Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1995

I. volební období

1409 E

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslankyně Květoslavy Čelišové

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci prošetření správnosti rozhodnutí komise Fondu národního majetku ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí účastníků veřejné soutěže vyhlášené na státním podniku Chemofarma v Ústí nad Labem

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslankyně Květoslavy Čelišové dopisem ze dne 11. ledna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslankyně Květoslavy Čelišové. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 17. ledna 1995

Milan Uhde v. r.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

V Praze dne 11.1. 1995

Č.j.: 33601/94 - OVA

Vážená pani poslankyně,

dovolte, abych reagoval na interpelaci, kterou jste na mne vznesla v průběhu 25. schůze PSP ČR a která se týkala problematiky privatizace s.p. Chemopharma. Ke správnosti rozhodnutí komise FNM ČR ohledně stanovení pořadí účastníků veřejné soutěže na prodej majetku Chemopharmy jsem se již jednou vyjadřoval, na základě Vaší interpelace, v roce 1993. Pro úplnost bych rád zopakoval některá fakta.

Předně je třeba říci, že schválení správností postupu hodnotící komise je zcela v kompetenci FNM ČR, kterým byla jmenována.

Veřejná soutěž byla vyhlášena jako alternativa k hrozící likvidaci podniku, který byl značně ztrátový. Veřejná soutěž byla vyhlášena 22. 9. 1993 a vyhodnocena 4. 11. 1993. Přihlásili se čtyři zájemci, z nichž jeden byl vyřazen již v prvním kole (nesplnil podmínku účasti, že se soutěže mohly účastnit pouze "právnické osoby z tuzemska"), a druhý - KLOUDA s.r.o. - byl vyřazen v druhém kole,protože svojí cenovou nabídku podmínil desetiletými splátkami. U zbývajících dvou nabídek čtyřčlenná komise stanovila pořadí:

1. TRONIC - PRAHA s.r.o. - 381,6 mil Kč

2. HUMA-LAB Bohemia s.r.o. - 438 mil Kč podmíněno splátkovým režimem na 4 roky.

Je třeba konstatovat, že komise FNM ČR tehdy udělala chybu, neboť společnost HUMA-LAB Bohemia s.r.o. měla být ze soutěže rovněž vyřazena. Nesplnila totiž kritéria soutěže - nepředložila cenovou nabídku bez jakýchkoliv podmínek, ale nabídku podmínila schválením splátkového režimu. Později se objevilo i další porušení podmínek soutěže, neboť i jejím společníkem byl zahraniční subjekt - společnost HUMA-LAB Czechoslovakia s.r.o. se sídlem v Košicích. De facto tak splnila podmínky soutěže pouze společnost TRONIC.

Z vlastních prostředků společníků firmy TRONIC byla před podpisem smlouvy uhrazena záloha ve výši 10 kupní ceny, tj. 38,1 mil Kč. Na základě toho byla řádně podepsána kupní smlouva dne 22. 12. 1993 s účinností od 1. 1. 1994. Zároveň byl TRONICu předán veškerý majetek s.p. Chemopharma.

Při předávacím řízení TRONIC rozporoval některé skutečnosti, které byly chybně uvedeny v aktualizovaném privatizačním projektu, a tedy i v podkladech pro veřejnou soutěž. Větši na nesrovnalostí vyplynula z činnosti vedení státního podniku. Kromě toho vznikl problém i s tím, že katastrální úřad odmítl zaregistrovat nezkolaudovaný rozhodující výrobní provoz.

Nejvážnějším problémem, který TRONIC dodatečně zjistil, byl závazek zavedení tzv. "správné výrobní praxe" k 1. 1. 1995. TRONIC se o něm dozvěděl až po převzetí majetku CHEMOPHARMY, kdy zjistil, že státní podnik neměl povolení k výrobě léčivých látek, náplastí a rychloobvazů. Toto povolení bylo vydáno teprve v září 1994, a to na společnost TRONIC-Praha s.r.o. Při tom v privatizačním projektu a v podkladech pro veřejnou soutěž bylo uvedeno, že "jakost výrobků vyhovuje normám odsouhlaseným Státním ústavem pro kontrolu léčiv". Zavedení "správné výrobní praxe" znamenalo pro nabyvatele dodatečnou investici v hodnotě cca 130 mil Kč, s níž nepočítal.

Přes závažné problémy, které vyplynuly pro nabyvatele z nedostatků při předání majetku, byl v podniku zvýšen ob jem výroby a rozšířen sortiment výrobků. Podnik se v roce 1994 ekonomicky stabilizoval. Za období leden - listopad 1994 vytvořila společnost Chemopharma-Tronic s.r.o. zisk 19,65 mil Kč, výroba vzrostla na 242,38 mil Kč, výroba náplastí dosáhla objemu 152,8 mil Kč.

Spolu s upozorněním na výše uvedené nedostatky požádal TRONIC o prodloužení termínu k uhrazení kupní ceny, čemuž výkonný výbor FNM vyhověl. V podzimních měsících roku 1994 se začal fond systematicky zabývat všemi dlužníky. Všechny případy byly jednotlivě analyzovány a bylo rozhodováno o opatřeních, která by vedla k výraznému snížení pohledávek po lhůtě splatnosti. V rámci těchto jednání se fond znovu zabýval i případem CHEMOPHARMA-TRONIC.

Věcně byl případ vyhodnocen pozitivně. Společnost TRONIC uvedla hospodaření CHEMOPHARMY do objektivně lepšího stavu, než v jakém bylo před privatizací. Majetek nezcizila, nezatížila novými dluhy ani zástavami, naopak jako jeden z velmi mála nabyvatelů hospodařila tak, že hodnota majetku vzrostla nejen účetně, ze zisku, ale i tržně, a to díky zavedení "správné výrobní praxe", díky nové technologii a know-how na výrobu ekologicky nezávadných komponentů, které je ohodnocena na 59 mil Kč (v ES se srovnatelné licence hodnotí cca na 10 mil DM).

Na rozdíl od jiných "neplatičů", kteří většinou s Fondem národního majetku nekomunikují a hospodaří s majetkem ve prospěch, TRONIC pravidelně fond informoval o krocích v řízení podniku, i o krocích k uhrazení zbytku kupní ceny s perspektivou uhrazení koncem října 1994. Výkonný výbor si ověřoval informace od nabyvatele přímo u úvěrující banky, a byl opakovaně ubezpečován přímo členy představenstva této banky, že úvěr včas poskytne.

Z těchto důvodů nepřistoupil fond k odstoupení od kupní smlouvy, nejradikálnějšímu postupu, který by volil za obdobné situace, kdy bylo po půl roce zpoždění platby zaplaceno pouze 10 kupní ceny.

Ke střízlivosti při odstupování od smlouvy vedly i další důvody. K jednostrannému odstoupení od kupní smlouvy tak velkého podniku neměl fond mimosoudní nástroje. V případě CHEMOPHARMY by navíc odstoupení od smlouvy ohrozilo zavádění správné výrobní praxe, a tím i výrobu náplastí, ohrozilo by náběh nového ekologického výrobního programu, znamenalo by ztrátu know-how značné hodnoty, a v neposlední řadě i ztrátu licence na výrobu léčivých látek, náplastí a rychloobvazů, neboť toto povolení nemá CHEMOPHARMA, ale přímo TRONIC-PRAHA s.r.o.

Výkonný výbor FNM ČR tedy znovu odložil termín splatnosti, a umožnil tak TRONICu dokončit jednání o úhradě kupní ceny. Zároveň ale stejně jako v jiných případech nabyvateli oznámil, že pokud by ani v tomto znovu odloženém termínu nezaplatil, odstoupí fond od smlouvy. Tímto posledním regulérním termínem zaplacení byl 30. listopad 1994.

I přes intenzivní jednání nabyvatele s bankou k úhradě nedošlo ani v tomto termínu. Úvěrující banka dle informací od nabyvatele postupně zvyšovala požadavky na zajištění úvěru. Výkonný výbor fondu proto dne 19. 12. 1994 rozhodl, že k 1. 1. 1995 budou zahájeny práce na odstoupení od kupní smlouvy. S přihlédnutím k dosavadní dobré spolupráci s nabyvatelem se předpokládá odstoupení od smlouvy dohodou. Přesto však nutnost provedení fyzických inventur, účetní uzávěrky a auditu tak velkého podniku nedává naději, že k vlastnímu zpětvzetí majetku dojde dříve než ke konci února.

Odstoupení a zpětné předání majetku je právní úkon, před kterým má nabyvatel stále ještě možnost kupní cenu uhradit, protože je po toto období stále právoplatným vlastníkem předmětného majetku. V takovém případě by fond požadoval dodatečnou úhradu nákladů, které mu vznikly přípravou odstoupení od smlouvy, a úhradu úroků z prodlení.

Případ CHEMOPAHRAMA - TRONIC není zajímavý tím, jak postupoval FNM ČR - postup byl stejný, jaký bývá v jiných srovnatelných případech. Jeho výjimečnost spočívá spíše v tom, že přestože je nabyvatel současným největším neplatičem FNM, nejedná v neprospěch FNM ani privatizovaného podniku, ale hospodaří tak, že za dobu svého hospodaření udělal ze ztrátového problematického podniku podnik ziskový, s vyšší technologickou a výrobní úrovní. I kdyby nakonec tento případ skončil tím, že FNM dostane majetek zpátky a bude jej muset začít privatizovat od samého počátku, neprodělá na tom.

Pokud jde o Vaši poslední otázku, týkající se dodržování kritéria veřejné soutěže zajištující zachování výroby lékařských náplastí po dobu minimálně 3 let v 95 objemu roku 1992, bylo stanoveno, že plnění této podmínky bude nový nabyvatel oznamovat MPO ČR vždy k 31.12. běžného roku.

Podle sdělení ředitele podniku Ing. J. Bartoše byla objemem výroby lékařských náplastí přesahující 102 mil Kč v roce 1994, tato podmínka splněna. Vážená paní poslankyně, věřím, že pro Vás budou tyto podrobné informace dostačující.

S pozdravem

Václav Klaus

Vážená paní

PaeDr. Květoslava Čelišová

poslankyně PSP ČR

Praha

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP