Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci
poslance Jiřího Šolera dopisem ze dne 5. prosince
1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
vnitra Jana
Rumla na interpelaci poslance Jiřího Šolera.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Ministr vnitra České republiky
Jan RUML
| V Praze dne 5.prosince 1994 | |
| Č.j.: KM-347/94-PL |
Vážený pane poslanče,
odpovídám na Vaši interpelaci ve věci
zneužití Policie ČR a nehospodárného
využívání prostředků daňových
poplatníků k politické a předvolební
propagandě.
Dne 28. října 1994 se konala povolená shromáždění
občanů na různých místech městského
obvodu Prahy 1 u příležitosti státního
svátku V souvislosti s tím provedla Policie ČR
Správa hl. m. Prahy posílení počtu
policistů při výkonu služby, protože
se předpokládalo (podle zkušeností z
roku 1993), že zde budou pokusy o narušení shromáždění
skupinami extremisticky orientovaných osob.
Na základě žádosti pana poslance Jana
Vika o policejní ochranu shromážděni
příznivců SPR-RSČ byly pořádkové
síly Policie ČR zvýšeny tak, aby nedošlo
k vzájemnému napadení rozdílně
politicky orientovaných osob. Tento záměr
byl splněn a vzhledem ke vzniklé situaci, zejména
na Staroměstském náměstí, nelze
považovat nasazené síly Policie ČR za
nepřiměřené. V žádném
případě nedošlo k neúčelnému
vynaložení finančních prostředků
daňových poplatníků., jak uvádíte
ve své interpelaci.
Na Václavském náměstí, v prostoru
u pomníku sv. Václava, veřejný pořádek
zajišťovala Městská policie hl. m. Prahy
(na základě žádosti Galerie hl. m. Prahy).
Městská policie není řízena
Ministerstvem vnitra (není součástí
Policie ČR), nicméně šetřením
bylo zjištěno, že zákrok na ochranu této
národní památky byl proveden v souladu se
zákonem č. 553/1991 o obecní policii.
V případě extremistických skupin,
mezi něž aktivity s fašistickým zaměřením
patří, při zjištění protiprávního
jednání, případně při
získání informací o jejich připravovaných
akcích, Policie ČR postupuje podle platných
právních předpisů a přijímá
odpovídající opatření.
Podle zákona č. 140/1961 Sb. (trestní zákon),
ve znění pozdějších předpisů,
změn a doplňků, se na takové jednání
může například vztahovat ustanovení
o trestných činech podněcování,
násilí proti skupině obyvatelů a proti
jednotlivci, hanobení národa, rasy a přesvědčení,
výtržnictví, porušování
svobody sdružování a shromažďování,
podpora fašismu a podobného hnutí.
Policejní orgány v některých případech
také navrhují zahájení trestního
stíhání pro ohrožování
mravní výchovy mládeže podle ustanovení
§ 217 trestního zákona, jestliže se jedná
o nezletilého pachatele, za jehož výchovu jsou
odpovědni především rodiče.
Činnost Policie ČR je upravena zákonem č.
283/1991 Sb., kde jsou uvedeny povinnosti, oprávnění
a prostředky orgánů Policie ČR. Je
možné zdůraznit povinnost příslušníků
policie v mezích zákona provést služební
zákrok, služební úkon, popřípadě
učinit jiná opatření nezbytná
k provedení služebního zákroku nebo
služebního úkonu, oprávnění
požadovat vysvětlení a ustanovení zákona
upravující služební zákroky směřující
k rozpuštění shromáždění
(s odvoláním na zákon č. 84/1990 Sb.,
o právu shromažďovacím).
Ministerstvo vnitra a Policie ČR této problematice
trvale věnují zvýšenou pozornost a důraz
je současně kladen i na stabilizaci pracovníků,
kteří se zabývají touto oblastí,
a na další zvyšování a prohlubování
jejich odborné kvalifikace.
Rovněž byl zpracován program prevence, který
se uvedené oblasti dotýká. Zpráva
o situaci v oblasti extremistických skupin a hnutí
je Ministerstvem vnitra pravidelně předkládána
vládě.
S pozdravem
Vážený pan
RNDr Jiří Šoler Csc.
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR