Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance Václava Franka dopisem ze dne 24. května 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Václava Franka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ministr vnitra České republiky

Jan Ruml

V Praze dne 24. května 1995

Č.j.: I/s-MS-787/95

Vážený pane poslanče,

obdržel jsem Vámi podepsanou interpelaci ze dne 19. dubna t. r., ve věci tzv. protikomunistických vyhlášek přijímaných v kompetenci některých zastupitelstev měst a obcí, např. Vysoké nad Jizerou, Trutnov, Pardubice, Náchod, Olomouc, Brno a další.

K tomu uvádím, že Ministerstvo vnitra souhlasí s Vaším názorem, že zastupitelstva při schvalování těchto vyhlášek překračují svoji pravomoc a tyto vydané vyhlášky jsou pak v rozporu se zákonem. Nezákonnost těchto vyhlášek spočívá v tom, že se snaží upravit společenské vztahy, které jsou vyhrazeny k právní úpravě toliko zákonem. Podle nálezu Ústavního soudu je obec oprávněna vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech, které jsou v její samostatné působnosti, a to pouze v případech uvedených v § 14 odst. 1 zákona o obcích. V tomto ustanovení není zakotveno oprávnění obcí zakazovat obecně závaznou vyhláškou uvedenou propagaci. Obec nemůže upravit takové otázky, na které se vztahuje ústavně zaručená výhrada zákona.

K Vámi uváděnému názoru, že členové zastupitelstva, členové rady a starosta jsou trestně odpovědni za zneužití pravomoci veřejného činitele (§ 158 trestního zákona při procesu schvalování a zabezpečování obecně závazných vyhlášek obcí, sděluji, že Ministerstvo vnitra není oprávněno posuzovat, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu, jak uvádíte. Posuzovat tyto otázky mohou pouze orgány činné v trestním řízení, např. Státní zastupitelství. Upozorňuji však, že trestní právo je založeno na individuální odpovědnosti jednotlivých osob. Nelze proto trestně stíhat zastupitelstvo města jako kolektivní orgán, který rozhoduje nadpoloviční většinou všech svých členů.

Uvádím, že k nápravě uvedené nezákonnosti slouží prostředky uvedené v zákoně čís 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších změn a doplňků. Ministerstvo vnitra za podmínek stanovených v citovaném zákoně (vztahuje se na města Brno, Plzeň a Ostrava) může vyhlášku pouze pozastavit. Vzhledem k současné právní úpravě ji však nemůže měnit nebo rušit. Od pozastavení vyhlášky však nelze podle ní dále postupovat. Nápravu nesprávných opatření u ostatních měst a obci vykonávají okresní úřady. Nezjedná-li nápravu orgán, který vyhlášku vydal, je tato předložena Ústavnímu soudu, který rozhoduje o zrušení právních předpisů nebo jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Pro úplnost ještě dodávám, že podle zákona o Ústavním soudu není oprávněným navrhovatelem k Ústavnímu soudu ministr vnitra, ale vláda, jako kolektivní orgán. Pokud to situace bude vyžadovat, resort Ministerstva vnitra příslušný návrh připraví.

K Vaší první otázce, zda mnou řízený resort obdržel od občanů podnět, ve kterém by bylo požadováno přezkoumání činnosti obecních zastupitelstev ve věci tzv. protikomunistických vyhlášek z pohledu zneužiti pravomoci veřejného činitele a jak jsem s ním naložil, sděluji, že takový podnět byl doručen pouze jeden. Pisateli byly vysvětleny pravomoci zastupitelstev, Ministerstva vnitra a možnosti dalšího postupu.

K druhé otázce pak uvádím, že prozatím se jednalo o případy, kdy kompetentním orgánem k pozastavení předmětných vyhlášek byl okresní úřad. Ten pak ve stanovené lhůtě případ předložil Ústavnímu soudu, který jako jediný má oprávnění tyto vyhlášky zrušit. Vzhledem k tomu, ze e jedná o problematiku, kterou je možno upravovat pouze zákonem a nejedná se o samostatnou působnost obce, Ústavní soud předmětné vyhlášky přímo nezrušil. V platnosti však zůstává pozastavení stanovené okresním úřadem. V případě, že by zastupitelstvo zpochybňovalo pozastavení vyhlášky ze strany okresního úřadu, tedy tvrdilo, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo samosprávného celku na samosprávu (čl. 87 odst. 1 písm. c/Ústavy ČR), má možno podat stížnost u Ústavního soudu (§ 72 odst. 1 písm. b/zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soud, Vyhláška města Brna bude Ministerstvem vnitra řešena v tom případě, pokud zastupitelstvo odmítne předmětnou vyhlášku zrušit.

Vážený pane poslanče, závěrem mi dovolte vyslovit přesvědčení, že Vámi uváděná zastupitelstva se snažila aplikovat na podmínky daných měst a dále rozvinout zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu, se kterým se osobně plně ztotožňuji. Nevidím tedy v jejich postupu, na rozdíl od Vás, úmysl spáchat trestný čin, což ostatně ani není v tomto případě u kolektivního orgánu možné. Podle mého názoru mohlo jít a patrně i jde o spor o rozsah kompetencí a pravomocí obcí a měst, jejich zastupitelstev, který je možné řešit a řeší se v souladu s platnými právními předpisy.

S pozdravem

Vážený pan

Václav Frank

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha