Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička zaslal odpověď na interpelaci poslance Miloše Skočovského dopisem ze dne 16. května 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky na interpelaci poslance Miloše Skočovského. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku..

Příloha

Ing. Jindřich VODIČKA

ministr práce a sociálních věcí ČR

Vážený pane poslanče,

obdržel jsem Vaši interpelaci ze dne 18. dubna 1995 ve věci budoucnost i ústavů sociální péče pro zdravotně postižené z hlediska personálního zajištění a odměřování pracovníků těchto zařízení. K otázkám, uvedeným v jejím závěru, přijměte prosím následující stanovisko.

Průměrný plat v roce 1993 činil v odvětví sociální péče 4 765 Kč a průměrný evidenční přepočtený počet pracovníků 24 252 osob. V roce 1994 bylo dosaženo průměrného platu 5 561 Kč, tzn. meziroční nárůst o 796 Kč (116,7 %), průměrný počet pracovníků dosáhl 24 614, což bylo o 392 osob více než v předchozím roce. Pokud jde o vychovatele, o kterých se konkrétně ve své interpelaci zmiňujete, zde tento nárůst ve sledovaném období činil u průměrného platu 849 Kč a u počtu pracovníků 127 osob.

Uvedené statistické údaje, převzaté z výkazu V-19a-01, prokazují, že nedochází k odlivu pracovníků jak uvádíte, ale naopak k jejich mírnému nárůstu.

Pokud jde o výdělkovou úroveň pracovníků ve srovnání s jinými odvětvími nevýrobní sféry, nutno konstatovat, že pracovníci v odvětví sociální péče jsou v tomto srovnání za posledních místech, zhruba o 17% za celostátním průměrem. Tento nepříznivý výdělkový rozdíl u pracovníků v zařízeních sociální péče je dlouhodobým jevem zděděným z minulosti a o jehož nápravu se podle možností soustavně snažíme.

Co se týče Vámi uváděné platové složky tzv. "osobního ohodnocení", tato složka není již v platné platové soustavě uplatňována. Nahradil ji "osobní příplatek", což je nenároková platová složka, která se může zaměstnancům přiznávat podle dosahovaných pracovních výsledků a dále pak těm, kteří jsou vynikajícími a všeobecně uznávanými odborníky.

Zařazování pracovníků do platové třídy musí být zásadně prováděno podle nejnáročnějších prací požadovaných na pracovníkovi v pracovní smlouvě a plnění kvalifikačních předpokladů a požadavků. Platová třída se proto nemůže přiznávat podle délky odborné praxe a osobního přístupu, jak je uváděno v interpelaci. Vychovatelé v zařízeních sociální péče mohou být zařazeni podle náročnosti prací na nich požadovaných od 4. platové třídy (pomocný vychovatel) až po 10. platovou třídu, ve které je požadováno provádění výchovně vzdělávací činnosti v diagnostických odděleních ÚSP. Výše platů u pomocných vychovatelů zařazených v nižších třídách pak výrazně ovlivňuje i výši průměrného platu všech vychovatelů, který je pak v průměru nižší oproti pedagogickým pracovníkům ve školství,

Případné zařazení škol při ústavech sociální péče pod resort MPSV samo o sobě tyto otázky neřeší, z hlediska organizace provozu by jisté přineslo pozitivní prvky. S ohledem na zájem o co největší integraci zdravotně postižených do zdravé populace je zřejmě nutno takové řešení diferencovat podle stupně postižení. Pro případy nejvíce postižených dětí se MPSV nebrání rozšířit současné typy škol o tzv. ústavní školy pro zdravotně postižené, které by zřizoval tento resort.

Závěrem bych Vás chtěl ujistit, vážený pane poslanče, že MPSV má zájem na stabilizaci a výraznějším nárůstu počtu pracovníků ústavů sociální péče včetně platového ohodnocení adekvátního jejich těžké a záslužné práci.

S pozdravem Jindřich Vodička

Vážený pan

Ing: Miloš Skočovský, CSc.

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha