Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr kultury Pavel Tigrid zaslal odpověď na interpelaci poslance Jozefa Wagnera dopisem ze dne 10. května 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra kultury Pavla Tigrida na interpelaci poslance Jozefa Wagnera. Odpověď; je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

v odpovědi na Vaši ústní interpelaci bych úvodem rád několika slovy přispěl k ujasnění okolností přijetí zákona č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádí a kongregací a arcibiskupství olomouckého, ve znění jeho novely č. 338/1991 Sb. Předkladatelem tohoto zákona byly tehdejší federální orgány. Byl přijímán v situaci, kdy neexistovala explicitní úprava právního postavení církví a náboženských společností, neboť předúnorová konfesní legislativa byla zrušena ust. § 14 zákona č. 218/1949 Sb. a nová, již polistopadová úprava dosud nebyla vytvořena, resp. nenabyla účinnosti (zákon č. 308/1991 Sb. nabyl účinnosti 1. září 1991, zatímco zákon č. 338/1991 Sb. nabyl účinnosti již 1. srpna 1991). Zákon č. 298/1990 Sb. ve znění zákona č. 338/1991 Sb. má, jak se dá usuzovat z dikce preambule, rehabilitační, nikoli úzce restituční, charakter. Z celého jeho textu nikde neplyne - a vzhledem k tehdejší absenci příslušné právní úpravy ani plynout nemohl - jakýkoli odkaz na úpravu právního statutu subjektů, za jejichž vlastnictví byl tímto zákonem prohlášen vyjmenovaný nemovitý majetek. Zákon proto ani nikde nezmiňuje nějaké zvláštní podmínky jednoznačného prokázání skutečností, které podle Vás byly předpokladem pro zařazení subjektů do návrhu zákona - jednoduše proto, že tehdy na právní řád pro ně neměl žádná relevantní kritéria a žádný tehdy platný zákon je nedefinoval. Nová právní situace v tomto směru nastala teprve účinností zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Tento zákon zavedl právní institut registrace církví a náboženských společností a upravil otázky právního postavení církevních právnických osob, včetně řeholních subjektů, jejichž právní subjektivita je dána vnitřními církevními předpisy. Rejstřík těchto církevních právnických osob byl podle ust. § 19 tohoto zákona zřízen na Ministerstvu kultury ČR k 1. 1. 1994.

Co se týče řeholního subjektu, který je předmětem interpelace, můžeme sdělit následující. Suverénní Maltézský rytířský řád (dále jen "řád"), obdobně jako ostatní řeholní řády a kongregace římskokatolické církve, sdělil na počátku roku 1990 ministerstvu kultury, že obnovuje svou činnost na území České republiky. Tuto skutečnost vzalo MK na vědomí a potvrdilo ji přípisem ze dne 18. 4. 1990. Vycházelo přitom z faktu, že do roku 1950 byl řád církví a státem jednoznačně považován za řád církevní. Po přijetí zákona č. 308/1991 Sb. v souladu s ust. § 22 odst. 2 předložila v zákonné lhůtě Biskupská konference ČSFR v rámci požadovaných údajů i aktuální seznam římskokatolických řádů a kongregací působících v ČR, v němž je výslovně uveden i předmětný řád. K další právní precizaci došlo po zavedení rejstříku, kde je evidována jako právnická osoba s nepřerušenou právní kontinuitou teritoriálně odpovídající samostatná složka řádu, tzn. České velkopřevorství. Při evidenci představitelé řádu předložili MK mj. i kopii oficiálního přípisu věcně příslušné vatikánské Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života, který potvrzuje církevní charakter řádu. Církevní subjekt se sídlem na území ČR, evidovaný v rejstříku MK ČR, je tedy odlišný od subjektu mezinárodního práva s názvem Suverénní řád Maltézských rytířů, který má v Praze své diplomatické zastoupení.

Pokud jde o záležitosti vydávání jednotlivých nemovitostí řádu, nedošlo u žádné z nich k případu, kdy by MK ingerovalo jako příslušný orgán státní správy ve smyslu ust. § 4 zák. č. 298/1990 Sb., ve znění zák. č. 338/1991 Sb. a jiná ingerence MK vzhledem k ústavně zaručené autonomii církví nemá zákonný podklad. O vlastní realizaci převzetí tohoto majetku nemáme informace.

Závěrem je třeba konstatovat, že jsem si vědom nedokonalosti a problematičnosti mnoha ustanovení zákona č. 308/1991 Sb. a ministerstvo kultury má již delší dobu zpracovány zásady nového zákona o postavení církví. Tato úprava mj. výrazně upřesňuje zejména evidenci církevních právnických osob s jednoznačným zakotvením teritoriálního principu, který je již předjímán příkazem ministra kultury ke zřízení rejstříku. Vzhledem k tomu však, že tento návrh pojednává o postavení církví komplexně, tj. včetně řešení jejich ekonomických vazeb na stát, stává se jeho projednávání i otázkou výsostně politickou. Termín jeho předložení Poslanecké sněmovně Parlamentu lze tedy jen obtížně předpovědět.

S úctou

Vážený pan

Jozef Wagner

poslanec

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

PRAHA