Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jaroslava Vlčka na místopředsedu
vlády a ministra zemědělství Josefa
Luxe a ministra životního prostředí
Františka Bendu. Interpelace je přílohou tohoto
sněmovního tisku.
Příloha
Hlavním cílem a posláním založení
Národního parku Šumava (NPŠ) je podle
mezinárodních dohod ochrana přirozených
procesů na jeho území jako nejvyššího
stupně globálního režimu přírody.
Proto také byl podle plánu péče o
NPŠ zřízen po jeho založení jako
nejvýznamnější součást
Útvar ochrany přírody, jehož úkolem
byl dohled na d dodržováním režimu parku
jak turisty, tak i lesníky, kteří hospodaří
na území národního parku.
Otázka č. 1
Poslední změna ve vedení NPŠ a dopady
této změny směřují ke zrušení
všech ochranářských prvků uvnitř
správy NPŠ. Za nejdůležitější
úkol je nyní pokládána těžba
a odbyt dřevní hmoty a lesní provoz vůbec.
Naopak Útvar ochrany přírody byl rozpuštěn.
Tímto opatřením bylo zpochybněno rozhodnutí
parlamentu o NPŠ. Dokonce Strážci NP byli převedeni
pod řízení vedoucím polesí,
tedy k těm, které by sami měli kontrolovat.
Žádám o vysvětlení tohoto záměru
všem členům poslanecké sněmovny.
Každý národní park má mít
buď na celém území, nebo alespoň
na větší části jeho území
zónu s předepsanou ochranou nerušeného
průběhu přírodních procesů.
V praxi to znamená zamezení jakýchkoli intervencí
člověka do přírody na tomto území.
V dalších zónách se předpokládá
takové hospodaření, aby bylo dosaženo
co nejpříznivějšího kompromisu
mezi všemi obory péče o NP, včetně
výtěže dřeva, i zájmy obyvatel
žijících na tomto území. Toto
je nazýváno v mezinárodním dokumentu
hnutí PROSILVA "Přírodě blízkým
hospodařením". Ve skutečnosti však
probíhá intenzivní těžba včetně
používání těžkých
mechanizmů i v I. zóně. Tato těžba
degraduje světovou jedinečnost na úroveň
zdroje dřevní hmoty a vzbuzuje v zahraničí
při nejmenším údiv i rozpaky.
Otázka č. 2
Jak jsou dodržována pravidla obhospodařování
Národního parku Šumava v současné
době pod novým vedením?
U národních parků, především
u jádra NP se předpokládá, že
jejich správa a provoz jsou plně dotovány
státem Vedoucí osobností parku však
ve svých projevech ve sdělovacích prostředcích
otevřeně přiznávají, že
NPŠ se musí sám plně financovat ze zisku
za vytěženou dřevní hmotu.
Otázka č. 3
žádám o zveřejnění nákladových,
výnosových a investičních položek
hospodaření NPŠ, především
použití zisků a směry odbytu vytěžené
dřevní hmoty.
Od založení NPŠ v.r. 1991 byli pověřeni
řízením již tři ředitelé,
ochrana vlastní přírody a tedy hlavní
funkce parku se však stále zhoršuje.
Otázka č. 4
Svědčí zhoršený stav NP a ochrana
jedinečné přírody o nedostatcích
kvalifikací vedoucích osobností NP, anebo
pouze plní uložené úkoly? Absolvovali
tito ředitelé alespoň kurz pro přípravu
vedoucích pracovníků nebo alespoň
kurz o teorii a praxi ochrany přírody. Pokud nikoli,
jak je vůbec možné, že řídí
tak vyjímečné území a tak složitou
a dosud nevyřešenou problematiku? Anebo je řízení
těžby dřevní hmoty dostatečnou
kvalifikací? Proč nebyl ani v jednom případě
vyhlášen konkurz na obsazení tohoto místa?
Proč byla přerušena spolupráce s Bavorským
národním parkem?
RNDr. Jaroslav Vlček