Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Česká republika

Vážený pane poslanče,

v příloze Vám předávám odpověď na Vaši interpelaci, týkající se problematiky připravovaného meziskladu vyhořelého paliva v jaderné elektrárně Dukovany a některých souvisejících otázek.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Mgr. Pavel Seifer

poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Praha

Co.: PhDr. Milan Uhde, předseda PSP ČR

Doc. Ing. Václav Klaus, CSc., předseda vlády ČR

Odpověď na interpelaci poslance Pavla Seifera ve věci meziskladu vyhořelého paliva v Dukovanech

1. Jaká je kapacita meziskladu v Dukovanech a jaká je objektivní potřeba dočasného uskladnění vyhořelého jaderného paliva z JE Dukovany a případně Temelín v následujících pěti resp. deseti letech.

Projektová kapacita právě budovaného meziskladu vyhořelého paliva (MSVP) v areálu JE Dukovany je 600 t vyhořelého paliva. Bude zde uskladněno 60 kontejnerů typu CASTOR 440/84, což představuje kapacitu 5040 palivových kazet z provozu JE Dukovany. Tato kapacita vystačí pro skladování vyhořelého paliva vyprodukovaného v dukovanské elektrárně do roku 2005. Celkově bude za předpokládanou dobu životnosti vyprodukováno v JE Dukovany cca 1800 tun vyhořelého paliva.

V jaderné elektrárně Temelín vznikne za předpokládanou dobu provozu asi 1350 tur vyhořelého paliva. Projektovým řešením elektrárny jsou zajištěny prostory pro skladování vyhořelého paliva na 12 let provozu obou bloků.

Lze tedy konstatovat, že po uvedení MSVP v areál u JE Dukovany do provozu, budou potřeby skladování vyhořelého paliva v minimálně následujících deset letech vyřešeny.

2. Jakým způsobem chce vláda řešit problém zbývajícího jaderného odpadu.

Úvodem své odpovědi na tuto otázku považuji za nutné zdůraznit, že vláda si je vědoma své odpovědnosti za bezpečný provoz jaderných elektráren na území naší republiky a bezpečné ukládání radioaktivních odpadů včetně vyhořelého jaderného paliva. Tuto bezpečnost garantuje jednak prostřednictvím příslušných dozorných orgánů státní správy (státní dozor nad jadernou bezpečností, dozor nad radiační ochranou, dozor nad technickou bezpečností a celá řada dalších orgánů a organizací) a jednak prostřednictvím vytvářeni a zdokonalování příslušného legislativního rámce.

Konkrétní řešení jednotlivých dílčích otázek, jako je například otázka vybudování skladovací kapacity pro zbývající část vyhořelého paliva, která přesahuje kapacitu budovaného MSVP v areálu JE Dukovany a kapacitu skladovacích bazénů JE Temelín, je v kompetenci producenta tohoto paliva, tedy akciové společnosti ČEZ. Pro další postup existuje několik alternativ, které jsou technicky snadno řešitelné, a liší se pouze ekonomickými a společenskopolitickými dopady.

Vedle prokázané technické možnosti rozšíření stávajících skladovacích kapacit na Jednotlivých lokalitách jaderných elektráren, ČEZ, a. s., v současné době provádí intenzívní průzkum několika vytipovaných lokalit, které by mohly přicházet v úvahu pro vybudování centrálního meziskladu vyhořelého jaderného paliva pro obě české jaderné elektrárny. Práce zajišťované ze strany ČEZ, a. s., probíhají za úzké komunikace s věcně příslušnými ústředními orgány státní správy a vláda na základě předkládaných informativních materiálů posuzuje realizované kroky i předpokládaný další postup.

Jak bylo uvedeno výše, lze konstatovat, že řešení dané otázky pro příštích cca 10 let je zajištěno. Vzniklý časový prostor a existence několika technicky i bezpečnostně zcela ověřených postupů jsou jednoznačnou známkou vyřešení diskutované otázky v potřebném časovém intervalu i požadované úrovni bezpečnosti.

Otázky č. 3 - 8 jsou i autorem označovány za otázky technické a s tímto názorem lze souhlasit. Ministerstvo průmyslu a obchodu se na výstavbě MSVP přímo ani nepřímo nepodílí. Považuji za účelné zde uvést, že při výstavbě MSVP státní práva vstoupila a bude vstupovat do celého procesu pouze z titulu zákona č. 50/76 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších úprav a doplňků, zákona č. 28/1984 Sb. o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (proces ElA), a u připravovaného centrálního skladu vyhořelého paliva též zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, a zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích ve znění pozdějších úprav a doplňku.

V rámci zákona č. 244/1992 Sb. bylo pod vedením Ministerstva životního prostředí provedeno veřejné posouzení předpokládaného vlivu stavby na životní prostředí, i když vzhledem k termínům zahájení územního řízení a vstupu zmiňovaného zákona v platnost toto řízení nebylo ze zákona nutné. V rámci stavebního zákona proběhla na příslušných stavebních úřadech řízení, na jejichž základě bylo vydáno územní rozhodnut a stavební povolení. Vzhledem k tomu, že se jedná o jaderné zařízení, bylo nutné, aby stavebník doložil souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k oběma těmto správním rozhodnutím. Tyto souhlasy byly vydány na základě kladného posouzení Zadávací bezpečnostní zprávy a Předběžné bezpečnostní zprávy, které detailně hodnotí otázky jaderné bezpečnosti MSVP.

Mimo rámec uvedených zákonů orgány státní správy, včetně Ministerstva průmyslu a obchodu, do procesu výstavby nevstupují.

Považoval bych proto za účelné eventuální další žádosti o detailnější odpovědi na technické otázky směřovat přímo na stavebníka diskutované stavby, kterým je akciová společnost ČEZ, nebo na Státní úřad pro jadernou bezpečnost, do jehož kompetence spadá kontrola plnění všech požadavků z hlediska jaderné bezpečnosti budovaného MSVP.

Dále uvedené odpovědi na otázky technického charakteru a na otázku č. 10, zabývající problematikou bezpečnostní ochrany JE Dukovany i MSVP, byly vypracovány za úzké spolupráce se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a ČEZ, a. s.

3. Je pravda, že není splněn požadavek izolování uložených substancí od biosféry při eventuální havárii? Zvolený fyzikální princip chlazení přirozeným prouděním vzduchu údajně vyžaduje neexistenci jakýchkoliv filtračních zařízení. Jakákoliv případná netěsnost kontejnerů by totiž mohla vést přímo k úniku radioaktivních látek o životního prostředí, aniž by byla možná jakákoliv opatření k jejich zadržení, jak je tomu zvykem u ostatních jaderných zařízení ve světě.

Vzhledem k tomu, že v otázce není specifikováno, jaký typ havárie byl předpokládán, je velice obtížné výstižně odpovědět. Kontejner CASTOR 440/84, je konstruován tak, že neztratí svoji projektovou těsnost ani po následujících typech havárii:

- náraz sousedícího kontejneru (tzv. "domino" efekt) - pád kontejneru z jeřábu během manipulace,

- pád letadla na kontejner,

- zemětřesení (což je však v našich podmínkách velice nepravděpodobné). Samotný kontejner je svojí robustní konstrukcí více než dostatečnou ochranou skladovaného paliva. Kontejner je opatřen dvojitým víkem, přičemž meziprostor je vyplněn přetlakem hélia. Tlak hélia je monitorován a jakákoliv potenciální netěsnost by byla vždy včas; signalizována změnou tohoto tlaku. Skladování vyhořelého jaderného paliva v obdobných typech kontejnerů v lehkých halách (SRN či na volném prostranství (USA) je praxe, která je ve světě běžně přijímána. Vlastní kontejner představuje dostatečnou ochranu před šířením radioaktivních látek do životního prostředí a existence jakéhokoliv dalšího filtračního zařízení je neopodstatněná.

Před schválením používání kontejneru musí být předloženy průkazy o tom, že konstrukce kontejneru zaručuje udržení požadované těsnosti i za extrémních podmínek formulovaných v požadavcích Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kterými jsou např. pád z 9 m na pevnou plochu, pád z 1 m na trn, žárová zkouška při 800° C po dobu 30 min. a ponoření pod vodu do hloubky 200 m.

4. Je zvolený typ kontejner v souladu s bezpečnostními zásadami, ke kterým dospěl vývoj jaderné energetiky?

Lze bez obav konstatovat, že kontejner CASTOR 440/84 představuje špičkový výrobek srovnatelný s obdobnými kontejnery v zemích s vyspělou jadernou energetikou. Tento kontejner je posuzován podle přísných norem platných v SRN i podle příslušných českých předpisů. Zvolený typ posuzování bezpečnostních aspektů kontejneru CASTOR 440/84 je mimořádně přísný. Vedle výrobce provádějí paralelní hodnocení nezávislé dozory ve dvou státech - v SRN a v ČR. Všechny závěry z posuzování těchto rozborů ukazují, že veškeré bezpečnostní požadavky kladené na kontejner jsou plněny.

5. Splňuje systém vík a těsnění kontejnerů typu vybraného pro Dukovany kritéria dvojité bariéry, z nichž každá by měla působit na sobě nezávisle a spočívat na různých principech? Jednotlivé bariéry je nutno sledovat v pravidelných intervalech, což údajně u tohoto typu není možné.

Tloušťka stěny i dna kontejneru jsou výrazně předimenzovány (370 resp. 366 mm) vík konstrukční materiál byla použita speciální litina s kuličkovým grafitem. Spolu s výše zmíněným systémem dvojitého víka a monitorování přetlaku hélia v meziprostoru je užitý princip zcela ekvivalentní sytému dvojitých bariér, na čemž se shodují i zahraniční experti.

6. Je pravdou, že typ kontejneru vybraný pro mezisklad v Dukovanech není vyzkoušen a že zkoušky tohoto typu nejsou zahrnuty ani do plánu? Je skutečností, že schvalovací proces v SRN trvá až deset let. Bude-li schválen požadavek - zcela legitimní -, aby zařízení zamyšlené pro Dukovany bylo schváleno v zemi svého původu, pak se realizace meziskladu s navrhovanými kontejnery odsune co daleké budoucnosti.

Zvolený typ kontejneru pro MSVP Dukovany vychází z ověřené řady kontejnerů tu -CASTOR vyráběných renomovanou německou firmou NUKEM. Veškeré nutné zkoušky byly provedeny na základní řadě těchto kontejnerů. Vzhledem k malým odlišnostem kontejneru CASTOR 440/84 od základní řady (menší délka) byly odchylky porovnány pouze s využitím matematického modelování a od rozsáhlých praktických zkoušek bylo u tohoto typu ustoupeno. Jedná se opět o praxi ve světě běžnou. Výsledky matematického modelování potvrdily, že kontejner CASTOR 440/84 splňuje veškeré požadavky na něj kladené.

7. Jakým způsobem je vyloučena nesprávná manipulace vlivem selhání lidského faktoru? Tepelně technické dimenzování haly vychází z toho, že určité přesně vymezené množství vzduchu je závislé pouze na povrchové teplotě kontejnerů a je závislé na momentálním teplotním výkonu. Nejnepříznivější konfigurace kontejnerů s čerstvě vyhořelým palivem, způsobená chybným uložením v důsledku lidského selhání, může vést k horšímu odvodu tepla z povrchu kontejnerů a zvýšení teploty uvnitř. Teplota vyhořelých článků může vést k vzrůstu možnosti poškození povrchu kontejneru a k úniku radioaktivity do ovzduší.

Palivo je do kontejneru CASTOR 440/84 zaváženo pomočí zavážecího stroje. Tyto práce jsou technicky i metodicky zajištěny tak, aby byla možnost selhání lidského faktoru eliminována. Stejným způsobem je již několik let palivo zaváženo do transportních kontejnerů C30 bez jakýchkoliv problémů.

Teplota vyhořelého paliva je sledována pomocí měření teploty v meziprostoru mezi dvojitým víkem. Toto měření zcela spolehlivě zaregistruje jakýkoliv nežádoucí nárůst teploty článků a umožní v tomto hypotetickém případě přijmout potřebná opatření v dostatečném časovém předstihu. Projektová teplota paliva skladovaného v kontejnerech je volena konzervativně, takže limitní teploty 350°C (při které ale stále ještě nedochází k poškození paliva) nebude uvnitř kontejneru dosaženo. I v případě, že by došlo k poškození skladovaného paliva v důsledku nedostatečného odvodu tepla z povrchu kontejneru, lze za využití technologie, která je k dispozici v JE Dukovany, zajistit jeho skladování v hermetických pouzdrech, aniž by došlo k úniku radioaktivních látek do ovzduší.

8. Výpočty tepelného výkonu, který lze odnést z povrchu kontejner-u, vycházejí z optimální účinnosti chladících žeber a předpokladu bezchybného konvektivního proudění vzduchu. To však odporuje výsledkům modelových pokusů, při nichž bylo zjištěno i příčné a zpětné proudění. Kromě toho je nutno počítat s podstatně nižší účinností chladících žeber a už účinnost 90% zvyšuje o 5 stupňů povrchovou teplotu kontejneru.

Výpočty vycházejí kromě toho i z naprosto bezvětrné situace. Silný vítr z definovaného směru hlavně na čelní strany skladovací haly vyvolá víření a tlakové rozdíly u větracích otvorů haly. Přímým důsledkem by pak bylo nesymetrické a kvantitativně pozměněné rozdělování vzdušných proudů. Uvnitř haly by pak jednotlivé kontejnery měly různé chlazení a v důsledku toho by pak vykázaly různé teplotní režimy.

l rámci komplexního hodnocení bezpečnosti MSVP byla zpracována i analýza odvodu tepla z povrchu kontejneru. Tato analýza byla posuzována odborníky z oblasti termodynamiky jak v SRN tak v ČR. Předložené výsledky bezpečnostních rozborů nebyly žádnými z těchto odborníků zpochybněny. Zpracované analýzy i posudky odborníků jsou u stavebníka i Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k dispozici a je možné diskutovat s příslušnými odborníky o technických detailech zmiňovaných v otázce.

9. Nepoužívá vláda náhodou finančních kompenzací obcím jako nátlak na jednotlivé obce v okolí Dukovan? Není to vlastně úplatek? Není podmíněna kompenzace souhlasem obce s vybudováním meziskladu? A podle jakých kritérií se udělování kompenzací řídí?

Úvodem odpovědi na tuto otázku je nutné opětovně zdůraznit, že vláda ani jiné orgány státní správy se na výstavbě ani financování MSVP žádným způsobem nepodílejí a stejně tak ani na údajných finančních kompenzacích či jiném poskytování prostředků regionu či obcím vyplývajícím z existence jaderné elektrárny Dukovany a s tím souvisejících dalších jaderných zařízení v této lokalitě. Provozovatelem JE Dukovany a stavebníkem MSVP je akciová společnost ČEZ a pokud jsou do dukovanského regionu poskytovány nějaké finanční prostředky související s provozem či výstavbou jaderných zařízení, jedná se o prostředky této společnosti.

V české legislativě neexistuje zákon, který by stanovoval, že provozovatel jakékoliv činnosti by měl poskytovat pouze z důvodu existence takovéto činnosti okolnímu regionu jakékoliv kompenzace, a ani se nepředpokládá, že by takováto právní norma byla zpracována. Ze stávajících zákonů vyplývá, že pokud provozovatel způsobí komukoliv jakoukoliv újmu, která je důsledkem jeho činnosti, je povinen vzniklou prokázanou škodu uhradit. Připravovaný zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (tzv. atomový zákon, připravovaný na Ministerstvu průmyslu a obchodu) a zákon o prevenci a likvidaci havárii (připravovaný Ministerstvem životního prostředí) dále stanoví, že provozovatel rizikové činnosti bude povinen se finančně podílet na zajišťování vnější havarijní připravenosti v okolí své provozovny. I bez existence posledních dvou jmenovaných připravovaných zákonných norem se ČEZ, a. s., již v současnosti finančně nepodílí na zajišťování vnější havarijní připravenosti v okolí JE Dukovany.

Vedle toho existuje sponzorský program ČEZ, a. s., ve kterém je uplatňován stejný Postup pro oblasti všech elektráren této společnosti. Sponzorský program ČEZ, a. s., má stanovena jasná a průhledná pravidla a jeho hlavním cílem je pomáhat zejména tam, kde ČEZ a. s., působí. Pravidla, přijatá v roce 1993 a uplatňovaná ad roku 1994, jsou zaměřena především na pomoc obcím, zdravotnictví, ekologii, školství a na podporu humanitárních akcí.

Finanční prostředky ČEZ, a. s., určené na sponzoring, jsou rozděleny na dvě část. polovina prostředků je určena pro elektrárny, druhá polovina je ponechána v péči hlavní správy k podpoře nadregionálních projektů. Část, určená pro elektrárny, je mezi ně rozdělena na základě předpokládané výroby elektřiny v příslušném roce (viz tabulka).

Částky na dary pro organizační jednotky (v tis. kč)

Kromě těchto prostředků jsou vybrané jednotky v regionech podporovány také z hlavní správ ČEZ, a. s. Např. v roce 1994 bylo na pomoc severočeskému regionu (elektrárny ČEZ v této oblasti vyrábí 50 % elektřiny) věnováno dalších téměř 70 mil. Kč (klimatické pobyty, zdravonická technika atd.). V roce 1994 přispěla HS ČEZ regionu v okolí JE Dukovany (vyrábí přibližně čtvrti nu elektřiny v ČR) částkou 35 mil. Kč na ekologické projekty v okolních obcích. V okolí JE Temelín, (která nemá sama žádné sponzorské finanční prostředky, protože zatím nevyrábí) podpořila HS ČEZ v roce 1994 humanitární a zdravotnické projekty částkou 4 mil. Kč.

V konkrétním případě JE Dukovany ČEZ, a. s., tyto prostředky rozděluje kromě jiného též na základě dohody s Energoregionem 2020, který sdružuje 140 měst a obcí, nacházejících se v daném regionu. Základní kritéria pro rozdělování finančních prostředků ČEZ, a. s., těmto obcím jsou:

- vzdálenost obce od JE Dukovany,

- počet obyvatel v obci,

- počet zaměstnanců JE Dukovany v obci.

10. Jak se mohlo stát, že v objektu, který by měl být vlastně nejlépe střeženým objektem v České republice, byly např. ukradeny počítačové čipy za statisíce korun? Byl už tento přípal vyřešen a jak jsou opatření na zlepšení ostrahy JE Dukovany, včetně jejího meziskladu?

V odpovědi na tuto otázku je nutné rozlišit dvě záležitosti: bezpečnostní ochranu a ochranu majetku.

Bezpečnostní ochrana (ve smysl u vyhlášky Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb. o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů) je systém, jehož účelem je zabránit neoprávněným činnostem s jadernými zařízeními a jadernými materiály, popřípadě tyto činnosti neprodleně zjistit, a nevztahuje se tedy na ochranu ostatního majetku, který nemá přímý vztah jaderné bezpečnosti.

Z hlediska ochrany majetku má JE Dukovany shodné podmínky jako kterýkoliv jiný průmyslový podnik, a proto jsou i prostředky k tomuto cíli využívané (včetně legislativních) analogické jako v kterémkoliv jiném, nejaderném průmyslovém zařízení. Vzhledem k velkému pohybu materiálu a lidí jak směrem ven, tak i do podniku, nelze i při důsledných a podobných kontrolách na hranicích areálu JE Dukovany stoprocentně vyloučit možnost neoprávněného transportu drobného a jinak speciálně nechráněného materiálu, kterých jsou například zmiňované počítačové čipy. Vyšetřování krádeže paměťových čipů zajišťují standardním způsobem policejní vyšetřovatelé. Případ není doposud uzavřen.

Bezpečnostní ("fyzická") ochrana MSVP bude po jeho uvedení do provozu zajišťována v souladu s požadavky zmiňované vyhlášky ČSKAE č. 100/89 Sb., kterou je také v souvislosti se zařazení m tohoto objektu do příslušné (1.) kategorie určena i její, rozsah a hloubka. SÚJB již vydal souhlas se zjištěním fyzické ochrany MSVP. Vzhledem k tonu, že se objekt MSVP nachází v areálu JE Dukovany, bude s výhodou použito stávajícího systému ochrany celé JE a dílčí technický systém ochrany vlastního objektu MSVP bude integrálně začleněn do tohoto systému.