Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám poslancům
následující interpelaci poslance Jana Vika
na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka.
Interpelace je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU
REPUBLIKÁNSKÁ
STRANA ČESKOSLOVENSKA
Interpelace na Ministra spravedlnosti
České republiky
JUDr. J. Nováka
V Praze dne 10. 10. 1994
Vážený pane
ministře,
obracím se na Vás
s interpelací ve věci nezávislosti a objektivnosti
některých soudů v České republice.
Musím konstatovat, že v poslední době
zjišťuji osobně, ale i prostřednictvím
svědeckých výpovědí, že
stále častěji dochází ze strany
některých soudů k porušování
jejich slibu o nezávislosti nestrannosti a objektivitě
bez ohledu na politickou
příslušnost a názorovou rozdílnost,
kterou mají od osob, které před soudy jednají.
Jen namátkou uvedu nejkřiklavější
a zároveň nejvíce zarážející
případy:
1/ Městský soud
v Praze-projednával dne 20.5.1994 stížnost
na soudkyni původního soudu pro Prahu, JUDr. Naděždu
Václavíkovou, kterou vedl jako kárné
řízení pod čj. Spr 1539/93. Přesto,že
bylo jasně prokázáno,že uvedená
soudkyně se dopustila přestupku tak vážného,
že je napováženou ponechat ji dále mezi
soudci, jednak svým alkoholismem, jednak
tím, že odmítla provést právní
úkon jen proto, že se jednalo o žádost
Sdružení pro republiku - Republikánské
strany Československa. Tato soudkyně byla potrestána
jen velmi mírně a dále se mi dostala informace,že
i proti tomuto směšnému trestu se odvolala
a komise dnes hodlá zrušit postih jako celek.
2/ Před okresním
soudem v Kolíně probíhá soudní
jednání, vedené pod čj. 5 C 592/93
o zaplacení částky 102.068,-Kč, kde
předsedkyní je JUDr. Libuše Kantúrková.
Při jednání
dne 27.9. 1994 byl předvolán svědek Bohumil
Kašík, bytem Žižkova 822, Český
Brod, který byl zcela bezdůvodně šikanován
soudkyní, bylo mu vyhrožováno pokutou pouze
proto, že jako starší člověk hůře
slyší a proto se snažil zachytit slova právních
zástupců obou stran. Jeho výpověď
byla uměle přerušována ve snaze jej
zmást a vyhrožováním pokutou mělo
dojít k jeho zastrašení.
3/ Nejpozoruhodnější
byl zatím postup soudkyně pro Prahu 6, JUDr. Ivy
Hubáčkové, kde v případu vedeném
pod č.j. 11 C 284/93 dne 20. září
1994, kde jsem byl přítomen mezi veřejností
a s úžasem jsem vyslechl vyhrožování
jak do řad přítomné veřejnosti,
která byla naprosto klidná, tichá, tak na
adresu právního zástupce pana PhDr.M. Sládka,
kterému předsedkyně neustále zabraňovala
klást navrhovatelce, M. Petrovové otázky,
vyhrožovala mu neustále
pokutou, vše ve snaze zastrašit přítomné
a vést spor jednostranným způsobem. Jak jsem
zjistil, soudkyně byla již před zahájením
jednání brána jako podjatá, leč
městský soud námitku zamítl. Nyní
se soudkyně snaží dokázat, že může
vše. Bylo by však
vhodnější, aby namísto křiku
dodržovala, alespoň zdání nezávislosti
a nepodjatosti, která by měla být soudcům
vlastní.
Pane ministře,
v této interpelaci uvádím
jen několik mimořádně závažných
případů porušení základních
principů soudcovské etiky a morálky, které
se neustále šíří a narůstají.
Pokud budou soudci neustále
chráněni svými kolegy, jako např.
u JUDr. N. Vaclavíkové, bude se mor bezpráví
a rozkladu šířit jako rakovina nebo AIDS.
Brzy se pak může stát,
že soudce bude něčím jako placeným
zaměstnancem vládnoucí strany. To však
známe z nedávné minulosti a vím kam
až situace došla. Zdá se však, že komunistická
éra byla jen dětskou říkankou proti
současnému stavu, který celý soudcovský
stav opět degraduje, bohužel na úroveň
pochopů moci.
Jan Vik,