Ministr hospodářství
Karel Dyba zaslal odpověď na interpelaci poslance
Václava Franka dopisem ze dne 3. května 1995.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď ministra hospodářství
Karla Dyby na interpelaci poslance Václava Franka. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
 | ||
| V Praha dne 3 května 1995 | |
| Čj.: 804 259/95-73 |
Vážený pane
poslanče,
k Vaší interpelaci
ze dne 29. 3. 1995, se žádostí o prověření
nutnosti dalšího rozšiřování
těžebního prostoru v katastrálním
území obce Kosoř a zabránění
další devastace krajiny, Vám podávám
následující vysvětlení:
Rozšířený
dobývací prostor pro dobývání
vápenců pro cementářské účely
a stavebního kamene s názvem Zadní Kopanina
1 byl stanoven 22. 6. 1982. Podkladem pro jeho vymezení
a rozsah byl geologický průzkum s výpočtem
zásob schválený výměrem čj.
05/38-80 býv. Komise pro klasifikaci zásob
a rozhodnutí Útvaru hlavního architekta Hlavního
města Prahy o chráněném území
ložiska vyhrazeného nerostu (vápence) ze dne
26. 8. 1980. 2 posledně uvedeného dokumentu je patrné,.
že chráněné území zasahuje
na pozemky 145, 147, 149/2 a 453 v k.ú. Kosoř a
na tomto území nesmí být prováděna
žádná stavební činnost. V rámci
řízení uplatnil MNV Kosoř připomínku
k úpravě hranic chráněného
ložiska, které bylo vyhověno.
Z rozhodnutí o stanovení
dobývacího prostoru vyplývá, že
toto území se dotýká katastrů
obcí Zadní Kopanina, Radotín a Kosoř
o celkové ploše 58,1 ha, z toho k.ú. Kosoř
zaujímá 1,36 ha. Zásoby nerostů tvoří
surovinovou základnu a.s. Pragocement a její využití
je podmíněno současným mísením
suroviny z různých částí ložiska
a odtěžením nadložních vápenců,
vhodných pouze pro výrobu drceného kameniva.
Zásoby, jejichž těžba by pod kótou
345 m n.m. mohla nepříznivě ovlivnit hydrogeologické
poměry v širším okolí, jsou zařazeny
do zásob nebilančních, s jejichž využitím
se neuvažuje. Kromě toho pokud těžební
společnost zaviní
narušení vodního zdroje, je její povinností
zabezpečit náhradní zdroj.
V souladu s ustanovením
§ 28 platného horního zákona jsou účastníkem
řízení ke stanovení i změně
dobývacího prostoru všechny fyzické
a právnické osoby, jejichž vlastnická
práva a jiná práva k pozemkům mohou
být dotčena a obce, jejichž územní
obvody jsou tím dotčeny. Z toho je patrné,
že i obec Kosoř je dotčenou obcí. V
návaznosti na novelu horního zákona, která
nabyla účinnost ke dni 21. 12. 1991 vydává
Ministerstvo hospodářství
podle ustanovení § 24, odst. 2/ předchozí
souhlas ke stanovení nebo změně dobývacího
prostoru. V uvedeném období však žádná
žádost v tomto smyslu nebyla podána ani vyřízena.
Z toho je patrné, že všechny těžební
aktivity probíhají pouze na území,
kde je těžební organizace oprávněna
dobývat. V těchto případech není
Ministerstvo hospodářství kompetentní
do plánů otvírky, přípravy
a dobývání, které schvaluje Obvodní
báňský úřad v Kladně,
zasahovat.
Pokud jde o připomínku,
že dobývání ložiska probíhá
v chráněné krajinné oblasti Český
kras, vztahuje se ve smyslu zákona ČNR č.
114/1992 Sb., o ochraně krajiny a přírody,
zákaz těžby nerostů pouze.na území
první zóny CHKO. Zákon nezakazuje těžbu
v nižších zónách a podmínky
k tomuto postupu stanovuje příslušná
Správa CHKO a Ministerstvo životního prostředí,
jako ústřední orgán státní
správy na úseku ochrany přírody. V
zájmu zachování vzhledu krajinného
prvku byly přitom zásoby ložiska vápenců,
v oblasti údolí Radotínského potoka
hodnoceny jako vázané v ochranném
pilíři a vytváří skalní
kulisu proti lomovému dobývání.
Závěrem konstatuji,
že případný požadavek revize dobývání
je třeba vést v souladu s platným horním
zákonem, kde připomínky a stanoviska dotčených
vlastníků pozemků a obecního zastupitelstva
jsou nepominutelně. V souladu s tím bude postupovat
i Ministerstvo hospodářství.
S pozdravem
Karel Dyba
Vážený pan
Václav Frank
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky