Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Františka Kačenky na předsedu
vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
poslanec
JUDr.František Kačenka
Vážený pan
Ing. Václav Klaus, CSc
předseda vlády České republiky
prostřednictvím
PhDr. Milana Uhdeho
předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky
Nový Jičín 8. ledna 1995
Věc.: Interpelace Františka Kačenky na předsedu
vlády České republiky Václava Klause
Vážený pane předsedo vlády,
ve svém vystoupeni před Poslaneckou sněmovnou
jste rozdělil opoziční poslance, kteří
vyjadřují svůj nesouhlas s politikou vlády
formou interpelaci a dotazů, na ty, "kteří
tak dělají se zlým úmyslem" a
na ty, "kteří nejsou z různých
důvodů dnes úspěšní, kteří
si nedůvěřuji a cítí proto
obavy, nejistotu, jiný strach". Takovéto tvrzeni
ve své podstatě zpochybňuje nejdůležitější
parlamentní institut, který v každém
demokratickém státě opozice k zabezpečeni
kontrolní činnosti vlády a tím i k
plněni své nezastupitelné úlohy má.
Úloha opozice spočívá zejména
v tom, že poukazováním na chyby, omyly a nedostatky,
kterých se vládnoucí elita v každém
státě dopouští, usměrňuje
činnost vlády, jednání politiků
popř. zajišťuje nápravu v těch
případech, kdy ji k pochybeni došlo. Tím
se udržuje skutečné, nikoliv jen proklamovaná
demokracie. Právě z těchto důvodů,
nikoliv pro senzace, je v zahraničí projednáváni
interpelaci ze strany veřejnoprávních sdělovacích
prostředků věnována mimořádná
pozornost a přímé televizní přenosy
z nich mají vyhrazeno pravidelné místo ve
vysílacím programu, což na druhé straně
vede poslance k tomu, aby své dotazy formulovaly krátce,
srozumitelně a přesné. V rozporu s vašim
vystoupením si dovolím tvrdit, že ani u nás
tomu není jinak a většina interpelaci a dotazů
na vládu je podávána ze stejných důvodů,
nebo také proto, že poslanci nejsou spokojeni z odbornou
úrovní nebo obsahem předkládaných
materiálů.
Počet dotazů a interpelací je přímo
úměrný tomu, jak kvalitně a odborně
vláda vládne, jak kvalitní materiály
Parlamentu předkládá nebo jak jsou v souladu
s morálkou činy a jednáni jejich členů.
Proto zlepší-li se činnost vlády a jiných
správních úřadů, sníží
se i počet interpelaci.
V souvislosti s projednáváním návrhu
státního rozpočtu na rok 1995 jsem i já
z obdobných důvodů položil předkladateli
několik otázek. Týkaly se těch části
a kapitol, u kterých oproti předcházejícím
rokem došlo bez řádného zdůvodnění
k výrazným změnám, nebo naopak takových
nedostatků, kdy na realizaci zákonem nově
stanovených úkolů nebyly vyčleněny
potřebné finanční prostředky.
Velkou pozornost jsem rovně věnoval programům,
které mají být financovány prostřednictvím
státního rozpočtu, a u nichž dosud nebyla
vládou schválena koncepce. Ústní odpovědi
a vysvětleni ministra Kočárníka jsem
očekával ještě před hlasováním
o pozměňovacích návrzích, aby
každý poslanec věděl proč a o
čem hlasuje. Nestalo se tak. A tak ty otázky, které
nepozbyly na své aktuálnosti předkládám
nyní znovu formou interpelace.
Státní rozpočet předpokládá,
že v roce 1995 bude ve sféře rozpočtových
organizací vydáno na mzdové prostředky
48,3 mld Kč, což je téměř 1/10
všech prostředků státního rozpočtu.
Již v době projednávání a schvalování
rozpočtu se vědělo, že to není
částka konečná a bude se ještě
zvyšovat v souvislosti s připravovanou změnou
vyplácení dávek sociálního
zabezpečení, která si vyžádá
dalších 3 000 nových pracovních míst
na okresních úřadech a MPSV. Počty
úředníků se zvyšuji i jinde,
a to v rozpočtových organizacích o 670 a
ostatních organizacích státní správy
o 2667 osob /nejvíce o 1 000, na finančních
úřadech/. To vše je v rozporu s usnesením
i /doporučením?/, které vláda přijala
na jaře minulého roku a týká se snižování
počtu pracovníků orgánů statní
správy. Nesvědčí o politické
prozíravosti, odbornosti a kvalitě vlády
jestliže přijímá protikladná
usnesení, která se vzájemně vylučuji
a kdy např. místo proklamovaného snížení
počtu pracovníků se v konečném
součtu jejich počet zvýší o více
než 6 300 osob.
První otázka zni:
S jakým výsledkem jednotlivá ministerstva
a další ústřední orgány
státní správy naplnily usneseni vlády
týkající se snižováni počtu
pracovníků?
Druhá otázka zni:
Jakým podílem a z jakých důvodů
se výše uvedené subjekty podílejí
na zvyšování počtu nových pracovních
míst v rozpočtových organizacích a
v ostatních organizacích státní správy?
Třetí otázka zní:
Proč vláda, která v červnu obdržela
od ministra J. Vodičky "Návrh organizačního
zabezpečeni výplaty dávek státní
sociální podpory" nepromítla potřeby
finančního krytí nákladů spojených
s touto reorganizací do návrhu státního
rozpočtu, a naopak v době, kdy státní
rozpočet ještě ani nebyl schválen již
přijala usnesení č. 702/1994, kterým
se ukládá finanční kryti náklad
zabezpečit "změnou závazných
ukazatel$ schválených rozpočtů příslušných
kapitol" nebo také např. "s využitím
přebytku rozpočtu za rok 1994"? Tento její
postup mimo jiné dokládá, jak nízké
vážnosti u ni státní rozpočet
používá.
Čtvrté otázka zní:
Kolika důstojníků armády České
republiky se skutečně dotkne plánované
snižování počtu tabulkových míst
vojáků z povolní o 12 900 osob v roce 1995,
jaké bude jejich věkové složeni a kterých
hodností se bude týkat a kolik finančních
prostředků bude uvolněným důstojníkům
vyplaceno na odstupném a kolik na důchodech za výsluhu
let?
S pozdravem
JUDr. František Kačenka