Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď
na interpelaci poslance Ladislava Bodyho dopisem ze dne 12. ledna
1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď předsedy
vlády Václava Klause na interpelaci poslance Ladislava
Bodyho. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády České republiky
V Praze dne 12.1. 1995
Č. j.: 33601/94-OVA
Vážený pane poslanče;
dne 13. prosince 1994 jste se na mě obrátil s interpelací
ve věci rasismu, xenofobie a dalších projevů
intolerance vůči občanům tmavé
barvy pleti v naší společnosti. Poukazujete
v ní na projevy kriminality a násilí, k němuž
u nás dochází, a vyjadřujete nesouhlas
s postupy státních orgánů a justice.
Na tomto základě požadujete personální
změny ve funkcích ministrů vnitra a spravedlnosti.
Chci Vás ujistit, vážený pane poslanče,
že Vámi zmiňované projevy rasismu, xenofobie
a netolerance vůči různým skupinám
našich občanů znepokojují vládu
ne méně než Vás. Kriminalita a násilí
jsou patologické společenské jevy, které
bohužel existují v každé společnosti
a doposud se je nikdy nepodařilo zcela eliminovat. Obnovení
demokracie a likvidace potlačovací mašinérie
totalitního státu umožnilo na jedné
straně občanům plně využívat
občanské svobody a těšit se svým
nezadatelným právům, na druhé straně
však vyneslo na světlo i jevy negativní, které
byly minulým režimem zastírány. Mezi
ně patří i projevy rasismu a netolerance
spojené s kriminalitou a násilím. Často
jsou přehnanou reakcí na prudké změny
v životě jednotlivců, někdy můžeme
jejich příčiny vidět ve změnách
životních podmínek a obtížích
v soužití a vzájemném přizpůsobování
různých společensky a kulturně odlišných
skupin v naší společnosti, mnohdy je naopak
příčina čistě kriminální.
V demokratickém a právním státě
bohužel neexistují snadná a jednoduchá
řešení podobných negativních
společenských jevů, které mají
často velmi komplexní a komplikované příčiny.
Vláda i já osobně jim však věnujeme
prvořadou pozornost.
Z hlediska právního posuzování jsou
trestné činy, související s projevy
xenofóbie, rasismu a intolerance, charakterizovány
jako trestní věci, u nichž se jedná
především o takové jednání,
jímž pachatelé naplnili skutkovou podstatu
trestných činů násilí proti
skupině obyvatel a proti jednotlivci podle § 196 a
§ 197a tr.zák., hanobení národa, rasy
a přesvědčení podle § 198 tr.zák.,
podněcování k národnostní a
rasové nenávisti podle § 198a tr.zák.
a podpory a propagace hnutí směřují
cích k potlačení práv a svobod občanů
podle § 260 a § 261 tr.zák."
Ze soudních údajů vyplývá,
že v roce 1993 bylo soudy v České republice
pravomocně odsouzeno celkem 19 osob za trestné činy
motivované rasovou nenávistí. Mezi pachateli
odsouzenými v roce 1993 byl také odsouzený,
který v roce 1991 brutálním způsobem
zavraždil v Jičíně šestiletého
romského chlapce a kterému byl uložen vyjímečný
trest odnětí svobody v trvání 17 roků.
V prvním pololetí roku 1994 bylo za uvedené
trestné činy odsouzeno 12 osob. Pachatelé
se většinou dopustili trestního jednání
vůči Romům.
V řadě dalších případů
řízení buď ještě probíhá,
nebo již bylo soudy rozhodnuto, ale jejich rozhodnutí
nejsou v právní moci. Mezi těmito případy
je také Vámi zmiňovaný tragický
případ, k němuž došlo v září
minulého roku v Písku. Proti rozsudku Okresního
soudu v Písku, k němuž vyslovujete výhrady,
bylo podáno odvolání okresním státním
zástupcem a tato trestní věc bude projednána
ve druhém stupni Krajským soudem v Českých
Budějovicích.
Pokud poukazujete na mírný postih pachatelů
uvedené trestné činnosti, která měla
za následek smrt mladého člověka,
je třeba zdůraznit, že ve smyslu čl.
81 Ústavy ČR, jsou soudy při výkonu
soudní moci nezávislé. Soudcům je
při výkonu funkce zaručena nezávislost,
kterou nesmí nikdo ohrožovat ani narušovat a
je jich rozhodnutí může být změněno
pouze v rámci řízení o řádném
nebo mimořádném opravném prostředku.
Přesto jsou Ministerstvem spravedlnosti velice pečlivě
sledovány všechny případy s výše
uvedenou problematikou a jsou prováděny prověrky
těchto případů a v případě
zjištění porušení zákona,
podává ministr spravedlnosti stížnost
Vrchnímu soudu v Praze. V této souvislosti si ministr
vyžádal od státního zastupitelství
zvláštní zprávu o trestním postihu
činů s rasovým podtextem. Ve jmenovaných
zprávách nebylo zjištěno žádné
pochybení.
Také resortem Ministerstva vnitra jsem byl ujištěn
o zvršené pozornosti, kterou jednotlivé složky
věnují uvedeným trestním činům.
Policejním prezídiem jsou vydávány
závazné metodické pokyny, které mj.
definují postup policie při shromážděních
a vystoupeních extremistických skupin, kdy přesně
stanoví na př. povinnosti policie při přípravě
a řízení zákroku, jeho provedení
a ukončení, vyhodnocení a dokumentaci. Existuje
celá řada dalších pokynů, které
v rámci své působnosti obsahují též
opatření směřující k
eliminaci projevů xenofóbie, rasismu a intolerance.
Na základě těchto pokynů provádějí
pověření pracovníci kontrolní
činnost, kdy je hodnocena práce pracovníků,
pověřených úkoly souvisejícími
s uvedenou problematikou.
Jsou vydávány rozkazy k očekávaným
akcím k posílení bezpečnostních
opatření (např. při setkání
příznivců Skinheads či jiných
skupin, při sportovních a kulturních akcích).
Závazným pokynem Policejního prezídia
ČR č. 5 ze dne 27. července 1994 k obsahu,
formám a systému sledování závažných
trestných činů kriminální povahy
je mimo jiné uloženo pravidelné vyhodnocování
celostátně sledovaných, neobjasněných
trestných činů s návrhem na další
opatření. Mezi tyto závažné trestné
činy jsou samozřejmě počítány
také ty související s rasovou nesnášenlivostí.
Na pravidelných poradách policejního prezidenta
s řediteli krajských správ Policie ČR
a hl.m. Praze byla od počátku roku několikrát
projednávána problematika interetnických
konfliktů a činnosti extremistických skupin.
Pravidelně se dokladuje bezpečnostní situace
v regionu, se zvláštním zřetelem k událostem
souvisejícím s extremistickými hnutími,
při kterých byl doporučen důsledně
razantní postup.
Z každé Správy kraje Policie ČR je jeden
zaměstnanec pověřen konkrétními
úkoly a trvalým sledováním problematiky
trestné činnosti páchané osobami s
extremistickým zaměřením.
Z ustanovení § 5 zákona č.153/1994 Sb.,
o zpravodajských službách ČR vyplývá,
že problematika extremismu spadá i do působnosti
BIS. Policejní složky v úzké součinnosti
s BIS rozkrývají organizační struktury
extremistických skupin, informují a zajišťují
bezpečnostní opatření k připravovaným
akcím.
Na všech úřadech vyšetřování
v rámci České republiky je vyšetřování
trestných činů tohoto charakteru věnována
zvýšená pozornost. Vyšetřování
je svěřováno zkušeným vyšetřovatelům.
Na některých úřadech je k vyšetřování
těchto případů vyčleněn
zvláštní vyšetřovatel - specialista.
Úřady vyšetřování řeší
ve spolupráci s příslušnými články
vedení policie ČR i případy zjištěných
odmítavých postojů orgánů policie
vůči těmto trestným činům.
Úřad vyšetřování pro ČR
připravuje metodický pokyn k ujednocení postupu
vyšetřovatelů při vyšetřování
trestných činů spáchaných z
rasových pohnutek. Hlavním účelem
pokynu je správné uplatňování
těch ustanovení trestního zákona,
která postihují útoky motivované rasovou,
třídní nebo náboženskou záští
a zavedení hlásné služby pro tyto trestné
činy.
Zvýšená pozornost je v současnosti věnována
také přijímání a přípravě
nových policistů. Ve spolupráci s Policejní
akademií byl např. uspořádán
seminář na téma "Příprava
policisti v otázkách národnostních
a etnických vztahů". Sborník přednesených
referátů je připraven k vydání
a k rozeslání na příslušná
pracoviště Policie ČR, včetně
policejních vzdělávacích zařízení.
Při přijímání uchazečů
o práci u Policie jsou zjišťovány a analyzovány
jejich postoje k etnickým menšinám a cizincům.
Ve vstupních psychologických vyšetření
bude zvýšená pozornost věnována
dále hierarchii hodnot a motivaci k volbě policejní
služby.
Dovolte, abych také připomněl, že problematice
xenofóbie, rasismu a intolerance byla věnována
pozornost i v materiálu, který byl pod názvem
Koncepce sociální prevence a prevence kriminality
projednán vládou ČR a následně
i příslušnými výbory Parlamentu
ČR.
Na závěr bych Vás rád, pane poslanče,
opakovaně ujistil, že vláda i já sám
považujeme projevy xenofóbie, rasismu a intolerance
za významné rizikové faktory a jako s takovými
jsme rozhodnuti se jimi zabývat a přijímat
další opatřeni. k je jich eliminaci. Neuvažuji
v této souvislosti se změnou na postech ministrů
spravedlnosti a vnitra.
S pozdravem
Václav Klaus
Vážený pan
Ladislav Body
poslanec PSP ČR