Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý
zaslal odpověď na interpelaci poslance Pavla Seifera
dopisem ze dne 12. dubna 1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na
interpelaci poslance Pavla Seifera. Odpověď je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Česká republika
V Praze dne 11. dubna 1995 | |
Č. j.: 9077/95/4200/1000 |
Vážený pane poslanče,
v příloze Vám předávám
odpověď na Vaši interpelaci, týkající
se problematiky připravovaného meziskladu vyhořelého
paliva v jaderné elektrárně Dukovany a některých
souvisejících otázek.
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Mgr. Pavel Seifer
poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Praha
Co.: PhDr. Milan Uhde, předseda PSP ČR
Doc. Ing. Václav Klaus, CSc., předseda vlády
ČR
Odpověď na interpelaci poslance Pavla Seifera ve věci
meziskladu vyhořelého paliva v Dukovanech
1. Jaká je kapacita meziskladu v Dukovanech a jaká
je objektivní potřeba dočasného uskladnění
vyhořelého jaderného paliva z JE Dukovany
a případně Temelín v následujících
pěti resp. deseti letech.
Projektová kapacita právě budovaného
meziskladu vyhořelého paliva (MSVP) v areálu
JE Dukovany je 600 t vyhořelého paliva. Bude zde
uskladněno 60 kontejnerů typu CASTOR 440/84, což
představuje kapacitu 5040 palivových kazet z provozu
JE Dukovany. Tato kapacita vystačí pro skladování
vyhořelého paliva vyprodukovaného v dukovanské
elektrárně do roku 2005. Celkově bude za
předpokládanou dobu životnosti vyprodukováno
v JE Dukovany cca 1800 tun vyhořelého paliva.
V jaderné elektrárně Temelín vznikne
za předpokládanou dobu provozu asi 1350 tur vyhořelého
paliva. Projektovým řešením elektrárny
jsou zajištěny prostory pro skladování
vyhořelého paliva na 12 let provozu obou bloků.
Lze tedy konstatovat, že po uvedení MSVP v areál
u JE Dukovany do provozu, budou potřeby skladování
vyhořelého paliva v minimálně následujících
deset letech vyřešeny.
2. Jakým způsobem chce vláda řešit
problém zbývajícího jaderného
odpadu.
Úvodem své odpovědi na tuto otázku
považuji za nutné zdůraznit, že vláda
si je vědoma své odpovědnosti za bezpečný
provoz jaderných elektráren na území
naší republiky a bezpečné ukládání
radioaktivních odpadů včetně vyhořelého
jaderného paliva. Tuto bezpečnost garantuje jednak
prostřednictvím příslušných
dozorných orgánů státní správy
(státní dozor nad jadernou bezpečností,
dozor nad radiační ochranou, dozor nad technickou
bezpečností a celá řada dalších
orgánů a organizací) a jednak prostřednictvím
vytvářeni a zdokonalování příslušného
legislativního rámce.
Konkrétní řešení jednotlivých
dílčích otázek, jako je například
otázka vybudování skladovací kapacity
pro zbývající část vyhořelého
paliva, která přesahuje kapacitu budovaného
MSVP v areálu JE Dukovany a kapacitu skladovacích
bazénů JE Temelín, je v kompetenci producenta
tohoto paliva, tedy akciové společnosti ČEZ.
Pro další postup existuje několik alternativ,
které jsou technicky snadno řešitelné,
a liší se pouze ekonomickými a společenskopolitickými
dopady.
Vedle prokázané technické možnosti rozšíření
stávajících skladovacích kapacit na
Jednotlivých lokalitách jaderných elektráren,
ČEZ, a. s., v současné době provádí
intenzívní průzkum několika vytipovaných
lokalit, které by mohly přicházet v úvahu
pro vybudování centrálního meziskladu
vyhořelého jaderného paliva pro obě
české jaderné elektrárny. Práce
zajišťované ze strany ČEZ, a. s., probíhají
za úzké komunikace s věcně příslušnými
ústředními orgány státní
správy a vláda na základě předkládaných
informativních materiálů posuzuje realizované
kroky i předpokládaný další postup.
Jak bylo uvedeno výše, lze konstatovat, že řešení
dané otázky pro příštích
cca 10 let je zajištěno. Vzniklý časový
prostor a existence několika technicky i bezpečnostně
zcela ověřených postupů jsou jednoznačnou
známkou vyřešení diskutované
otázky v potřebném časovém
intervalu i požadované úrovni bezpečnosti.
Otázky č. 3 - 8 jsou i autorem označovány
za otázky technické a s tímto názorem
lze souhlasit. Ministerstvo průmyslu a obchodu se na výstavbě
MSVP přímo ani nepřímo nepodílí.
Považuji za účelné zde uvést,
že při výstavbě MSVP státní
práva vstoupila a bude vstupovat do celého procesu
pouze z titulu zákona č. 50/76 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu
(stavební zákon) ve znění pozdějších
úprav a doplňků, zákona č.
28/1984 Sb. o státním dozoru nad jadernou bezpečností
jaderných zařízení, zákona
č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí (proces ElA), a
u připravovaného centrálního skladu
vyhořelého paliva též zákona
č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, a zákona
č. 62/1988 Sb., o geologických pracích ve
znění pozdějších úprav
a doplňku.
V rámci zákona č. 244/1992 Sb. bylo pod vedením
Ministerstva životního prostředí provedeno
veřejné posouzení předpokládaného
vlivu stavby na životní prostředí, i
když vzhledem k termínům zahájení
územního řízení a vstupu zmiňovaného
zákona v platnost toto řízení nebylo
ze zákona nutné. V rámci stavebního
zákona proběhla na příslušných
stavebních úřadech řízení,
na jejichž základě bylo vydáno územní
rozhodnut a stavební povolení. Vzhledem k tomu,
že se jedná o jaderné zařízení,
bylo nutné, aby stavebník doložil souhlas Státního
úřadu pro jadernou bezpečnost k oběma
těmto správním rozhodnutím. Tyto souhlasy
byly vydány na základě kladného posouzení
Zadávací bezpečnostní zprávy
a Předběžné bezpečnostní
zprávy, které detailně hodnotí otázky
jaderné bezpečnosti MSVP.
Mimo rámec uvedených zákonů orgány
státní správy, včetně Ministerstva
průmyslu a obchodu, do procesu výstavby nevstupují.
Považoval bych proto za účelné eventuální
další žádosti o detailnější
odpovědi na technické otázky směřovat
přímo na stavebníka diskutované stavby,
kterým je akciová společnost ČEZ,
nebo na Státní úřad pro jadernou bezpečnost,
do jehož kompetence spadá kontrola plnění
všech požadavků z hlediska jaderné bezpečnosti
budovaného MSVP.
Dále uvedené odpovědi na otázky technického
charakteru a na otázku č. 10, zabývající
problematikou bezpečnostní ochrany JE Dukovany i
MSVP, byly vypracovány za úzké spolupráce
se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost
a ČEZ, a. s.
3. Je pravda, že není splněn požadavek
izolování uložených substancí
od biosféry při eventuální havárii?
Zvolený fyzikální princip chlazení
přirozeným prouděním vzduchu údajně
vyžaduje neexistenci jakýchkoliv filtračních
zařízení. Jakákoliv případná
netěsnost kontejnerů by totiž mohla vést
přímo k úniku radioaktivních látek
o životního prostředí, aniž by
byla možná jakákoliv opatření
k jejich zadržení, jak je tomu zvykem u ostatních
jaderných zařízení ve světě.
Vzhledem k tomu, že v otázce není specifikováno,
jaký typ havárie byl předpokládán,
je velice obtížné výstižně
odpovědět. Kontejner CASTOR 440/84, je konstruován
tak, že neztratí svoji projektovou těsnost
ani po následujících typech havárii:
- náraz sousedícího kontejneru (tzv. "domino" efekt) - pád kontejneru z jeřábu během manipulace,
- pád letadla na kontejner,
- zemětřesení (což je však v našich
podmínkách velice nepravděpodobné).
Samotný kontejner je svojí robustní konstrukcí
více než dostatečnou ochranou skladovaného
paliva. Kontejner je opatřen dvojitým víkem,
přičemž meziprostor je vyplněn přetlakem
hélia. Tlak hélia je monitorován a jakákoliv
potenciální netěsnost by byla vždy včas;
signalizována změnou tohoto tlaku. Skladování
vyhořelého jaderného paliva v obdobných
typech kontejnerů v lehkých halách (SRN či
na volném prostranství (USA) je praxe, která
je ve světě běžně přijímána.
Vlastní kontejner představuje dostatečnou
ochranu před šířením radioaktivních
látek do životního prostředí
a existence jakéhokoliv dalšího filtračního
zařízení je neopodstatněná.
Před schválením používání
kontejneru musí být předloženy průkazy
o tom, že konstrukce kontejneru zaručuje udržení
požadované těsnosti i za extrémních
podmínek formulovaných v požadavcích
Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kterými
jsou např. pád z 9 m na pevnou plochu, pád
z 1 m na trn, žárová zkouška při
800° C po dobu 30 min. a ponoření pod vodu
do hloubky 200 m.
4. Je zvolený typ kontejner v souladu s bezpečnostními
zásadami, ke kterým dospěl vývoj jaderné
energetiky?
Lze bez obav konstatovat, že kontejner CASTOR 440/84 představuje
špičkový výrobek srovnatelný
s obdobnými kontejnery v zemích s vyspělou
jadernou energetikou. Tento kontejner je posuzován podle
přísných norem platných v SRN i podle
příslušných českých předpisů.
Zvolený typ posuzování bezpečnostních
aspektů kontejneru CASTOR 440/84 je mimořádně
přísný. Vedle výrobce provádějí
paralelní hodnocení nezávislé dozory
ve dvou státech - v SRN a v ČR. Všechny závěry
z posuzování těchto rozborů ukazují,
že veškeré bezpečnostní požadavky
kladené na kontejner jsou plněny.
5. Splňuje systém vík a těsnění
kontejnerů typu vybraného pro Dukovany kritéria
dvojité bariéry, z nichž každá
by měla působit na sobě nezávisle
a spočívat na různých principech?
Jednotlivé bariéry je nutno sledovat v pravidelných
intervalech, což údajně u tohoto typu není
možné.
Tloušťka stěny i dna kontejneru jsou výrazně
předimenzovány (370 resp. 366 mm) vík konstrukční
materiál byla použita speciální litina
s kuličkovým grafitem. Spolu s výše
zmíněným systémem dvojitého
víka a monitorování přetlaku hélia
v meziprostoru je užitý princip zcela ekvivalentní
sytému dvojitých bariér, na čemž
se shodují i zahraniční experti.
6. Je pravdou, že typ kontejneru vybraný pro mezisklad
v Dukovanech není vyzkoušen a že zkoušky
tohoto typu nejsou zahrnuty ani do plánu? Je skutečností,
že schvalovací proces v SRN trvá až deset
let. Bude-li schválen požadavek - zcela legitimní
-, aby zařízení zamyšlené pro
Dukovany bylo schváleno v zemi svého původu,
pak se realizace meziskladu s navrhovanými kontejnery odsune
co daleké budoucnosti.
Zvolený typ kontejneru pro MSVP Dukovany vychází
z ověřené řady kontejnerů tu
-CASTOR vyráběných renomovanou německou
firmou NUKEM. Veškeré nutné zkoušky byly
provedeny na základní řadě těchto
kontejnerů. Vzhledem k malým odlišnostem kontejneru
CASTOR 440/84 od základní řady (menší
délka) byly odchylky porovnány pouze s využitím
matematického modelování a od rozsáhlých
praktických zkoušek bylo u tohoto typu ustoupeno.
Jedná se opět o praxi ve světě běžnou.
Výsledky matematického modelování
potvrdily, že kontejner CASTOR 440/84 splňuje veškeré
požadavky na něj kladené.
7. Jakým způsobem je vyloučena nesprávná
manipulace vlivem selhání lidského faktoru?
Tepelně technické dimenzování haly
vychází z toho, že určité přesně
vymezené množství vzduchu je závislé
pouze na povrchové teplotě kontejnerů a je
závislé na momentálním teplotním
výkonu. Nejnepříznivější
konfigurace kontejnerů s čerstvě vyhořelým
palivem, způsobená chybným uložením
v důsledku lidského selhání, může
vést k horšímu odvodu tepla z povrchu kontejnerů
a zvýšení teploty uvnitř. Teplota vyhořelých
článků může vést k vzrůstu
možnosti poškození povrchu kontejneru a k úniku
radioaktivity do ovzduší.
Palivo je do kontejneru CASTOR 440/84 zaváženo pomočí
zavážecího stroje. Tyto práce jsou technicky
i metodicky zajištěny tak, aby byla možnost selhání
lidského faktoru eliminována. Stejným způsobem
je již několik let palivo zaváženo do
transportních kontejnerů C30 bez jakýchkoliv
problémů.
Teplota vyhořelého paliva je sledována pomocí
měření teploty v meziprostoru mezi dvojitým
víkem. Toto měření zcela spolehlivě
zaregistruje jakýkoliv nežádoucí nárůst
teploty článků a umožní v tomto
hypotetickém případě přijmout
potřebná opatření v dostatečném
časovém předstihu. Projektová teplota
paliva skladovaného v kontejnerech je volena konzervativně,
takže limitní teploty 350°C (při které
ale stále ještě nedochází k poškození
paliva) nebude uvnitř kontejneru dosaženo. I v případě,
že by došlo k poškození skladovaného
paliva v důsledku nedostatečného odvodu tepla
z povrchu kontejneru, lze za využití technologie,
která je k dispozici v JE Dukovany, zajistit jeho skladování
v hermetických pouzdrech, aniž by došlo k úniku
radioaktivních látek do ovzduší.
8. Výpočty tepelného výkonu, který
lze odnést z povrchu kontejner-u, vycházejí
z optimální účinnosti chladících
žeber a předpokladu bezchybného konvektivního
proudění vzduchu. To však odporuje výsledkům
modelových pokusů, při nichž bylo zjištěno
i příčné a zpětné proudění.
Kromě toho je nutno počítat s podstatně
nižší účinností chladících
žeber a už účinnost 90% zvyšuje o
5 stupňů povrchovou teplotu kontejneru.
Výpočty vycházejí kromě
toho i z naprosto bezvětrné situace. Silný
vítr z definovaného směru hlavně na
čelní strany skladovací haly vyvolá
víření a tlakové rozdíly u
větracích otvorů haly. Přímým
důsledkem by pak bylo nesymetrické a kvantitativně
pozměněné rozdělování
vzdušných proudů. Uvnitř haly by pak
jednotlivé kontejnery měly různé chlazení
a v důsledku toho by pak vykázaly různé
teplotní režimy.
l rámci komplexního hodnocení bezpečnosti
MSVP byla zpracována i analýza odvodu tepla z povrchu
kontejneru. Tato analýza byla posuzována odborníky
z oblasti termodynamiky jak v SRN tak v ČR. Předložené
výsledky bezpečnostních rozborů nebyly
žádnými z těchto odborníků
zpochybněny. Zpracované analýzy i posudky
odborníků jsou u stavebníka i Státního
úřadu pro jadernou bezpečnost k dispozici
a je možné diskutovat s příslušnými
odborníky o technických detailech zmiňovaných
v otázce.
9. Nepoužívá vláda náhodou
finančních kompenzací obcím jako nátlak
na jednotlivé obce v okolí Dukovan? Není
to vlastně úplatek? Není podmíněna
kompenzace souhlasem obce s vybudováním meziskladu?
A podle jakých kritérií se udělování
kompenzací řídí?
Úvodem odpovědi na tuto otázku je nutné
opětovně zdůraznit, že vláda
ani jiné orgány státní správy
se na výstavbě ani financování MSVP
žádným způsobem nepodílejí
a stejně tak ani na údajných finančních
kompenzacích či jiném poskytování
prostředků regionu či obcím vyplývajícím
z existence jaderné elektrárny Dukovany a s tím
souvisejících dalších jaderných
zařízení v této lokalitě. Provozovatelem
JE Dukovany a stavebníkem MSVP je akciová společnost
ČEZ a pokud jsou do dukovanského regionu poskytovány
nějaké finanční prostředky
související s provozem či výstavbou
jaderných zařízení, jedná se
o prostředky této společnosti.
V české legislativě neexistuje zákon,
který by stanovoval, že provozovatel jakékoliv
činnosti by měl poskytovat pouze z důvodu
existence takovéto činnosti okolnímu regionu
jakékoliv kompenzace, a ani se nepředpokládá,
že by takováto právní norma byla zpracována.
Ze stávajících zákonů vyplývá,
že pokud provozovatel způsobí komukoliv jakoukoliv
újmu, která je důsledkem jeho činnosti,
je povinen vzniklou prokázanou škodu uhradit. Připravovaný
zákon o mírovém využívání
jaderné energie a ionizujícího záření
(tzv. atomový zákon, připravovaný
na Ministerstvu průmyslu a obchodu) a zákon o prevenci
a likvidaci havárii (připravovaný Ministerstvem
životního prostředí) dále stanoví,
že provozovatel rizikové činnosti bude povinen
se finančně podílet na zajišťování
vnější havarijní připravenosti
v okolí své provozovny. I bez existence posledních
dvou jmenovaných připravovaných zákonných
norem se ČEZ, a. s., již v současnosti finančně
nepodílí na zajišťování
vnější havarijní připravenosti
v okolí JE Dukovany.
Vedle toho existuje sponzorský program ČEZ, a. s.,
ve kterém je uplatňován stejný Postup
pro oblasti všech elektráren této společnosti.
Sponzorský program ČEZ, a. s., má stanovena
jasná a průhledná pravidla a jeho hlavním
cílem je pomáhat zejména tam, kde ČEZ
a. s., působí. Pravidla, přijatá v
roce 1993 a uplatňovaná ad roku 1994, jsou zaměřena
především na pomoc obcím, zdravotnictví,
ekologii, školství a na podporu humanitárních
akcí.
Finanční prostředky ČEZ, a. s., určené
na sponzoring, jsou rozděleny na dvě část.
polovina prostředků je určena pro elektrárny,
druhá polovina je ponechána v péči
hlavní správy k podpoře nadregionálních
projektů. Část, určená pro
elektrárny, je mezi ně rozdělena na základě
předpokládané výroby elektřiny
v příslušném roce (viz tabulka).
Částky na dary pro organizační jednotky
(v tis. kč)
Org. jednotka | |||
Vodní el. | |||
Mělník | |||
Tisová | |||
Poříčí | |||
Dětmarovice | |||
Chvaletice | |||
Ledvice | |||
Tušimice | |||
Počerad | |||
Dukovan | |||
Temelín | |||
Hodonín | |||
Prunéřov | |||
Hl. správa |
Kromě těchto prostředků jsou vybrané
jednotky v regionech podporovány také z hlavní
správ ČEZ, a. s. Např. v roce 1994 bylo na
pomoc severočeskému regionu (elektrárny ČEZ
v této oblasti vyrábí 50 % elektřiny)
věnováno dalších téměř
70 mil. Kč (klimatické pobyty, zdravonická
technika atd.). V roce 1994 přispěla HS ČEZ
regionu v okolí JE Dukovany (vyrábí přibližně
čtvrti nu elektřiny v ČR) částkou
35 mil. Kč na ekologické projekty v okolních
obcích. V okolí JE Temelín, (která
nemá sama žádné sponzorské finanční
prostředky, protože zatím nevyrábí)
podpořila HS ČEZ v roce 1994 humanitární
a zdravotnické projekty částkou 4 mil. Kč.
V konkrétním případě JE Dukovany
ČEZ, a. s., tyto prostředky rozděluje kromě
jiného též na základě dohody
s Energoregionem 2020, který sdružuje 140 měst
a obcí, nacházejících se v daném
regionu. Základní kritéria pro rozdělování
finančních prostředků ČEZ,
a. s., těmto obcím jsou:
- vzdálenost obce od JE Dukovany,
- počet obyvatel v obci,
- počet zaměstnanců JE Dukovany v obci.
10. Jak se mohlo stát, že v objektu, který
by měl být vlastně nejlépe střeženým
objektem v České republice, byly např. ukradeny
počítačové čipy za statisíce
korun? Byl už tento přípal vyřešen
a jak jsou opatření na zlepšení ostrahy
JE Dukovany, včetně jejího meziskladu?
V odpovědi na tuto otázku je nutné rozlišit
dvě záležitosti: bezpečnostní
ochranu a ochranu majetku.
Bezpečnostní ochrana (ve smysl u vyhlášky
Československé komise pro atomovou energii č.
100/1989 Sb. o bezpečnostní ochraně jaderných
zařízení a jaderných materiálů)
je systém, jehož účelem je zabránit
neoprávněným činnostem s jadernými
zařízeními a jadernými materiály,
popřípadě tyto činnosti neprodleně
zjistit, a nevztahuje se tedy na ochranu ostatního majetku,
který nemá přímý vztah jaderné
bezpečnosti.
Z hlediska ochrany majetku má JE Dukovany shodné
podmínky jako kterýkoliv jiný průmyslový
podnik, a proto jsou i prostředky k tomuto cíli
využívané (včetně legislativních)
analogické jako v kterémkoliv jiném, nejaderném
průmyslovém zařízení. Vzhledem
k velkému pohybu materiálu a lidí jak směrem
ven, tak i do podniku, nelze i při důsledných
a podobných kontrolách na hranicích areálu
JE Dukovany stoprocentně vyloučit možnost neoprávněného
transportu drobného a jinak speciálně nechráněného
materiálu, kterých jsou například
zmiňované počítačové
čipy. Vyšetřování krádeže
paměťových čipů zajišťují
standardním způsobem policejní vyšetřovatelé.
Případ není doposud uzavřen.
Bezpečnostní ("fyzická") ochrana
MSVP bude po jeho uvedení do provozu zajišťována
v souladu s požadavky zmiňované vyhlášky
ČSKAE č. 100/89 Sb., kterou je také v souvislosti
se zařazení m tohoto objektu do příslušné
(1.) kategorie určena i její, rozsah a hloubka.
SÚJB již vydal souhlas se zjištěním
fyzické ochrany MSVP. Vzhledem k tonu, že se objekt
MSVP nachází v areálu JE Dukovany, bude s
výhodou použito stávajícího systému
ochrany celé JE a dílčí technický
systém ochrany vlastního objektu MSVP bude integrálně
začleněn do tohoto systému.