Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1995

I. volební období

1606 B

ODPOVĚĎ NA NALÉHAVOU INTERPELACI

poslance Františka Brožíka

na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka

ve věci vyměřování daňového penále

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník zaslal odpověď na naléhavou interpelaci poslance Františka Brožíka dopisem ze dne 23. března 995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na naléhavou interpelaci poslance Františka Brožíka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 28. března 1995

Milan Uhde v. r.

Příloha


MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

a ministr financí

Ing. Ivan Kočárník, CSc.
 V Praze dne 23. března 1995
 Čj. 252/18 262/95


Vážený pane poslanče,

ve Vaší interpelaci, týkající se daňového penále ve smyslu ustanovení § 63 zákona o správě daní a poplatků, souhlasím s Vámi plně v tom směru, že od 1.1.1995 ztratily účinnost sazby staré a nabyly účinnost sazby nové, pro daňového poplatníka výhodnější tak, jak byly schváleny Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v prosinci 1994.

Celé nedorozumění vyplývá z okolnosti, že ustanovení o penále je zařazeno do procesního předpisu tak, jako i v okolních státech, neboť úprava je platná pro celou daňovou soustavu), i když se jedná o hmotněprávní ustanovení. Uplatňování sazby vychází ze skutečnosti, že ustanovení o penále, které zakládá nárok státu vůči daňovému subjektu, je normou hmotněprávní nikoliv procesněprávní. Nárok státu na penále vzniká podle ustanovení § 63 odst. 4 citovaného zákona v okamžiku, kdy jsou naplněny podmínky pro jeho uplatnění. Tato podmínka je splněna, podle ustanovení § 63 odst. 1 citovaného zákona okamžikem, kdy je daňový dlužník v prodlení, tj. nezaplatí-li splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti. Penále se počítá za každý den prodlení, až do zaplacení daňového nedoplatku. Správce daně pak následně penále předepíše platebním výměrem a v něm pouze deklaruje výši, v jaké vznikl nárok státu.

Znamená to tedy, že pokud byly splněny podmínky pro uplatnění penále, čili trval-li daňový nedoplatek 31.12.1994, vzniklo penále ve výši původních sazeb podle zákona účinného do konce roku 1994, tj. např. ve výši 0,3% základní sazby. Dne 1.1. 1995, zase za předpokladu, že byly splněny podmínky pro vznik penále, vzniká na základě účinnosti novely zákona nárok na penále v nové sazbě, čil i ve výši 0,1%.

Jiné řešení by muselo být zajištěno přechodným ustanovením, které by zpětně měnilo výši penále vzniklou před přijetím novely. Při zvažování přijetí přechodného ustanovení, které by působilo retroaktivně na vznik penále, se posuzovala i míra spravedlnosti a účelnosti této sankce a je zřejmé, že by uplatnění nižších sazeb bylo závislé na subjektivním prvku, zda již správce daně penále předepsal do 31.22.1994 či nikoliv a dále by zvýhodňovalo daňového dlužníka, který setrvává v prodlení delší dobu.

Celá záležitost byla konzultována i s Ústavem státu a práva, který potvrdil výše uvedený přístup. Z uvedeného je tedy zřejmé, že metodické usměrnění pražských finančních úřadů není v rozporu se zákonem.

Vážený pan

František Brožík

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP