Ministr životního prostředí František
Benda zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava
Vlčka dopisem ze dne 8. února 1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
životního prostředí Františka Bendy
na interpelaci poslance Jaroslava Vlčka. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne 8. února 1995
Č. j. M/160/95
Vážený pane poslanče,
ve věci Vaší interpelace ze dne 9. ledna 1995
"Perspektivy a funkce Národního parku Šumava",
ve které Vás již písemně informoval
můj náměstek Ing. Aleš Šulc dopisem
ze dne 23. 1. 1995 č. j. 600/1713/95-OOP/330/95, Vám
sděluji k jednotlivým otázkám následující:
K otázce č. 1
V Národním parku Šumava bylo v roce 1994 vytěženo
cca 160 tis. m3 dřeva, což není ani polovina
těžby, která by byla realizována v případě
neexistence parku; z toho bylo 90% těžby nahodilé,
t. j. těžby vyvolané mimořádnými
okolnostmi - větrné polomy a kůrovcová
kalamita. Úmyslná mýtní těžba
činila pouze 1%, zatímco rozsah větrných
polomů lze cílevědomou lidskou činností
ovlivňovat v obdobích velmi dlouhých (cca
ve 100 letém předstihu; lze kůrovcovou kalamitu
tlumit v období řádově kratším.
Těžbou a následnou asanací jsou řešeny
aktivní (napadené) kůrovcové stromy,
které by při nezpracování způsobily
několikanásobně rozmnožení kůrovce
v následné generaci. Přitom byly vylišeny
a z asanace těžbou vypuštěny lokality,
kde jsou již kůrovce napadené porosty proředěné
a zdravotně v takovém stavu, že by asanací
došlo k úplné destrukci porostů a likvidaci
příznivých podmínek pro obnovu. V
těchto lokalitách budou na jaře aplikována
opatření proti kůrovci, ovšem s vyloučením
těžby napadených stromů. Sterilní
souše, ve kterých není nebezpečí
šíření kůrovce, se na území
celého NP nechávají stát v porostech.
Z uvedeného je patrné, že o úmyslné
"intenzivní těžbě" nelze hovořit.
Po vyřešení kalamity kůrovce (horizont
3-5 let) a velmi pravděpodobně i řady větrem
rozvrácených kulturních porostů, lze
před) pokládat postupný pokles těžeb
včetně podstatného poklesu kvalit těženého
sortimentu až zhruba na úroveň 75 tis. m3.
Problémem při dopravě dřeva zůstává
fáze přibližování (pohyb dříví
v porostu), kdy vysoké investiční náklady
na pořízení vyhovujících prostředků
nedovolují rychlou obměnu těžké
mechanizace, převzaté v roce 1993 od bývalých
uživatelů. Nabídka od podnikatelských
subjektů je v tomto ohledu nedostačující,
včetně nabídky koňských potahů.
V říjnu a listopadu 1994 bylo přiblíženo
vrtulníkem dříví z asanace kůrovce
v létech 93-94, které při odkornění
má minimální pozitivní vliv na obnovu
lesa, ze současných I. a II. zón v celkovém
rozsahu 4,5 tis. m3.
Byl vypracován podrobný návrh zónace,
jehož základem bylo vylišení I. zóny.
Jako východisko byly vzaty původní šumavské
porosty a kvalitativní znaky ekosystému tak, aby
se v I. zónách mohla absolutně vyloučit
jakákoliv lesnická činnost. Této bezzásahové
I. zóny navrhuje Správa NP cca 8, 8 tis. ha. Tuto
skutečnost považujeme za zcela zásadní
opatření pro další práci v NP.
Pojetí II. zóny je dynamické, to znamená,
že vývoj současných kulturních
lesních porostů bude usměrňován
k postupnému přechodu k samoregulačnímu
režimu a přechodu do I. zóny. Zhruba 1/4 výměry
lesů NP zůstane ve II. zóně, kde bude
uplatňováno přírodě blízké
hospodaření v lesích (rozvinutý podrostní
způsob).
K 1.1.1995 byla provedena celková reorganizace Správy
NP. Dosavadní organizační struktura nezajišťovala
chod Správy, vznikal zásadní problémy
vně i uvnitř Správy.
Novou organizační strukturou byla především
zjednodušena struktura řízení lesního
provozu, zrušení středního článku
bez náhrady, byl vytvořen útvar odborné
a výzkumné činnosti, řízený
prvním náměstkem ředitele, dále
byly vytvořeny samostatné útvary státní
správy odděleně pro CHKO a NP a zřízeno
samostatné oddělení informační
a strážní služby. Tímto opatřením
nedochází ani k likvidaci "všech ochranářských
prvků", ani k podřízení strážců
provozním zaměstnancům, naopak jsou vyjasněny
pracovní náplně a zvýrazněna
funkce ochrany přírody včetně významného
postavení strážců.
Současně s reorganizací se sjednocují
obvody informační a strážní služby
s obvody lesnické organizace, kvalifikačním
předpokladem pro funkci lesníka v NP bude zkouška
pro strážce ochrany přírody (do 1 roku).
K otázce č. 2
Správa NP se nefinancuje plně ze zisku za vytěžené
dřiví. Státní dotace na provoz ochrany
přírody činila v roce 1994 15,7 mil. Kč,
skutečné čerpání 22 mil. Kč,
na investice stavební a strojní činí
státní dotace 12 mil. Kč.
Pokud však při současné výši
těžby vyvolané kalamitami získává
Správa finanční prostředky, jsou tyto
využívány především na obnovu
lesa, opravy a údržby cestní sítě,
protipovodňová opatření a opravy provozních
budov, spravovaných Správou NP.
K otázce č. 3
V roce 1994 bylo realizováno 155.901 m3 dříví,
z toho 93,3% na tuzemských trh převážně
přímo zpracovatelským firmám a 6,7%
na export na vývozní licenci Správy NP Šumava.
Průměrné zpeněžení činilo
979 Kč/m3.
Státní dotace na investice činila v roce
1994 13,7 mil. Kč, vlastní prostředky z odpisů
základních prostředků 6,1 mil. Kč.
Z toho bylo čerpáno na stavební investice
79,2%, na strojní 20,8%.
Provozní prostředky ze státní dotace
15,7 mil. Kč a tržby 156,5 mil. Kč. Byly čerpány
následovně - opravy a údržba základních
prostředků 22,5%, služby (dodávky práce
od cizích subjektů) 27,1%, osobní náklady
25,1%, odpisy 4,3%, materiál a energie 13,3%, ostatní
náklady 7,7%.
K otázce č. 4
V období posledního půl roku nastoupilo na
Správu NP několik pracovníků s praxí
v oboru ekologie, ochrany přírody a lesní
provoz delší než 30 let. Jejich dlouholetá
praxe ve školství, výzkumných a projekčních
ústavech, lesním provozu i ústředních
orgánech státní správy vylučuje
Vaše obavy.
Závěrem mi dovolte, vážený pane
poslanče, abych Vás pozval k návštěvě
Správy NP a CHKO Šumava, kde si můžete
na místě ověřit všechny skutečnosti,
seznámit se se současnými problémy
řízení této Správy a osobně
si ověřit kvalifikaci a úroveň jejích
současných vedoucích pracovníků.
V úctě
František Benda
Vážený pan
RNDr. Jaroslav Vlček
poslanec Parlamentu ČR
Sněmovní ul.