Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády Jan Kalvoda a ministra vnitra Jan Ruml zaslali společnou odpověď na interpelaci poslance Tomáše Štěrby dopisem ze dne 20. dubna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně společnou odpověď místopředsedy vlády Jana Kalvody a ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Místopředseda vlády

JUDr. Jan Kalvoda

Ministr vnitra

Jan Ruml

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 16. března 1995 týkající se evidence přestupků Vám sdělujeme následující.

Problematika přestupků a řízení o přestupcích je upravena zejména zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Podle této obecné právní úpravy je vedeno řízení o přestupcích a tím i shromažďovány údaje o přestupcích a jejich pachatelích ve spisech orgánů, které v rozsahu zákonné působnosti na jednotlivých úsecích státní správy přestupky projednávají (obce, okresní úřady, celní orgány, a další). Tyto orgány vedou zároveň evidenci spisů, týkající se projednávaných přestupků. Povinnost spisové evidence vyplývá zejména z ustanovení § 6 zákona České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, kde se mimo jiné ukládá státním orgánům a obcím zajišťovat odbornou správu písemností vzešlých z jejich činnosti a dbát přitom o řádnou spisovou evidenci. Uvedená spisová evidence slouží především k zabezpečení řádného chodu správního úřadu, její vedení je časově omezeno skartačními lhůtami a svým charakterem nevykazuje a ani nemůže vykazovat znaky uceleného trvale provozovaného informačního systému. V současné době totiž neexistuje centrální evidence přestupků a jejich pachatelů, obdobná Rejstříku trestů, neboť zatím není významnější důvod a ani zákonné zmocnění pro její zřízení a vedení.

Ministerstvo vnitra pro potřeby statistických zjišťování předkládá roční výkaz o přestupcích projednávaných orgány místní správy se zaměřením zejména na získání přehledu o počtech a druzích projednávaných přestupků, rozsahu a způsobu jejich vyřízení počtu odvolání a podobně. Cílem výkazu je sumarizace údajů týkajících se projednaných přestupků. Ani v tomto případě se nejedná o evidenci, která by shromažďovala osobní údaje o pachatelích přestupků. Tato zpravodajská povinnost vyplývá Ministerstvu vnitra z ustanovení § 28 zákona České národní rady č. 278/1992 Sb. o státní statistice a z Opatření Českého statistického úřadu č. OP 31/1994, kterým se uveřejňuje na základě zmocnění v § 15 odst.1 citovaného zákona, program statistických zjišťování na rok 1995. Ke splnění této povinnosti vytvářejí zpravodajské jednotky, podle 29 výše uvedeného zákona, včas potřebné předpoklady zejména vedením evidence nezbytné pro vykazování stanovených v programu zjištování.

Poněkud odlišnou úlohu mají evidence vedené na úseku přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Tyto evidence jsou zakládány a využívány výhradně dopravními inspektoráty k plnění úkolů na úseku výcviku řidičů, vydávání a odnímání

řidičských průkazů apod. Opodstatněnost takových evidencí je obecně dána ustanovením § 2 odst. 1 písm. 1) zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, které zmocňuje Policii České republiky k vedení evidencí a statistik potřebných k plnění jejích úkolů. Důsledně bude tuto problematiku řešit nově připravovaný zákon o bezpečnosti silničního provozu.

Moderní úprava provozování informačních systémů obsahujících osobní údaje je obecně v českém právní řádu teprve vytvářena. Tento nedostatek nelze vyřešit pouze dílčími změnami, např. novelou zákona o přestupcích. Problém je potřebné posuzovat komplexně ve všech věcných i právních souvislostech.

Jde především o celkové posouzení tvorby informačních systémů soustavy státní správy, jejich koordinaci a vzájemnou provázanost při plném respektování práv občanů, resp. právnických osob působících na území České republiky. V tomto směru byly již učiněny některé legislativní návrhy. Naposledy v únoru letošního roku Ministerstvo hospodářství, které navrhlo úpravu informačních systémů správních úřadů cestou novelizace kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato představa nebyla shledána schůdnou a po projednání problémů mezi příslušnými orgány (Ministerstvem vnitra, Ministerstvem hospodářství a Úřadem pro legislativu a veřejnou správu) se dospělo k názoru, že nejúčinnějším způsobem řešení bude provést novelizaci zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech (případně připravit novou zákonnou úpravu), která by založila obecný právní režim pro ochranu údajů o fyzických a právnických osobách v informačních systémech soustavy státní správy.

Bez zřetele na výše uvedené je možno již na základě platného právního řádu soudit to, že v oblasti informačních systémů je důležitou otázkou nejen zjišťování a shromažďování dat, ale i jejich předávání do sféry státní správy a soukromoprávním subjektům. V těchto případech lze jednoznačně konstatovat, že zpřístupňování dat vytvářených v oblasti státní správy je možné jedině v rozsahu a způsobem, který stanoví zákon. To samozřejmě platí.i o poskytování údajů z přestupkového řízení, včetně údajů o osobách, které se dopustily přestupku.

V současné době probíhají přípravné práce na nové koncepci správního trestání a správního soudnictví. Jde o složitou problematiku, kterou je nutno řešit uceleně a systémově. Tuto novou koncepci je potřebné sladit s probíhajícími změnami v oblasti trestního práva a také s přípravou jeho rekodifikace. V této souvislostí je nezbytné vyřešit velké množství otázek, například rozhodnout, zda bude ponecháno dosavadní dělení na trestné činy a přestupky, či zda bude potřebné vyjádřit společenskou nebezpečnost jednání pachatele ještě dalším mezistupněm, jakým byly dříve provinění nebo přečiny, zda případná časově ohraničena recidiva při páchání přestupku bude významná pro zvýšení společenské nebezpečnosti takového jednání až na úroveň tohoto dalšího "mezistupně" atd. Podle přijatého řešení uvedených otázek pak bude posouzeno,.zda je nutné vytvořit centrální evidenci přestupků, je ž by sloužila pro potřeby správního trestání a správního soudnictví, ale eventuálně i pro jiné účely (např. k osvědčování spolehlivosti státních zaměstnanců). Pokud by zavedení centrální evidence přestupků bylo shledáno jako důvodné, znamenalo by to následně též rozhodnout, který správní úřad by takovou evidenci vedl. Zároveň by bylo třeba připravit i příslušnou zákonnou úpravu provozování této evidence tak, aby byla v souladu s ústavními požadavky a se shora uvedenými požadavky na inovaci zákona na ochranu osobních údajů v informačních systémech.

Předmětná koncepce by měla být zpracována do konce měsíce května 1995 a poté by měla být posouzena vládou.

S pozdravem

Jan Ruml

Vážený pan

Ing. Tomáš Štěrba

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha