Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
kterým se mění a doplňují zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, a zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky :
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 91/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 21 odst. 2 se za slovo "nestanoví-li" vkládají slova
"zákon nebo".
2. § 27 včetně nadpisu zní:
Za spáchané trestné činy může soud uložit pouze tyto tresty
a) odnětí svobody,
b) obecně prospěšné práce,
c) ztrátu čestných titulů a vyznamenání,
d) ztrátu vojenské hodnosti,
e) zákaz činnosti,
f) propadnutí majetku,
g) peněžitý trest,
h) propadnutí věci,
ch) vyhoštění,
i) zákaz pobytu.".
3. V § 33 se v ustanovení pod písmenem i) vypouští slovo "nebo", v ustanovení pod písmenem j) se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojují se slovo "nebo" a ustanovení pod písmenem k), které zní:
"k) přispěl k objasňování trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení.".
4. V § 40 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, jestliže odsuzuje pachatele, který významně přispěl k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení nebo napomohl zabránit trestné činnosti, kterou ve prospěch zločinného spolčení jiný připravoval nebo se o ni pokusil, jestliže vzhledem k možnostem nápravy pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti má za to, že účelu trestu lze dosáhnout i trestem kratšího trvání.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4 a v tomto odstavci se slova "1 nebo 2" nahrazují slovy "1 až 3".
5. Za § 42 se vkládají nové § 43, 44, 45 a 45a, které včetně nadpisu nad § 43 znějí:
"Ukládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení
Pachatel, který spáchal úmyslný trestný čin jako člen zločinného spolčení, nebo
pachatel, který takový čin spáchal s členem zločinného spolčení anebo v úmyslu zločinnému spolčení napomáhat,
se považuje za pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení, jestliže okolnosti činu nebo osoba pachatele podstatně zvyšují stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost.
(1) Horní hranice trestní sazby odnětí svobody stanovené v tomto zákoně se u pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení zvyšuje o jednu třetinu. Takovému pachateli soud uloží trest odnětí svobody v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody.
(2) Horní hranice trestní sazby nesmí ani po zvýšení podle odstavce 1 převyšovat patnáct let. Při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nesmí horní hranice převyšovat dvacet pět let.
(1) Soud může uložit trest obecně prospěšných prací, odsuzuje-li pachatele za trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele lze mít důvodně za to, že výkonem tohoto trestu bude dosaženo účelu trestu stejně, jako kdyby na pachateli byl vykonán trest odnětí svobody.
(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 lze trest obecně prospěšných prací uložit, i když ve zvláštní části tohoto zákona není stanoven. Může být uložen jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu. Nelze však uložit trest obecně prospěšných prací vedle trestu odnětí svobody.
(3) Trest obecně prospěšných prací záleží v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce ve prospěch obce při údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací, nebo jiné obdobné práce sledující obecný prospěch.
(1) Trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin. Soud může uložit pachateli na dobu trestu i přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
(2) Při ukládání trestu obecně prospěšných prací přihlédne soud též ke zdravotní způsobilosti pachatele. Trest obecně prospěšných prací neuloží, je-li pachatel zdravotně nezpůsobilý k soustavnému výkonu práce.
(3) Obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu.
(4) Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody.
(5) Na pachatele, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.".
6. V § 54 odst. 3 větě první se slova "výkon tohoto trestu mohl být zmařen" nahrazují slovy "ve stanovené lhůtě nebyl vykonán".
7. V § 55 odst. 1 písm. d) se za slovo "pachatel" vkládají slova "byť jen zčásti", tečka se nahrazuje čárkou a připojují se slova "pokud hodnota věci uvedené pod písmenem c) není ve vztahu k hodnotě nabyté věci zanedbatelná.".
8. V § 68 odst. 2 poslední větě se za slova "peněžitý trest" vkládají čárka a slova "trest zákazu pobytu".
9. V § 78 se za slovo "svobody" vkládají čárka a slova "obecně prospěšné práce".
10. V § 89 se připojuje nový odstavec 20, který zní:
"(20) Zločinné spolčení je společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na dosahování zisku soustavným pácháním úmyslné trestné činnosti.".
11. V nadpisu § 145a se připojují slova "nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti".
12. V § 145a odst. 1 se za slovo "účely" vkládají slova "nebo jiné předměty vydávané státním orgánem nebo jím zmocněnou právnickou osobou jako doklad o splnění poplatkové povinnosti" a za slova "takové nálepky" se vkládají slova "nebo předměty".
13. Za § 163 se vkládá nový oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní:
(1) Kdo založí zločinné spolčení, nebo
kdo se činnosti takového spolčení účastní, anebo
kdo zločinné spolčení podporuje,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku.
(2) Ustanovení § 43 a 44 se na pachatele činu uvedeného v odstavci 1 neužije.
Kdo spáchá čin uvedený v § 163a, není trestný, učinil-li o zločinném spolčení oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému tímto zákonem z jiného činu zločinného spolčení, než je uveden v § 163a, mohlo být ještě odstraněno. Voják může takové oznámení učinit i veliteli nebo náčelníku.
Policista plnící úkoly jako agent podle zvláštního zákona,
který se účastní činnosti zločinného spolčení nebo zločinné spolčení podporuje, není pro trestný čin účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 trestný, jestliže se takového činu dopustil v cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení a umožnit jejich trestní postih.".
Dosavadní oddíly čtvrtý a pátý se označují jako oddíly pátý a šestý.
14. V § 167 odst. 1 se za slova "padělání a pozměňování peněz (§ 140)" vkládají slova "účasti na zločinném spolčení (§ 163a odst. 1) a za slova "podvodu podle § 250 odst. 4," se vkládají slova "podílnictví podle § 251 odst. 3 a § 251a odst. 3,".
15. V § 171 odst. 1 písm. d) se za slovo "léčení" vkládají čárka a slovo "ústavní".
16. V § 251 se v odstavci 2 slova "šest měsíců" nahrazují slovy "jeden rok" a připojuje se odstavec 3, který zní:
"(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 prospěch velkého rozsahu.".
17. § 251a odst. 3 zní:
"(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve vztahu k věcem pocházejícím z obchodu s omamnými nebo psychotropními látkami nebo z jiného zvlášť závažného trestného činu, nebo
b) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 prospěch velkého rozsahu.".
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 3 zní:
"(3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.".
2. § 8 odst. 2 zní:
"(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence cenných papírů a v řízení o trestném činu zkrácení daně též údaje získané v daňovém řízení. Tyto údaje nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.".
3. V § 8 odst. 3 se na konci připojuje věta, která zní: "Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.".
4. V § 12 odst. 2 se na konci připojuje věta:
"Postavení policejních orgánů mají i celní úřady v řízení o trestných činech
a) porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 trestního zákona,
b) porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a až 124c trestního zákona,
c) padělání a pozměňování nálepek k označení zboží podle § 145a trestního zákona,
d) ohrožení devizového hospodářství podle § 146 trestního zákona, pokud byl čin spáchán v souvislosti s dovozem nebo vývozem devizových hodnot, české měny nebo hodnot znějících na českou měnu,
e) zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 trestního zákona, pokud byl čin spáchán zkrácením cla, daně z přidané hodnoty, spotřební daně nebo silniční daně,
f) porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle § 148a trestního zákona,
g) nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek podle § 187 trestního zákona, pokud byl čin spáchán v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem omamných a psychotropních látek a jedů,
s výjimkou případů, kdy jde o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů.".
5. V § 55 odst. 2 zní:
"(2) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví hrozí zřejmá újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv a nelze-li ochranu svědka zajistit jiným způsobem, jméno a příjmení svědka a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení působící v trestní věci, ve které byl svědek vyslechnut. Svědek se poučí o právu podepsat protokol o výslechu smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Pominou-li důvody pro oddělené vedení osobních údajů svědka, připojí se tyto údaje k trestnímu spisu.".
6. V § 65 odst.1 se v první větě za slova "o hlasování" vkládají slova "a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2"
7. V § 67 se v ustanovení pod písm. b) za slova "působit na" vkládají slova "dosud soudem nevyslechnuté" a v ustanovení pod písm. c) za slovo "činnosti" se vkládají čárka a slova "pro níž je stíhán".
8. V § 71 odst. 3 poslední větě a v odstavci 5 a 7 se slovo "nejvyšší" nahrazuje slovem "vrchní".
9. V § 74 odst. 2 věta první zní:
"Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby nebo proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh na prodloužení vazby, a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu.".
10. Za § 79 se vkládá § 79a, který včetně nadpisu zní:
(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu, nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu. Vyšetřovatel a policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebují předchozí souhlas státního zástupce.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být doručeno bance, která vede účet a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu soudního nebo správního rozhodnutí. Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního rozhodnutí, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené rozhodnutím o zajištění a nepostačují-li k úhradě takové pohledávky, i peněžní prostředky zajištěné.
(3) Jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba, nebo zajištění není třeba ve stanovené výši, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Vyšetřovatel a policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebují předchozí souhlas státního zástupce. Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit bance a majiteli účtu.
(4)Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 je přípustná stížnost.".
11.Oddíl pátý hlavy čtvrté části první včetně nadpisu zní:
(1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které pocházejí od obviněného nebo jsou jemu určeny, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, aby je pošta nebo osoba provádějící jejich dopravu vydaly jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, anebo policejnímu orgánu.
(2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být doprava zásilky pozdržena na příkaz vyšetřovatele nebo policejního orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout. Neobdrží-li pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů nařízení podle odstavce 1, nesmí dopravu zásilek dále zdržovat.
(1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 může otevřít jen předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán.
(2) Otevřená zásilka se odevzdá adresátovi, a není-li jeho pobyt znám, některému z jeho rodinných příslušníků; jinak se zásilka vrátí odesílateli. Je-li však obava, že odevzdáním zásilky by mohlo dojít ke zmaření nebo podstatnému ztížení účelu trestního stíhání, připojí se zásilka ke spisu; je-li to vhodné, oznámí se adresátovi obsah dopisu nebo telegramu. Není-li jeho pobyt znám, učiní se oznámení některému z jeho rodinných příslušníků.
(3) Zásilka, kterou nebylo uznáno za nutné otevřít, odevzdá se ihned adresátovi nebo se vrátí poště nebo osobě, která ji vydala.
(1) V zájmu zjištění osob podílejících se na nakládání se zásilkou obsahující omamné látky, psychotropní látky, jedy, radioaktivní materiál, padělané peníze a padělané cenné papíry, střelné nebo hromadně účinné zbraně, střelivo a výbušniny nebo jiné věci, k jejichž držení je třeba zvláštního povolení, věcí určených ke spáchání trestného činu, anebo věcí z trestného činu pocházejících, může předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce nařídit, aby byl obsah takové zásilky, vydané podle § 86 odst. 1, zaměněn za nezávadný, a takto upravená zásilka byla předána k další přepravě.
(2) Záměnu provede policejní orgán, který o tom sepíše záznam a zabezpečí úschovu zaměněných věcí a materiálů. Se zaměněnými věcmi se nakládá jako s věcmi odňatými".
12. V § 88 odst. 2 se za předposlední větu vkládá věta, která zní: "Opis příkazu soudce bez odkladu zašle státnímu zástupci.".
13. V § 146 odst. 2 písm. c) se spojka "a" za slovem "soudu" nahrazuje čárkou a za slova "vrchnímu soudu" se vkládají slova "a předseda senátu vrchního soudu nejvyššímu soudu".
14. V § 158 se připojuje odstavec 6, který zní:
"(6) Provádí-li opatření nebo úkony podle předchozích odstavců jiný policejní orgán než orgán Policie České republiky, vyrozumí o předmětu šetření neprodleně orgán Policie České republiky, který by jinak byl příslušný k řízení. Vznikne-li mezi orgánem Policie České republiky a jiným policejním orgánem spor o příslušnost, předloží věc k posouzení vyšetřovateli. Stanovisko vyšetřovatele je pro tyto orgány závazné.".
15. Za § 159 se vkládá nový § 159a, který včetně nadpisu zní:
(1) Jestliže to je třeba k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení, zvlášť závažného úmyslného trestného činu nebo jiného úmyslného trestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, anebo zjištění jejich pachatelů, může vyšetřovatel se souhlasem státního zástupce dočasně odložit zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva měsíce.
(2) Trvají-li důvody, pro které bylo trestní stíhání dočasně odloženo, může státní zástupce na návrh vyšetřovatele vyslovit souhlas s prodloužením lhůty uvedené v odstavci 1 nejvýše o další dva měsíce, a to i opakovaně.
(3) O dočasném odložení trestního stíhání vyšetřovatel vyhotoví záznam, jehož opis do 48 hodin zašle státnímu zástupci.
(4) Pominou-li důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, vyšetřovatel trestní stíhání neprodleně zahájí.".
16. V § 160 odst. 1 větě první se za slova "§ 159 odst. 2 a 3" vkládají slova "nebo § 159a odst. 1".
17. V § 160 odst. 2 větě první se za slovo "obvinění" vkládají slova "anebo zahájení trestního stíhání bylo dočasně odloženo".
18. V § 165 odst. 1 se na konci připojuje věta:
"Účast obhájce je vyloučena při výslechu svědka, jehož totožnost má z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 zůstat utajena.".
19. § 179 zní:
K podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem je příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.".
20. V § 188 odst. 1 písm. f) se tečka na konci vypouští a připojují se slova "nebo rozhodne o schválení narovnání podle § 309 odst. 1.".
21. V § 188 odst. 3 se slova "písm. a) až e)" nahrazují slovy "písm. a) až f)" a na konci se připojuje věta: "Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může podat stížnost, jež má odkladný účinek, též poškozený; rozhodne-li soud o schválení narovnání podle § 309 odst. 1, může stížnost, jež má odkladný účinek, podat jen státní zástupce.".
22. § 209 včetně nadpisu zní:
(1) Předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případně jde-li o svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, anebo o svědka, jehož totožnost musí zůstat ze závažných důvodů utajena, předseda senátu učiní opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně. Po návratu do jednací síně však musí být obžalovaný seznámen s obsahem výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit, a aniž by se se svědkem setkal, může mu prostřednictvím předsedy senátu klást otázky.
(2) Byl-li v hlavním líčení vyslechnut svědek, jehož totožnost byla utajena (§ 55 odst. 2), učiní soud i bez návrhu všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti.".
23. Za § 223 se vkládá nový § 223a, který včetně nadpisu zní:
(1) Soud za hlavního líčení trestní stíhání podmíněně zastaví nebo rozhodne o schválení narovnání, shledá-li okolnosti uvedené v § 307 odst. 1 nebo § 309 odst. 1.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.".
24. V § 225 odst. 1 se za slova "podle § 223" vkládají čárka a slova "k podmíněnému zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání podle § 223a".
25. § 231 zní:
(1) Vyjde-li najevo mimo hlavní líčení některá z okolností uvedených v § 223 odst. 1 a 2, § 223a odst. 1 nebo § 224 odst. 1 a 2, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání nebo o jeho přerušení, o podmíněném zastavení trestního stíhání, anebo o schválení narovnání.
(2) Rozhodnutí o schválení narovnání může soud mimo hlavní líčení učinit jen ve veřejném zasedání.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.".
26. § 266 odst. 1 zní:
"(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona.".
27. § 266a se vypouští.
28. V § 274 se slova "nejvyššího státního zástupce" nahrazují slovy "státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství".
29. V hlavě devatenácté se za oddíl třetí vkládá nový oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní:
(1) Jestliže obviněný před soudem prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem, a složí na účet soudu peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a takové plnění není zřejmě nepřiměřené závažnosti trestného činu, může soud se souhlasem obviněného a poškozeného rozhodnout o schválení narovnání, nejsou-li o prohlášení obviněného důvodné pochybnosti a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující.
(2) Při rozhodování soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl trestným činem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům.
(3) Rozhodnout o schválení narovnání může soud tehdy, jestliže obviněný je stíhán pro trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek.
Před rozhodnutím o schválení narovnání soud vždy vyslechne obviněného a poškozeného.
(1) Rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, jehož se narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly provedeny potřebné úkony, případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé trestným činem, peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce a výrok o zastavení trestního stíhání. Při určení příjemce peněžní částky k veřejně prospěšným účelům je soud vázán návrhem obviněného.
(2) Součástí rozhodnutí o schválení narovnání je též výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká.
Za peněžní částku určenou k veřejně prospěšným účelům se považují částky pro obce a jiné právnické osoby se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní.
Rozhodnutí o schválení narovnání se eviduje jako skutečnost významná pro trestní řízení podle zvláštního zákona.
(1) Není-li dále stanoveno jinak, užijí se na řízení o návrhu na rozhodnutí o schválení narovnání v přípravném řízení ustanovení § 309 až 313.
(2) V přípravném řízení může státní zástupce podat soudu
návrh na rozhodnutí o schválení narovnání, má-li za to, že lze postupovat podle § 309 odst. 1. K návrhu připojí dosud shromážděné důkazy a vyjádření obviněného a poškozeného, že souhlasí s takovým postupem. Obviněný může složit peněžní částku určenou k veřejně prospěšným účelům až po podání takového návrhu soudu.
(3) Rozhodnutí o schválení narovnání v přípravném řízení činí soudce ve veřejném zasedání.
(4) Proti rozhodnutí, jímž v přípravném řízení soud návrh státního zástupce na schválení narovnání a zastavení trestního stíhání zamítl, může stížnost podat státní zástupce, obviněný a poškozený.
(5) Státní zástupce může vzít návrh na schválení narovnání zpět až do doby, než soudce počal vyhlašovat rozhodnutí.
(6) Podání návrhu podle odstavce 2 není překážkou v provádění dalších úkonů přípravného řízení. Byl-li takový návrh vzat zpět nebo byl-li pravomocně zamítnut, nelze k prohlášení obviněného podle § 309 odst. 1 v dalším řízení přihlížet jako k důkazu.".
Dosavadní oddíl čtvrtý v hlavě devatenácté se označuje jako oddíl pátý.
30. V § 314c odst. 1 písm. a) se slova "písm. a) až d)," nahrazují slovy "písm. a) až d) a f),".
31. V § 314c odst. 2 se na konci připojuje věta:
"O schválení narovnání samosoudce rozhodne ve veřejném zasedání".
32. V § 314c odst. 4 se slova "může státní zástupce" nahrazují slovy "mohou státní zástupce a obviněný" a na konci se připojuje věta: "Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může podat stížnost, jež má odkladný účinek, též poškozený; rozhodne-li soud o schválení narovnání podle § 309 odst. 1, může stížnost, jež má odkladný účinek, podat jen státní zástupce.".
33. § 314e odst. 2 zní :
"(2) Trestním příkazem lze uložit
a) trest odnětí svobody do jednoho roku,
b) trest obecně prospěšných prací,
c) trest zákazu činnosti do pěti let,
d) peněžitý trest,
e) trest propadnutí věci.".
34. V nadpisu § 328 se připojují slova " a odsouzených povolaných k výkonu civilní služby".
35. V § 328 odst. 1 se vypouští tečka na konci a připojují se slova "nebo civilní služby.".
36. V § 328 odst. 2 větě první se za slovo "vojenskou" vkládají slova "nebo civilní".
37. § 335 až 34Oa včetně nadpisu zní:
Výkon trestu obecně prospěšných prací
Trest obecně prospěšných prací odsouzený vykonává v obvodu okresního soudu, ve kterém bydlí. Se souhlasem odsouzeného může být trest vykonáván i mimo tento obvod.
(1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně prospěšných prací, stane vykonatelným, předseda senátu jeho opis zašle okresnímu soudu, v jehož obvodu má odsouzený trest vykonávat.
(2) O druhu a místě výkonu obecně prospěšných prací rozhodne okresní soud uvedený v odstavci 1. Přitom vychází z potřeby výkonu těchto prací ve svém obvodu a přihlíží k tomu, aby odsouzený trest vykonával co nejblíže místu, kde bydlí. Odsouzeného zároveň poučí o povinnosti dostavit se do 14 dnů od doručení výzvy na obecní úřad, v jehož obvodu má trest vykonávat, k projednání podmínek výkonu trestu.
Nesplní-li odsouzený povinnost stanovenou v § 336 odst. 2, nebo bez závažného důvodu neprovádí určené práce, obecní úřad to bezodkladně sdělí soudu, který výkon trestu nařídil. Rovněž mu bez odkladu sdělí, kdy odsouzený uložený trest obecně prospěšných prací vykonal.
(1) Jestliže soud přijal záruku zájmového sdružení občanů za nápravu odsouzeného, nebo považuje-li výchovné spolupůsobení zájmového sdružení občanů za prospěšné, postupuje přiměřeně podle § 329.
(2) Okresní úřad je povinen soustřeďovat požadavky obcí na provedení obecně prospěšných prací ve svém obvodu a předávat je okresnímu soudu, aby byl zajištěn průběžný přehled o potřebě těchto prací.
(1) Předseda senátu na potřebnou dobu odloží nebo přeruší výkon trestu obecně prospěšných prací, jestliže odsouzený je stižen chorobou, která mu ve výkonu trestu brání.
(2) Výkon trestu obecně prospěšných prací na těhotné ženě a matce novorozeného dítěte předseda senátu odloží nebo přeruší na dobu jednoho roku po porodu.
(3) Z jiných důležitých důvodů může předseda senátu výkon trestu obecně prospěšných prací odložit na dobu nejvýše tří měsíců ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen, nabylo právní moci.
(4) Pominou-li důvody odkladu nebo přerušení, předseda senátu odklad nebo přerušení odvolá.
(5) Doba, po kterou byl výkon trestu obecně prospěšných prací odložen nebo přerušen, se nezapočítává do lhůty jednoho roku, v níž má být trest vykonán.
(6) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(1) Předseda senátu odloží nebo přeruší výkon trestu obecně prospěšných prací, je-li odsouzený povolán k výkonu vojenské činné služby nebo civilní služby.
(2) Ustanovení § 339 odst. 4 a 5 se užije obdobně též u odsouzených, jimž byl výkon trestu odložen nebo přerušen podle odstavce 1.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(1) O přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh okresního úřadu nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.".
38. V § 341 se slova "zaplacení vymáháno" nahrazují slovy "nařízen výkon náhradního trestu odnětí svobody".
39. § 343 se vypouští.
40. V § 344 odst. 2 se vypouštějí slova "a vymáhání by nevedlo k výsledku".
41. § 362 včetně nadpisu zní:
Opatření v řízení o schválení narovnání
(1) Jakmile se stane vykonatelným usnesení, jímž soud schválil narovnání, předseda senátu zajistí, aby peněžní částka složená obviněným k veřejně prospěšným účelům byla poukázána adresátovi uvedenému v rozhodnutí.
(2) Nelze-li peněžní částku podle odstavce 1 předat, nebo odmítne-li ten, komu je určena, ji přijmout, předseda senátu rozhodne o jejím předání jiné obci nebo jiné právnické osobě na některou z činností uvedených v § 312.
(3) Jestliže soud v přípravném řízení pravomocně zamítne návrh na schválení narovnání nebo státní zástupce vezme takový návrh zpět, anebo soud po podání obžaloby nerozhodne o podání obviněného proto, že takový způsob vyřízení věci nepovažuje za dostačující, předseda senátu zajistí, aby peněžní částka složená k veřejně prospěšným účelům byla vrácena obviněnému.
(4) Proti usnesení podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.".
42. Dosavadní text § 384 se označuje jako odstavec 1 a připojují se k němu nové odstavce 2 a 3, které znějí:
"(2) Na základě žádosti cizího státu může soud na návrh státního zástupce rozhodnout o předběžném zajištění majetku nebo jeho části nebo o jeho zabrání za podmínek stanovených v mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána. O návrhu je příslušný rozhodnout okresní soud, v jehož obvodu se nachází majetek, který je předmětem návrhu.
(3) Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, na řízení a výkon rozhodnutí podle odstavce 2 se užijí přiměřeně ustanovení týkající se řízení o zabrání věci.".
43. Za § 384d se vkládá nový § 384e, který zní:
(1) Ustanovení § 384a a 384d se užije obdobně na řízení o návrhu, aby na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, bylo uznáno a vykonáno rozhodnutí cizozemského soudu o předběžném zajištění majetku nebo o jeho propadnutí či zabrání v trestním řízení.
(6) Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, majetek, který je předmětem propadnutí nebo zabrání podle odstavce 1, připadá České republice.".
Zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., a zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., a zákona č. 326/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 odst. 3 se za slova "služba dopravní policie," vkládají slova "služba správních činností".
2. V § 33 odst. 1 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se slova "pokud tento zákon nestanoví jinak".
3. Nadpis pod § 34 "Operativně pátrací prostředky" se přemísťuje nad § 34.
4. V § 34 odst. 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojují se slova "předstíraný převod věci a použití agenta.", vypouštějí se odstavce 2 a 3 a zrušuje se číslování odstavců.
5. Za § 34 se vkládají nové § 34a až 34c, které včetně nadpisů znějí:
(1) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena ejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas anebo doklad žijící nebo zemřelé osoby.
(2) Krycí doklad vydává ministerstvo na základě rozhodnutí ministra.
(1) Služba kriminální policie a služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti jsou oprávněny při odhalování trestných činů uvedených v § 33 odst. 2 a trestných činů spáchaných ve prospěch zločinného spolčení použít agenta a to za podmínky, že odhalování těchto trestných činů by jiným způsobem bylo podstatně ztížené.
(2) Agentem je policista plnící úkoly uložené mu službami uvedenými v odstavci 1, který vystupuje zpravidla s krycími doklady a se zastíráním skutečného účelu své činnosti.
(3) Agenta lze použít jen na základě povolení státního zástupce, který by byl příslušný k výkonu dozoru v přípravném řízení ohledně trestného činu uvedeného v odstavci 1. V povolení musí být uvedeny účel nasazení a doba, po kterou bude agent použit. Na základě nového návrhu lze tuto dobu prodloužit.
(4) Policista, který plní služební úkoly jako agent, je povinen plnit pokyny nadřízeného služebního orgánu; jiné povinnosti podle tohoto zákona nemá. Při své činnosti je povinen volit takové prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho služebního úkolu a jimiž není jiným osobám způsobována bezdůvodná újma na jejich právech.
(5) Státní zástupce má právo od příslušné služby policie vyžadovat údaje potřebné k posouzení, zda důvody pro použití agenta trvají a zda jeho činnost je v souladu se zákonem. O výsledku použití agenta příslušná služba policie vyhotoví záznam, který státnímu zástupci předloží.
Předstíraným převodem věci se pro účely tohoto zákona rozumí předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu věci, k jejímuž držení je obvykle třeba zvláštního povolení nebo jejíž držení je nepřípustné.".
6. V § 36 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 a 11, které znějí:
"(10) Bez povolení podle odstavce 2 lze operativní techniku použít s výslovným souhlasem toho, do jehož práv a svobod se zasahuje. O ukončení použití operativní techniky se vyrozumí osoba, která k němu dala souhlas. Je-li tento souhlas dodatečně odvolán, používání operativní techniky se neprodleně zastaví nebo se k jejímu dalšímu používání vyžádá souhlas podle odstavce 2.
(11) Služby uvedené v odstavci 7 bez odkladu informují krajského státního zástupce působícího u krajského soudu, jehož soudce vydal povolení k použití operativní techniky, o tom, že takové povolení bylo vydáno, o prodloužení doby jeho trvání, o odnětí povolení a o ukončení použití operativní techniky podle odstavců 3, 6 až 8. O použití operativní techniky podle odstavce 10 informují krajského státního zástupce, v jehož obvodu k použití operativní techniky došlo. ".
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 12.
7. § 37 odst. 2 včetně poznámky č. 20 zní:
"Operativní techniku lze použít i v případě dožádání státních orgánů na základě povolení k použití zpravodajské techniky podle zvláštního předpisu20).
20) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb.".
Zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, se mění a doplňuje takto:
1. Dosavadní text § 11 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
"(2) V trestním řízení může předseda senátu vyššího soudního úředníka pověřit, aby obviněnému nebo poškozenému poskytl poučení o náležitostech dohody o narovnání a úkonech potřebných k jejímu uzavření.".
2. V § 18 odst. 3 se slova " po dobu nejméně dvou let činní jako soudní tajemníci" nahrazují slovy " činní jako soudní tajemníci a ke dni přijímací zkoušky nabyli nejméně dvouletou praxi v této činnosti".
Stížnosti pro porušení zákona podané do účinnosti tohoto zákona se projednají podle dosavadních předpisů.