Předseda vlády Václav
Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Michala
Krause dopisem ze dne 13. ledna 1995.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď předsedy vlády
Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Václav KLAUS | |
předseda vlády České republiky |
V Praze dne 13.1. 1995 | |
Č.j.: 20498/95-OVA |
Vážený pane
poslanče,
ve své písemné
interpelaci na téma privatizace české petrochemie
jste se na mne obrátil s několika konkrétními
otázkami. Ve své odpovědi se proto soustředím
na jejich zodpovězení.
Pokud se týká Vaší
první otázky, uvádím, že návrh
"Hlavní rámcové smlouvy" mezi UNIPETROL,
česká akciová společnost (nacházející
se v procesu formování), která bude mimo
jiné vlastnit současnou rafinérskou podnikatelskou
činnost společností Chemopetrol Litvínov
a Kaučuk Kralupy, a Mezinárodními ropnými
společnostmi - IOC (Shell, Total, Conoco, Agip) důsledně
vychází z institucionálního uspořádání
českého rafinérského průmyslu,
které bylo určeno
usnesením vlády české republiky č.
532 ze dne 28. září 1994 a usnesením
Vládní privatizační komise č.
34.
Podle těchto usnesení
bude umožněn vstup společnostem IOC pouze do
jednoho právního subjektu "Česká
rafinérská akciová společnost",
který bude vytvořen majetkovým spojením
rafinerie Litvínov a Kralupy. Zakladatelem této
společnosti bude a.s. Chemopetrol Litvínov a Kaučuk
Kralupy, o čemž již rozhodly valné hromady
těchto společností 20. prosince 1994. Výkonem
akcionářských práv bude pověřena
a.s. UNIPETROL.
Při všech dosavadních
jednáních je zástupcům IOC tento fakt
prezentován jako konstanta pro exkluzivní vyjednávání.
Popsané organizační
uspořádání vylučuje možnost
založení jiného podnikatelského subjektu,
pokud by vláda České republiky zcela zásadně
nezměnila své usnesení č.532. Poznamenávám,
že popsané institucionální uspořádání
je odlišné od návrhu obsaženého
v nabídce IOC z 15. února 1994, kde v organizační
struktuře bylo navrhováno založení společnosti,
která by podnikala Vámi uvedeným způsobem.
Založení jednoho právního
subjektu "Česká rafinérská akciová
společnost" umožňuje české
straně jednotné vedení obou rafinerií
a společnou investiční a obchodní
politiku. Rozhodující obchodní aktivity bude
provádět tato společnost. Potřebné
náležitosti budou ošetřeny v Zakládací
listině a stanovách této společnosti.
Zpracování ropy
a ostatních surovin na základě obchodní
smlouvy může provádět i Česká
rafinérská akciová společnost, bude-li
to pro ni ekonomicky efektivní a výhodné.
Partnerem pro Českou rafinérskou a.s. může
být jak český, tak í zahraniční
subjekt. Výhradní zpracování ropy
a ropných produktů formou práce ve mzdě
je v navržené organizační struktuře
vyloučeno.
Institucionální
uspořádání rafinérsko - petrochemického
průmyslu ve smyslu usnesení vlády a Vládní
privatizační komise zcela přesně a
jednoznačně definuje postavení a předmět
podnikání českých rafinerií,
který vylučuje možnost vzniku jiného
právního subjektu než byl popsán v odpovědi
na otázku č.l.
Český vyjednávací
tým bude s IOC v tomto smysl.u jednat a návrh "Hlavní
rámcové smlouvy" je v tomto duchu připraven.
Rafinerie Litvínov a Kralupy budou ve smyslu dříve
citovaného usnesení vlády a Vládní
privatizační komise vyčleněny z akciových
společností Chemopetrol Litvínov a Kaučuk
Kralupy. Vyčlenění
je nutné z důvodu priority jejich modernizace, která
je nezbytná i pro navazující petrochemické
provazy, a z důvodu zprůhlednění ekonomických
vazeb mezi rafinérskými a petrochemickými
provozy v těchto společnostech.
Vyčleněné
rafinerie budou spojeny v jeden právní subjekt "Česká
rafinérská a.s.", který bude dceřinou
společností nově vytvářené
a.s. UNIPETROL, stejně jako "zbytek" a.s. Chemopetrol
a Kaučuk, ve kterých budou začleněny
petrochemické provozy.
Toto organizační
uspořádání zachovává
vliv na polotovarové a surovinové vazby v rámci
rafinérsko - petrochemického průmyslu z úrovně
mateřské společnosti a.s. UNIPETROL.
Vztahy mezi těmito dceřinými
společnostmi budou na komerční bázi.
s optimalizačním vlivem působení a.s.
UNIPETROL na technickou, provozní, investiční
a obchodní politiku. Tím bude posílena konkurenceschopnost
všech součástí a.s. UNIPETROL na českém
trhu a při vývozu. Schválené organizační
uspořádání z těchto důvodů
považuji v současné době za optimální.
Základy nové organizační
struktury jsou již dnes ve společnostech založeny
v divizní organizační struktuře, kde
jsou odděleny výrobní činnosti. Dosavadní
hospodářské výsledky jsou v obou společnostech,
přes již dnes pomíjející recese
v petrochemickém průmyslu, dobré, což
potvrzuje správnost budoucího vývoje
privatizace a restrukturalizace.
Je samozřejmé, že
se bude jednat o organizačně složitý
proces, s ohledem na rozsah majetku, organizační
vazby a další. Cílová struktura se však
bude realizovat po logických etapách, které
budou na sebe navazovat.
Pro bližší informovanost
přikládám základní organizační
schéma uspořádání rafinérsko
- petrochemického průmyslu.
Vaše další otázky
se týkaly majetkové účast.i zahraničních
partnerů na privatizaci rafinerií.
Musím konstatovat, že
v našem rafinérsko - petrochemickém průmyslu
přetrvává řada potíží
způsobená technologickou zaostalostí, geografickým
položením rafinerií a organizačním
uspořádáním. Výsledkem tohoto
stavu je klesající konkurenceschopnost rafinérských
a petrochemických výrobků. S ohledem na přebytek
rafinérských kapacit ve středoevropském
regionu a signalizované modernizaci a intenzifikaci rafinerie
v Leuně (SRN), výstavby terminálu rafinérských
produktů firmy Shell u Drážďan (SRN) a
projektované výstavbě zcela nové rafinerie
v Kedzierzyn-Kozle (Polsko)
lze předpokládat, že tento tlak bude stále
sílit a naše rafinerie, a tím i navazující
petrochemické provozy, budou vážně ohroženy.
Jediným řešením
je rychlá modernizace na úroveň rafinerií
v průmyslově vyspělých zemích
(hluboké zpracování ropy na pohonné
hmoty) a soustředění kapacit v jeden celek.
Tohoto cíle mohou rafinerie dosáhnout jedině
za účasti strategického partnera, který
vedle finančních prostředků přinese
technické a obchodní know-how a vytvoří
prostor na trhu jak v ČR,
tak v okolních zahraničních zemích.
Na základě nabídek
strategických partnerů byla pro exkluzivní
jednání vybrána nabídka IOC, která
se jeví pro českou stranu výhodná,
neboť přináší jistotu rychlé
modernizace, a tím posílení našich rafinerií
a petrochemických výrobků.
Majetková účast
IOC na rafineriích 49 % je z našeho pohledu v této
etapě výhodná. Zachovává české
straně majoritu a zároveň přináší
volné finanční zdroje na rychlou modernizaci.
Rozsah potřebných
zdrojů na modernizaci rafinerií je samozřejmě
průběžně zpřesňován
a není v současné době konečný.
Je odvislý od celé řady faktorů (výběr
technologií, výběr licenzora a kontraktora,
inflace apod.) a samozřejmě dozná ještě
celé řady změn. Konečná výše
však bude na úrovni zvolené hloubky, formy
a rychlosti modernizace.
Financování modernizace rafinerií bude samozřejmě
probíhat i z vlastních zdrojů. Úroveň
bude dána reálným vývojem hospodaření
těchto společností.
Základní hranice majetkového subjektu, ke
kterému se bude 49 % majetkový podíl IOC
vztahovat, jsou dány. Je
představován majetkem rafinerie Chemopetrol Litvínov
a Kaučuk Kralupy a provozních jednotek, které
úzce souvisí s rafineriemi. Detailní hranice
a rozsah tohoto majetku bude ještě předmětem
jednáni jak mezi. českými subjekty, tak i
jednání s IOC.
Majetkové ocenění
rafinerií ve výši 180 mil. USD je nutno chápat
jako ocenění obchodního případu,
jehož součástí jsou vede hmotného
majetku další aktivity (trh, know-how apod.) a soubor
podmínek, za kterých byla cena stanovena. Jedná
se např. o předávací ceny surovin
a polotovarů, přepravní tarify, daňové
a celní tarify atd. Konečná výše
bude upřesněna jednáním. Za konstantu
je možné považovat podíl 49 % IOC na majetku
rafinerií a na tomto obchodním případu
jako celku.
Dříve popsaná
organizační struktura zajišťuje, že
finanční prostředky získané
od IOC za 49 % podíl na majetku rafinerií budou
využity pro modernizaci rafinerií. Česká
strana definovala, že IOC získá podíl
především navýšením majetku
rafinerií.
Případný
vstup IOC (zatím byla zahájena exkluzivní
jednání o vstupu do rafinerií), vedle rychlého
získání finančního kapitálu,
má význam daleko širší. Jedná
se i o získání know-how v obchodní
a řídící politice, pomoc při
vstupu na volné trhy v okolních zahraničních
zemích, převzetí nejmodernějších
technologií a pod.
Pokud exkluzivní jednání
s IOC nebudou úspěšná a zejména
nedojde k naplnění základních podmínek
pro jejich vstup do rafinerií, které byly schváleny
Vládní privatizační komisí,
bude česká strana hledat jiného strategického
partnera.
Pokud se týká doby
majoritní účasti české strany,
je v materiálech pro jednání vlády
České republiky a Vládní privatizační
komise definována do dokončení modernizace
rafinérského průmyslu a dostavby ropovodu
MERO. Je to doba nezbytně nutná pro rozvoj rafinerií,
posílení pozic na trhu a zajištění
koordinované obchodní a investiční
politiky, která vytvoří silný konkurenční
celek. Zároveň budou vytvořeny v této
době standardní podmínky pro podnikání
v tržním hospodářství, které
jsou běžné v průmyslově vyspělých
zemích. Prioritně se jedná o legislativní
opatření, která umožní uplatnit
vliv státu v mimořádných situacích
a při ohrožení zásobování
hospodářství ropným.i produkty.
Po dokončení ropovodu
MERO bude možné nakupovat ropu podle kvality, což
umožní zvýšit výrobu pohonných
hmot a zlepšit kvalitu topných olejů bez rozsáhlých
investic.
Zároveň bude možné
nakupovat ropu podle aktuální nabídky na
trhu.
Modernizace rafinerií představuje
především vybudování hlubokého
zpracování ropy se zaměřením
na výrobu pohonných hmot, a to zejména bezolovnatých
benzinů. Bude řešena i výroba nízkosirných
topných olejů.
Legislativní opatření
budou zaměřena na zpracování a schválení
zákona o povinných zásobách ropy a
ropných produktů a opatření hospodářské
mobilizace zdrojů ropy a ropných produktů.
Z ostatních standardních podmínek bude sjednocena
se zeměmi EU celní a daňová problematika
a budou vytvořeny základní podmínky
pro členství České republiky v Mezinárodní
agentuře pro energii při OECD (IEA).
V další etapě
bude vliv státu ošetřen jinými formami
(vedle výše uvedené legislativy), např.
ve stanovách nebo akcií se zvláštními
právy, což bude dostačující.
Vytvoření standardních
podmínek pro podnikání a jasná legislativa,
řešící zájmy státu v zásobování
hospodářství ropou a ropnými produkty,
je dostatečnou zárukou pro Českou republiku
i po ztrátě majority. Uvedená opatření,
včetně modernizace tohoto průmyslu, jsou
zárukou jeho dlouhodobé efektivní existence.
K Vaší poslední
otázce uvádím, že se v této etapě
neuvažuje s propojením ropovodu MERO-ČR do
rafinerie v Leuně (SRN). Rafinerie po modernizaci a dokončení
ropovodu MERO-ČR budou moderním technologicky vyspělým
celkem, který bude minimálně plně
rovnocenným partnerem vyspělým středoevropským
rafineriím typu rafinerie a.s. Slovnaft,
ÖMW ve Schwechatu apod. Napojení na nový ropovod
MERO umožní výhodný nákup ropy
podle kvality a ceny, což podstatně zvýší
lukrativnost našeho rafinérského celku. Také
v kapacitě zpracované ropy a ve výrobě
pohonných hmot bude celek plně konkurenceschopný.
Přispěje k tomu i jednotné řízení
investiční a obchodní politiky. Z těchto
důvodů jsem přesvědčen o prosperitě
České rafinérské společnosti.
Finanční vklad IOC
do modernizace a zejména perspektiva trhu pohonných
hmot v ČR a okolním regionu dává zcela
reálný předpoklad prosperity rafinerií
i po ztrátě naší majority. Z logistických
a bezpečnostně strategických důvodů
je perspektiva našich rafinerií pro region střední
Evropy a zejména Českou republiku jednoznačná.
S pozdravem
Vážený pan
Ing. Michal Kraus
poslanec PSP ČR