(1) Provozovatelé bezpečnostních služeb jsou povinni vést evidenci zakázek (smluv) a archivovat ji nejméně po dobu pěti let od ukončení plnění zakázky.
(2) Všechny písemnosti související s poskytováním bezpečnostních služeb musí být evidovány, označeny obchodním jménem a číslem licence.
(3) Smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb musí mít písemnou formu, jinak jsou neplatné.
(4) K písemnostem uvedeným v odstavci 3 a k ostatním písemnostem, které obsahují údaje o osobách či o jejich projevech nebo projevy osob, mají přístup pouze
a) ministerstvo při výkonu státního dozoru, požádá-li o to zákazník,
b) jiné orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon. [Např. § 8 trestního řádu, § 78 občanského soudního řádu.]
(5) Podrobnosti o vedení evidence uvedené v odstavci 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Provozovatelé bezpečnostních služeb jsou povinni do 31. ledna každého roku podat ministerstvu písemnou zprávu o činnosti bezpečnostních služeb v minulém kalendářním roce, která musí mít obsah a náležitosti stanovené v § 42.
(2) Povinnost předkládat zprávu podle odstavce 1 má i provozovatel, který svoji činnost ukončil v průběhu hodnoceného období.
(3) Ministr předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky každoročně do 31. března souhrnnou zprávu o provozování bezpečnostních služeb za minulý kalendářní rok.
Zpráva o činnosti bezpečnostních služeb musí obsahovat:
a) označení provozovatele,
b) údaje o počtu zaměstnanců bezpečnostní služby na začátku a na konci roku a nejnižší a nejvyšší početní stav v průběhu roku v členění:
1. početní stav,
2. počet osob pověřených výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání,
3. počet osob plnících pracovní úkoly se střelnou zbraní,
c) údaje podle písmene b) o osobách, které plní úkoly bezpečnostních služeb, ač nejsou zaměstnanci,
d) údaje o odborné způsobilosti, a to:
1. počet osob, které mají ke konci kalendářního roku platný průkaz odborné způsobilosti v členění podle doby platnosti průkazů po jednotlivých letech,
2. počet osob, které se jako zaměstnanci účastní odborné přípravy podle § 32 odst. 2,
e) údaje o počtu uzavřených, ukončených a vypovězených zakázek v členění podle § 3 písm. a) a b),
f) počet případů použití střelné zbraně včetně uvedení jednotlivých případů,
g) počet případů, kdy v souvislosti s výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání došlo ke zranění nebo usmrcení třetích osob včetně uvedení, kdo a s jakým závěrem případ vyšetřoval; pokud ke zranění nebo usmrcení došlo v souvislosti s používáním věcných bezpečnostních prostředků, popřípadě jiných technických prostředků, je třeba uvést o jaké věcné bezpečnostní prostředky, popřípadě jiné technické prostředky šlo a kdo je použil,
h) počet případů, při nichž došlo k omezení osobní svobody osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, s uvedením časových údajů o zadržení a skutečnosti, komu byly zadržené osoby předány,
i) počet případů, v nichž došlo k fyzickému napadení a zranění osob pověřených výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání, včetně uvedení jednotlivých případů,
j) datum, razítko a podpis provozovatele.
Podrobnosti o způsobu předkládání zprávy o činnosti v oboru bezpečnostních služeb stanoví ministerstvo vyhláškou.
Zaměstnanci ani provozovatelé bezpečnostních služeb nesmějí být v pracovněprávních vztazích s obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí, pokud by jejich pracovní náplň měla být obdobná, jako je předmět činnosti bezpečnostních služeb.
(1) Provozovatel hlídacích služeb je povinen
a) dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů a z podmínek stanovených rozhodnutími, popřípadě opatřeními ministerstva nebo orgánu dozoru,
b) vést samostatnou evidenci osob pověřených výkonem fyzické ostrahy,
c) vést evidenci používaných věcných bezpečnostních prostředků a jiných technických prostředků,
d) vést evidenci služeb podle jednotlivých chráněných objektů,
e) vést evidenci případů činnosti podle § 35 odst. 1 při výkonu fyzické ostrahy,
f) oznámit místně příslušnému útvaru policie neprodleně všechny případy činnosti podle § 35 odst. 1 při výkonu fyzické ostrahy, při nichž bylo použito střelné zbraně nebo při nichž došlo ke zranění nebo usmrcení osob,
g) vést inspekční knihu dozoru.
(2) Podrobnosti o vedení evidencí uvedených v odstavci 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Hlídací služby je zakázáno poskytovat způsobem, který by mohl vzbuzovat důvodnou obavu, že jich bude zneužito k násilnému ovlivňování politických sporů, kolektivního vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jakož i k jakémukoli potlačování práv a svobod občanů.
(2) Ostrahu osob lze provádět pouze s jejich výslovným souhlasem. Ustanovení zvláštních předpisů o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům nejsou tímto dotčena. [§ 10 občanského zákoníku.]
Provozovatelé hlídacích služeb podle § 3 písm. a) bod 4. mohou být držiteli oprávnění k podnikání v silniční dopravě, pokud je výkon tohoto oprávnění omezen na provádění přepravy s ostrahou.
(1) Provozovatel detektivních služeb je povinen
a) dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů a z podmínek stanovených rozhodnutími, popřípadě opatřeními ministerstva nebo orgánu dozoru,
b) dbát při provozování detektivních služeb ochrany osobnosti, osobních údajů v informačních systémech, pověsti právnických osob a obchodního tajemství,
c) vést samostatnou evidenci osob pověřených výkonem pátrání,
d) vést samostatnou evidenci používaných věcných bezpečnostních prostředků a jiných technických prostředků,
e) vést evidenci případů činnosti podle § 35 odst. 1 při výkonu pátrání,
f) oznámit místně příslušnému útvaru policie neprodleně všechny případy činnosti podle § 35 odst. 1 při výkonu pátrání, při nichž bylo použito střelné zbraně nebo při nichž došlo ke zranění nebo usmrcení osob.
(2) Podrobnosti o vedení evidencí uvedených v odstavci 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Při provozování detektivních služeb nesmějí být přijímány zakázky nebo plněny úkoly směřující k pátrání po politickém, odborářském nebo náboženském založení osob anebo po jejich příslušnosti k určité rase, etnické skupině nebo národnosti.
(2) Při provozování detektivních služeb nesmějí být přijímány zakázky nebo plněny úkoly směřující k pátrání po zdravotním stavu osob, jejich sexuálních stycích a sklonech, s výjimkou případů, kdy jde o skutečnosti, které by mohly vést k rozvodu manželství a zakázku zadal druhý z manželů, nebo o sexuální styky a sklony, které jsou protiprávní nebo mohou vést k protiprávnímu jednání.
(1) Provozovatel detektivních služeb je povinen u každé zakázky zpracovat písemnou závěrečnou zprávu o zakázce. Její originál je povinen předat zákazníkovi a kopii archivovat po dobu nejméně pěti let od předání zprávy zákazníkovi.
(2) Závěrečná zpráva o zakázce se považuje za písemnost podle § 40 odst. 4.
Provozovatel detektivních služeb může skutečnosti zjištěné v souvislosti s poskytováním detektivních služeb sdělit pouze osobě, která poskytnutí služby objednala, nebo osobě jí určené. Obdobně je povinen nakládat i s materiály získanými v souvislosti s poskytováním detektivních služeb. Ustanovení § 40 odst. 1 až 4 a oznamovací povinnost podle zvláštního zákona [§ 168 trestního zákona.] nejsou tímto ustanovením dotčeny.
(1) Vlastní ochranu může provozovat fyzická nebo právnická osoba, které byla udělena licence.
(2) O udělení licence rozhoduje ministerstvo.
Licenci udělí ministerstvo fyzické nebo právnické osobě, která o ni požádá, nebrání-li tomu zájem vnitřního pořádku a bezpečnosti, jestliže počet osob zajišťujících vlastní ochranu a případné vybavení vlastní ochrany věcnými bezpečnostními prostředky a jinými technickými prostředky odpovídá potřebám ochrany.
(1) Žádost o licenci musí obsahovat:
a) jméno a příjmení, titul, datum a místo narození, rodné číslo a trvalý pobyt fyzické osoby nebo obchodní jméno, identifikační číslo a sídlo právnické osoby, která hodlá provádět vlastní ochranu,
b) popis činnosti vlastní ochrany vymezený podle § 3 písm. a) a b),
c) seznam chráněných objektů nebo osob a jejich adresy,
d) počet osob pověřených výkonem vlastní ochrany na úseku
1. hlídacích činností,
2. detektivních činností,
e) přehled věcných bezpečnostních prostředků a jiných technických prostředků používaných při provádění vlastní ochrany.
(2) Má-li být vlastní ochrana prováděna na veřejně přístupných místech ve stejnokroji, připojí žadatel k žádosti popis a barevné zobrazení používaných stejnokrojů, popřípadě nášivek, odznaků nebo jiných zvláštních označení. Požadavky na barevné zobrazení stejnokroje stanoví ministerstvo vyhláškou.
O žádosti o udělení licence a o změně oprávnění k vlastní ochraně rozhodne ministerstvo do 60 dnů od zahájení řízení. Ustanovení § 16 platí obdobně.
V rozhodnutí o udělení licence mohou být v zájmu ochrany života, zdraví, majetkových nebo jiných práv osob, v zájmu vnitřního pořádku a bezpečnosti stanoveny podmínky týkající se počtu osob zajišťujících vlastní ochranu, používání věcných bezpečnostních prostředků i jiných technických prostředků při výkonu fyzické ostrahy nebo pátrání nebo omezení doby platnosti licence.
Provozovatel vlastní ochrany je povinen ministerstvu bezodkladně oznámit a doložit všechny změny skutečností uvedených v žádosti o udělení licence.
(1) Ustanovení § 19 o změnách oprávnění podnikat, § 20 odst. 1 písm. d) až f) a § 20 odst. 3 a 4 o pozastavení výkonu oprávnění podnikat, § 21 písm. c) až e) o zániku oprávnění podnikat, § 22 odst. 1 písm. b) a c) a § 22 odst. 2 až 4 o odnětí licence a § 23 o povinnostech po pozastavení výkonu nebo zániku oprávnění podnikat platí pro provozování vlastní ochrany obdobně.
(2) Oprávnění k výkonu vlastní ochrany zaniká též smrtí provozovatele, který je fyzickou osobou, jestliže v provádění vlastní ochrany nepokračují dědicové, nejdéle však uplynutím šesti měsíců od skončení řízení o dědictví.
(1) Povinnosti uvedené v § 27 až 31, 35 až 39, 45, 46, 48 a 49 se vztahují též na provozovatele vlastní ochrany.
(2) Povinnosti podle § 34 se vztahují i na provozování vlastní ochrany, pokud je výkon fyzické ostrahy nebo pátrání prováděn na veřejně přístupných místech.
(1) Pro ověřování odborné způsobilosti osob, které mají být pověřeny výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání při provádění vlastní ochrany platí ustanovení § 32.
(2) Zdravotní způsobilost zjišťuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává lékař závodní preventivní péče na základě lékařské prohlídky, psychologického vyšetření, popřípadě též dalších potřebných vyšetření. Ustanovení § 33 odst. 2 až 4 se použijí obdobně s tím, že přezkušování zdravotní způsobilosti provádí lékař závodní preventivní péče. Podrobnosti o posuzování zdravotní způsobilosti stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou vydanou po dohodě s ministerstvem.
Ustanovení této části se nevztahují na diplomatické nebo konzulární mise.
Technické služby lze provozovat na základě živnostenského oprávnění. [Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnos tenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
(1) Koncesní listinu může příslušný živnostenský úřad vydat pouze na základě kladného stanoviska ministerstva. [§ 52 živnostenského zákona.]
(2) Kladné stanovisko vydá ministerstvo po předložení žádosti živnostenským úřadem, jestliže žadatel o vydání koncese a jeho odpovědný zástupce, kterého je povinen podle zvláštního
zákona ustanovit, [§ 11 odst. 4 a 6 živnostenského zákona.] je osoba spolehlivá podle § 9. Ve stanovisku může ministerstvo z důvodů zájmů ochrany života, zdraví, majetkových nebo jiných práv osob, jakož i zájmu vnitřního pořádku a bezpečnosti, stanovit podmínky provozování živnosti.
(3) Postup stanovený podle odstavce 2 musí být dodržen při každé další změně odpovědného zástupce.
(4) Změní-li se okolnosti, za nichž bylo kladné stanovisko vydáno, může ministerstvo stanovené podmínky dodatečně změnit. Změna podmínek je důvodem změny pravomocného rozhodnutí, jímž byla vydána koncesní listina.
(5) Přestane-li podnikatel nebo jeho povinně ustanovený odpovědný zástupce splňovat podmínku spolehlivosti nebo jestliže závažným způsobem nebo opakovaně poruší povinnosti vyplývající z právních předpisů anebo podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva nebo v rozhodnutí orgánu dozoru, ministerstvo své kladné stanovisko zruší. Rozhodnutí o zrušení svého kladného stanoviska bezodkladně zašle živnostenskému úřadu. Živnostenský úřad je v takovém případě povinen ve lhůtě dvou měsíců vydat rozhodnutí, ve kterém zruší živnostenské oprávnění.
Povinnosti uvedené v § 27, 28 a 39 platí pro provozování technických služeb obdobně.
Živnostenský úřad je povinen zaslat ministerstvu do jednoho týdne ode dne, kdy příslušné rozhodnutí nabylo právní moci, opis koncesní listiny, její změny a rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, s vyznačením právní moci těchto rozhodnutí.
(1) Státní dozor nad plněním povinností stanovených fyzickým a právnickým osobám tímto zákonem nebo na jeho základě vykonává ministerstvo.
(2) Státní dozor nad plněním povinností osob pověřených výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání na veřejně přístupných místech včetně živnostenských provozoven [§ 17 živnostenského zákona.
§ 20d zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1993 Sb.] vykonává též policie.
Ministerstvo nebo ve stanoveném rozsahu policie (dále jen "orgán dozoru") se při výkonu státního dozoru řídí základními pravidly kontrolní činnosti podle zvláštního zákona, [Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.] nestanoví-li tento zákon jinak.
(1) Zaměstnanci nebo příslušníci orgánu dozoru mohou při výkonu státního dozoru
a) udílet na místě neodkladné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků,
b) zadržet osobám pověřeným výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání průkaz odborné způsobilosti v případě, že zjistí opakované nebo hrubé nedostatky v jejich činnosti; tyto osoby mohou poté učinit pouze úkony k předání služby,
c) provádět zápisy v inspekční knize dozoru.
(2) O zadržení průkazu odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) vydá zaměstnanec nebo příslušník orgánu dozoru potvrzení a věc předloží bezodkladně orgánu dozoru k rozhodnutí podle § 69 odst. 1 písm. b) bod 1.
(3) Na ukládání opatření podle odstavce 1 písm. a) a b) se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(4) Proti uloženým opatřením podle odstavce 1 písm. a) může provozovatel podat do dvou dnů písemné námitky, které musí být odůvodněny. Námitky nemají odkladný účinek. O námitkách rozhodne orgán dozoru do pěti dnů od podání námitek rozhodnutím ve správním řízení.
(1) Orgán dozoru je oprávněn v návaznosti na výkon státního dozoru
a) ukládat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků,
b) rozhodovat
1. o odnětí průkazu odborné způsobilosti v případech, kdy byl zadržen, nebo v případech, kdy jsou důvodné pochybnosti o úrovni výkonu fyzické ostrahy nebo pátrání,
2. o tom, že osoby pověřené výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání se musí podrobit opětovně posouzení jejich zdravotní způsobilosti, má-li o jejich zdravotním stavu důvodné pochybnosti.
(2) Jestliže byl průkaz odborné způsobilosti odňat podle odstavce 1 písm. b) bod 1., lze nový průkaz odborné způsobilosti vydat až po přezkoušení odborné způsobilosti. Při přezkušování odborné způsobilosti se postupuje podle § 32 s tím, že absolvování odborné přípravy není nezbytné. Nový průkaz odborné způsobilosti však platí pouze do doby, kdy měla skončit platnost odňatého průkazu odborné způsobilosti.
(1) Tomu, kdo neoprávněně provozuje bezpečnostní služby, uloží ministerstvo pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Ministerstvo může vedle pokuty uložit též propadnutí věci nebo vyslovit zabrání věci.
(2) Právnické osobě, která neoprávněně provozuje vlastní ochranu, a fyzické osobě, která neoprávněně provozuje vlastní ochranu v souvislosti se svou podnikatelskou činností, uloží ministerstvo pokutu až do výše 500 000 Kč. Ministerstvo může vedle pokuty uložit též propadnutí věci nebo vyslovit zabrání věci.
Provozovateli bezpečnostních služeb, technických služeb, právnické osobě, která provozuje vlastní ochranu, jakož i fyzické osobě, která provozuje vlastní ochranu v souvislosti se svou podnikatelskou činností, uloží ministerstvo za porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě pokutu až do výše 500 000 Kč. Ministerstvo může vedle pokuty uložit též propadnutí věci nebo vyslovit zabrání věci.
Právnické osobě, která nesplní povinnost vrátit osvědčení o udělení licence podle § 5 odst. 2, může ministerstvo uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
(1) Při ukládání sankcí za správní delikty podle § 70 až 72 vychází ministerstvo z povahy protiprávního jednání, charakteru a rozsahu jeho následků a přihlédne k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že jednáním bylo porušeno více povinností.
(2) Propadnutí věci lze uložit, pokud věc náleží pachateli správního deliktu podle § 70 až 72 a jestliže jde o věc, která byla deliktem získána nebo byla nabyta za věc deliktem získanou.
(3) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v odstavci 2, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, nebo
b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(4) Propadnutí věci nelze uložit nebo zabrání věci vyslovit, jestliže je hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze deliktu.
(5) Sankce lze uložit a o zabrání věci lze rozhodnout nejpozději do tří let ode dne porušení právní povinnosti.
(6) Účastníkem řízení při projednávání správních deliktů je i vlastník věci, která má být zabrána, a to v části řízení týkající se zabrání věci.
(7) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadnutých nebo zabraných věcí se stává stát.
(1) Přestupku na úseku soukromých bezpečnostních činností se dopustí fyzická osoba, která
a) neoprávněně provádí vlastní ochranu, nejde-li o jiný správní delikt uvedený v § 70 odst. 2,
b) při výkonu fyzické ostrahy nebo pátrání na základě tohoto zákona se vydává za příslušníka policie nebo za jinou osobu plnící úkoly veřejné správy,
c) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona, nejde-li o jiný správní delikt uvedený v § 71.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 100 000 Kč; za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a byl-li spáchán fyzickou osobou, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, popřípadě vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby (§ 7 odst. 2), anebo osobou provozující vlastní ochranu, pokutu do 100 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze též uložit zákaz činnosti.
(1) Přestupky podle § 74 projednává ministerstvo.
(2) Zaměstnanci nebo příslušníci orgánu dozoru mohou při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky podle § 74 odst. 1 písm. c).
(3) Na přestupky podle § 74 a na jejich projednávání se vztahují obecné předpisy. [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.]
Pokuty uložené podle § 70 až 72 a 74 vybírá ministerstvo. Nedojde-li k dobrovolnému zaplacení pokuty ve lhůtě stanovené v rozhodnutí ministerstva, předá ministerstvo věc k vymáhání příslušnému finačnímu úřadu. [§ 3 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.]
(1) Při rozhodování se zřetelem na zájem vnitřního pořádku a bezpečnosti vychází ministerstvo z vývoje bezpečnostní situace v České republice nebo na částech jejího území a z pravděpodobného vlivu činností, kterých se rozhodnutí týká, na tuto situaci.
(2) V odůvodnění rozhodnutí vydaného se zřetelem na zájem vnitřního pořádku a bezpečnosti musí být podrobně uvedeny skutečnosti, z nichž tento zájem v daném případě vyplývá.
Bývalí příslušníci policie, Bezpečnostní informační služby, Vojenské policie, Vojenského zpravodajství, Vězeňské služby a justiční stráže České republiky, pracovníci obecní policie, zaměstnanci bezpečnostního úseku ministerstva a zaměstnanci celních orgánů nemohou být provozovateli bezpečnostních služeb ani nemohou být zaměstnáni jako zaměstnanci těchto služeb nebo zaměstnanci vlastní ochrany před uplynutím dvou let od skončení jejich služebního nebo pracovního poměru.
(1) Není-li v tomto zákonu stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení. [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).]
(2) Účastníkem řízení o udělení licence podle tohoto zákona je pouze žadatel; účastníkem řízení o změně oprávnění podnikat nebo oprávnění k vlastní ochraně, o pozastavení výkonu oprávnění podnikat nebo oprávnění k vlastní ochraně a o odnětí licence je pouze držitel oprávnění.
(1) Odbornou přípravu ke zkoušce podle § 32 odst. 2 zajišťují akreditované osoby. Akreditaci udělí ministerstvo žadateli, který je oprávněn k výkonu činnosti uvedené v § 3 písm. a) bod 11. nebo činnosti uvedené v § 3 písm. b) bod 8., pokud prokáže, že je schopen zajistit řádnou úroveň přípravy.
(2) V případě, že akreditovaná osoba nezajišťuje řádnou úroveň přípravy, ministerstvo akreditaci odejme.
(3) O žádosti o udělení akreditace rozhodne ministerstvo do 90 dnů od zahájení řízení. Rozhodnutí o žádosti o udělení akreditace nelze přezkoumat soudně.
(4) Podrobnosti o žádosti o akreditaci a akreditačním řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Ministerstvo vede evidence
a) provozovatelů hlídacích služeb,
b) provozovatelů detektivních služeb,
c) provozovatelů vlastní ochrany,
d) žadatelů o vydání licencí, kterým nebyla licence vydána,
e) provozovatelů technických služeb,
f) právnických a fyzických osob, kterým byla udělena akreditace podle § 80 odst. 1,
g) fyzických osob, kterým byl vydán průkaz odborné způsobilosti podle § 32 odst. 5 nebo § 60 odst. 1, popřípadě u nichž došlo k odnětí průkazu podle § 69 odst. 1 písm. b) bod 1,
h) údajů ze zpráv o činnosti bezpečnostních služeb (§ 42).
(2) Evidence uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a c) obsahují
a) náležitosti žádosti o licenci fyzických osob nebo právnických osob,
b) podmínky stanovené ministerstvem podle § 17 nebo § 56,
c) změny údajů uvedených v písmenech a) a b),
d) výsledky státního dozoru, včetně uložených sankcí a evidence stížností,
e) údaje o pozastavení, zániku nebo odnětí oprávnění podnikat nebo oprávnění k vlastní ochraně.
(3) Evidence uvedené v odstavci 1 písm. d) obsahují náležitosti žádosti o udělení licence a rozhodnutí o zamítnutí žádosti.
(4) Evidence uvedené v odstavci 1 písm. e) obsahují
a) jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, rodné číslo, trvalý pobyt nebo obchodní jméno a sídlo osoby provozující technické služby,
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c) předmět a místo podnikání,
d) místo provozovny a dalších provozoven, pokud jsou zřízeny,
e) živnostenský úřad, který vydal koncesní listinu,
f) opis koncesní listiny,
g) stanovisko ministerstva,
h) rozhodnutí vydaná podle § 63 odst. 4.
(5) Evidence uvedené v odstavci 1 písm. f) obsahují
a) údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) a b),
b) rozsah akreditace,
c) rozhodnutí o udělení akreditace.
(6) Evidence uvedené v odstavci 1 písm. g) obsahují
a) jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, rodné číslo, trvalý pobyt,
b) datum vykonání zkoušky odborné způsobilosti,
c) číslo průkazu odborné způsobilosti,
d) důvod odebrání průkazu odborné způsobilosti.
(7) Údaje z evidencí vedených podle odstavce 1 lze poskytnout osobě, která osvědčí právní zájem. Žádost se podává písemně.
(8) Ochrana osobních údajů vedených v evidencích podle odstavce 1 je stanovena zvláštním zákonem. [Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informač ních systémech.]
(1) Závazným podkladem pro posouzení spolehlivosti žadatele o vydání licence, který je fyzickou osobou, členů statutárního orgánu, který je právnickou osobou, nebo žadatele o změnu oprávnění podnikat, je po dobu účinnosti zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, osvědčení o tom, že osoba, u níž je vyžadována podmínka spolehlivosti podle tohoto zákona, není osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 451/1991 Sb. Žadatelé jsou povinni toto osvědčení předložit ministerstvu spolu se žádostí o vydání licence.
(2) Po dobu účinnosti zákona č. 451/1991 Sb. mohou provozovatelé bezpečnostních služeb zaměstnávat pouze osoby, které nejsou osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 451/1991 Sb. Uchazeči o zaměstnání jsou povinni toto osvědčení předložit zaměstnavateli před vznikem pracovního poměru a stávající zaměstnanci jsou povinni tak učinit do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(1) Není-li dále stanoveno jinak, lze činnosti, které jsou bezpečnostními službami podle tohoto zákona, provozovat na základě oprávnění vydaných podle dosavadních předpisů nejdéle jeden rok ode dne jeho účinnosti; uplynutím této lhůty oprávnění vydaná na základě dosavadních předpisů zanikají.
(2) Osoby oprávněné podle dosavadních předpisů k provozování činností, které jsou bezpečnostními službami podle tohoto zákona, a které hodlají ve své činnosti pokračovat, jsou povinny do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence podle § 4.
(3) Ministerstvo rozhodne o podaných žádostech podle odstavce 2 do šesti měsíců od zahájení řízení. V provozování činností lze na základě oprávnění uvedených v odstavci 1 pokračovat až do právní moci rozhodnutí ministerstva.
(4) O žádostech podaných osobami uvedenými v odstavci 2 po uplynutí tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, nejpozději však před uplynutím jednoho roku ode dne jeho účinnosti, rozhodne ministerstvo podle § 15 až po jednom roce ode dne účinnosti tohoto zákona.
(5) Nebude-li osobám uvedeným v odstavci 2 udělena licence, mohou v provozování činností pokračovat na základě oprávnění uvedených v odstavci 1 nejdéle po dobu šesti měsíců ode dne, kdy nabylo rozhodnutí ministerstva právní moci. Tyto osoby mohou podat novou žádost až po uplynutí jednoho roku ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva.
(6) Pro účely stanovení podmínek provozování bezpečnostních služeb, změny, pozastavení výkonu, zániku a odnětí oprávnění k jejich provozování, se dosavadní živnostenská oprávnění považují za oprávnění podnikat podle tohoto zákona.
(7) Pokud nebyly smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb uzavřeny před účinností tohoto zákona písemně a má-li být na jejich základě poskytováno plnění i po uplynutí šesti měsíců ode dne jeho účinnosti, je třeba je v této lhůtě písemně vyhotovit, jinak jejím uplynutím zanikají.
(8) Pokud nelze v plnění smluv o poskytování bezpečnostních služeb pokračovat s ohledem na § 26, musí být tyto smlouvy zrušeny do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak uplynutím uvedené lhůty zanikají.
(1) Není-li dále stanoveno jinak, lze činnosti, které jsou technickými službami podle tohoto zákona, bez dalšího provozovat nejdéle dva roky ode dne jeho účinnosti; nebude-li vydáno stanovisko podle § 63, uplynutím této lhůty živnostenská oprávnění vydaná na základě dosavadních předpisů zanikají.
(2) Osoby oprávněné podle dosavadních předpisů k provozování činností, které jsou technickými službami podle tohoto zákona, a které hodlají ve své činnosti pokračovat, jsou povinny do 16 měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat ministerstvo o vydání stanoviska podle § 63. Žádost lze podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Náležitosti žádosti jsou shodné s náležitostmi žádosti o koncesi. [§ 50 živnostenského zákona.]
(3) Ministerstvo rozhodne o podaných žádostech podle odstavce 2 do šesti měsíců od zahájení řízení. V provozování činností lze na základě oprávnění uvedených v odstavci 1 pokračovat až do právní moci rozhodnutí ministerstva.
(4) O žádostech podaných osobami uvedenými v odstavci 2 po uplynutí 16 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, nejpozději však před uplynutím dvou let ode dne jeho účinnosti, rozhodne ministerstvo podle § 63 až po uplynutí 22 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(5) Nebude-li osobám uvedeným v odstavci 2 vydáno kladné stanovisko, mohou v provozování činností pokračovat nejdéle po dobu šesti měsíců ode dne, kdy nabylo rozhodnutí ministerstva právní moci. Tyto osoby mohou podat novou žádost o vydání koncese [§ 50 odst. 1 živnostenského zákona.] až po uplynutí jednoho roku ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva.
(1) Osoby provádějící činnost, která je vlastní ochranou podle tohoto zákona, jsou povinny požádat o udělení licence podle § 52 do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak musí provádění takové činnosti v této lhůtě ukončit.
(2) Ministerstvo rozhodne o žádostech podaných podle odstavce 1 do šesti měsíců od zahájení řízení. Pokud těmto osobám nebude licence udělena, mohou tuto činnost provádět pouze do právní moci rozhodnutí o jejich žádosti.
(1) Výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání mohou být pověřovány osoby bez ověření odborné způsobilosti při provozování bezpečnostních služeb nejdéle tři roky ode dne účinnosti tohoto
zákona a při provozování vlastní ochrany nejdéle pět let ode dne účinnosti tohoto zákona. Namísto odnětí průkazu odborné způsobilosti podle § 69 odst. 1 písm. b) bod 1. lze osoby, které vykonávají fyzickou ostrahu nebo pátrání bez ověření odborné způsobilosti, vyřadit z této činnosti do ověření odborné způsobilosti.
(2) Výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání mohou být pověřovány osoby bez posouzení zdravotní způsobilosti při provozování bezpečnostních služeb nebo vlastní ochrany nejdéle jeden rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Provozovatelé bezpečnostních služeb a vlastní ochrany jsou povinni uvést pracovněprávní vztahy nebo obdobné vztahy do souladu s požadavky tohoto zákona do devíti měsíců po nabytí jeho účinnosti.
Provozovatelé bezpečnostních služeb uvedení v § 83 odst. 2 jsou povinni ukončit podnikání, které tento zákon nepřipouští (§ 25), do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence.
(1) Lhůta stanovená v § 78 se zkracuje na polovinu doby u osob, které již provozují bezpečnostní služby nebo jsou zaměstnanci bezpečnostních služeb anebo vlastní ochrany ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Zaměstnanci bezpečnostních služeb nebo vlastní ochrany jsou povinni předložit zaměstnavateli do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona čestné prohlášení o tom, že se na ně nevztahuje překážka pro zaměstnání uvedená v § 78.
(1) Zprávy o činnosti bezpečnostních služeb se poprvé
předkládají za rok 1996.
(2) Ve zprávách o činnosti bezpečnostních služeb předkládaných za rok 1996 se uvedou údaje o smlouvách odporujících ustanovení § 44.
(3) Ve zprávách o činnosti bezpečnostních služeb předkládaných za léta 1996 až 1998 se uvede počet osob, které jsou pověřovány výkonem fyzické ostrahy nebo pátrání, ač ještě nesplňují podmínku odborné způsobilosti.
Smlouvy mezi zaměstnanci nebo provozovateli bezpečnostních služeb a obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí, které odporují ustanovení § 44, musí být zrušeny do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak uplynutím této lhůty zanikají.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
l. V § 3 odst. 2 se připojuje písmeno n), které včetně poznámky pod čarou č. 24 zní:
"n) provozování soukromých bezpečnostních služeb. [Zákon č..../1995 Sb., o provozování soukromých bezpečnostních služeb a obdobných činností a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o soukromých bezpečnostních činnostech).".]
2. V příloze č. 3 se ve skupině 313 "Stavebnictví" vypouští obor "Zřizování poplašných zařízení" včetně textu ve sloupcích 2 až 5.
3. V příloze č. 3 se ve skupině 314 "Ostatní" vypouštějí obory "Služby soukromých detektivů" a "Podniky zajišťující ostrahu majetku a osob" včetně textu ve sloupcích 2 až 5.
4. V příloze č. 3 se ve skupině 314 "Ostatní" doplňuje:
ve sloupci 1 "Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob",
ve sloupci2
"a) vyučení v oboru elektro nebo v příbuzném oboru a tři roky praxe v oboru elektro nebo v příbuzném oboru,
b) středoškolské vzdělání v oboru elektro nebo v příbuzném oboru a dva roky praxe v oboru elektro nebo v příbuzném oboru,
c) vysokoškolské vzdělání v oboru elektro nebo v příbuzném oboru a jeden rok praxe v oboru elektro nebo v příbuzném oboru",
ve sloupci 3 "spolehlivost a bezúhonnost všech zaměstnanců",
ve sloupci 4 "Ministerstvo vnitra ČR",
ve sloupci 5 "zákon č/1995 Sb., o provozování soukromých bezpečnostních služeb a obdobných činností a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o soukromých bezpečnostních činnostech)".