Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národni rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Václava Franka na ministra hospodářství
Karla Dybu. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Přílohy jsou
k dispozici v organizačním odboru Kanceláře
Poslanecké sněmovny.
Klub KSČM v Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky
Sněmovní 4, 118 26 Praha 1
tel. (02) 24592438, 24592465
V Praze 29. března 1995 |
Vážený pane
ministře,
obracím se na Vás
ve věci prošetření a přijetí
odpovídajícího opatření v souvislosti
s dalším rozšiřováním dobývacího
prostoru lomu "Hvížďalka", jehož
držitelem je a.s. Pragocement Radotín.
O tento postup jsem byl požádán
Obecním úřadem, zastupitelstvem i samotnými
občany obce Kosoř v okrese Praha-západ, jichž
se další rozšiřování dobývacího
prostoru bezprostředně dotýká, neboť
sto metrů hluboký těžební prostor,
tak jak je v současné době uvažován,
skončí asi 160 metrů od posledního
domu v obci Kosoř.
Jsem si vědom toho, že
legislativní chybou došlo již v roce 1974 při
rozšiřování zájmových
území hlavního města Prahy k převedení
asi 80 ha pozemků z katastrálního území
obce Kosoř do katastrálního území
hlavního města Prahy. Shodou okolností jde
o území, na kterém se nachází
výše zmíněný lom. Tímto
opatřením, které v podstatě platí
dodnes, je obci Kosoř znemožněno jakékoli
vyjadřování se k nově schvalovaným
plánům přípravy a otvírky,
a to přesto, že těžba a její další
rozšiřování zhoršuje životní
podmínky občanů a sílí i obavy
o narušování majetku.
Tato skutečnost má
negativní důsledek v tom, že obec uvažuje
o zadání zpracování vlastního
územního plánu a postrádá jakékoli
věrohodné informace o zamýšleném
rozvoji lomu "Hvížďalka".
Celá záležitost
a další případné rozšiřování
lomu "Hvížďalka" o dobývací
prostor "Zadní Kopanina I." se znovu stalo předmětem
nesouhlasu občanů obce Kosoř v závěru
roku 1994 a na začátku roku letošního,
kdy a.s. Pragocement Radotín projevila zájem o výkup
dotčených pozemků od jejich vlastníků.
Je pravdou, že jde o lokalitu
vymezenou jako dobývací prostor, který byl
schválen a vyhlášen rozhodnutím tehdejšího
GŘ CEVA Praha pod č.j. DP-220 82 a je i zaregistrován
Obvodním báňským úřadem
Kladno. Nicméně současná situace je
taková, že i přes řadu jednání
a žádostí Obecního úřadu
obce Kosoř vůči ministerstvu, Obvodnímu
báňskému úřadu v Kladně
i samotné a.s. Pragocement Radotín
zůstává stav pro občany obce Kosoř
nepřijatelný. Stanovením hranice dobývacího
prostoru nebyl respektován ani požadavek Obecního
úřadu Kosoř, předkládaný
v listopadu 1993. Obdobně nebyl respektován požadavek
na vedení hranice dobývaného prostoru podaný
Městským
úřadem Radotín, v jehož katastrálním
území se pozemky nacházejí.
Dnes, kdy dochází
ze strany a.s. Pragocement Radotín k dalšímu
vykupování pozemků, je tedy zřejmé,
že bez ohledu na požadavek obce a jejích občanů
bude snaha provádět další rozšiřování
těžby. Občané obce Kosoř takový
postup a.s. Pragocement Radotín odmítají.
Jsou pro ně nepřijatelná i kompenzační
opatření nabízená ze strany jmenované
akciové společnosti.
Je zarážející,že
např. a.s. AQUATEST stavební geologie, ve svém
zjištění konstatuje do budoucna opodstatněné
nebezpečí definitivní ztráty podzemní
vody v obci Kosoř, a to právě pro hluboce
založený vápencový lom, jehož těžební
prostor se má přiblížit k obci na 160
m.
Zarážející
je především skutečnost, že zamýšlené
rozšíření těžebního
prostoru je prováděno v oblasti, která spadá
do kategorie chráněných. Uvažované
rozšíření lomu však respektuje
pouze první zónu, druhá a třetí
zóna mají těžbě ustoupit. Nechápu,
že proti likvidaci těchto zón ochrany krajiny
nic nenamítají příslušné
orgány ochrany přírody,
přestože zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně
přírody zajišťuje a stanoví podmínky
důlní činnosti v chráněném
území.
Celá aktivita a.s. Pragocement
Radotín je podivná i v tom, že při současném
stavu stavebnictví v ČR a prognózách
o jeho vývoji nic nenasvědčuje tomu, že
by právě těžba vápence a výroba
cementu měla neadekvátně stoupat. Domnívám
se, že již vůbec ne na úkor likvidace
chráněné krajiny jako v tomto případě,
kde navíc dochází (a zřejmě
ještě dojde k výraznému zhoršení
životních podmínek
občanů obce Kosoř.
Z výše uvedených
důvodů Vás,vážený pane
ministře, žádám o prověření
nutnosti dalšího rozšiřování
těžebního prostoru v této lokalitě,
kde jednoznačně dojde k likvidaci chráněného
území, byť druhé či třetí
zóny. Žádám Vás, pane ministře,
abyste z titulu své funkce zabránil další
devastaci krajiny a nepřipustil další rozšiřování
lomu. Jako důkaz nesouhlasu přikládám
rozhodnutí zastupitelstva obce Kosoř a petice občan.
Předem děkuji za
písemnou odpověď na svoji interpelaci.
Václav Frank
poslanec
Vážený pan
Karel Dyba
ministr hospodářství ČR
Vršovická 65