Místopředseda vlády a ministr financí
Ivan Kočárník zaslal odpověď
na naléhavou interpelaci poslance Františka Brožíka
dopisem ze dne 23. března 995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka
na naléhavou interpelaci poslance Františka Brožíka.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
![](o1606b01.gif)
MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze dne 23. března 1995 | |
Čj. 252/18 262/95 |
Vážený pane poslanče,
ve Vaší interpelaci, týkající
se daňového penále ve smyslu ustanovení
§ 63 zákona o správě daní a poplatků,
souhlasím s Vámi plně v tom směru,
že od 1.1.1995 ztratily účinnost sazby staré
a nabyly účinnost sazby nové, pro daňového
poplatníka výhodnější tak, jak
byly schváleny Poslaneckou sněmovnou Parlamentu
České republiky v prosinci 1994.
Celé nedorozumění vyplývá z
okolnosti, že ustanovení o penále je zařazeno
do procesního předpisu tak, jako i v okolních
státech, neboť úprava je platná pro
celou daňovou soustavu), i když se jedná o
hmotněprávní ustanovení. Uplatňování
sazby vychází ze skutečnosti, že ustanovení
o penále, které zakládá nárok
státu vůči daňovému subjektu,
je normou hmotněprávní nikoliv procesněprávní.
Nárok státu na penále vzniká podle
ustanovení § 63 odst. 4 citovaného zákona
v okamžiku, kdy jsou naplněny podmínky pro
jeho uplatnění. Tato podmínka je splněna,
podle ustanovení § 63 odst. 1 citovaného zákona
okamžikem, kdy je daňový dlužník
v prodlení, tj. nezaplatí-li splatnou částku
daně nejpozději v den její splatnosti. Penále
se počítá za každý den prodlení,
až do zaplacení daňového nedoplatku.
Správce daně pak následně penále
předepíše platebním výměrem
a v něm pouze deklaruje výši, v jaké
vznikl nárok státu.
Znamená to tedy, že pokud byly splněny podmínky
pro uplatnění penále, čili trval-li
daňový nedoplatek 31.12.1994, vzniklo penále
ve výši původních sazeb podle zákona
účinného do konce roku 1994, tj. např.
ve výši 0,3% základní sazby. Dne 1.1.
1995, zase za předpokladu, že byly splněny
podmínky pro vznik penále, vzniká na základě
účinnosti novely zákona nárok na penále
v nové sazbě, čil i ve výši 0,1%.
Jiné řešení by muselo být zajištěno
přechodným ustanovením, které by zpětně
měnilo výši penále vzniklou před
přijetím novely. Při zvažování
přijetí přechodného ustanovení,
které by působilo retroaktivně na vznik penále,
se posuzovala i míra spravedlnosti a účelnosti
této sankce a je zřejmé, že by uplatnění
nižších sazeb bylo závislé na subjektivním
prvku, zda již správce daně penále předepsal
do 31.22.1994 či nikoliv a dále by zvýhodňovalo
daňového dlužníka, který setrvává
v prodlení delší dobu.
Celá záležitost byla konzultována i
s Ústavem státu a práva, který potvrdil
výše uvedený přístup. Z uvedeného
je tedy zřejmé, že metodické usměrnění
pražských finančních úřadů
není v rozporu se zákonem.
Vážený pan
František Brožík
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky