Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Broulíka dopisem ze dne 5. června 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra vnitra Jan Rumla na interpelaci poslance Jaroslava Broulíka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ministr vnitra

České republiky

Jan RUML

Vážený pane poslanče,

k jednotlivým otázkám, které jsou obsaženy ve Vaší interpelaci ze dne 9. května 1995, týkající se nastávající turistické sezóny a s ni spojenými návštěvami cizinců v České republice, Vám sděluji následující.

Přestupky spáchané na území České republiky se posuzují podle příslušných zákonů a bez ohledu na to, zda přestupek spáchal občan České republiky nebo cizinec. Podle stávající právní úpravy projednávají přestupky v rámci zákonem založené působnosti obce, okr,:sní úřady, orgány Policie České republiky a jiné správní orgány. Způsobnosti zákona o přestupcích a jiných zákonů, obsahujících ustanovení o přestupcích, jsou vyňaty osoby, které používají výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva. Jednání těchto osob, které má znaky přestupku, nelze jako přestupek projednat a postihnout sankcí.

Jedná-li se o přestupek méně závažný a je možno předpokládat, že samotné projednání přestupku a vyslovení viny má na pachatele účinky, které by mělo uložení sankce a její výkon, stačí k projednání zjištěného přestupku pouze domluva. Jinak je nejčastěji užívaným způsobem projednávání méně závažných přestupků, i když to zákon o přestupcích výslovně nestanoví, blokové řízení. Blokové řízení lze zavést za předpokladu, že přestupek je spolehlivě zjištěn a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Není-li pokuta zaplacena ihned při jejím uložení, vydá se blok na pokutu na místě nezaplacenou. Podpis pachatele přestupku o převzetí tohoto bloku je dokladem o tom, že podrobil projednání přestupku v blokovém řízení. Blokové řízení, které je zvláštním zkráceným druhem řízení o přestupcích, vyznačuje neformálností, rychlostí postihu, hospodárností a většinou i bezprostředním účinkem na pachatele přestupku.

Není-li obviněný z přestupku ochoten zaplatit pokutu v blokovém řízení nebo závažnost přestupku vylučuje jeho projednání v tomto řízení, je přestupek projednán příslušným správním orgánem, který po provedeném správním řízení vydá rozhodnutí. Správní řízení je však poměrně pracné, formálně a zejména časově značně náročné.

V případě, že není uložená pokuta ve stanovené lhůtě zaplacena, vymáhá se exekučními prostředky přípustnými podle právního řádu pro vymáhání rozhodnutí ukládajících peněžité plnění, tedy srážkami ze mzdy nebo přikázáním pohledávky, nebo prodejem movitých věcí dlužníka. Obce a okresní úřady vymáhají i pokuty uložené jejích orgány; obce vymáhají též pokuty, které uložili pracovníci obecní policie jimi zřízené.V ostatních případech jsou k exekučnímu vymáhání uložených pokut příslušné finanční úřady.

Projednávání přestupků cizinců je limitováno tím, že cizinci na území České republiky obvykle zdržují kratší dobu, než jsou zákonné lhůty a reálné možnosti správních orgánů pro provedení správního řízení. Omezit vycestování cizince se v tomto případě í jako neadekvátní povaze přestupku. Stejně je třeba hodnotit i možnost vydání rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání věcí.

V této souvislosti se uvažuje o návrhu na doplnění zákona o přestupcích o ustanovení, umožňující policistům zajistit věc z majetku osob, u kterých je předpoklad, že pokutu dobrovolně nezaplatí, pro případný výkon rozhodnutí podle § 88 zákona o přestupcích.

S přihlédnutím k výše uvedeným faktům je příslušníkům Policie České republiky resortními předpisy doporučeno projednávat přestupky cizinců převážně v blokovém řízení. Toto doporučení je opakováno i v resortním předpisu vydaném v souvislostí se zákonem č. 82/1995 Sb., kterým se s účinností od 1. června 1995 mění a doplňuje zákon o přestupcích. Aby bylo při předpokládaném zjištění většího počtu přestupků umožněno cizincům zaplatit pokutu na místě, jsou k mnoha dopravně bezpečnostním akcím přibírány osoby provozující směnárenskou činnost. I v případě tranzitu občanů států bývalého východního bloku přes území České republiky je oprávněný předpoklad, že mají měnu státu, do kterého cestují, případně jinou volně směnitelnou měnu.

Neznalost cizinců překračujících státní hranice o tom, že na území České republiky musí být motorová vozidla pří jízdě na dálnici a silnici dálničního typu označena nálepkou prokazující zaplacení příslušného poplatku je prakticky vyloučena. Podle ověřených informací je upozornění na tuto skutečnost na všech hraničních přechodech, a to spolu s upozorněním na rychlostní limity platné na území České republiky jak pro jednotlivé druhy pozemních komunikací, tak pro jednotlivé druhy motorových vozidel.

Turistické stezky jsou do této doby zřízeny na státních hranicích se Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou. Na základě Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech, která vstoupila v platnost dnem 1. prosince 1994, bylo otevřeno 24 turistických stezek, které svým průběhem protínají společné státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Podle této Dohody mohou státní hranice na turistických stezkách překračovat občané obou států a občané třetích států, kteří nepodléhají vízové povinnosti v České republice a ve Spolkové republice Německo, ani v žádném členských států Evropské unie. Překračování státních hraníc je umožněno na platný doklad pro překračování státních hranic; ve vztahu k občanům třetích států se jedná o cestovní pas. Osoby, které překračují státní hranice podle této Dohody, podléhají pohraniční a celní kontrole.

Obdobně je upraveno překračování státních hranic s Rakouskou republikou, kde byla do této doby otevřena pouze jedna turistická stezka.

Na státních hranicích s Polskou republikou do současné doby turistické stezky zřízeny nebyly. Pokud bude v připravované mezivládní dohodě o zřízení přechodů na turistických stezkách občanům třetích států umožněno překračováni státních hranic, pak pouze na platný cestovní pas. Překračování státních hranic na český nebo polský občanský průkaz bude umožněno toliko osobám žijícím trvale nebo přechodně v pásmu malého pohraničního styku, a to po sjednání příslušné smluvní úpravy, kterou je Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku. Tato smlouva již byla podepsána a je před projednáním Parlamentem České republiky. Bude-li občanu Polské republiky, žijícímu trvale nebo přechodně v pásmu malého pohraničního styku, zakázán pobyt na území České republiky, pak bude tato skutečnost příslušným útvarům Policie České republiky známa. Při pohraniční kontrole bude možno tuto osobu podle občanského průkazu ztotožnit a zjistit uložení zákazu pobytu na území České republiky, i když v jejím občanském průkazu nebude tato skutečnost vyznačena.

Dne 12. dubna 1995, tedy v dostatečném časovém předstihu před vstupem v platnost smlouvy o malém pohraničním styku a dohody o zřízení přechodů na turistických stezkách, byl podepsán a vstoupil v platnost Protokol o policejní spoluprácí mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Polské republiky. Tento Protokol mimo jiné upravuje nejen výměnu zkušeností a informací, ale i organizování koordinovaných opatření příhraničních útvarů Policie České republiky a Vojvodských velitelství Policie Polské republiky, jakož i Velitelství oddílů Pohraniční stráže Polské republiky proti páchání trestné činnosti na státních hranicích a přes tyto hranice.

Mimo opatření předpokládaná výše uvedeným Protokolem věnuje Policie České republiky soustavnou a náležitou pozornost trestné činnosti páchané přes státní hranice a k jejímu omezení zejména tipuje objekty a lokality s předpokládaným nárůstem této trestně činnosti a pořádá operativně pátrací akce.

V souvislosti se zavedením režimu malého pohraničního styku při překračování státních hranic s Polskou republikou a se zřizováním turistických stezek rozhoduje vláda České republiky o požadavcích resortu vnitra na navýšení počtu policistů při projednávání návrhu na sjednání příslušné dohody. Ministerstvo vnitra zabezpečuje ve svých školských zařízeních jak základní odbornou přípravu policistů pro tyto účely, tak i potřebné zvyšování další kvalifikace včetně jazykové.

Dovolte mi, vážený pane poslanče, abych konstatoval, že všechny Vámi uváděné problémy související se zvyšováním průchodnosti státních hranic jsou průběžně analyzovány a jsou k nim přijímána nezbytná opatření v jednotlivých službách Policie České republiky včetně přípravy potřebných mezinárodních smluv. Ve druhém pololetí letošního roku hodláme vyhodnotit dosavadní stav turistických stezek na státní hranici se Spolkovou republikou Německo a stanovit další postup. Dosavadní poznatky o spolupráci Policie České republiky s policejními složkami sousedních států se na úrovni krajů ukazuje jako dobrá a operativní a Ministerstvo vnitra a Policejní prezidium České republiky ji hodlá nadále rozvíjet a posilovat zejména v oblasti zkvalitňování smluvní úpravy o přeshraniční spolupráci.

Věřím, vážený pane poslanče, že moje odpověď na otázky položené ve Vaší interpelaci Vám poskytla dostatečné informace jak ke konkrétním dotazům, tak i k postupu, který Ministerstvo vnitra i Policie České republiky hodlá uplatňovat v této oblasti.

Jan Ruml

Vážený pan

Ing. Jaroslav BROULÍK

poslanec

Poslanecká Sněmovna

Parlamentu České republiky

PRAHA