleni do jejich orgánů (dozorčích rad, příp. představenstev). FNM v průběhu "velké privatizace" založil resp. převzal 1 688 akciových společností, u nichž zpočátku vykonával akcionářská práva vztahující se ke 100 % akcií. Jíž z tohoto údaje je patrné, jak rozsáhlá byla agenda spojená s výkonem akcionářských práv. Na zajišťování této činnosti se podílela ne jen většina odborných pracovníků FNM, ale také řada pracovníků ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, odvětvových ministerstev a dalších externistů.

V roce 1994 se orgány FNM snažily, ve vazbě na postup privatizace, omezit rozsah této činnosti a tím uvolnit pracovní kapacity pro zabezpečování vlastního privatizačního procesu. Vycházely přitom ze zásady, že hlavním úkolem FNM není akciové společnosti řídit, ale privatizovat.

Omezování činností spojených s výkonem akcionářských práv je zabezpečováno především přednostní realizací privatizačních projektů v případech, kdy jednotlivé akciové společnosti dosud nemají dominantního resp. dominantní akcionáře. U všech společností, kde se takoví akcionáři ujali svých práv FNM postupně odvolává své zástupce z orgánů společností.. Perspektivně by mělo být dosaženo stavu, kdy FNM bude mít své zástupce pouze v orgánech společností s tzv. strategickou účastí. Na přechodnou dobu jsou zástupci FNM delegováni i do orgánů těch společností, kde jsou s privatizací problémy takového charakteru, že FNM potřebuje společnost přímo ovlivňovat. V těchto případech je však vždy hlavním úkolem zástupce FNM zabezpečit dokončení privatizace akcií, které zůstaly v držení FNM.

Rovněž výkon akcionářských práv na valných hromadách přenesl FNM v některých případech formou příkazní smlouvy na příslušné orgány státní správy resp. jejich představitele. Jedná se především o trvalé účasti strategického charakteru ve společnostech u nichž je potřeba prostřednictvím majetkově účasti FNM prosazovat určitou státní politiku svěřenou do kompetence některého státního orgánu. Ke konci roku 1994 měl FNM uzavřeny následující příkazní smlouvy na přechod výkonu akcionářských práv:

- s ministrem průmyslu a obchodu na 45 akciových společností,

- s ministrem hospodářství na 2 akciové společnosti,

- s ministrem dopravy na 1 akciovou společnost a

- s ministerstvem zdravotnictví na 1 akciovou společnost.

4. Ostatní činnosti

Hlavním problémem FNM v roce 1994 se stal výrazný nárůst počtu i objemu pohledávek po lhůtě splatnosti. Prezídium shledalo problém "neplatičů" natolik závažným, že na návrh výkonného výboru rozhodlo o vytvoření speciálního útvaru jehož hlavním úkolem je vymáhání pohledávek. V průběhu roku byl.a rovněž zpracována pro tuto činnost komplexní metodika.

Na rozdíl od předchozích let, kdy FNM vymáhal pohledávky po lhůtě splatnosti téměř výlučně soudní cestou, začaly být v roce 1994 používány i další, daleko efektivnější metody. Jedná se především o zpětvzetí majetku (na základě odstoupení. od kupní smlouvy) a o podání návrhu na konkurzní řízení. Odstoupení cd smlouvy bylo v roce 1994 realizováno v 19 případech a návrh na konkurzní řízení byl podán v 9 případech. V řadě případů byli nabyvatelé donuceni připraveným prvním aktem vlastního odstoupení od kupní smlouvy uhradit kupní cenu těsně před tím, než FNM tento krok učinil.

Z celkového objemu pohledávek po lhůtě splatnosti evidovaných k 31.12.1994 bylo po provedených analýzách výkonným výborem FNM rozhodnutí odstoupit cd smlouvy v 66 případech (v objemu cca 2,3 mld. Kč) a podat návrh na konkurz v 38 případech (v objemu 1, 6 mld. Ke:). Zároveň bylo v souvislosti s řešením pohledávek podáno celkem 21 trestních oznámení.

Kromě vlastního vymáhání pohledávek byla přijata řada preventivních opatření k tomu, aby v budoucnu tyto pohledávky nevznikaly. Při privatizaci majetků, jejichž účetní hodnota přesahuje 20 mil.. Kč, musí nabyvatel ještě před uzavřením smlouvy doložit svou schopnost uhradit ve stanovené lhůtě celou kupní cenu. S hlavními tuzemskými bankami bylo dohodnuto, že peněžní prostředky z úvěrů poskytovaných na zaplacení kupní ceny privatizovaného majetku jsou poukazovány přímo na účet FNM. Tím je znemožněno, aby úvěr poskytnutý na získání privatizovaného majetku (obvykle tímto majetkem také ručený) byl použit k jiným účelům. Vzorové kupní smlouvy používaně FNM pří prodeji majetku byly doplněny o ustanovení, která v případě nezaplacení kupní smlouvy umožní FNM snadnější odstupování od kupní smlouvy a zpětné přebírání majetku. V některých speciálních případech začal FNM vyžadovat zajištění pohledávek směnkami.

Výše uvedená opatření se projevila tím, že na konci roku 1994 přistupovala většina nabyvatelů k jednáním s FNM podstatně seriózněji než dříve. Problémem zůstává především vymáhání nejstarších pohledávek, kde vzhledem k nedokonalým smlouvám není např. možné efektivně odstupovat od smluv.

Jednou z důležitých aktivit FNM představuje činnost související s úhradou nákladů starých ekologických škod novým nabyvatelům privatizovaného majetku z majetkového účtu FNM. V období let 1991 - 1992 byly tyto závazky řešeny v rámci uzavíraných kupních smluv (buď snížením kupní ceny nebo převzetí.m závazku FNM za takto vzniklé škody), na základě takto uzavřených smluv byla k 31.12.1994 proplacena úhrada ve výši 55,8 mil. Kč.

Systémové řešení smluvních garancí bylo upraveno nejprve usnesením vlády č. 445/92 a následně usnesením vlády č.123/93, na jejichž základě vláda (na návrh Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci) může vyslovit souhlas s uzavřením smlouvy mezi FNM a novým nabyvatelem, v níž se FNM zavazuje k úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací. Z celkového počtu 115 takto udělených souhlasů (představujících garanci v celkově výši 45,226 mld. Kč) bylo k 31.12.1994 uzavřeno 70 smluv s novými nabyvateli, na jejichž základě bylo k témuž datu proplaceno celkem 93,2 mil. Kč.

V souvislosti se zrušením Okresních komisí pro privatizaci k 31.12.1994, které pro FNM představovaly důležitou součást spolupráce při realizaci privatizačních projektů připravil FNM během II. pololetí roku 1994 podmínky pro vznik sedmi regionálních pracovišť FNM k 1.1.1995, které odsouhlasilo prezídium FNM v září 1994. Činnost těchto pracovišť je zaměřena především na organizaci veřejných soutěží a dražeb, vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti, předávání majetku nabyvatelům a zpětného přebírání majetku při nedodržení podmínek prodeje.

Fond národního majetku ČR eviduje k 31.12. 1994 jak, pasivní účastník 396 žalob. Největší počet z těchto žalob - 195 - představují žaloby, ve kterých se věřitel nabyvatel privatizovaného majetku domáhá splnění závazku na FNM. K témuž datu vykazuje FNM 169 aktivních žalob, z nichž drtivá většina představuje žaloby na vymáhání dlužné částky (jen v roce 1994 jích bylo podáno 85).

Legislativní změny ovlivňující činnost FNM

Nejdůležitější legislativní změnou, která se v roce 1994 dotkla činnosti FNM bylo přijetí zákona č. 224/1994 Sb. Tento zákon nabyl účinnosti dne 6.12.1994 a byly jím provedeny změny a doplněni následujících čtyř zákonů:

- zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů

- zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o FNM ČR, ve znění pozdějších předpisů

- zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

- zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

Z výše uvedených úprav vyplynuly pro FNM následující praktické dopady:

1. změnou par. 14 a 47 b/ zákona č.92/1991 Sb. se organizování veřejné dražby a jmenování licitátora v případě prodeje majetku na základě rozhodnutí o privatizaci svěřuje přímo FNM (dříve tuto činnost vykonávaly Okresní komise pro privatizaci).

2. zařazením nového par. 14 a/ do zákona č. 92/1991 Sb. se upravuje postup FNM při nakládání s tou částí akcií, které byly podle rozhodnutí o privatizaci a stanov dané společností. označeny jako zaměstnanecké, a to i pro případy, kdy zaměstnanci o jejich nabytí již zájem nemají.

3. doplněním par. 15 odst. 3 zákona se omezuje ručení FNM za závazky vzniklé do 13.8.1993 resp. se výslovně vylučuje ručení za závazky vzniklé po tomto datu.

4. doplněním par. 18 odst. 2 písm. a/ zák. č. 171/1991 Sb. se umožňuje FNM po přijetí zákona o neziskových právnických osobách převádět podle rozhodnutí o privatizaci privatizovaný majetek na tyto osoby.

5. doplněním par. 18 odst. 2 písm.b/ zák. č. 171/1991 Sb. se umožňuje FNM dispozice s majetkem ve prospěch Konsolidační banky Praha, s.p.ú. a České inkasní s.r.o. (předpokládá předchozí rozhodnutí vlády, zejména pokud jde o konkrétní výši finančních prostředků).

6. doplněním par. 18 odst. 2 zák. č. 171/1991 Sb. novým písmenem f/ ale umožňuje přímá úhrada poplatků spojených s prodejem akcií z majetkového účtu. Dosud mohl FNM tyto poplatky hradit pouze prostřednictvím svého rozpočtu.

7. doplnění par. 32 odst. 2 písm. b/ zákona č. 328/1991 Sb. znamená, že pohledávky FNM vzniklé v souvislosti s prováděním rozhodnutí o privatizaci (např. pohledávka na kupní cenu) se v rámci konkursů přeřazují z 3. třídy (běžných) pohledávek do pohledávek 2. třídy. FNM tím získává určitou preferenci oproti ostatním věřitelům.

8. novelou zák. č. 166/1993 Sb. se jednoznačné se stanoví, že hospodaření FNM s majetkem, který na FNM přešel podle rozhodnutí o privatizaci, podléhá kontrole ze strany Nejvyšší.ho kontrolního úřadu.

Personální a organizační změny ve výkonném výboru FNM uskutečněné v roce 1994

K zásadní personální změně ve výkonném výboru FNM došlo v červnu 1994, kdy prezídium FNM na svém zasedání odvolalo předsedu výkonného výboru FNM spolu s oběma místopředsedy.

Do funkce předsedy výkonného výboru FNM jmenovala dosavadního 1. náměstka ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ing. Romana Češku, následně jmenovalo prezídium í nové místopředsedy výkonného výboru.

Výkonný výbor v novém složení po zmapování všech oblastí činnosti FNM provedl se souhlasem prezídia zejména následující organizační opatření k zefektivnění činnosti FNM:

- byl zřízen nový útvar pro vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti a správu majetku zpětvzatého z důvodů jeho nezaplacení

- byla zřízena meziresortní delimitační komise, která řeší delimitační problémy a spory (rozdělení aktiv a pasiv na nové subjekty) vznikající při procesu privatizace

- byla zřízena pracovní komise výkonného výboru, která projednává konkrétní privatizační problémy a navrhuje výkonnému výboru způsob jejich řešení

- byl vypracován systém metodických pokynů, které slouží pracovníkům FNM a zajišťují jednotný postup všech útvarů FNM, těmito metodickými pokyny jsou upraveny např. postupy při vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti, postup při předkládání žádostí o revokaci schválených privatizačních projektů, postup při nakládání s majetkem, která na FNM přešel odstoupením cd smlouvy apod.

- byla zkvalitněna činnost "burzovní skupiny", jejímž úkolem je stanovování strategie FNM na kapitálovém trhu

- byl vypracován "KODEX zástupce FNM ČR v orgánech a.s.", který upravuje povinnosti zástupců FNM v orgánech a.s.

- byly připraveny podmínky pro vznik sedmi regionálních pracovišť FNM, která převzala některé funkce zaniklých okresních privatizačních komisí

2. Stav realizace privatizačních projektů

Z přiložených tabulek (příl. č. 1) a grafů (příl. č. 2-5)jsou patrné výsledky dosažené v oblasti realizace privatizačních projektů v roce 1994 a jejich porovnání s celkovými výsledky od počátku privatizace.

Pro účely přehledu o postupu realizace privatizačních projektů rozlišuje tato zpráva privatizační projekty na předané a ukončené. Privatizačním projektem předaným se rozumí aktualizovaný privatizační projekt, jehož součástí je příslušné usnesení vlády (v případě přímého prodeje předem určenému zájemci) či rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizací o způsobu privatizace a jež byl Ministerstvem FNM takto předán k realizací. Privatizačním projektem ukončeným je z hlediska FNM označován projekt, jež byl realizačně FNM ukončen tzn., že byla uzavřena kupní smlouva (v případě přímých prodejů čí veřejných soutěží) či ukončena dražba, v případě bezúplatných převodů uzavřena dohoda o vydání věci. U akciových společností se pro tyto účely jako ukončené vykazují projekty na jejichž základě FNM založil akciovou společnost neboť převzal majetkovou účast od jiného zakladatele (obvykle příslušného odvětvového ministerstva).

Hodnota majetku předaných privatizačních projektů, uvedená v tabulkách v příl. č. 1 (představuje hodnotu aktiv sníženou o závazky) je převzata z aktualizovaných privatizačních projektů a liší se od hodnoty majetku skutečně převzatého FNM ke dni privatizace. Rozdíl je způsoben časovým posunem mez.i aktualizací privatizačního projektu a vlastní realizací (založení společnosti, uzavření kupní smlouvy apod.).

Tabulka (příl. č 1) I. Stav realizace privatizačních projektů poskytuje přehled c realizační fázi privatizace z hlediska počtu předaných a dokončených privatizačních projektů, to znamená z hlediska realizovaných návrhů na privatizaci jednotlivých státních podniků a organizací. V některých případech vzniká realizací privatizačního projektu jeden nový ekonomický subjekt. V celé řadě případů však realizací jednoho projektu vzniká z majetku státního podniku několik nových subjektů.

FNM bylo od počátku privatizace: do 31.12.1994 předáno Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci k realizaci celkem 4 227 privatizačních projektů, představujících majetek v celkové hodnotě 896,05 mld. Kč. Z tohoto počtu bylo k 31.12.1994 realizačně ukončeno 2 414 privatizačních projektů, které představují hodnotu majetku 855,83 mld. Kč.

Celkem bylo 508 privatizačních projektů předáno k realizaci Pozemkovému fondu ČR v celkové hodnotě majetku 20,36 mld. Kč.

Tabulka (příl. č. 1) II. Stav realizace v jednotlivých transformačních formách dokumentuje průběh privatizace z hlediska nově vznikajících ekonomických subjektů. Současně poskytuje přehled o tom, jakým způsobem (druhem transformace) nové subjekty v rámci privatizace vznikaly. Tabulka je rozdělena do dvou základních částí:

1. Prodej majetku a restituce - poskytuje přehled o takovém způsobu privatizace, kdy Fond národního majetku přebírá majetek jednotlivých státních podniků a v tentýž moment majetek privatizuje formou veřejné dražby, veřejné soutěže, přímého prodeje, bezúplatným převodem resp. vydáním věci podle restitučních zákonů. Pro tento způsob privatizace je příznačné, že majetek se na FNM zdrží pouze na hypotetický okamžik. FNM k tomuto majetku nevykonává žádná vlastnická práva.

2. Zakládáni a.s. a převzetí majetkových účastí - dokumentuje privatizaci, při které Fond buď přebírá majetek jednotlivých státních podniků, vkládá jej do nově zakládaných akciových společností nebo přímo přebírá stoprocentní majetkovou účast na akciových společnostech jíž založených státními orgány. Akcie těchto společností následně privatizuje v souladu s příslušným rozhodnutím o privatizaci.

Z hlediska jednotlivých transformačních forem je od počátku privatizace ukončeno nejvíce bezúplatných převodů majetku (2 280 z 2 916 předaných), dále následují přímé prodeje majetku (1 966 z 3 100 předaných) a veřejné dražby majetku (580 z 746 předaných). Z hlediska objemu majetku představuj.í největší objem zrealizovaných privatizovaných jednotek přímé prodeje předem určenému zájemci (44,29 mld. Kč), následují bezúplatné převody (32,64 mld. K) a veřejné soutěže (14,23 ml.d. Kč).

Z celkového počtu předaných privatizačních projektů bylo FNM ČR předáno k realizaci 458 projektů na zdravotnická zařízení, představujících hodnotu majetku 8 mld. Kč. Z tohoto počtu bylo realizačně ukončeno 194 projektů, představujících hodnotu majetku 5,3 mld. Kč.

Nejpoužívanější transformační metodou použitou pří privatizaci. zdravotnických zařízení představuje přímý prodej předem určenému zájemci (862 předaných privatizovaných jednotek, představujících majetek v hodnotě 2 mld. Kč), kterých bylo k 31.12.1994 také nejvíce realizačně ukončeno (274 privatizovaných jednotek, představujících hodnotu majetku 0,81 mld. Kč). V pořadí druhou nejpoužívanější metodou jsou bezúplatné převody majetku zdravotnických zařízení - 227 privatizovaných jednotek, představujících majetek v hodnotě 0,69 mld. Kč, z nichž realizačně ukončeno bylo 80 privatizovaných jednotek v hodnotě 0,4 mld. Kč.

Tabulka (příl. č. 1), která poskytuje přehled o zakládání akciových společností, resp. přebírání majetkových účastí uvádí. jednak údaje o počtech akciových společností., které FNM založil, převzal, resp. k založení připravuje (počet jednotek). Ve sloupci majetek je uvedena účetní hodnota majetku, který byl do akciové společnosti vložen. Vzhledem k tomu, že část majetku tvoří rezervní popř. i jiné f ondy společnosti, nejsou tyto údaje shodné s výší základního jmění těchto akciových společností.

Tato tabulka vypovídá pouze o procesu zakládání a.s. resp. přebírání majetkových účastí již založených a.s. Tato tabulka však neobsahuje údaje o skutečném stavu privatizace akcii. Např. k 31.12.1994 FNM sice založil (převzal) společnosti s majetkem v účetní hodnotě (dle aktualizovaného privatizačního projektu) 746 016 mil. Kč. Ke stejnému datu však vlastnil akcie těchto společností v nominální hodnotě 415 387 mil. Kč. Z tohoto objemu jsou akcie v nominální hodnotě 67 120 mil. Kč určeny pro trvalé držení. Ostatní akcie jsou určeny k privatizací.

Výše uvedené údaje jednoznačně dokumentují skutečnost, že formou privatizace s využitím transformace majetku do akciových společností se v relativně krátké době podařilo bývalé státní podniky deetatizovat, ale k definitivnímu ukončení privatizace majetkových účastí vzniklých akciových společností ještě zdaleka nedošlo.