Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník zaslal odpověď na interpelaci poslankyně Gerty Mazalové dopisem ze dne 4. dubna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslankyně Gerty Mazalové. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Vážená paní poslankyně,

na Vaší interpelaci ve věci zrušení státní dotace na provoz domoví-penzionů pro důchodce, jejichž zřizovatel i jsou obce a okresní úřady, odpovídám poněkud obsáhlejším materiálem, protože jsem toho názoru, že tato velmi citlivá oblast si to zasluhuje.

Především Vás chci ujistit o tom, že Ministerstvo financí důkladně zvažovalo cíle a úkoly dotační politiky v dané oblasti a provedlo řadu podrobných analýz, než dospělo k rozhodnutí, že na provoz domovů-penzionů pra důchodce nebude v roce 1995 poskytovat dotace (příspěvek). Toto rozhodnut í bylo podloženo následující mi fakty.

V sociální oblast i zabezpečují územní orgány, t. j. okresní Úřady a obce, značný rozsah veřejně prospěšných statků na místní úrovni. Jedná se o rozsáhlou škálu druhů a forem sociální péče, zahrnující (kromě mnoha dalších) i provoz domovů penzionů pro důchodce.

Na oblast sociální péče vynaložily v roce 1994 územní orgány 11529,2 mil Kč,což představovalo 10,3 % jejich celkových výdajů. Náklady na aktivity v dané oblast i hradily obce a okresní úřady částečně z vlastních příjmů, částečně ze státních dotací, které v roce 1 994 činily 7616,9 mil Kč. Znamená to, že na financování Sociální péče poskytované územními orgány se státní rozpočet v roce 1 994 podílel téměř dvěma třetinami (přesně 66,1 %); dotace pokryly 72,2 % celkových neinvestičních výdajč místních rozpočtů v kapitole 728 (práce a sociální věci) a 49,1 % investičních výdajů.

Při rozhodování o účelovém určení dotací na konkrétní druhy sociální péče zajišťované na místní úrovni musí Ministerstvo financí respektovat platné zákony v dané oblasti. Proto např. výdaje územních orgánů na sociální dávky jsou v plné výš i uhrazeny ze státních dotací (v roce 1 994 představovaly sumu 3 61 5, 6 m i 1 Kč). Dalším určujícím hlediskem při alokaci dotací je finanční náročnost poskytování jednotlivých druhů sociální péče.

Podle informací získaných od územních orgánů představují v této oblast i největší finanční břemeno pro zřizovatele (obce a okresní úřady) ústavy sociální péče, z nich pak zejména ústavy pro tělesně a mentálně postižené občany a domovy důchodců. Domovy - penziony pro důchodce, které jsou součástí ústavní sociální péče, vyžadují relativně i absolutně nižší náklady na provoz než ostatní typy ústavů. Uvedené poznatky lze dokumentovat konkrétními číselnými údaji:

* ústavy pro tělesně a mentálně postižené občany

** náklady jsou spočítané jako saldo mezi příjmy a výdaji; průměrné náklady neinvestiční) představu jí průměr za ČR, maximální a minimální náklady jsou extrémní hodnoty vykázané u daného typu zařízení.

Domovy-penziony pro důchodce se v roce 1994 podílely na celkovém počtu ústavních zařízení sociální péče zhruba jednou pětinou (20, 9%) a necelou pětinou (18,9%) pak na celkovém počtu míst těchto zařízeních, jejichž zřizovateli jsou okresní úřady a obce. Průměrné roční náklady na 1 místo v domovech-penzionech byly nejnižší představovaly 43% nákladů na 1 místo v domovech důchodců a 33,8 % srovnatelných nákladů v ústavech pro tělesně a mentálně postižené občany.

Z uvedených údajů vyplývá, že největší zátěž (finanční a provozní) představují pro územní orgány domovy důchodců a ústavy pro tělesně a mentálně postižené občany. Z tohoto důvodu také Ministerstvo financí v návrhu dotací na rok 1995 preferovalo uvedené dvě formy ústavní sociální péče tím, že stanovilo dotaci na 1 místo v ústavech pro postižené občany ve výš i 62, 3 tis. Kč a v domovech důchodců ve výši 50,5 tis. Kč, což jsou částky, jejichž výše se blíží průměrným republikovým nákladům.

Chtěl bych, vážená paní poslankyně, vyvrátit tvrzení, že stát nepodporuje tu formu ústavní sociální péče, která se realizuje prostřednictvím domovů-penzion pro důchodce. Tato podpora ovšem nemá podobu dotací na neinvestiční výdaje, a 1 e uskutečňuje se formou dotací na investice. Z celkové částky investičních dotací pro oblast sociální péče, kterou územní orgány obdržely v roce 1994 (1506,0 mil Kč), tvořily dotace určené na výstavbu domová-penzion více než půl miliardy Kč (přesně: 583 mi 1 Kč), zbytek představovaly dotace na výstavbu domů s pečovatelskou službou. I v roce 1995 obdrží územní orgány stejnou sumu (582 mi 1 Kč) na dostavbu i novou výstavbu domovů penzionů pro důchodce.

Pokládám v této souvislosti za potřebné zdůraznit, že oblast místní sociální péče trvale představuje jednu z významných priorit dotační politiky, kterou Ministerstvo financí uplatňuje vůči obcím a okresním úřadům. Toto tvrzení lze dokumentovat následujícími údaji, které jednoznačně prokazují, že ani meziroční (z roku 1994 na rok 1995) pokles celkové sumy dotací určené územním orgánům nezabránil tomu, aby dotace určené na sociální účely vzrostly o téměř 16% (viz údaje v následujícím tabulkovém přehledu).

Závěrem bych chtěl, vážená paní poslankyně, připomenout, že od roku 1993 se každoročně dynamicky zvyšují vlastní příjmy územních orgánů (zejména obcí), a to především jejich příjmy daňové, které jim umožňují financovat všechny nezbytné výdaje. Otevřeně je třeba říci, že požadavky na další zvyšování dotací místním rozpočtům by bylo možné uspokojit jen na základě přerozdělování části výnosu daně ze závislé činnosti, která by se odčerpala do státního rozpočtu a následně by se ve formě dotací vrátila do uzemí.

Vážená paní

Gerta Mazalová

Poslanecká sněmovna

Parlamentu ČR

Praha