Místopředseda vlády a ministr zemědělství
Josef Lux zaslal odpověď na interpelaci poslance Jana
Bláhy dopisem ze dne 14. července 1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy
vlády a ministra zemědělství Josefa
Luxe na interpelaci poslance Jana Bláhy. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne | |
Č. j. : 2691/95-1000 |
Vážený pane poslanče Bláho,
jako odpověď na Vaši interpelaci postoupenou
předsedou Poslanecké sněmovny pod č.
j. 2594/95 Vám sděluji:
K otázce a) a b) Vaší interpelace:
Ministerstvo zemědělství i jednotlivé
okresní pozemkové úřady otázce
chatových a zahrádkových osad věnují
trvale zvýšenou pozornost. Jedná se o problematiku,
která se dotýká ve svém dopadu nejen
restituentů, ale především samotných
chatařů a zahrádkářů,
jejichž pozice je ovšem oslabena tím, že
zákon č. 229/1991 Sb. v znění pozdějších
předpisů těmto osobám nepřiznává
procesní postavení účastníků
řízení a tedy tím i možnost do
řízení, probíhajícího
u jednotlivých pozemkových úřadů,
přímo zasahovat.
Celou problematiku velice komplikuje skutečnost, že
v právním řádů ČR není
nijak konkrétně definován pojem "zahrádková
osada" nebo "chatová osada". Tyto pojmy
užívá vyhláška Federálního
ministerstva pro technický a investiční rozvoj
č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu, ve znění vyhlášky
Federálního ministerstva pro technický a
investiční rozvoj č. 45/1979 Sb. a vyhlášky
Federálního výboru pro životní
prostředí, Ministerstva životního prostředí
ČR a Slovenské komise pro životní prostředí
č. 376/1992 Sb. V textu těchto částí
právního předpisu není možné
definici ani odvodit.
Zákon č. 229/191 Sb. v znění pozdějších
předpisů (dále jen "zákon o půdě")
tyto pojmy užívá, neboť se jedná
o pojmy již v legislativě republiky užívané,
aniž by je jakkoliv přesně specifikoval. To
ostatně není možné, neboť se jedná
o termín užívaný předpisem jiným
již dříve platným od 1. 10. 1976. Před
tímto datem právní předpisy těchto
termínů neužívaly.
Ministerstvo zemědělství se pro vyjasnění
těchto pojmů obrátilo v červnu loňského
roku na Ministerstvo hospodářství s požadavkem
na stanovení jednoznačné definice těchto
pojmů. V odpovědi tohoto ústředního
orgánu státní správy bylo sděleno,
že Ministerstvo hospodářství doporučuje
považovat za chatovou osadu vhodné seskupení
4 až 5 chat či zahrádek, které tvoří
souvislý celek. To rovněž nemůže
být považováno za definici pojmů, ostatně
odpověď Ministerstva hospodářství
měla charakter doporučení. Považovat
tato kritéria za definici brání nejasný
termín "souvislý celek", neboť není
jasné, zda otázku souvislosti posuzovat z hlediska
hranic zastavěných pozemku či z hlediska
jiného.
Stanovit, co je v konkrétním případě
chatová či zahrádková osada vzniklá
před datem 1. 10. 1976, je právem a povinností
správního orgánu, který o věci
rozhoduje s konkrétní znalostí věci.
Nelze tedy tvrdit, že se jedná o chybné rozhodování
zemědělství. Naopak Ústřední
pozemkový úřad ministerstva při všech
poradách a konzultacích s jednotlivými okrasními
pozemkovými úřady vždy zdůrazňuje,
že se jedná bohužel o problematiku zákonem
o půdě nedůsledně a nedostatečně
řešenou, a proto je třeba věnovat zvláštní
pozornost jednotlivým konkrétním případům
a přistupovat k jejich řešení velice
citlivě.
Je však nutno konstatovat, že i při vší
pozornosti, která je těmto otázkám
věnována, nelze současně rozhodnout
tak, aby byly spokojeny jak oprávněné osoba,
tak i vlastníci chat, či zahrádek umístěných
na pozemcích, u nichž díky rozhodnutí
pozemkových úřadů došlo ke změně
vlastníka.
Ve smyslu ust. par. 11 zákona č. 284/1991 Sb. v
znění pozdějších předpisů
jsou okrasní pozemkové úřady samostatnými
referáty okresních úřadů. Ústřední
pozemkový úřad, kterým je odvolacím
orgánem proti rozhodnutí pozemkových úřadů
- to ovšem v případě, kdy zvláštní
zákon nestanoví jinak, jak je tomu např.
v ust. par. 9 odst. 6 zákona o půdě. Ministerstvo
zemědělství tedy není v přímém
nadřízeném poměru k jednotlivým
pozemkovým úřadům a jejich vedoucím
- nadřízenou složkou je v těchto případech
přednosta okrasního úřadu. Ministerstvo
zemědělství jednotlivé pozemkové
úřady při jejich činnosti metodicky
řídí. V rámci této činnosti
jsem uložil Ústřednímu pozemkovému
úřadu zpracovat stanovisko k výkladu nejasné
právní problematiky k ust. par. 11 odst. 1 písm.
d) zákona o půdě.
Stanovisko ministerstva, v němž je doporučeno,
z jakých kritérií vycházet při
posuzování existence chatové či zahrádkové
osady bylo s průvodním dopisem ředitele Ústředního
pozemkového úřadu ze dne 29. 7. 1994 rozesláno
všem jednotlivým okresním pozemkovým
úřadům formou metodické pomoci. Rozhodně
není možné, aby některý z okresních
pozemkových úřadů toto doporučení
neobdržel. Navíc, i pokud by tak stalo, celá
problematika je, jak již jsem výše uvedl, tak
často předmětem porad a konzultaci, že
každý z pozemkových úřadů
je s doporučeným řešením detailně
seznámen.
Pravidelně vydávanými "Informacemi"
Ministerstvo zemědělství působí
na jednotlivé pozemkové úřady ku sjednocení
jejich postupu při aplikaci různých ustanovení
zákona o půdě a současně zasílá
těmto úřadům na vědomí
i kopie rozsudků soudů-odvolacích orgánů.
Kromě této praxe se konají regionální
porady v jednotlivých krajích, dále se na
ministerstvu schází poradní skupina vybraných
vedoucích pozemkových úřadů
a pravidelně jednou ročně ministerstvo pořádá
třídenní poradu pro vedoucí pracovníky
všech pozemkových úřadů v Benešově.
Ústřední pozemkový úřad
poskytuje okrasním pozemkovým úřadům
konzultace pro objasnění problematických
otázek vznikajících při aplikaci zákona
o půdě v praxi a písemně odpovídá
na písemné dotazy a podněty.
Přes veškerou metodickou a konzultační
činnost však není ministerstvo zemědělství
orgánem, který by si jakýmkoliv direktivním
způsobem mohl vynutit, aby jednotlivé pozemkové
úřady s jednotily své právní
názory a při svém rozhodování
se striktně a výhradně držely názorů
a doporučení, které jim ministerstvo poskytuje.
Ministerstvo nemá žádné zákonné
oprávnění předjímat rozhodnutí
pozemkových úřadů či jinak
zasahovat do rozhodovacích pravomocí správních
orgánů prvého stupně. Naopak tento
postup by totiž byl přímo v rozporu se správním
řádem, dle něhož pozemkové úřady
rozhodují jako samostatné a věcně
příslušné správní orgány.
Okresní pozemkové úřady jako správní
orgány prvého stupně rozhodují dle
části druhé zákona o půdě,
každý jednotlivý případ jsou
povinny v souladu se správním řádem
šetřit a zjistit přesně úplně
skutečný stav věci. Je jejich legitimním
právem mít na hodnocení shromážděných
důkazů a zjištěných skutečností
svůj právní názor, dle kterého
v každém konkrétním případě
rozhodují.
Ministerstvo zemědělství je orgánem,
který má pravomoc ve smyslu ust. par. 65 a násl.
správního řádu v případě,
že zjistí, že rozhodnutí pozemkového
úřadu bylo vydáno v rozporu se zákonem,
obecně závazným právním předpisem
či obecně závazným nařízením,
zahájit řízení ke změně
či zrušení takové rozhodnutí.
Je však vázáno právním názorem
soudu, pokud se soud k této věci v odvolacím
řízení již vyslovit. Tento postup Mze
důsledně dodržuje a zjistí-li, že
pozemkový úřad rozhodl v rozporu se zákonem,
takové rozhodnutí zruší.
Jak je Vám jistě známo, jednotné stanovisko
k některým obzvlášť problematickým
ustanovením zákona o půdě nemají
při svém rozhodování ani krajské
soudy jako odvolací orgány. Okresní pozemkový
úřad je pak přímo ze zákona
vázán právním názorem krajského
soudu - který může být ovšem odlišný
od názoru ministerstva.
K rozhodování Ústředního pozemkového
úřadu Ministerstva zemědělství
lze poznamenat, že v odpovědi k Vámi zmíněné
minulé interpelaci (pravděpodobně poslance
Ing. Rašky) bylo vysvětleno, co vedlo Ústřední
pozemkový úřad k danému rozhodnutí.
Toto rozhodnutí přezkoumala rozkladová komise,
vyslovila odlišný právní názor
a věc vrátila pozemkovému úřadu
k novému projednání věci a novému
rozhodnutí. Jedná se tedy o běžný
postup dle správního řádu.
Při posuzování této problematiky tedy
nejde o chyby či omyly z neznalosti, ale o různé
právní zhodnocení různých konkrétních
situací ve vazbě k některým ustanovením
zákona o půdě.
Ministerstvo zemědělství dále pro
hlubší objasnění celé problematiky
vyzvalo jak Ministerstvo hospodářství, tak
Ministerstvo pro životní prostředí,
aby v návaznosti na vyhlášku č. 83/1976
Sb. v znění pozdějších předpisů
a vyhlášku č. 376/1992 Sb. definici výše
uvedených sporných pojmů stanovila. Jejich
odpověď jsme zatím neobdrželi.
K otázce c) Vaší interpelace:
Pokud se týká případu restitučního
nároku uplatněného oprávněnou
osobou JUDr. Macháčkem u Okresního pozemkového
úřadu Nymburk na nemovitosti v k. ú. Hradištko,
bylo o něm již pravomocně rozhodnuto příslušným
pozemkovým úřadem 28. 12. 1992 (PM dne 19.
2. 1993). Po právní moci rozhodnutí byl k
Ministerstvu zemědělství podán podnět
na přezkum tohoto rozhodnutí dle ust. par. 65 správního
řádu. Vzhledem k tomu, že nebylo shledáno,
že by napadené rozhodnutí bylo vydáno
v rozporu se zákonem, obecně závazným
právním předpisem či obecně
závazným nařízením, návrh
na provedení přezkumu mimo odvolací řízení
byl v souladu se správním řádem odmítnut.
Další návrh na přezkoumání
výše uvedeného rozhodnutí OPÚ
Nymburk byl adresován mně osobně a byl doručen
v dubnu 1994. Ústřední pozemkový úřad
věc znovu šetřil, řízení
dle ust. par. 65 správního řádu zahájil
a během řízení opětovně
neshledal zákonné důvody ke změně
či zrušení tohoto rozhodnutí. Z tohoto
důvodu bylo správní řízení
zastaveno. Proti rozhodnutí Ústředního
pozemkového úřadu o zastavení tohoto
řízení podali navrhovatelé rozklad.
Toto podání, které navrhovatelé průběžně
doplňují, bude ve smyslu ust. par. 57 odst. 2 správního
řádu po shromáždění výsledků
doplňovacího řízení postoupeno
rozkladové komisi, která u věci rozhodne.
Ve věci řízení o přezkoumání
napadeného rozhodnutí mimo odvolací řízení
tedy dosud není pravomocně rozhodnuto a protože
nelze rozhodnutí rozkladové komise předjímat,
je třeba vyčkat jejího rozhodnutí.
Závěrem Vás chci, vážený
pane poslance Bláho, ubezpečit, že těmito
záležitostmi se bude ministerstvo i nadále
důkladně zabývat a hledat cesty řešení
tak, aby oprávněné zájmy všech
občanů, jichž se tato problematika týká,
byly v nejvyšší míře chráněny
a co nejméně dotčeny. Ve spolupráci
s Pozemkovým fondem ČR budeme hledat nová
vhodná a možná řešení k
ochraně práv vlastníků nemovitostí
dotčených rozhodnutími pozemkových
úřadů. Ministerstvo zemědělství
proto připraví návrhy vhodných řešení
pro zasedání vlády.
S pozdravem
Vážený pan poslanec
Jan Bláha
Parlament ČR
Sněmovní ul 4,